Oblast Atlantského oceánu

Země regionu

Oblast spolupráce v oblasti Atlantského oceánu zahrnuje země západní části Evropy hraničící s Atlantským oceánem. Oblast spolupráce na období 2021–2027 zahrnuje území předchozího programu Interreg (pobřežní regiony Portugalska, Španělska, Francie, Irska, autonomního společenství Kanárské ostrovy), s výjimkou Spojeného království*. Kromě toho zahrnuje další dva regiony Španělska (Andalusie a La Rioja). Mapa srovnávající staré a nové hranice je k vidění zde.

* Od vstupu dohody o vystoupení Spojeného království v platnost dne 1. února 2020 již nebude obsah ze Spojeného království na těchto webových stránkách aktualizován.

Politický rámec

1.    Program nadnárodní spolupráce

Program Interreg VI B pro oblast Atlantského oceánu (2021–2027), formálně schválený Evropskou komisí dne 8. září 2022, obnovuje závazek s atlantickými regiony podporovat inovativní iniciativy, které přispívají k růstu této oblasti, řeší společné přeshraniční výzvy prováděním společných akcí, výměnou osvědčených postupů a příspěvkem k novým nebo současným politikám. Stanoví čtyři priority:

1. Modré inovace a konkurenceschopnost („Inteligentní Evropa“)
2. Modré a zelené prostředí („Zelená Evropa“)
3. Modrý udržitelný cestovní ruch a kultura („Sociální Evropa“)
4. Lepší řízení spolupráce („cíl Interreg“)

Přizpůsobení se změně klimatu je konkrétně zvažováno v rámci priority 2 a se specifickým cílem: „Podpora přizpůsobení se změně klimatu a předcházení rizikům katastrof, odolnost s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům“. Specifický cíl rovněž přispívá ke strategii pro oblast Atlantského oceánu tím, že podporuje opatření obsažená v pilíři IV akčního plánu pro Atlantik 2.0 (viz oddíl 2 této stránky, Strategie pro makroregiony). Očekává se, že program povede ke zvýšení schopnosti identifikovat rizika, předcházet jim a řídit je s lepším zapojením občanů a veřejných orgánů a posíleným správním rámcem. Vzhledem k tomu, že oblast spolupráce zahrnuje velké procento pobřežních a příbřežních oblastí, program se zaměřuje zejména na pobřežní a námořní rizika a zahrnuje opatření na posílení odolnosti pobřeží a inovací modré ekonomiky. Přizpůsobení se rovněž dosahuje prostřednictvím priority 1 (modré inovace a konkurenceschopnost) posílením inovační kapacity a digitalizace. Kromě toho je přizpůsobení se změně klimatu rovněž zmíněno v prioritě 3 (rozvoj modrého udržitelného cestovního ruchu) a prioritě 4 jako průřezová otázka, neboť přizpůsobení se změně klimatu bude pravděpodobně těžit z víceúrovňové správy a nadnárodních přístupů.

Předchozí program Interreg V B pro oblast Atlantského oceánu (2014–2020) byl zaměřen na provádění řešení regionálních výzev v oblasti inovací, účinného využívání zdrojů, životního prostředí a kulturních statků s cílem umožnit vytváření lepší kvality života na území oblasti Atlantského oceánu.

Přizpůsobení se změně klimatu bylo zahrnuto do priority 3 (podpora inovací a konkurenceschopnosti) a souvisejícího cíle 3.1 „Posílení systémů řízení rizik“. Výsledky dosažené v rámci programu zahrnovaly lepší spolupráci přispívající ke snížení rizik a jejich dopadů a k posílení bezpečnosti obyvatelstva a životního prostředí posílením odolnosti a plánovací kapacity atlantických regionů na místní a regionální úrovni.

2.     Strategie pro makroregiony

Ačkoli nebyla vypracována skutečná makroregionální strategie, námořní strategie pro oblast Atlantského oceánu funguje jako rámec pro nadnárodní hospodářskou a sociální spolupráci. Strategie se vztahuje na pobřeží, teritoriální a jurisdikční vody členských států EU s atlantským pobřežím, jejich nejvzdálenější území a mezinárodní vody. Akční plán pro oblast Atlantiku na období 2013–2020, který strategii doprovází, prošel v roce 2017 přezkumem v polovině období, který vedl k přijetí revidovaného akčního plánu pro oblast Atlantiku 2.0. Jeho hlavním cílem je uvolnit potenciál modré ekonomiky v oblasti Atlantiku a zároveň zachovat mořské ekosystémy a přispět k přizpůsobení se změně klimatu a jejímu zmírňování. Akční plán uznává, že modrá ekonomika může přispět ke zmírnění změny klimatu podporou řešení inspirovaných přírodou a zlepšením udržitelného využívání vodních a mořských zdrojů. Přizpůsobením se změně klimatu se konkrétně zabývá pilíř 2 akčního plánu: „Zdravé oceány a odolná pobřeží“ a prostřednictvím cíle č. 6: „Silnější odolnost pobřeží“.

Komise pro atlantický oblouk v rámci Konference okrajových přímořských regionů (CPMR) pokrývá většinu regionů, které se účastní atlantické oblasti. Činnost Komise pro atlantický oblouk podporuje koordinaci mezi evropskou, vnitrostátní a regionální úrovní a podporuje provádění evropských politik v oblasti atlantického oblouku. Pracovní skupina Komise pro strategii pro oblast Atlantiku ovlivňuje strategickou orientaci námořní strategie v oblasti Atlantiku, sleduje její provádění na územích a přispívá k revizi jejího akčního plánu.

