Přizpůsobení se změně klimatu

Přizpůsobení se změně klimatu

Proč by s ohledem na jiné výzvy mělo být zváženo přizpůsobení se změně klimatu? Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) je oteplování klimatického systému jednoznačné s lidskou činností jako dominantní příčinou od poloviny 20. století. To souvisí s oteplováním atmosféry a oceánů, změnami v globálním koloběhu vody, snížením sněhu a ledu, globálním průměrným vzestupem hladiny moří a změnami některých klimatických extrémů. Dopady globálního oteplování jsou již patrné a budou tomu tak i po mnoho dalších let. Na všech úrovních správy jsou zapotřebí adaptační strategie: na místní, regionální, vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni. Vzhledem k různé závažnosti a povaze dopadů změny klimatu mezi regiony v Evropě bude většina iniciativ v oblasti přizpůsobení přijata na regionální nebo místní úrovni. Schopnost vyrovnat se a přizpůsobit se se liší v různých populacích, hospodářských odvětvích a regionech v rámci Evropy. Přizpůsobení je proto zásadní pro řešení současné proměnlivosti klimatu a nevyhnutelných dopadů změny klimatu. Pomůže také využít všech příležitostí, které vzniknou.

Evropský právní rámec pro klima zakotvuje do právních předpisů cíl stanovený v Zelené dohodě pro Evropu, aby se evropské hospodářství a společnost staly do roku 2050 klimaticky neutrálními. Evropský právní rámec pro klima vyzývá v oblasti přizpůsobení se těmto opatřením (článek5):

1. Příslušné orgány Unie a členské státy zajistí trvalý pokrok při zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu v souladu s článkem 7 Pařížské dohody.
2. Komise přijme strategii Unie pro přizpůsobení se změně klimatu v souladu s Pařížskou dohodou a pravidelně ji přezkoumává v rámci přezkumu stanoveného v čl. 6 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení.
3. Příslušné orgány Unie a členské státy rovněž zajistí, aby politiky v oblasti přizpůsobení se změně klimatu v Unii a v členských státech byly soudržné, vzájemně se podporovaly, poskytovaly vedlejší přínosy pro odvětvové politiky a usilovaly o lepší a důsledné začlenění přizpůsobení se změně klimatu do všech oblastí politiky, případně včetně příslušných sociálně-ekonomických a environmentálních politik a opatření, jakož i do vnější činnosti Unie. Zaměří se zejména na nejzranitelnější a nejvíce zasažené skupiny obyvatelstva a odvětví a po konzultaci s občanskou společností určí v tomto ohledu nedostatky.
4. Členské státy přijmou a provedou vnitrostátní adaptační strategie a plány s přihlédnutím ke strategii Unie pro přizpůsobení se změně klimatu uvedené v odstavci 2 tohoto článku a na základě důkladných analýz změny klimatu a zranitelnosti, posouzení pokroku a ukazatelů a na základě nejlepších dostupných a nejnovějších vědeckých důkazů. Členské státy ve svých vnitrostátních strategiích pro přizpůsobení zohlední zvláštní zranitelnost příslušných odvětví, mimo jiné zemědělství, vodohospodářských a potravinových systémů, jakož i potravinového zabezpečení, a podpoří řešení inspirovaná přírodou a přizpůsobení inspirovaná ekosystémy. Členské státy strategie pravidelně aktualizují a zahrnou související aktualizované informace do zpráv, které mají být předloženy podle čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1999.
5. Do 30. července 2022 přijme Komise pokyny, které stanoví společné zásady a postupy pro identifikaci, klasifikaci a obezřetnostní řízení významných fyzických klimatických rizik při plánování, rozvoji, provádění a monitorování projektů a programů pro projekty.

V politických směrech pro Evropskou komisi na období 2024–2029 oznámila předsedkyně Ursula von der Leyenová evropský plán pro přizpůsobení se změně klimatu (ECAP) na podporu členských států v oblasti plánování připravenosti a odolnosti.

Vzhledem k různé závažnosti a povaze dopadů změny klimatu mezi regiony v Evropě bude většina iniciativ v oblasti přizpůsobení přijata na regionální nebo místní úrovni. Schopnost vyrovnat se a přizpůsobit se se liší mezi obyvatelstvem, hospodářskými odvětvími a regiony v Evropě. Přizpůsobení je proto zásadní pro řešení současné proměnlivosti klimatu a nevyhnutelných dopadů změny klimatu, jakož i specifických zranitelných míst, pokud jde o věk, zdraví, místo bydliště, socioekonomický status a další aspekty. Koncept „nikoho neopomíjet“ v oblasti změny klimatu, nazývaný také „spravedlnost v oblasti přizpůsobení se změně klimatu“ nebo „spravedlivá odolnost“, je proto třeba řádně zohlednit při provádění spravedlivých, transformačních a dlouhodobých politik a opatření v oblasti přizpůsobení se změně klimatu, aby se zabránilo maladaptivním praktikám, přerozdělování rizik nebo posilování stávajících nerovností a aby se zabránilo vytváření „vítězů“ a „prohrávajících osob“. Pomůže také zajistit spravedlivé rozdělení přínosů adaptačních politik a opatření.

Zpráva EEA č. 4/2025 Sociální spravedlnost při přípravě na změnu klimatu: jak může být spravedlivá odolnost přínosem pro komunity v celé Evropě, přináší nejnovější dostupné důkazy o spravedlivé odolnosti a poskytuje aktuální informace o jejím současném stavu v oblasti politiky a plánování na úrovni EU, na vnitrostátní a nižší než celostátní úrovni, jakož i o prioritách pro opatření. Zkoumá, jak je řešena a prováděna spravedlivá odolnost ve čtyřech klíčových systémech: zastavěné prostředí, zemědělství a potraviny, voda a doprava. Nabízí praktické pokyny pro tvůrce politik a odborníky z praxe a objasňuje, kde mohou adaptační opatření neúmyslně zhoršit stávající nerovnosti v rámci těchto systémů, přičemž jsou uvedeny inspirativní příklady praktických přístupů, které se používají k zajištění toho, aby nikdo nebyl opomenut.