Kampylobakterióza

Míra hlášení celkových a vnitrostátních případů kampylobakteriózy (mapa) a celkový počet hlášených případů (graf) v Evropě

_{Poznámky: Mapa a graf zobrazují údaje za členské země EHP. Hranice a názvy uvedené na této mapě neznamenají oficiální schválení nebo přijetí Evropskou unií. Hranice a názvy uvedené na této mapě neznamenají oficiální schválení nebo přijetí Evropskou unií. Onemocnění podléhá hlášení na úrovni EU, ale vykazované období se v jednotlivých zemích liší. Pokud země hlásí nulové případy, je míra oznamování na mapě zobrazena jako „0“. Pokud země v konkrétním roce nákazu neohlásily, není tato míra na mapě viditelná a je označena jako „nehlášená“ (naposledy aktualizovaná v srpnu 2024).}

Zdroj & amp; přenos

Lidé se většinou nakazí bakteriemi Campylobacter konzumací kontaminovaných potravin, často nedostatečně tepelně upraveného masa nebo nepasterizovaného mléka, nebo použitím kontaminovaného nádobí při zpracování kontaminovaných potravin. Bakterie Campylobacter jsou běžné u zvířat, a to jak u zvířat chovaných pro spotřebu potravin, tak u domácích zvířat (Heimesaat et al., 2021). Lidé mohou také onemocnět po kontaktu s kontaminovanou vodou během rekreačních aktivit nebo při pití nechlorované vody (Tang et al., 2011), v důsledku přímého kontaktu s infikovanými zvířaty nebo jejich výkaly nebo přímým přenosem z člověka na člověka (Romdhane a Merle, 2021).

Účinky na zdraví

Campylobakterióza způsobuje zánět žaludku (gastroenteritida), což vede k (často krvavému) průjmu a zvracení, stejně jako bolesti břicha, horečka, bolest hlavy nebo nevolnost. Příznaky mohou trvat jeden až deset dní. V závažných případech se mohou objevit opožděné související příznaky, neurologické poruchy nebo jiné komplikace. Ve vzácných případech mohou infekce způsobit formu paralýzy (tj. syndrom Guillain-Barré), která může mít za následek trvalé postižení (Saito, 2002).

Nemocnost

V členských zemích EHP (kromě Švýcarska a Turecka z důvodu chybějících údajů) v období 2007–2022:

• 140 241 infekcí hlášených v roce 2022 30 zeměmi EU/EHP
• Hospitalizace je nutná u 5-10 % případů.
• 341 úmrtí (ECDC, 2024) a úmrtí v případech v rozmezí od 0,03 do 0,05 %
• Stabilní výskyt od roku 2015 následovaný poklesem počtu infekcí v roce 2020, pravděpodobně v důsledku omezení pandemie COVID-19 a možného nedostatečného hlášení. V roce 2021 činila celková míra oznamování 44,5 případů na 100 000 obyvatel, což je stále méně než míra oznamování před rokem 2020. Počet případů zůstal v roce 2022 stabilní.
• Do roku 2019 se přibližně 11–15 % případů týkalo cestování.

(ECDC, 2017–2022; Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), 2024)

Rozdělení obyvatelstva

• Věková skupina s nejvyšším výskytem onemocnění v Evropě: 0–4 roky (ECDC, 2017–2024)
• Skupiny s rizikem závažného průběhu onemocnění: malé děti, senioři, lidé s nízkou imunitou
  

Citlivost vůči klimatu

Klimatická vhodnost

Kmeny Camplyobacter s nejvyšším významem pro lidské zdraví upřednostňují teploty mezi 37 a 42 °C, které odpovídají vnitřní tělesné teplotě několika zvířat (Duffy and Dykes, 2006). Bakterie však mohou přežít i mimo tělo zvířete. Například ve vodním prostředí je aktivita Campylobacter a tvorba biofilmů (tj. tenkých, robustních slizových vrstev bakteriálních společenstev) nejvyšší při teplotách mezi 10 a 15 °C. (Thomas et al., 1999; Bronowski et al., 2014).

Sezónnost

V Evropě se infekce vyskytují po celý rok, ale vrcholí prudce v létě, od června do srpna/září. Některé roky vykazují další menší vrchol na začátku roku, často v lednu (ECDC, 2017–2024). Načasování a intenzita letního vrcholu se v jednotlivých evropských zemích liší. Výskyt infekcí Campylobacter se zvyšuje s vyššími teplotami a – i když méně silně – s rostoucími srážkami (Lake et al., 2019).

Dopad změny klimatu

Teplejší a vlhčí klima s extrémnějšími jevy usnadní množení bakterií a expozici lidí patogenům (Fitzgerald, 2015), a proto se v Evropě očekává více infekcí Campylobacter. Povodně zvyšují kontakt člověka s bahnitým prostředím a šíření bakterií, což může podpořit přenos Campylobacter. Odhady dostupné pro skandinávský region předpokládají, že výskyt kampylobakteriózy se do roku 2080 zdvojnásobí v důsledku očekávaného nárůstu průměrných teplot a silnějších srážek (Kuhn et al., 2020; Zeigler et al., 2014).

