jadransko-jónský

Země regionu

Oblast spolupráce mezi Jaderským a Jónským mořem zahrnuje evropské země, které hraničí s Jaderským a Jónským mořem. Oblast spolupráce na období 2021–2027 zahrnuje celé území předchozího programu Interreg (celé rozšíření Řecka, Chorvatska a Slovinska, dvanácti italských regionů a dvou provincií, jakož i zemí Albánie, Černé Hory, Srbska, Bosny a Hercegoviny, které nejsou členy EU), včetně Severní republiky Makedonie. Mapa srovnávající staré a nové hranice je k vidění zde.

Politický rámec

1.     Program nadnárodní spolupráce

Cílem programu Interreg VI B „NPP ADRION Programme (2021–2027)“, který byl nakonec schválen dne 30. listopadu 2022, je podpořit udržitelnou hospodářskou a sociální prosperitu jadransko-jónské oblasti. Podporuje růst a tvorbu pracovních míst zvyšováním atraktivity, konkurenceschopnosti a propojenosti regionů při současném zachování životního prostředí a zajištění zdravých a vyvážených mořských a pobřežních ekosystémů. V období 2021–2027 se NPP-ADRION zaměřil na čtyři priority:

• Priorita: 1 – Podpora inteligentnějšího jadransko-jónského regionu
• Priorita: 2 – Podpora zelenějšího jadransko-jónského regionu odolného vůči změně klimatu
• Priorita: 3 – Podpora uhlíkově neutrálního a lépe propojeného jadransko-jónského regionu
• Priorita: 4 – Podpora správy jadransko-jónského regionu

Přizpůsobením se změně klimatu se zabývá především priorita 2 a její specifický cíl RSO2.4 (Podpora přizpůsobení se změně klimatu a předcházení rizikům katastrof, odolnost s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům). Očekává se rovněž, že program posílí přizpůsobení prostřednictvím opatření, která obnovují přírodu a podporují zelenou infrastrukturu, aby byl splněn specifický cíl RSO2.7 (Posílení ochrany a zachování přírody, biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, a to i v městských oblastech, a snížení všech forem znečištění).

V tomto ohledu přispěje NPP ADRION k zavedení sdílených nadnárodních a makroregionálních opatření s cílem čelit změně klimatu a předcházet přírodním a člověkem způsobeným katastrofám, přičemž ochrana přírody bude považována za klíčový prvek.

V programovém období 2014–2020 bylo přizpůsobení se změně klimatu zvažováno v rámci prioritní osy 2 jako součást specifického cíle 2.2 „Zvýšit schopnost nadnárodního řešení environmentální zranitelnosti, roztříštěnosti a ochrany ekosystémových služeb v oblasti ADRION“. Prostřednictvím tohoto cíle přispěla ADRION k posílení společného porozumění v oblasti ochrany životního prostředí, řízení biologické rozmanitosti, ekosystémových služeb a přizpůsobení se změně klimatu.

Kromě toho má pro jadransko-jónský region velký význam program přeshraniční spolupráce Itálie-Chorvatsko. Oblast spolupráce (25 provincií v Itálii a 8 krajů v Chorvatsku) pokrývá významnou část jadranského subregionu. Program Interreg Itálie-Chorvatsko pro přeshraniční spolupráci na období 2021–2027 připomíná záměr zlepšit koordinaci mezi programy s ADRION a dalšími přeshraničními programy v jadransko-jónské oblasti. Bude se usilovat o koordinaci mezi programy také v rámci celé středomořské oblasti. Program se zaměří na modrou ekonomiku, využije zkušeností z předchozí spolupráce a vytvoří silnější synergie s EUSAIR. Zelené a odolné sdílené životní prostředí (priorita 2) bude zahrnovat přizpůsobení se změně klimatu a předcházení rizikům katastrof.

