Severní periferie a Arktida

Země regionu

Severní periferie a arktická nadnárodní oblast zahrnuje nejsevernější část Evropy včetně částí severoatlantických území. Programové období Interreg 2021–2027 zahrnuje severní a východní Finsko, severní a západní regiony Irska a severní Švédsko. Mimo EU zahrnuje Faerské ostrovy, Grónsko, Island a severní části Norska. Ve srovnání s předchozím programovým obdobím (2014–2020) již nová oblast nezahrnuje Severní Irsko, Skotsko a norský region Vestlandet (jižní region). Na druhou stranu, program nyní zahrnuje irské kraje Roscommon, Cavan, Monaghan a Tipperary. Mapa srovnávající staré a nové hranice je k vidění zde.

Politický rámec

1.     Program nadnárodní spolupráce

Program Interreg pro severní periferie a Arktidu (NPA) na období 2021–2027 se zaměřuje na tři priority:

• Priorita: 1 – Posílení inovační kapacity odolných a atraktivních komunit NPA
• Priorita: 2 – Posílení schopnosti přizpůsobit se změně klimatu a dostatku zdrojů v komunitách NPA
• Priorita: 3 – Posílení organizační kapacity mezi komunitami NPA za účelem využití příležitostí ke spolupráci.

Přizpůsobení se změně klimatu je v programovém dokumentu široce zvažováno a je klíčovým tématem priorit 1 a 2. Inovační kapacita jako prostředek přizpůsobení se změnám, jejich řízení a reakce na ně je výslovným cílem priority 1 v rámci specifického cíle 1.1 (RSO1.1). Rozvoj a posilování výzkumných a inovačních kapacit a zavádění pokročilých technologií). Priorita 2, konkrétně zaměřená na přizpůsobení, je rozdělena do tří specifických cílů zaměřených na energetickou účinnost (RSO2.1), snižování rizika katastrof (RSO2.4) a přechod na oběhové hospodářství účinně využívající zdroje (RSO2.6).

Program bude podporovat předávání znalostí a zkušeností mezi různými oblastmi nadnárodního regionu a vytváření nových nadnárodních sítí. Činnosti by měly usilovat o udržitelný rozvoj s rovnými příležitostmi pro muže a ženy a začleněním nedostatečně zastoupených skupin.

Kromě toho se uznává, že zlepšení nadnárodní spolupráce, na niž se vztahuje priorita 3, umožňuje rozvíjet odolnější komunity prováděním nových makroregionálních strategií, strategií pro přímořské oblasti, jakož i dalších územních strategií.

V předchozím programovém období (2014–2020) považoval Interreg V B přizpůsobení se změně klimatu výslovně ve svých tematických cílech, jakož i za klíčovou složku své horizontální zásady týkající se „environmentální udržitelnosti“.

2.    Strategie pro makroregiony

Region NPA částečně odpovídá oblasti strategie EU pro region Baltského moře. Strategie se ve skutečnosti vztahuje na území členských států EU, Švédska a Finska, a vítá spolupráci se zeměmi sousedícími s EU, Islandem a Norskem. Více informací naleznete na stránce Baltské moře.

3.     Mezinárodní úmluvy a další iniciativy spolupráce

Spolu s oblastí Atlantského oceánu a Severního moře je tento region součástí oblasti, na niž se vztahuje „Úmluva o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku“ OSPAR. Severní periferie a arktická oblast odpovídá podoblasti OSPAR „Arktické vody“. Podle této úmluvy je změna klimatu (a acidifikace oceánů) řešena jako průřezová otázka pro vytváření znalostí, monitorování dopadů a navrhování možností řízení, jejichž cílem je zvýšit odolnost ekosystémů.

Arktická rada je hlavním mezivládním fórem v arktické oblasti. Má cirkumpolární pokrytí, což z něj činí větší než severní periferie a arktická nadnárodní oblast. Jejími členy jsou národní vlády (Kanada, Dánsko včetně Grónska a Faerských ostrovů, Finsko, Island, Norsko, Rusko, Švédsko a Spojené státy) a zástupci arktických domorodých komunit a dalších obyvatel Arktidy. Změnou klimatu se zabývá zejména program pro monitorování a hodnocení Arktidy (AMAP), jakož i další pracovní skupiny Arktické rady. AMAP zřídil skupinu odborníků na klima. Skupina shromažďuje a vyhodnocuje údaje a informace vyplývající z monitorovacího programu AMAP a dalších příslušných výzkumných a monitorovacích činností.  Zpráva AMAP 2021 „Aktualizace arktické změny klimatu: klíčové trendy a dopady“ shrnuje nejnovější zjištění týkající se arktické oblasti.

