Nejvzdálenější regiony EU a zámořské země a území

Země regionu

EU zahrnuje 22 zámořských území spojených s pěti členskými státy (Francií, Nizozemskem, Dánskem, Španělskem a Portugalskem).

Devět z nich je klasifikováno jako nejvzdálenější regiony a tvoří nedílnou součást EU. Zahrnují: tři francouzské zámořské departementy (Martinik, Guadeloupe a Francouzská Guyana) a jedno francouzské zámořské společenství v Karibiku (Svatý Martin); francouzské zámořské departementy Mayotte a Réunion v Indickém oceánu; dvě portugalské autonomní oblasti (Madeira a Azory) a jedno španělské autonomní společenství (Kanárské ostrovy) v Atlantiku.

Zbývajících 13 zámořských zemí a území (ZZÚ) má zvláštní status „přidruženého státu“ a je spojeno s Dánskem, Francií a Nizozemskem. Tato území jsou ústavně spojena s mateřským členským státem, ale nejsou součástí jednotného trhu a musí dodržovat povinnosti týkající se obchodu uložené třetím zemím. Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1764 podrobně popisuje asociační vztahy EU se ZZÚ na období 2021–2027 a rozhodnutí Rady 2013/755/EU podrobně popisuje vztahy EU se ZZÚ na období 2014–2020.

zdroj mapy: EÚS/CCA 2018

Politický rámec

1.    Program nadnárodní spolupráce

V programovém období 2021–2027 jsou specifika nejvzdálenějších regionů uznávána prostřednictvím zvláštní složky programu Interreg (složka D), která podporuje spolupráci se sousedními zeměmi a územími. Interreg VI-D se týká těchto zeměpisných oblastí: Amazonie, Karibik, Madeira-Azory-Kanárské ostrovy (MAC), Indický oceán, Mosambický průliv. V období 2014–2020 byly nejvzdálenější regiony v Karibiku a Indickém oceánu zapojeny do tří programů nadnárodní spolupráce INTERREG, které jsou popsány níže.

Program spolupráce v karibské oblasti na období 2014–2020 zahrnoval Guadeloupe, Francouzskou Guyanu, Martinik a Svatý Martin a přibližně 40 třetích zemí a ZZÚ v karibské oblasti. Probíhala ve spolupráci se třemi regionálními hospodářskými organizacemi, tj. Karibským společenstvím (CARICOM), Sdružením karibských států (ACS) a Organizací východokaribských států (OECS). Program byl rozdělen do dvou složek: 1) přeshraniční spolupráce mezi Guadeloupem, Martinikem a zeměmi OECS a 2) nadnárodní spolupráce zahrnující Guadeloupe, Francouzskou Guyanu, Martinik a Svatý Martin a ostatní zúčastněné země a území. Má šest prioritních oblastí, jejichž cílem je:

• zvýšení konkurenceschopnosti karibských podniků;
• zvýšení schopnosti reakce na přírodní nebezpečí;
• ochrana kulturního a přírodního prostředí;
• reakce na společné zdravotní problémy na karibské úrovni;
• podpora rozvoje obnovitelných zdrojů energie;
• Posílení lidského kapitálu.

Priorita 2 byla zaměřena na zlepšení znalostí o přírodních nebezpečích a vytvoření sdílených systémů řízení rizik, zejména vytvořením sdílených pozorovacích nástrojů a geografického informačního systému vhodného pro řešení krizí.

Program spolupráce v oblasti Indického oceánu na období 2014–2020 podpořil spolupráci mezi Réunionem a Mayotte (Francie) a 12 třetími zeměmi v jižní části Indického oceánu (Komorským svazem, Madagaskarem, Mauriciem, Seychelami, Jihoafrickou republikou, Tanzanií, Mosambikem, Keňou, Indií, Srí Lankou, Maledivami a Austrálií), jakož i francouzskými jižními a antarktickými zeměmi. Program byl založen na:

• přeshraniční spolupráce mezi Réunionem a Komorami, Madagaskarem, Mauriciem a Seychelami jako členy Komise pro Indický oceán a
• Širší nadnárodní spolupráce mezi Réunionem, Mayotte a ostatními zúčastněnými zeměmi. Program má pět strategických priorit, z nichž dvě souvisejí se změnou klimatu.

