1.3 Odhad potřebných lidských a finančních zdrojů a identifikace potenciálních zdrojů dlouhodobého financování

1.3 Odhad potřebných lidských a finančních zdrojů a identifikace potenciálních zdrojů dlouhodobého financování

Aby bylo možné úspěšně vytvořit, rozvíjet, provádět, monitorovat a hodnotit politiku přizpůsobení, je zapotřebí dostatečný počet zaměstnanců, pracovní doba a finanční zdroje pro koordinaci, což je třeba zajistit v dlouhodobém horizontu.

Dalším relevantním faktorem je financování buď z vnitrostátní úrovně, z nástrojů EU nebo z regionálních a místních fondů, jakož i z některých mezinárodních finančních institucí, jako je Evropská investiční banka (EIB) nebo Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). Zásadní význam má přístup k financování a jeho kombinování, zejména z veřejných a soukromých zdrojů nacházejících se pod úrovní EU.

Programy EU, které s největší pravděpodobností poskytují spolufinancování v rámci sdíleného řízení pro přizpůsobení se změně klimatu (mnozí již tak činí), zahrnují: Nástroj pro oživení a odolnost, program LIFE, SZP (zejména Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova); Fond soudržnosti; Evropský fond pro regionální rozvoj (zejména prostřednictvím INTERREG); program Horizont Evropa; Fond pro spravedlivou transformaci; Evropský sociální fond; Evropský námořní a rybářský fond a další.

Při provádění adaptačních opatření bude mít zásadní význam začleňování, jehož cílem je vytvářet synergie a předcházet zbytečným nákladům. Přizpůsobovací opatření lze s nízkými náklady začlenit do stávajících nástrojů odvětvových politik, např. prostřednictvím začleňování.

Příslušné informace o financování EU určeném na přizpůsobení se změně klimatu jsou k dispozici zde.

.