Společná zemědělská politika (SZP) po roce 2013

Společná zemědělská politika (SZP) po roce 2013

Po rozsáhlé veřejné diskusi předložila Komise dne 18. listopadu 2010 sdělení nazvané „Budoucnost SZP do roku 2020“, které nastiňuje možnosti budoucí SZP a zahájilo diskusi s ostatními orgány a zúčastněnými stranami. Dne 12. října 2011 předložila Komise soubor právních návrhů, jejichž cílem je učinit ze SZP účinnější politiku pro konkurenceschopnější a udržitelnější zemědělství a pulzující venkovské oblasti.

Dne 26. června 2013 bylo mezi Komisí, Evropským parlamentem a Radou dosaženo politické dohody o reformě SZP. Dohoda se týká čtyř základních nařízení Evropského parlamentu a Rady pro společnou zemědělskou politiku – i) nařízení o přímých platbách, ii) nařízení o jednotné společné organizaci trhů, iii) nařízení o rozvoji venkova a iv) horizontálního nařízení o financování, řízení a sledování SZP.

Politika rozvoje venkova si zachová svou současnou, úspěšnou základní koncepci: Členské státy nebo regiony budou i nadále koncipovat své vlastní víceleté programy na základě nabídky opatření dostupných na úrovni EU – v reakci na potřeby svých vlastních venkovských oblastí. Tyto programy budou spolufinancovány z národních přídělů, přičemž částky a míry spolufinancování budou řešeny v rámci VFR (víceletého finančního rámce). Bude na členských státech / regionech, aby se na základě důkladné analýzy rozhodly, která opatření použijí (a jakým způsobem) k dosažení cílů stanovených ve vztahu k šesti obecným „prioritám“ a jejich podrobnějším „prioritám“ (dílčím prioritám). Těchto šest priorit se bude týkat:

• podpora předávání znalostí a inovací;
• posílení konkurenceschopnosti všech druhů zemědělství a udržitelného obhospodařování lesů;
• podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracování a uvádění na trh, a řízení rizik; Obnova, zachování a posílení ekosystémů;
• podpora účinného využívání zdrojů & přechod na nízkouhlíkové hospodářství; a
• Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech.

Členské státy budou muset vynaložit nejméně 30 % svých finančních prostředků na rozvoj venkova z rozpočtu EU na určitá opatření související s obhospodařováním půdy a bojem proti změně klimatu a nejméně 5 % na přístup LEADER.