Priorita 1 zaměřená na vytvoření výzkumného a inovačního centra se zaměřením na lékopis, biotechnologii, energetiku a změnu klimatu. Priorita 3 usilovala o rozvoj kapacit pro přizpůsobení se změně klimatu a prevenci a řízení rizik posílením regionálních opatření v oblasti civilní ochrany; spolupráce v oblasti epidemiologických a infekčních rizik; a předcházení rizikům spojeným s mořskými činnostmi.

Program spolupráce AMAZONIA na období 2014–2020 podporoval přeshraniční a nadnárodní spolupráci mezi Francouzskou Guyanou, Surinamem a brazilskými státy Amapá a Amazonas. Program se ve svých prioritních oblastech nijak nezmiňoval o přizpůsobení se změně klimatu a řízení rizik. Priorita 2 se obecně zabývala ochranou životního prostředí a hospodařením s přírodními zdroji. Zvláštní důraz byl kladen na ochranu a posílení místní biologické rozmanitosti a přírodního a kulturního dědictví prostřednictvím společných opatření na zachování.

2.     Mezinárodní úmluvy a další iniciativy spolupráce

V rámci společenství CARICOM bylo zřízeno Centrum Karibského společenství pro změnu klimatu, které představuje referenční bod pro výzkum dopadů změny klimatu a adaptačních strategií v regionu. Středisko bylo otevřeno v roce 2005 s cílem koordinovat reakci regionu na řízení změny klimatu a přizpůsobení se této změně. Centrum poskytuje informace osobám s rozhodovací pravomocí (je oficiálním úložištěm a zúčtovacím střediskem pro regionální údaje o změně klimatu. Vyvíjí projekty v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, organizuje vzdělávací kurzy, poradenství a služby společných podniků.  Středisko poskytuje politické poradenství týkající se změny klimatu členským státům CARICOM a karibským zámořským územím Spojeného království. Středisko je akreditovaným regionálním prováděcím subjektem (RIE) Zeleného klimatického fondu UNFCCC (GCF).

Příklady projektů financovaných v období 2014–2020.

Publikace„Programy Interreg v nejvzdálenějších regionech na období 2014–2020“ukazuje, jak programy INTERREG přispěly k regionálnímu rozvoji nejvzdálenějších regionů a k užší integraci s jejich sousedy.

Cílem projektu CARIBE-COAST (karibská síť pro pobřežní rizika související se změnou klimatu, 2018–2022) je sdružovat, společně budovat a šířit přístupy k monitorování a prevenci pobřežních rizik a přizpůsobení se změně klimatu. Tři cíle projektu jsou: vytvořit katalog hydrodynamických modelů pro simulaci současných a budoucích nebezpečí; rozvíjet stávající střediska pro sledování a sdílet osvědčené postupy monitorování na základě společného protokolu a poskytovat nástroje na podporu rozhodování za účelem prevence přírodních pobřežních rizik.

Projekt Ready Together (2019–2022) posiluje regionální spolupráci prostřednictvím posílené koordinace, sdružování zdrojů a kolektivní podpory kultury rizik s cílem řešit hlavní výzvy spojené s přírodními riziky a změnou klimatu v Karibiku. Projekt podporuje komplexní přístup, inkluzivní a participativní, s cílem zajistit účinnou reakci na potřeby nejzranitelnějšího obyvatelstva vystaveného přírodním rizikům a dopadům změny klimatu.

Pokud jde o oblast Indického oceánu, operační program na období 2007–2013 poskytl financování regionálnímu mechanismu civilní ochrany v rámci prioritní osy 1 „Udržitelný rozvoj“. Zejména podpořila francouzský Červený kříž na Réunionu při vypracování programu regionální spolupráce pro řízení rizika katastrof v jihozápadním Indickém oceánu, jakož i následného akčního plánu.