Alpský prostor

Země regionu

Oblast spolupráce programu Alpine Space zahrnuje Alpy a jejich okolní nížiny a spojuje velmi odlišné regiony, které zahrnují celou oblast Švýcarska, Rakouska, Lichtenštejnska a Slovinska, západní části Francie, jižní části Německa a severní regiony Itálie. Oblast spolupráce programu Interreg na období 2021–2027 zahrnuje celou oblast programu Interreg na období 2014–2020 s dalšími sedmi regiony z Německa. Mapa srovnávající staré a nové hranice je k vidění zde.

Politický rámec

1.     Program nadnárodní spolupráce

Cílem alpského kosmického programu Interreg na období 2021–2027 (ve znění přijatém Evropskou komisí dne 5. května 2022) je podpořit integraci udržitelného hospodářského rozvoje, dobrých společenských podmínek a zachování jeho výjimečné povahy. Podporuje přeshraniční projekty spolupráce a usnadňuje společná nadnárodní řešení.

Program stanoví čtyři priority:

• Priorita č. 1: Klimaticky odolný a zelený alpský region
• Priorita 2 Uhlíkově neutrální alpský region citlivý na zdroje
• Priorita 3 Inovace a digitalizace na podporu zeleného alpského regionu
• Priorita 4 Kooperativně řízený a rozvinutý alpský region

Změna klimatu je opakovaně označována za hlavní hnací sílu a specifickou výzvu pro Alpy. Přizpůsobení se změně klimatu je cíl, na který se zaměřuje priorita 1 v rámci specifického cíle: „Podpora přizpůsobení se změně klimatu a předcházení rizikům katastrof a odolnosti vůči nim s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům“. Program podporuje podporu opatření pro přizpůsobení se změně klimatu se zaměřením na vzájemné vztahy mezi přírodními, hospodářskými a společenskými systémy v alpském regionu. Program konkrétně podporuje: 1) řešení a pilotní projekty pro připravenost a přizpůsobení, 2) řešení a pilotní projekty pro překlenutí propasti mezi výzkumem v oblasti klimatu a praktickým prováděním, 3) iniciativy v oblasti předávání znalostí a 4) metodiky a nástroje pro měření a monitorování konkrétních dopadů změny klimatu. Program rovněž podporuje opatření pro prevenci rizik a odolnost vůči katastrofám, která jsou úzce propojena se změnou klimatu.

Soudržnost mezi tímto programem a cíli strategie EUSALP je posílena s cílem podpořit cestu k uhlíkově neutrálnímu území odolnému vůči změně klimatu. V rámci priority 4 je cílem programu „posílit institucionální kapacitu veřejných orgánů a zúčastněných stran k provádění makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti, jakož i dalších územních strategií“. V tomto ohledu program podporuje vypracování a provádění „řešení pro posílení spolupráce a organizačních procesů v rámci struktury řízení strategie EUSALP“.

V období 2014–2020 (INTERREG V B) nebyla změna klimatu, i když byla označena za hlavní hnací sílu a specifickou výzvu pro Alpy, zahrnuta do konkrétních cílů, ale jako horizontální téma a otázka, kterou je třeba začlenit do každého projektu. Přizpůsobení se změně klimatu jako průřezové téma bylo výslovně uvedeno v rámci priority 3 „Živý alpský prostor“, jejímž cílem je zlepšit ochranu životního prostředí a účinné využívání zdrojů. Program na období 2014–2020 rovněž podpořil proces strategie EU pro alpský region, včetně její akční skupiny č. 8 pro řízení rizik a přizpůsobení se změně klimatu. Poskytla finanční prostředky na svou strukturu řízení prostřednictvím projektu AlpGov, jakož i tím, že vyžadovala pravidelné projektové žádosti k řešení priorit a podpůrných činností tematických pracovních orgánů strategie EUSALP.

2.     Strategie pro makroregiony

Strategie EU pro alpský region (EUSALP) je založena na společné iniciativě alpských států a regionů s cílem posílit jejich vzájemnou spolupráci a účinněji řešit společné výzvy. Zahrnuje sedm zemí (Rakousko, Francii, Itálii, Německo, Slovinsko, Lichtenštejnsko a Švýcarsko) a 48 regionů. Pokrývá o něco větší plochu než ASP. Strategie EU pro alpský region se zaměřuje na řešení problémů specifických pro alpský region, jako je vyvážení rozvoje a ochrany životního prostředí, posílení konkurenceschopnosti a snížení územních rozdílů.