2.     Strategie pro makroregiony

Oblast spolupráce v rámci ADRION se shoduje se strategií EU pro jadransko-jónský region (EUSAIR). Obecným cílem strategie EUSAIR je podporovat hospodářskou a sociální prosperitu a růst v regionu zvyšováním jeho atraktivity, konkurenceschopnosti a konektivity. Strategie se čtyřmi členskými státy EU (Chorvatsko, Řecko, Itálie, Slovinsko) a šesti zeměmi mimo EU (Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie, San Marino, Srbsko) přispívá k další integraci západního Balkánu. Strategie EUSAIR se zaměřuje na pozemní i mořské zdroje regionu. Vychází ze čtyř tematických pilířů představujících klíčové výzvy a příležitosti v regionu: (1) Modrý růst, (2) Propojení regionu, (3) Kvalita životního prostředí, (4) Udržitelný cestovní ruch. Spolupráce na společném řízení společných environmentálních zdrojů, jakož i otázky týkající se změny klimatu a řízení rizika katastrof řeší zásadní výzvy pro udržitelný rozvoj jadransko-jónského regionu. Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, jakož i řízení rizika katastrof jsou horizontálními tématy, která jsou relevantní pro všechny čtyři pilíře strategie EUSAIR. Strategie je doplněna akčním plánem na rok 2020 (SWD(2020). Nahrazuje plán na rok 2014 strukturovaný podle stejných čtyř pilířů strategie. Plán určuje témata, opatření a projekty pro každý ze čtyř pilířů strategie. Očekává se, že opatření v rámci pilíře „Kvalita životního prostředí“ přispějí k minimalizaci dopadu změny klimatu na mořské a suchozemské ekosystémy.

3.     Mezinárodní úmluvy a další iniciativy spolupráce

V širším měřítku celého středomořského regionu je spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí (včetně přizpůsobení se změně klimatu) na nadnárodní úrovni formalizována v rámci Barcelonské úmluvy a souvisejících protokolů.

EU již řadu let financuje specializované iniciativy regionální spolupráce v oblasti životního prostředí a klimatu, které pomáhají balkánským zemím. Některé z nich jsou v současné době také součástí jadransko-jónského regionu. Projekt Regionální environmentální sítě pro přistoupení (RENA 2010–2013) přispěl ke zlepšení životního prostředí a klimatu na západním Balkáně a ke sbližování regionu s normami EU. Regionální přístupová síť pro životní prostředí a klima (ECRAN 2013–2016) pokračovala v posilování regionální spolupráce mezi kandidátskými zeměmi a potenciálními kandidátskými zeměmi. V současné době na něj navazuje Program partnerství EU v oblasti životního prostředí pro přistoupení (EPPA 2019–2022) a podpora EU pro opatření v oblasti klimatu u příjemců NPP II – „Přechod na nízkoemisní hospodářství odolné vůči změně klimatu“ (TRATOLOW 2020–2023). Podporuje integraci partnerů ze západního Balkánu do EU v oblasti životního prostředí a klimatu. Pracovní skupina č. 4 TRATOLOW konkrétně pracuje na přizpůsobení se změně klimatu. Pomáhá národním a regionálním adaptačním plánům a akcím v zemích západního Balkánu.

Středoevropská iniciativa (CEI) je regionální mezivládní fórum 17 členských států ve střední, východní a jihovýchodní Evropě. Zahrnuje všechny země (kromě Řecka) jadransko-jónského regionu. Podporuje evropskou integraci a udržitelný rozvoj prostřednictvím regionální spolupráce. Práce ČIŽP je zaměřena na dosažení dvou hlavních cílů: Green Growth & Just Societies (Zelený růst & Spravedlivé společnosti). Posílení odolnosti vůči změně klimatu je zahrnuto mezi cíle akčního plánu ČIŽP v rámci cíle 1 „Podpora zeleného růstu“.

V rámci Střediska pro zvládání sucha v jihovýchodní Evropě (DMCSEE) spolupracuje osm jadransko-jónských zemí (všechny kromě Itálie) společně s Bulharskem, Maďarskem, Moldavskem, Rumunskem a Tureckem, jakož i Úmluva OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD) a Světová meteorologická organizace (WMO). Středisko koordinuje a usnadňuje vývoj, hodnocení a uplatňování nástrojů a politik řízení rizik sucha v jihovýchodní Evropě s cílem zlepšit připravenost a snížit dopady sucha v tomto regionu.

4.     Adaptační strategie a plány

Ve specifickém kontextu jadransko-jónského regionu dosud nebyly vypracovány žádné adaptační strategie a plány. Regionální rámec pro přizpůsobení se změně klimatu ve středomořských mořských a pobřežních oblastech, který byl schválen na 19.^zasedání smluvních stran (COP19) Barcelonské úmluvy, je relevantní i pro tento konkrétní region.