Severská rada ministrů je fórum pro mezivládní spolupráci evropských severských států, které zahrnuje Dánsko, Finsko, Island, Norsko, Švédsko, Faerské ostrovy, Grónsko a Ålandy. Podle své vize do roku 2030 se severský region stane v roce 2030 nejudržitelnějším a nejintegrovanějším regionem na světě. Akční plán (2021–2024) pro vizi 2030 popisuje, jak dosáhnout cílů vize prostřednictvím řady iniciativ souvisejících se třemi strategickými prioritami vize: zelený severský region, konkurenceschopný severský region a sociálně udržitelný severský region. Přizpůsobení se změně klimatu se uskutečňuje zejména prostřednictvím priority „zelený severský region“, jejímž cílem je rozvíjet znalosti o udržitelném územním plánování přizpůsobeném změně klimatu (cíl 1), podporovat přírodě blízká řešení pro biologickou rozmanitost a klima (cíl 2) a aktivně podporovat provádění dohod o životním prostředí a klimatu prostřednictvím mezinárodní spolupráce (cíl 5). Severská rada ministrů financovala čtyřletý program pro řešení inspirovaná přírodou. Program se skládá z pěti projektů probíhajících od roku 2021 do roku 2024 s cílem povzbudit severské země ke spolupráci a posílení jejich znalostní základny v oblasti řešení inspirovaných přírodou, obnovy, zmírňování změny klimatu a modré/zelené infrastruktury.

4.     Adaptační strategie a plány

Barentsova evropsko-arktická rada (BEAC) je fórem pro mezivládní spolupráci specificky pro oblast Barentsova moře a jejími členy jsou Dánsko, Finsko, Island, Norsko, Rusko, Švédsko a Evropská komise. BEAC přijala první "Akční plán pro změnu klimatu pro Barentsovu spolupráci" v roce 2013. Byla aktualizována v roce 2017 a v roce 2021 poté, co ministři životního prostředí Barentsové vyzvali k posílení opatření v oblasti klimatu po roce 2020 s posílenými příspěvky všech Barentsových pracovních skupin. Akční plán z roku 2021 se zabývá výzvou přechodu na nízkouhlíková a klimaticky inteligentní řešení a zároveň posiluje adaptační kapacitu a povědomí v Barentsově regionu. Akční plán z roku 2021 zahrnuje činnosti zejména na období 2021–2025, zatímco další revize plánu je plánována na rok 2025.

Příklady projektů financovaných v období 2014–2020.

Příklady projektů financovaných z programu NPA na období 2014–2020 jsou uvedeny níže.

Cílem projektu CLIMATE (Collaborative Learning Initiative Managing and Adapting to the Environment) (2017–2020) bylo podpořit a zlepšit povědomí o změně klimatu v evropských okrajových venkovských komunitách prostřednictvím přístupu založeného na znalostech a komunitně vedeného plánování udržitelných zdrojů. Spojila místní orgány v odlehlých, řídce osídlených oblastech ze Švédska, Severního Irska, Irské republiky a Faerských ostrovů za účelem vypracování adaptačních plánů. Byl vypracován model osvědčených postupů a průvodce krok za krokem pro místní orgány v celém regionu NPA. Projekt prakticky podpořil tři pilotní obce regionu NPA při přípravě jejich adaptačních plánů.

Projekt ANH (Adapt Northern Heritage) (2017–2020) podporoval komunity a místní orgány při přizpůsobování severního kulturního dědictví dopadům změny klimatu na životní prostředí a souvisejícím přírodním rizikům prostřednictvím zapojení komunit a informovaného plánování ochrany. Projekt vyvinul soubor nástrojů složený z pěti nástrojů, které mají pomoci pochopit, jak změna klimatu ovlivní severní historická místa, a prozkoumat konkrétní možnosti přizpůsobení. Devět historických památek z celé severní Evropy se používá v programu Adapt Northern Heritage jako případové studie a slouží jako podklad pro návrh souboru nástrojů projektu.

Cílem projektu Water-Pro (Severní odtoky do zisku) (2016–2019) bylo vyvinout a přenést ekologicky účinné nástroje a modely pro řízení odtoků v zemědělství a těžbě nerostných surovin v severních a arktických oblastech. Častější a intenzivnější srážky, jak se předpokládá v rámci změny klimatu, přinesou další výzvy při kontrole odtoků a bezpečnosti vody a při plnění cílů kvality vody stanovených evropskou rámcovou směrnicí o vodě. V rámci projektu byl vypracován soubor osvědčených postupů řízení pro zemědělský a těžební průmysl.

Cílem projektu COAST (Udržitelná odolná pobřeží) (2020–2022) bylo poskytnout plán ochrany, podpory a rozvoje kulturního a přírodního dědictví řídce osídlených a odlehlých pobřežních komunit. Na základě čtyř demonstračních projektů projekt poskytl místním orgánům soubor nástrojů pro správu na podporu udržitelného rozvoje pobřežních zón.