Přizpůsobení je jedním ze dvou hlavních témat v rámci akční skupiny č. 8 (akční skupina pro řízení rizik). Společným cílem stávajícího střednědobého pracovního plánu (do poloviny roku 2019) je zmapovat, analyzovat a posílit mechanismy správy v oblasti řízení přírodních rizik a přizpůsobení se změně klimatu, včetně větší soudržnosti mezi oběma oblastmi politiky. Plánovanými výstupy jsou studie, příklady osvědčených postupů a možnosti posílení politiky v oblasti řízení rizik, řízení přizpůsobování se změně klimatu a začleňování přizpůsobení se změně klimatu a snižování rizika katastrof. Cílem těchto výstupů je připravit půdu pro účinnější a lépe sladěné přístupy ke správě v alpském makroregionu. Dalším cílem akční skupiny je zavést, rozvíjet a udržovat nadnárodní online portál CAPA – Platforma pro přizpůsobení se změně klimatu v Alpách. V období 2016–2019 a 2020–2022 byla SZPA financována z projektu Interreg Alpine Space AlpGov 1 a AlpGov 2 (Prováděnímechanismů správy alpského regionu strategie EU pro alpský region).

Akční plán strategie EUSALP vybízí mimo jiné k vypracování strategie a akčního plánu pro přizpůsobení se změně klimatu v alpském regionu, které budou založeny na komplexním posouzení zranitelnosti a budou v souladu se stávajícími vnitrostátními strategiemi pro přizpůsobení se změně klimatu. Dopady změny klimatu a přizpůsobení se této změně jsou rovněž spojeny s tématy ekologické konektivity a přírodních zdrojů, včetně hospodaření s vodou a půdou. Meziodvětvové otázky související s přizpůsobením (např. zelená infrastruktura, sucha, poptávka po vodě a řízení dodávek) jsou do určité míry řešeny činnostmi příslušných akčních skupin.

Některé oblasti alpského regionu se překrývají s jinými makroregiony, které mohou mít ve svých strategiích relevantní informace. Jedná se o dunajský makroregion a jadransko-jónský makroregion.

3.     Mezinárodní úmluvy a další iniciativy spolupráce

Alpská úmluva, přijatá v roce 1991, je mezinárodní smlouvou mezi alpskými zeměmi (Rakouskem, Francií, Německem, Itálií, Lichtenštejnskem, Monakem, Slovinskem a Švýcarskem) a EU o udržitelném rozvoji a ochraně Alp. Konečným cílem Alpské úmluvy je rozvoj společného dědictví Alp a jeho zachování pro budoucí generace prostřednictvím nadnárodní spolupráce za účasti vnitrostátních, regionálních a místních orgánů.

V rámci Alpské úmluvy potvrzuje prohlášení z roku 2019 nazvané „Klimaticky neutrální a vůči změně klimatu odolné Alpy do roku 2050“ (dálejen „prohlášení z Innsbrucku“)cíl usilovat o dosažení klimatické neutrality a odolnosti Alp vůči změně klimatu do roku 2050 v souladu s evropskými a mezinárodními ustanoveními. Přijetí opatření v oblasti změny klimatu je navíc jednou ze šesti priorit víceletého pracovního programu na období 2017–2022. Smluvní strany, pozorovatelé a tematické pracovní orgány úmluvy pravidelně pracují na meziodvětvových aspektech přizpůsobení. Vytvořily řadu konkrétních výstupů na nadnárodní úrovni, včetně prohlášení a pokynů, seminářů a experimentálních projektů, které často přispívají k provádění opatření stanovených v akčním plánu v oblasti klimatu. Alpská rada pro klima (ACB) byla zřízena v roce 2016 v rámci úmluvy a vypracovala alpský systém dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2050 a akční plán v oblasti klimatu 2.0. Celkovým cílem tohoto plánu je přeměnit Alpy na klimaticky neutrální region odolný vůči změně klimatu (viz oddíl o strategiích a plánech pro přizpůsobení se změně klimatu níže).

Úmluva má zavedenou nadnárodní síť pozorovatelů, která zahrnuje velký počet příslušných vládních a nevládních zastřešujících organizací působících v oblasti činnosti Alpské úmluvy,^včetně přizpůsobování se změně klimatu.

