Kulturní dědictví

Klíčová sdělení

Dopady katastrofických událostí na kulturní dědictví, jako jsou záplavy, sucha a bouře, jsou spojeny s pomalým nástupem změn vyplývajících z procesů zhoršování stavu.
Kulturní dědictví nebylo v Zelené dohodě výslovně zmíněno, ale v souladu s pracovním plánem pro kulturu na období 2019–2022 byla zřízena skupina odborníků členských států pro otevřenou metodu koordinace pro posílení odolnosti kulturního dědictví vůči změně klimatu.
Evropské kulturní dědictví je podporováno řadou politik, programů a finančních prostředků EU, zejména programem Kreativní Evropa. Politiky EU v dalších oblastech, které stále více zohledňují kulturní dědictví, od výzkumu, inovací, vzdělávání, životního prostředí, změny klimatu a regionálních politik až po digitální politiky.

Dopady, zranitelnosti a rizika

Kikuko Nakayama on flickr

Evropské kulturní dědictví je bohatou a rozmanitou mozaikou kulturních a tvůrčích projevů, dědictvím předchozích generací Evropanů a dědictvím pro budoucí generace. Definice kulturního dědictví UNESCO zahrnuje artefakty, památky, skupinu budov a míst, muzea, která mají různorodé hodnoty, včetně symbolického, historického, uměleckého, estetického, etnologického nebo antropologického, vědeckého a společenského významu. Zahrnuje hmotné dědictví (movité, nehybné a pod vodou), nehmotné kulturní dědictví začleněné do kulturních a přírodních artefaktů, míst nebo památek.

Dopady katastrofických událostí na toto dědictví, jako jsou extrémní srážky, záplavy, sesuvy půdy a sucha, mají dopad na místa kulturního dědictví, včetně historických parků a zahrad. Jsou spojeny s pomalým nástupem změn vyplývajících z procesů zhoršování. Neustálé zvyšování teploty a kolísání teploty a vlhkosti nebo kolísání cyklů mrazu a tání způsobuje degradaci a namáhání materiálů, což vede k větší potřebě obnovy a konzervace. Biologická degradace způsobená mikroorganismy, například ve formě růstu plísní a řas, a napadení hmyzem, které napadají fyzickou strukturu budov a sbírky galerií, knihoven, archivů a muzeí, jsou pravděpodobnější. To může vést k potenciálnímu snížení příjmů v důsledku ztráty příjmů z cestovního ruchu.

Kulturní dědictví je rovněž zranitelné vůči nesprávné adaptaci, pokud je neúmyslná ztráta nebo škoda způsobena adaptačními opatřeními. Existuje jen málo podrobných znalostí o dopadech klimatické krize na postupy, projevy, znalosti a dovednosti, které komunity, skupiny a někdy i jednotlivci uznávají jako součást svého kulturního dědictví. Rychle rostoucí, současné nebo souběžné extrémní jevy jsou oblastí zájmu v klimatologii. Důsledky souběžných katastrofických událostí pro celé odvětví kulturního dědictví však dosud nebyly odpovídajícím způsobem řešeny ani prošetřeny – to je nyní hlavním zdrojem obav.

Politický rámec

Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu uznává potřebu chránit a zachovávat kulturní dědictví tváří v tvář dopadům změny klimatu, jako jsou povodně, bouře a zvyšování hladiny moří.

Kulturní dědictví však nebylo v Zelené dohodě výslovně zmíněno. Současně byla v souladu s pracovním plánem pro kulturu na období 2019–2022 zřízena skupina odborníků členských států pro otevřenou metodu koordinace pro posílení odolnosti kulturního dědictví vůči změně klimatu. Mandátem skupiny bylo prozkoumat přínos kulturního dědictví k Zelené dohodě pro Evropu a určit hrozby a nedostatky související s kulturním dědictvím v souvislosti se změnou klimatu.

Tato skupina zkoumala aktuální stav, nedostatky ve znalostech a strukturální nedostatky na úrovni EU a členských států. Získané informace vedou k znepokojivé skutečnosti, že kulturní dědictví je ohroženo změnou klimatu nebývalou rychlostí a rozsahem. Členské státy EU však nemají řádné politiky a akční plány ke zmírnění těchto útoků, stejně jako EU. Celkem 83 příkladů osvědčených postupů shromážděných z 26 zemí ukazuje potenciál řešení v oblasti kulturního dědictví v souvislosti se změnou klimatu; poskytují neocenitelný zdroj inspirace a nápadů, které lze napodobit.

V září 2007 přijala Evropská rada směrnici EU o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Cílem směrnice je snížit a řídit rizika, která povodně představují pro lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost. Členské státy musí každých šest let oznámit, kolik míst kulturního dědictví by mohlo být postiženo povodněmi.

