Zmírňování změny klimatu ve zdravotnictví

Zdravotnictví hraje zásadní úlohu v blahobytu společnosti, ale také významně přispívá k emisím skleníkových plynů. Zatímco studium zdravotních rizik změny klimatu je nyní dobře zavedenou oblastí výzkumu (Kirk et al. 2021, Pichler et al., 2019),

V rámci úsilí o dekarbonizaci společnosti s cílem dosáhnout nulových čistých emisí proto musí být součástí řešení opatření ke zmírnění emisí skleníkových plynů ve zdravotnictví. Proto je pochopení toho, kde dochází k emisím v systémech zdravotní péče, klíčem k určení příležitostí pro opatření v oblasti klimatu.

Jaké jsou zdroje emisí skleníkových plynů ve zdravotnictví?

Podle norem pro započítávání emisí skleníkových plynů lze emise ze zdravotnictví rozdělit do tří hlavních kategorií:

• Přímé emise (Oblast působnosti 1) pocházejí z využívání energie na místě, jako je vytápění, chlazení a generátory, a z používání lékařských plynů s vysokým dopadem, jako jsou anestetika.
• Nepřímé emise z nakupované energie (oblast působnosti 2) jsou spojeny s elektřinou, vytápěním a chlazením nakoupenými od externích poskytovatelů.
• Další nepřímé emise (oblast působnosti 3) zahrnují emise z výroby a přepravy léčivých přípravků, zdravotnického vybavení a stravovacích služeb, jakož i emise z přepravy zaměstnanců a pacientů, úklidových služeb a nakládání s odpady.

Zdroj: Adapted from Health Care Without Harm (Zdravotní péče bez újmy), 2022.

V Evropské unii představovalo odvětví zdravotní péče v roce 2014 v průměru 4,29 % vnitrostátních emisí skleníkových plynů (Health Care Without Harm, 2021). Mezi jednotlivými zeměmi však existují značné rozdíly v podílu národních emisí způsobených zdravotní péčí (z 2 % na 6 % v některých zemích) a v samotných zdrojích emisí ze zdravotní péče, které jsou rozděleny do oblastí působnosti.

Poznámky: Údaje se týkají roku 2018. *Průměry EHP-32 nezahrnují Kypr, Lichtenštejnsko a Maltu, neboť údaje pro tyto země nebyly k dispozici.

Oblast působnosti 1 se týká přímých emisí vznikajících ve zdravotnických zařízeních. Oblast působnosti 2 se týká nepřímých emisí z nakoupené elektřiny používané ve zdravotnických zařízeních. Oblast působnosti 3 se týká všech ostatních nepřímých emisí v celém dodavatelském řetězci zdravotní péče.

Zdroj: Převzato z OECD (2025).

Většina emisí ze zdravotnictví pochází z nepřímých zdrojů. V roce 2018 pocházelo přibližně 78 % emisí ze zdravotní péče v zemích EU z dodavatelských řetězců (oblast působnosti 3), což zdůrazňuje význam systémů zadávání veřejných zakázek a výroby v úsilí o snížení emisí (průměr EU za rok 2018 bez Kypru a Malty, vlastní výpočty na základě OECD, 2025).

Emise ze zdravotnictví v číslech

¹ Průměr EHP-32 za rok 2018 (kromě Kypru, Lichtenštejnska a Malty, vlastní výpočty na základě OECD, 2025)
² 1995–2019 (Haagenars et al, 2025)

Jak může zdravotní péče snížit emise?

Nejúčinnější nástroje dekarbonizace zdravotní péče se v jednotlivých zemích liší v závislosti na tom, jak každá oblast působnosti přispívá k celkovým emisím v odvětví zdravotnictví. 

Snížení emisí rámce 1 zahrnuje buď zlepšení účinnosti využívání energie z fosilních zdrojů, nebo přechod na obnovitelné zdroje primární energie pro vytápění a chlazení. V souvislosti s nemocnicemi může mít snížení úniku některých lékařských plynů dopad na emise skleníkových plynů, protože některé plyny používané jako anestetika, jako je desfluoran, mají skleníkový efekt stokrát silnější než oxid uhličitý (Health Care Without Harm, 2019). Emise z využívání energie pro přepravu pacientů rovněž spadají do rámce 1 emisí, které lze snížit používáním elektrických vozidel namísto vozidel se spalovacími motory, a přechodem na udržitelnější letecká paliva pro leteckou dopravu pacientů. 

V souvislosti se snižováním emisí rámce 2 je přechod od fosilních paliv k dodávkám energie z obnovitelných zdrojů důležitým nástrojem pro snižování emisí. V případě systémů dálkového chlazení nebo vytápění náročných na emise, které zásobují nemocnice, může být ke snížení emisí nezbytné dovybavení chladicí nebo topné sítě tak, aby vyhovovala udržitelnějším zdrojům energie. Snížení spotřeby elektřiny prostřednictvím investic do energetické účinnosti budov je navíc také pákou ke snížení emisí z nakoupené elektřiny.

Snížení emisí rámce 3 zahrnuje omezení nepřímých emisí z výroby a přepravy výrobků nebo osob do lokality. Výroba farmaceutických výrobků a zdravotnických prostředků může být hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů prostřednictvím energeticky náročných procesů nezbytných pro jejich výrobu. U těchto zdrojů emisí musí být přijata opatření na úrovni výrobců, ale také na úrovni strategií zadávání veřejných zakázek pro zdravotnické pracovníky, které upřednostňují udržitelně vyráběné výrobky. Udržitelné dodávky potravin nemocnicím mohou být rovněž pákou pro snížení emisí rámce 3 prostřednictvím používání výrobků z místních zdrojů s nižší uhlíkovou stopou a organizačních změn s cílem zabránit plýtvání potravinami (Talbot et al., 2025). Udržitelnější nakládání s odpady, vodou a hygienickými zařízeními může rovněž přispět ke snížení emisí rámce 3 (Oruçoğlu et al., 2024).

Snížením emisí z přímých a nepřímých zdrojů lze komplexně snížit stopu činností v oblasti zdravotní péče, jak ukazuje příklad Ženevského systému zdravotní péče:

Zdroj: Převzato z Mermillod et al., 2024

Kromě rozsáhlých opatření, která jsou zde zdůrazněna, literatura rovněž zdůrazňuje význam změny každodenních postupů v oblasti zdravotní péče s cílem dosáhnout snížení emisí. V konečném důsledku lze dosáhnout environmentálně udržitelnějšího systému zdravotní péče, pokud zdravotničtí pracovníci zohlední osvědčené postupy a budou je uplatňovat ve své každodenní práci (Yeboah et al., 2024). 

Příklady iniciativ

Následující příklady z celé Evropy ilustrují, jak mohou různé typy iniciativ řešit emise v různých oblastech zdravotnictví:

Rakousko: Udržitelné zásobování potravinami ve vídeňských nemocnicích 

Francie: Recyklace farmaceutických výrobků

Itálie: Bologna AUSL Health Authority - Energetická účinnost Retrofit

Polsko: Nízkouhlíková nemocnice ve Wolici

Španělsko: Zdravotnické záchranné služby v Galicii

Švédsko: Snížení uhlíkové stopy odvětví zdravotnictví ve Skåne

Chorvatsko: Solární elektrárna, Všeobecná nemocnice Zadar

Německo: Iniciativa udržitelné endoskopie ve Fakultní nemocnici Würzburg

Island: Landspitali Národní univerzitní nemocnice

Odkazy