Alpská úmluva a orgány EUSALP přispívají k vytváření a předávání znalostí v oblasti přizpůsobení se změně klimatu na nadnárodní úrovni. K významným příkladům výsledků práce Alpské úmluvy patří „Alpskástrategie pro přizpůsobení se změně klimatu v oblasti přírodních nebezpečí“(2013), „Pokynypro přizpůsobení se změně klimatu na místní úrovni v Alpách“(2014), „Souhrnnázpráva Hodnocení jako základ pro vymezení činností Alpské rady pro klima“ (2017, aktualizováno v roce 2019), zpráva „Řešenísucha v alpském regionu. Zkušenosti, přístupy a společné výzvy“(2018) a sedmá zpráva o stavu Alp: Natural Hazard Risk Governance (Řízení rizik přírodních rizik) (2019).

4.      Adaptační strategie a plány

Alpský systém pro dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2050 vypracovala Alpská rada pro klima (ACB) a v roce 2019 jej přijala XV. alpská konference. Stanoví konkrétní cíle v deseti různých oblastech činnosti Alpské úmluvy a ve dvou průřezových/horizontálních oblastech činnosti. Prostřednictvím integrovaného přístupu zvyšuje přidanou hodnotu alpské spolupráce v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. V tomto rámci ACB aktualizovala akční plán v oblasti klimatu (původně vypracovaný v roce 2009), který zahrnuje přizpůsobení se změně klimatu i její zmírňování. Nový akční plán pro klima 2.0 upřednostňuje konkrétní opatření k provádění alpského systému dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2050 se zaměřením na střednědobý horizont (pět až deset let). Navrhuje podrobné způsoby provádění pro deset odvětví, které byly vypracovány ve spolupráci se zúčastněnými stranami a s tematickými pracovními orgány Alpské úmluvy. ACB monitoruje celkové provádění postupů a pravidelně informuje o dosažených výsledcích. Byla zřízena platforma Společenství (Alpské klima 2050),která zajišťuje vazbu mezi prováděním a cíli systému cílů v oblasti klimatu do roku 2050.

Příklady projektů financovaných v období 2014–2020

Projekt AlpGov2 (2020–2022), financovaný z programu Interreg ALPS, posiluje správní struktury a mechanismy EUSALP s ohledem na všechna témata jejího akčního plánu v návaznosti na předchozí projekt AlpGov 1.

GoApply (Multidimenzionální správa přizpůsobení se změně klimatu při tvorbě politik a v praxi, 2016–2019) se vyvinula přímo z nadnárodní sítě tvůrců politik, kterou iniciovala skupina C3-Alps (2007–2013). GoApply reaguje na výzvy, překážky a mezery související s víceúrovňovou správou, kterým v současné době čelí všechny alpské země ve svém úsilí o uvedení svých národních adaptačních strategií do praxe. Cílem projektu bylo posílit kapacity pro správu a provádění přizpůsobení se změně klimatu na různých úrovních a v různých odvětvích. Výsledky jsou prezentovány ve zprávách o jednotlivých zemích (Rakousko, Německo, Itálie, Švýcarsko) a shrnuty v nadnárodní souhrnné zprávě. Zpráva představuje znalostní základnu pro posílenou víceúrovňovou správu v oblasti přizpůsobení se změně klimatu v alpském regionu a portfolio faktorů úspěchu, překážek, získaných zkušeností, příkladů osvědčených postupů a možností zlepšení.

ALPTREES (Udržitelné využívání a obhospodařování nepůvodních stromů v alpském regionu, 2019–2022) pomáhá posílit udržitelné využívání přírodních zdrojů předpovídáním současného a potenciálního rozložení nepůvodních stromů podle scénářů změny klimatu. Očekává se, že projekt poskytne technické pokyny pro rozhodovací nástroje a plánování v oblasti přizpůsobování se změně klimatu s cílem zajistit budoucnost zelené infrastruktury, funkcí biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb na celém území strategie EUSALP.

Alpský prostor se může rovněž opírat o rozsáhlé zkušenosti s projekty nadnárodní spolupráce zabývajícími se přizpůsobováním se změně klimatu, které byly financovány v předchozím programovém období INTERREG 2007–2013, jako například v případě projektů CLISP, AdaptAlp nebo C3-Alps.