Prevence & Léčba

Prevence

• Očkování kuřat nosnic a brojlerů a dobré hygienické podmínky při manipulaci s ptáky s cílem snížit prevalenci Campylobacter u živých zvířat
• Dobrá hygienická hygiena na (drůbežích) farmách a na jatkách, aby se minimalizovala fekální kontaminace
• Efektivní hygienické postupy v masném průmyslu a domácích kuchyních
• Vaření a pasterizace syrových potravin
• Zvyšování povědomí o přenosu onemocnění

Léčba

• Rehydratace
• Antibiotika v závažných případech

Odkazy

Bronowski, C., et al., 2014, Role of environmental survival in transmission of Campylobacter jejuni (Úloha přežití v životním prostředí při přenosu Campylobacter jejuni), FEMS microbiology letters 356(1), 8-19. http://doi.org/10.1111/1574-6968.12488

Devleesschauwer, B., et al., 2017, kapitola 2 – Zdravotní a ekonomická zátěž Campylobacter, v: Klein, G. (ed.), Campylobacter, s. 27–41. http://doi.org/10.1016/B978-0-12-803623-5.00002-2

Duffy, L. a Dykes, G. A., 2006, Growth temperature of four Campylobacter jejuni strains influences their subsequent survival in food and water (Teplota růstu čtyř kmenů Campylobacter jejuni ovlivňuje jejich následné přežití v potravinách a vodě), Letters in Applied Microbiology 43(6), 596–601. https://doi.org/10.1111/j.1472-765X.2006.02019.x

ECDC, 2017–2024, Annual epidemiological report for 2014–2022 – Campylobacteriosis (Výroční epidemiologická zpráva za období 2014–2022 – kampylobakterióza). K dispozici na adrese https://www.ecdc.europa.eu/en/campylobacteriosis/surveillance. Naposledy zobrazeno v srpnu 2024.

ECDC, 2024, Atlas dozoru nad infekčními nemocemi. K dispozici na adrese https://atlas.ecdc.europa.eu/public/index.aspx. Naposledy zobrazeno v srpnu 2024.

EFSA a ECDC, 2022, The European Union One Health 2021 Zoonoses Report, EFSA Journal 20(12), e07666. https://doi.org/10.2903/j.efsa.2022.7666.

Fitzgerald, C., 2015, Campylobacter. Kliniky v laboratorní medicíně 35(2), 289–298.https://doi.org/10.1016/j.cll.2015.03.001

Heimesaat, M. M., et al., 2021, Human Campylobacteriosis—A Serious Infectious Threat in a One Health Perspective, in: Backert, S. (ed.), Boj proti infekcím Campylobacter: Směrem k přístupu „jedno zdraví“,Current Topics in Microbiology and Immunology, Springer International Publishing, s. 1–23. https://doi.org/10.1007/978-3-030-65481-8_1

Kuhn, K. G. a kol., 2020, Campylobacter infections expected to increase due to climate change in Northern Europe, Scientific Reports 10(1), 13874–13885. https://doi.org/10.1038/s41598-020-70593-y.

Lake, I., et al., 2019, Exploring Campylobacter seasonality across Europe using The European Surveillance System (TESSy), 2008 až 2016, Eurosurveillance 24(13), 1800028. https://doi.org/10.2807/1560-7917.ES.2019.24.13.180028.

Romdhane, R. B., a Merle, R., 2021, The Data Behind Risk Analysis of Campylobacter Jejuni and Campylobacter Coli Infections, Current Topics in Microbiology and Immunology 431, 25–58. https://doi.org/10.1007/978-3-030-65481-8_2

Saito, T., 2002, Fulminant Guillain-Barrè syndrome after campylobacter jejuni enteritis and anti-gangliosid antibody, Internal medicine 41(10), 760-761. https://doi.org/10.2169/internalmedicine.41.889

Tang, J. Y. H., et al., 2011, Transfer of Campylobacter jejuni from raw to cooked chicken through wood and plastic cutting boards (Převod Campylobacter jejuni ze syrového na vařené kuře pomocí dřevěných a plastových prken: Campylobacter jejuni cross-contamination through contaminated cut boards (Křížová kontaminace Campylobacter jejuni prostřednictvím kontaminovaných řezných desek), Letters in Applied Microbiology 52(6), 581–588. https://doi.org/10.1111/j.1472-765X.2011.03039.x

Thomas, C., et al., 1999, Hodnocení vlivu teploty a živin na přežití Campylobacter spp. Ve vodním mikrokosmu, Journal of Applied Microbiology 86(6), 1024–1032. https://doi.org/10.1046/j.1365-2672.1999.00789.x

Zeigler, M., et al., 2014, Outbreak of Campylobacteriosis Associated with a Long-Distance Obstacle Adventure Race—Nevada, říjen 2012, Morbidity and Mortality Weekly Report 63(17), 4. K dispozici na adrese https://www.cdc.gov/mmwr/preview/mmwrhtml/mm6317a2.htm