ICT

Klíčová sdělení

• Jak akutní (tj. extrémní povětrnostní jevy), tak chronické klimatické účinky (tj. dlouhodobější změny v životním prostředí) ovlivňují informační a komunikační technologie (IKT).

• Informační a komunikační technologie jsou stále více uznávány jako faktory umožňující inovativní přístupy ke zmírňování, sledování a přizpůsobování se dopadům změny klimatu.

• Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu jasně uvádí, že digitální transformace má zásadní význam pro dosažení adaptačních cílů Zelené dohody. Nové nástroje, jako jsou Destination Earth a Digital Twins, jsou velkým příslibem, že posílí naše porozumění současným a budoucím dopadům klimatu na planetární a místní úrovni. Bude rovněž dále posíleno měření a pozorování oceánů.

Dopady, zranitelnosti a rizika

Výzvy, které změna klimatu představuje pro informační a komunikační technologie, spadají do dvou hlavních kategorií: akutní události a chronické stresy. Akutní události (nazývané také kritické nebo krizové události) zahrnují povodně (pluviální, říční, pobřežní), hurikány, ledové bouře, vlny veder atd. Akutní události ohrožují infrastrukturu IKT tím, že ničí nebo znemožňují fyzický majetek, na němž jsou závislé. I když mohou mít zničující účinky, akutní události mají tendenci být krátkodobé.

Chronické stresy jsou důsledkem pozvolnějších změn klimatických norem. Tyto změny zahrnují zvýšené denní a roční teplotní rozsahy, větší vystavení teplotním extrémům, dlouhodobější vysoké teploty, rychlejší kolísání teploty, vyšší vlhkost a účinky druhého řádu, jako jsou změny ve vzorcích srážek a větru, které vedou k častějšímu vniknutí vody nebo poškození bouří. I když je méně pravděpodobné, že tyto dopady budou mít katastrofické důsledky, povedou ke zvýšené degradaci aktiv, častějším selháním a kratší životnosti, což bude mít významné finanční důsledky, protože aktiva budou potřebovat častější cykly modernizace a výměny a pravděpodobně budou vyžadovat intenzivnější sledování známek zhoršení. Chronické stresy se projevují v mnohem delších časových rámcích. Další oteplování a proměnlivější klima podtrhuje elektrickou rozvodnou síť tím, že zvyšuje požadavky na chlazení. Datová centra jsou náchylná k dopadům změny klimatu. K chlazení používají značné množství vody.

IKT jsou obecně decentralizované a modulární, a mají proto vysokou odolnost vůči změně klimatu. Redundantní pevné linky, rozmanitost poskytovatelů internetových služeb, nouzový roaming a záložní systémy mikronabíjení mobilních telefonů zvyšují odolnost IKT vůči změně klimatu. To se může v budoucnu změnit s nárůstem cloud computingu, což znamená koncentraci infrastruktury.

Politický rámec

Politický rámec pro přizpůsobení se změně klimatu v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) v EU se zaměřuje na zlepšení odolnosti infrastruktury IKT vůči dopadům změny klimatu a snížení environmentální stopy tohoto odvětví prostřednictvím opatření v oblasti energetické účinnosti a dalších iniciativ. Politický rámec pro přizpůsobení se změně klimatu v oblasti IKT v EU je stanoven prostřednictvím Digitální agendy EU. V roce 2020 se druhá pětiletá digitální strategie – utváření digitální budoucnosti Evropy – zaměřila na tři klíčové cíle digitální transformace: technologie, které slouží lidem, spravedlivé a konkurenceschopné hospodářství a otevřená, demokratická a udržitelná společnost. V roce 2021 byla strategie doplněna desetiletým digitálním kompasem: evropské pojetí digitální dekády,které konkretizuje digitální ambice EU do roku 2030. Strategie předpokládá významnou úlohu odvětví IKT v boji proti změně klimatu a jejím dopadům. Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu jasně uvádí, že digitální transformace má zásadní význam pro dosažení cílů EU v oblasti přizpůsobení se změně klimatu. Nové nástroje, jako jsou Destination Earth a Digital Twins, jsou velkým příslibem, že posílí naše porozumění současným a budoucím dopadům klimatu na planetární a místní úrovni. Rovněž budou dále posílena měření a pozorování oceánů.

Směrnice EU o povodních stanoví rámec pro vyhodnocování a zvládání povodňových rizik s cílem snížit negativní důsledky povodní pro lidské zdraví, hospodářské činnosti, životní prostředí a kulturní dědictví v Evropské unii. To také umožňuje zvážit otázky, jako je infrastruktura IKT.

Vzhledem k rostoucím rizikům (včetně klimatických rizik) v souvislosti s informačními a komunikačními technologiemi (IKT) a růstu digitalizace a propojenosti byl na konci roku 2024 zaveden akt o digitální provozní odolnosti (DORA) s cílem dále posílit digitální provozní odolnost ve finančním sektoru EU zavedením společného právního rámce. Kromě toho, že nařízení DORA obsahuje komplexní pravidla týkající se řízení rizik v oblasti IKT, řízení incidentů souvisejících s IKT, testování digitální provozní odolnosti a rizik v oblasti IKT spojených s třetími stranami, pokrývá do značné míry finanční sektor EU s rozšířením na nejméně 20 typů finančních subjektů.

Zlepšení znalostní základny

Evropské posouzení klimatických rizik z roku 2024 poskytuje komplexní posouzení hlavních klimatických rizik, kterým Evropa dnes i v budoucnu čelí. Identifikuje 36 hlavních klimatických rizik, která ohrožují naši energetickou a potravinovou bezpečnost, ekosystémy, infrastrukturu, vodní zdroje, finanční systémy a zdraví lidí, a to i s ohledem na rizika pro odvětví IKT.

Podpora investic a financování

EU rovněž zahájila několik programů financování na podporu přizpůsobení se změně klimatu v oblasti IKT. Například Evropský fond pro regionální rozvoj poskytuje finanční prostředky na projekty, které zlepšují odolnost infrastruktury IKT vůči dopadům změny klimatu. Výzkumný a inovační program Horizont Evropa rovněž podporuje výzkum a inovace v oblasti přizpůsobení se změně klimatu v oblasti informačních a komunikačních technologií.

Komplexní přehled lze nalézt na stránce financování adaptačních opatření ze strany EU.

Podpora provádění adaptace

V rámci mandátu EK zahájeného v roce 2014 se Komise a CEN-CENELEC snažily řešit přizpůsobení evropských norem a normalizaci změně klimatu se zvláštním důrazem na odolnost klíčových odvětví. To vedlo k revizi norem pro infrastrukturu v odvětvích zasažených změnou klimatu, jako je energetika, doprava, stavebnictví a informační a komunikační technologie.