Příklady projektů financovaných v období 2014–2020

Projekt I-STORM (Integrované strategie zvládání mořských bouří) financovaný z programu ADRION 2014–2020 (2018–2019) zlepšil sdílení údajů, prognóz a znalostí o mořských bouřích a souvisejících dopadech (pobřežní záplavy, eroze a následné dopady na pobřežní ekosystémy a infrastruktury) prostřednictvím společných infrastruktur a nástrojů. V rámci projektu byly vypracovány pokyny pro převod údajů a prognóz do postupů včasného varování a zásahu a strategie určená klíčovým vnitrostátním/regionálním aktérům oblasti ADRION. Oba dokumenty navrhly nejúčinnější způsob, jak se vypořádat se správou údajů a prognóz a souvisejícími postupy včasného varování. V rámci projektu byla dále vyvinuta aplikace I-STORMS pro chytré telefony a tablety a integrovaný webový systém I-STORMS (IWS). IWS je on-line nástroj pro sdílení a integraci údajů a informací, který podporuje spolupráci mezi partnery v zájmu lepší reakce na rizika mořských bouří v jadransko-jónské oblasti. Projekt inicioval tabulku stálé spolupráce. Zajišťuje, aby dialog pokračoval i po ukončení projektu. Jeho cílem je podpořit společné chápání současných výzev pobřežních oblastí a podporovat koordinaci a sdílení know-how.

Další relevantní projekty, které pokrývají velkou část jadransko-jónského regionu, byly financovány z programu přeshraniční spolupráce Itálie-Chorvatsko (2014–2020) a jsou popsány níže. Tři z nich (ADRIADAPT, RESPONSe a ADRIACLIM) poskytly podporu místním orgánům při vypracovávání adaptačních plánů a strategií v pobřežních a městských oblastech jadransko-jónského regionu.

ADRIADAPT (Informační platforma pro odolnost jaderských měst, 2019–2021) podporovala místní a regionální odolnost. Pomohla rozvíjet znalostní základnu s cílem určit vhodné možnosti přizpůsobení se změně klimatu a plánování v jadransko-jónské oblasti. Projekt poskytl platformu odolnosti Adriadapt s nástroji a znalostmi pro plánování v oblasti klimatu, které byly testovány s místními orgány. Podpořila rovněž místní plány v oblasti informací o klimatu a odolnosti vůči změně klimatu.

RESPONSe (Strategie pro přizpůsobení se změně klimatu v jaderských regionech, 2019–2021) zmocnila místní tvůrce politik k tomu, aby umožnili přístupy inteligentní správy v oblasti klimatu a podporovali udržitelný život v jaderských mořských a pobřežních oblastech. Mezi výsledky projektu patří soubor nástrojů pro adaptační opatření pro veřejné orgány (klimatickémenu pro jadranské regiony). Jedná se o bezplatné on-line úložiště opatření v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování, které může podpořit tvorbu místních politik zaměřených na řešení problémů spojených se změnou klimatu. ADRIACLIM (Informace o změně klimatu, nástroje pro monitorování a řízení strategií pro přizpůsobení se změně klimatu v pobřežních oblastech Jaderského moře na období 2020–2022) si klade za cíl vypracovat přesné informace na podporu rozvoje regionálních a místních plánů pro přizpůsobení se změně klimatu. Zaměřuje se na posílení schopnosti přizpůsobit se změně klimatu v pobřežních oblastech. Pomáhala rozvíjet homogenní a srovnatelné údaje, zlepšovat znalosti, kapacitu a spolupráci v oblasti systémů monitorování a modelování změny klimatu a vyvíjet pokročilé informační systémy, nástroje a ukazatele pro optimální plánování přizpůsobení se změně klimatu.

ASTERIS (přizpůsobení se pronikání slané vody ve scénářích zvyšování hladiny moří, 2019–2021) zlepšuje porozumění prostorovým a časovým změnám v pronikání mořské vody. Uplatňuje různé scénáře změny klimatu, identifikuje a mapuje potřeby a překážky v řízení rizik a poskytuje praktické nástroje pro udržitelné řízení pobřežních zvodnělých vrstev v místním měřítku.

AdriaMORE (Adriatic DSS exploitation for monitoring and risk management of coastal extreme weather and flooding) (2018–2019), využívající hlavních úspěchů projektu ADRIARadNet financovaného z programu IPA Adriatic CBC, vybavil území a lidi účinnými nástroji k řešení závažných povětrnostních jevů a dalších souvisejících námořních rizikových událostí.