Pracovní skupina pro průzkum atlantického makroregionu poskytuje atlantickým regionům místo k prozkoumání možností přijetí makroregionální strategie v Atlantiku. Potřeba stimulovat rozměr udržitelnosti adaptačních opatření v atlantském regionu, zejména v pobřežních oblastech, kde převládají rizika, je zdůrazněna v politickém prohlášení z roku 2021, které schválily členské regiony Komise pro atlantický oblouk.

3.     Mezinárodní úmluvy a další iniciativy spolupráce

„Úmluva o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku“ OSPAR zahrnuje širší oblast než nadnárodní oblast Atlantského oceánu EU, mimo jiné tři atlantické regiony (Keltské moře, Biskajský záliv a pobřeží Iberského poloostrova a širší Atlantik), jakož i další dva regiony: Arktické vody a širší Severní moře. Patnáct vlád severovýchodního Atlantiku a EU je součástí úmluvy OSPAR. V rámci úmluvy OSPAR je změna klimatu (a acidifikace oceánů) řešena jako průřezová otázka, pokud jde o vytváření znalostí, monitorování dopadů a navrhování možností řízení s cílem zvýšit odolnost ekosystémů. V roce 2019 zřídila OSPAR korespondenční skupinu mezi zasedáními pro okyselování oceánů (ICG-OA).

4.      Adaptační strategie a plány

Strategie životního prostředí severovýchodního Atlantiku (NEAES) 2030 na desetiletí 2010–2030 byla přijata dne 1. října 2021 přezkumem předchozí strategie OSPAR na vysoké úrovni. Ačkoli se nejedná o strategii pro přizpůsobení se změně klimatu, vizí strategie je dosáhnout čistého, zdravého a biologicky rozmanitého severovýchodního Atlantiku, který je produktivní, udržitelně využívaný a odolný vůči změně klimatu a acidifikaci oceánů. Změnou klimatu se zabývají čtyři strategické cíle, které se zabývají tématem odolnosti (strategický cíl 5), informovanosti (strategický cíl 10), přizpůsobení (strategický cíl 11) a zmírňování (strategický cíl 12). Smluvní strany se dohodly, že strategii NEAES 2030 uvedou v účinnost prostřednictvím prováděcího plánu. Prováděcí plán je doplněn programem opatření a akcí OSPAR,cožje zastřešující a integrační nástroj na podporu plánování a rozvoje a sledování pokroku při provádění opatření a akcí. Aby byla moře odolná vůči změně klimatu a acidifikaci oceánů, provede OSPAR několik iniciativ zaměřených na monitorování a posuzování současných a předpokládaných dopadů a reakci na ně, přičemž rovněž vypracuje regionální přístup k uplatňování přírodě blízkých řešení pro ukládání uhlíku a odolnost vůči změně klimatu.

5.     Příklady projektů financovaných v období 2014–2020

Příklady projektů financovaných z programu pro oblast Atlantského oceánu na období 2014–2020 jsou uvedeny níže.

Projekt MyCOAST  (Koordinovaná atlantická pobřežní operační oceánografická observatoř) (2017–2021) posílil nadnárodní perspektivu nástrojů pobřežního monitorování a prognózování. Opatření v oblasti správy dat podporují otevřené a bezplatné sdílení informací a interoperabilitu mezi pobřežními observatořemi a společnými evropskými datovými systémy (EMODnet, Copernicus INSTAC, SeaDataNet). Společně byly vyvinuty a validovány nástroje pro řízení rizik. Tento vývoj podpořili klíčoví aktéři zapojení do řízení a prevence pobřežních rizik spolu s klíčovými aktéry odpovědnými za řešení otázek kvality vody a s těmi, kteří jsou odpovědní za řízení námořní bezpečnosti a reakci na případy znečištění.

Projekt dále podporuje zvyšování povědomí o těchto rizicích v oblasti Atlantiku a pomáhá identifikovat a propagovat příležitosti pro soukromý sektor, například v souvislosti s akvakulturou, lodní dopravou a poskytovateli větrné energie.

Projekt PRIMROSE (Předvídání rizik a dopadu škodlivých událostí na odvětví akvakultury) (2017–2020) poskytl znalosti pro řízení rizik. Tato rizika se týkají (mimo jiné) klimatických rizik v odvětví akvakultury, což vytváří systém pro nadnárodní krátkodobé až střednědobé prognózy rizik a dlouhodobé posouzení dopadů klimatu na škodlivé květy řas a patogeny.  V rámci projektu byl vytvořen internetový portál, který pomáhá předvídat rizika a dopady škodlivých událostí spojených s rozkvětem řas a poskytuje důležitý nástroj pro evropské odvětví akvakultury. Mezi 10 projektových partnerů patří akademické výzkumné organizace ve všech pěti zemích účastnících se programu Atlantic Area a zástupci odvětví rybolovu a akvakultury ve Spojeném království a Španělsku. Ačkoli adaptace není výslovně řešena, změna klimatu je jedním z tlaků na mořské ekosystémy, což je zvažováno i z hlediska výzev, které představují invazivní druhy.

Cílem projektu Risk-AquaSoil (Atlantic risk management plan in water and soil) (2017–2019) bylo definovat komplexní plán řízení a společnou iniciativu pro klimatická rizika související s půdou a vodou s cílem zlepšit odolnost atlantických venkovských oblastí. Plán řízení zahrnuje návrh služeb včasného varování a diagnostiky. Zahrnuje také vývoj a testování inovativních strategií (pilotních akcí) pro lepší hospodaření s půdou a vodou s ohledem na rizika spojená se změnou klimatu. Zúčastněné strany a místní komunity se podílely na činnostech v oblasti odborné přípravy a budování kapacit, řízení rizik a systémů náhrad škod.