Ultrafialové (UV) záření

Pozorované účinky

Výskyt maligního melanomu u populací s světlou pletí se v posledních desetiletích zvýšil, a to převážně v souvislosti s osobními návyky v souvislosti s expozicí slunci (DWD, 2015; Lucas a kol., 2019). Na celém světě lze 76 % nových případů melanomu připsat ultrafialovému záření, zejména v Severní Americe, Evropě a Oceánii (Hiatt a Beyeler, 2021). V Evropě, Norsku, Nizozemsku, Dánsku, Švédsku a Německu byl v roce 2018 nejvyšší počet případů nového melanomu na 100 000 obyvatel v Evropě (WCRF, n.d.). Melanom si v Evropě každoročně vyžádá více než 20 000 životů (Forsea, 2020). Kromě dopadů na kůži je dlouhodobá expozice UV záření spojena s velkou částí zrakového postižení po celém světě (Lucas et al., 2019).

Předpokládané účinky

UV záření je obecně ovlivněno změnami ve stratosféře ozonu a globální změnou klimatu. Snížený stratosférický ozon umožňuje, aby se na zemský povrch dostalo více UV-B (které má vyšší frekvenci než UV-A, a proto je pro nás škodlivější). Naopak nárůst oblačnosti, znečištění, prachu, kouře z lesních požárů a dalších částic přenášených vzduchem a vodou v souvislosti se změnou klimatu snižuje pronikání UV světla (SERC, n.d.).

Trendy UV záření se v Evropě v posledních desetiletích výrazně lišily. Zatímco v jižní a střední Evropě byl od 90. let 20. století pozorován rostoucí trend UV záření, ve vyšších zeměpisných šířkách se snížilo, přičemž tyto trendy ovlivňují aerosoly (malé pevné nebo kapalné částice ve vzduchu) a pokrytí oblačností. Ve střední Evropě byly v období 1947–2017 změny aerosolů hlavním faktorem dekadických změn povrchového slunečního záření dopadajícího na zemský povrch (Wild et al., 2021). Údaje zaznamenané na čtyřech evropských stanicích v letech 1996–2017 dále ukazují, že dlouhodobé změny ultrafialového záření nejsou způsobeny pouze změnami aerosolů, ale také změnami zákalu a povrchového albeda (podíl slunečního světla odráženého zemským povrchem), zatímco změny celkového ozonu hrají méně významnou roli (Fountoulakis et al., 2019). Ve východní Evropě vedl v letech 1979–2015 pokles celkového ozonu i zákalu ke zvýšení denního UV záření na úrovni země, které by mohlo ovlivnit lidskou kůži (denní dávka erytému) až o 5–8 % za desetiletí (Chubarova et al., 2020).

Změna klimatu mění expozici UV záření a ovlivňuje, jak lidé a ekosystémy reagují na UV záření. V severských zemích se mimořádně dlouhá období jasné oblohy a zaznamenané suché a teplé podmínky zdají být hlavní příčinou neobvykle vysokých hodnot UVI v létě 2018. Tyto výjimečné podmínky jsou součástí rekordních vln veder, které postihly velké části střední a severní Evropy a v posledních desetiletích se vyskytují častěji. Podpůrná vazba na změnu klimatu vyvolávající oteplování Arktidy a zvyšující se vlny veder je předmětem šetření (Bernhard et al., 2020).

Budoucí regionální projekce UV záření v rámci změny klimatu závisí především na trendech oblačnosti, trendech aerosolů a vodních par a stratosférického ozonu. Pokud jde o střední Evropu, hodnotící zpráva IPCC č. 6 přisuzuje zvýšení povrchového záření nízkou důvěru, a to zejména kvůli neshodám v oblasti oblačnosti napříč globálními a regionálními modely, jakož i vodní páry. Regionální a globální studie však naznačují, že existuje střední důvěra ve zvyšování radiace v jižní Evropě a snižování radiace v severní Evropě (Ranasinghe et al., 2021).

Rostoucí teploty spojené se změnou klimatu navíc vedou ke změnám chování, jako je prodlužování času venku a odhazování ochranných oděvů, které vedou k větší expozici UV záření a rakovině kůže než při nižších teplotách. Nicméně, když jsou teploty velmi vysoké, lidé tráví méně času venku než při malém zvýšení teploty, čímž se snižuje expozice UV záření. Ačkoli je obtížné předvídat sociální chování, účinky lidského chování v reakci na zvýšení teploty budou pravděpodobně důležitějším faktorem pro výskyt rakoviny kůže než samotné zvýšení UV záření (Hiatt a Beyeler, 2020).

Politické reakce

Prevence negativních účinků UV záření na zdraví zahrnuje dvoustupňový přístup v politice, jehož cílem je na jedné straně snížit samotné UV záření a na druhé straně zvýšit povědomí o zdravotních rizicích spojených s expozicí UV záření.  Zaprvé, Montrealský protokol z roku 1987 (UNEP 2018) a nařízení EU o ozonu z roku 2009 mají za cíl snížit úbytek stratosférického ozonu. Tyto politiky vedly ke snížení spotřeby látek poškozujících ozonovou vrstvu na celém světě i v EU, která již splnila své cíle v souladu s Montrealským protokolem, ale aktivně pokračuje v jeho postupném ukončování. V důsledku toho se zdá, že se rozsah ozonové díry (tj. části stratosféry nad Antarktidou, která je nejvíce poškozována ozonem) vyrovnává. Je však třeba učinit více pro snížení celosvětového používání látek poškozujících ozonovou vrstvu (EEA, 2021).

Za druhé, na mezinárodní úrovni probíhají vzdělávací kampaně zaměřené na zvyšování povědomí o nebezpečích spojených s nadměrnou expozicí UV záření. Například program INTERSUN (spolupráce mezi WHO, Programem OSN pro životní prostředí, Světovou meteorologickou organizací, Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny a Mezinárodní komisí pro ochranu před neionizujícím zářením) podporuje a vyhodnocuje výzkum zdravotních účinků UV záření a vyvíjí vhodnou reakci prostřednictvím pokynů, doporučení a šíření informací (WHO, N.D.). V roce 2006 předložila Evropská komise doporučení o označování prostředků na ochranu proti slunečnímu záření, aby spotřebitelé mohli činit informovaná rozhodnutí (2006/647/ES).

Na vnitrostátní úrovni poskytuje mnoho členských států EU prognózy UV indexu (UVI) a související zdravotní poradenství. UVI je často hlášeno v letních měsících spolu s předpovědí počasí v novinách, v televizi a v rádiu. Prognózy UVI v národních jazycích jsou pro mnoho evropských zemí k dispozici z jejich meteorologických služeb (viz příklady zde). Diváci UVI v angličtině a pro celou Evropu jsou k dispozici např. v německé meteorologické službě, nizozemské internetové službě pro monitorování emisí troposféry a finském meteorologickém institutu.