Stav vzdělávání v oblasti změny klimatu v Evropě

Mezera ve vzdělávání v oblasti klimatu a zdraví

Změna klimatu není v Evropě široce vyučována studentům v oblasti zdraví a veřejného zdraví

• V roce 2020 poskytovalo formální vzdělávání v oblasti změny klimatu 25 % (153 z 592) lékařských škol v Evropě. Kromě toho ve 20 % škol (118 z 592) zahrnovaly vzdělávací činnosti vedené studenty témata související se změnou klimatu a zdravím, jak vyplývá z nepublikovaných výsledků průzkumu provedeného Mezinárodní federací sdružení studentů medicíny. Tato čísla jsou vyšší než globální zjištění (15 %, resp. 12 %).
  
• Vyšší podíl – 64 % (29 ze 45) – evropských škol veřejného zdraví poskytovalo v roce 2020 vzdělávání v oblasti klimatu a zdraví (Orhan et al., 2021)

Nedostatek znalostí o změně klimatu může ovlivnit lékařskou praxi a opatření v oblasti veřejného zdraví

• Lékařská praxe, a zejména primární péče, hraje klíčovou úlohu při přizpůsobování se změně klimatu (Litke et al., 2024). Kromě poskytování diagnostiky a léčby patří lékaři a zdravotní sestry k nejdůvěryhodnějším odborníkům v Evropě (Ipsos,2024). Mohou proto účinně upozornit své pacienty na rizika spojená s riziky souvisejícími s klimatem, jako jsou extrémní povětrnostní jevy nebo nově se objevující infekční onemocnění.
  
• Je třeba dále zvýšit povědomí lékařů, aby se lépe vyrovnali s důsledky změny klimatu (Litke et al., 2024). Podle průzkumu The Economist neměly v roce 2022 tři čtvrtiny lékařů a zdravotních sester ve Francii, Německu a Spojeném království žádnou podporu environmentální gramotnosti a neměly čas, zdroje a vzdělání na vzdělávání pacientů o dopadech změny klimatu.
  
• Účinné vzdělávání v oblasti klimatu a zdraví vybavuje odborníky v oblasti veřejného zdraví znalostmi a dovednostmi potřebnými k provádění adaptivních strategií, prosazování udržitelných politik a budování odolných systémů zdravotní péče.

Výzvy a závazky k většímu vzdělávání a odborné přípravě

• Společné prohlášení tematické sítě platformy EU pro zdravotní politiku „Opatření v oblasti klimatu prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy v oblasti veřejného zdraví“ (2022) vedené Sdružením škol veřejného zdraví v evropském regionu (ASPHER) zdůrazňuje, že pracovníci v oblasti veřejného zdraví a zdravotní péče potřebují základní odbornou přípravu a průběžný profesní rozvoj, aby lépe porozuměli souvislostem mezi klimatem a zdravím a aby se tato problematika stala prioritou jejich práce. Vyzývá k aktualizaci učebních osnov pro vysokoškolské a postgraduální programy a k nepřetržitému profesnímu rozvoji zahrnutím koncepcí, jako je „Jedno zdraví“ a „Planetární zdraví“. Společné prohlášení podpořilo téměř 100 profesních subjektů, organizací občanské společnosti a univerzit v oblasti veřejného zdraví a zdravotní péče.
  
• Mezinárodní sdružení národních ústavů veřejného zdraví (IANPHI) se ve svém akčním plánu pro oblast zdraví a změny klimatu z roku 2021 zavázalo posílit kapacitu, kompetence a odbornou přípravu prostřednictvím vzájemné podpory a sdílení znalostí mezi ústavy s cílem podpořit je při jejich rozvoji jakožto klíčových aktérů v oblasti klimatu.
  
• V roce 2022 se v komuniké ministrů zdravotnictví skupiny G7 členské země na ministerské úrovni zavázaly řešit dopady změny klimatu na zdraví a budovat udržitelné a klimaticky neutrální systémy zdravotní péče odolné vůči změně klimatu. Zahrnuje cíl začlenit aspekty související se změnou klimatu do vzdělávání a odborné přípravy zdravotnických pracovníků a pracovníků v oblasti veřejného zdraví.
  
• Stálý výbor evropských lékařů (CPME), který zastupuje vnitrostátní lékařská sdružení v celé Evropě, ve své politice v oblasti změny klimatu a zdraví z roku 2023 vyzval EU, její členské státy a místní tvůrce politik, aby jednali a zajistili, aby studenti medicíny, lékaři a další zdravotničtí pracovníci byli vyškoleni tak, aby informovali lidi o zdravotních dopadech změny klimatu a léčili pacienty, kteří jsou jimi postiženi.
  