Zlepšení znalostní základny

Evropské posouzení klimatických rizik z roku 2024 poskytuje komplexní posouzení hlavních klimatických rizik, kterým Evropa dnes i v budoucnu čelí. Identifikuje 36 hlavních klimatických rizik, která ohrožují naši energetickou a potravinovou bezpečnost, ekosystémy, infrastrukturu, vodní zdroje, finanční systémy a zdraví lidí, a to i s ohledem na riziko pro odvětví kulturního dědictví.

Existuje několik projektů EU, které usilují o zlepšení znalostní základny pro přizpůsobení se kulturnímu dědictví. Zde je několik příkladů:

Projekt CLIMATE FOR CULTURE je výzkumným projektem, jehož cílem je vyvinout nové nástroje a metody pro hodnocení dopadu změny klimatu na kulturní dědictví. Projekt zahrnuje případové studie v různých regionech Evropy a zaměřuje se na lepší pochopení zranitelnosti kulturního dědictví vůči dopadům změny klimatu a na rozvoj adaptačních strategií.
Projekt ROCK, který znamená "Regenerace a optimalizace kulturního dědictví v kreativních a znalostních městech", je výzkumný projekt, jehož cílem je vyvinout a otestovat nové modely udržitelného rozvoje měst, které upřednostňují kulturní dědictví. Projekt zahrnuje případové studie ve městech po celé Evropě a zaměřuje se na zlepšení odolnosti kulturního dědictví vůči dopadům změny klimatu, jako jsou povodně a extrémní povětrnostní jevy.
Projekt HERACLES, který je zkratkou pro "HEritage Resilience Against CLimate Events on Site", je výzkumný projekt, jehož cílem je vyvíjet a testovat nové technologie a metody pro ochranu kulturního dědictví před dopady změny klimatu, jako jsou povodně, extrémní povětrnostní jevy a stoupající hladiny moří. Projekt zahrnuje případové studie v různých regionech Evropy a zaměřuje se na zlepšení odolnosti kulturního dědictví vůči dopadům změny klimatu.
Cílem projektu YADES financovaného EU je připravit síť stipendistů na to, jak zachovat a posílit odolnost oblastí kulturního dědictví a historických měst vůči změně klimatu a souvisejícím rizikům. Účastníci budou vyškoleni, aby vypracovali a představili podrobnou mapu s vizualizacemi pro sledování celého systému nebezpečí z atmosférických a jiných škodových funkcí na historických budovách a oblastech. Údaje z monitorovací platformy budou analyzovány simulačním systémem a poskytnuty místním orgánům, což umožní nezbytná preventivní opatření.

Podpora investic a financování

Evropské kulturní dědictví je podporováno řadou politik, programů a finančních prostředků EU, zejména programem Kreativní Evropa. Politiky EU v dalších oblastech, které stále více zohledňují kulturní dědictví, od výzkumu, inovací, vzdělávání, životního prostředí, změny klimatu a regionálních politik až po digitální politiky. Finanční prostředky na kulturní dědictví jsou proto k dispozici v rámci programů Horizont Evropa, Erasmus+, Evropa pro občany a evropských strukturálních a investičních fondů. Příručka pro financování CulturEU je k dispozici jako interaktivní internetový nástroj a jako tištěná příručka . Zahrnuje příležitosti spojené s přibližně 20 programy financování EU, které mohou podpořit projekty s kulturním a tvůrčím rozměrem.

Komplexní přehled lze nalézt na stránce financování adaptačních opatření ze strany EU.

Podpora provádění adaptace

Nástroje, jako je hodnocení hodnoty kulturního dědictví – například Seznam světového dědictví UNESCO a ICOMOS – lze využít k podpoře přizpůsobení se změně klimatu a k tomu, aby si lidé byli vědomi možné ztráty těchto prestižních aktiv. Je rovněž důležité vytvořit a udržovat vazby mezi správci kulturního dědictví a výzkumnými pracovníky v oblasti vědy a komunikace o změně klimatu sdílením příkladů osvědčených postupů. Rozvoj občanské vědy by měl být investován do toho, aby veřejnost mohla pomáhat při rozsáhlém monitorování a zaznamenávání dopadů na památky kulturního dědictví.

MRE přizpůsobení

Podle šesté rámcové směrnice o vodě a zprávy o provádění směrnice o povodních se zdá, že od prvního cyklu vzrostla pozornost věnovaná životnímu prostředí a kulturnímu dědictví, neboť procentní podíl oblastí s potenciálním významným povodňovým rizikem, kde nebylo zjištěno, že je životní prostředí a kulturní dědictví relevantní, klesl přibližně o 10 procentních bodů. Shrnutí EU je k dispozici zde.