• V červenci 2023 přijaly členské země evropského regionu WHO prohlášení sedmé ministerské konference o životním prostředí a zdraví, kterou uspořádala WHO/Evropa v červenci 2023 v Budapešti. Země se mimo jiné zavázaly posílit klimatickou gramotnost zdravotnických pracovníků, aby jim umožnily reagovat na dopady změny klimatu na zdraví a smysluplně se zapojit do rozvoje politiky v oblasti změny klimatu ve zdravotnictví.
  
• Na mezinárodní úrovni se v prohlášení o klimatu a zdraví (2023) přijatém na konferenci COP28 ve Spojených arabských emirátech zavazuje 148 signatářských zemí mimo jiné ke zlepšení schopnosti systémů zdravotní péče předvídat a provádět intervence v oblasti přizpůsobení se změně klimatu ze strany zdravotnické pracovní síly připravené na změnu klimatu.
  
• Globální konsorcium pro vzdělávání v oblasti klimatu a zdraví (GCCHE) bylo založeno v roce 2017 a je globální sítí škol a programů zdravotnických profesí, včetně škol a programů veřejného zdraví, medicíny a ošetřovatelství se sekretariátem hostovaným na Kolumbijské univerzitě.
  
• V roce 2024 byla zřízena Evropská síť pro vzdělávání v oblasti klimatu a zdraví (ENCHE) vedená univerzitou v Glasgow jako regionální síť GCCHE s cílem vybavit příští generaci lékařů znalostmi a poznatky, aby mohli poskytovat udržitelné postupy zdravotní péče a podporovat přechod na systémy zdravotní péče zaměřené na pacienta a nulové čisté emise. Síť je otevřena novým členům.

Stav vzdělávání v oblasti změny klimatu ve veřejných zdravotnických školách v Evropě

ASPHER a GCCHE sledují vývoj vzdělávání v oblasti klimatu a zdraví ve školách veřejného zdraví v Evropě.

Hlavní zjištění

• Rozsáhlé přijetí: V Evropě v roce 2024 nabízelo vzdělávání v oblasti klimatu a zdraví více než 80 % dotázaných škol veřejného zdraví ve srovnání s 66 % na celém světě (Sorensen et al., 2024).
  
• Různé úrovně vzdělání: Témata související s klimatem jsou začleněna napříč odbornými, vysokoškolskými, postgraduálními a doktorskými úrovněmi. Magisterské programy mají nejvyšší integraci tohoto tématu.
  
• Klíčové kompetence: Instituce se zaměřují na osm klíčových oblastí se silným pokrytím v „základní vědě“ a „strategiích systému zdravotnictví“. V praktických dovednostech, jako je zapojení zúčastněných stran, však přetrvávají nedostatky.

Podrobná zjištění

• Z 66 zkoumaných škol veřejných zdravotnických zařízení poskytovalo vzdělávání v oblasti klimatu a zdraví 53 institucí (80 %) (Sorensen et al., 2024; viz obrázek 1). To lze považovat za pokrok od roku 2020, kdy 64 % škol veřejného zdraví v evropském regionu nabízelo vzdělávání v oblasti klimatu a zdraví (Orhanet al., 2021).
  
• Z 53 institucí poskytujících v roce 2024 vzdělávání v oblasti klimatu a zdraví začlenilo 60 % tato témata do svých povinných základních učebních osnov a 40 % je nabídlo jako volitelné moduly (některé instituce nabízejí obojí).
  
• Většina škol veřejného zdraví nabízejících kurzy v oblasti klimatu a zdraví byla nalezena v Německu, Velké Británii, Itálii a Portugalsku.

• Magisterské programy nejčastěji začleňují vzdělávání v oblasti změny klimatu do veřejného zdraví, po němž následuje doktorská úroveň (viz obrázek 2). Některé školy veřejného zdraví v Německu, Nizozemsku a Velké Británii zavedly robustní programy, které integrují klimatické a zdravotní vzdělávání napříč různými akademickými úrovněmi.
  
• Na všech úrovních vzdělávání byla v posledních pěti letech vytvořena většina vzdělávacích programů v oblasti klimatu a zdraví. Pouze několik škol uvedlo, že vyučovalo na toto téma více než 10 let.

Odpovědi na průzkum GCCHE 2023/2024 o vzdělávání v oblasti klimatu a zdraví v evropském regionu WHO (Sorensenet al., 2024).

Počet veřejných zdravotnických škol nabízejících vzdělávání v oblasti klimatu a zdraví podle úrovně vzdělávání (Sorensen et al., 2024).