4.1 Výběr hodnotícího rámce pro možnosti přizpůsobení

Aby bylo možné dobře porovnávat různé možnosti přizpůsobení a dobře komunikovat s osobami s rozhodovací pravomocí a mezi nimi, je třeba každou možnost přizpůsobení (viz krok 3.2)posoudit na základě dohodnutých kritérií. Existuje mnoho kritérií, která lze použít k posouzení vhodnosti možných možností, například účinnost při snižování zranitelnosti, dopad na udržitelnost nebo náklady. Doporučuje se koordinovat posuzování možností přizpůsobení napříč širokou škálou politických, právních a institucionálních aktérů, aby se zvýšila součinnost a zabránilo se meziodvětvovému nesprávnému přizpůsobení. Fakta a čísla jsou užitečnou metodou pro prezentaci výsledků.

Subjekty s rozhodovací pravomocí by měly usilovat o možnosti přizpůsobení, které budou přínosné pro všechny (adaptační opatření, která přinesou požadovaný výsledek, pokud jde o minimalizaci klimatických rizik nebo využívání potenciálních příležitostí, ale také významně přispějí k jinému sociálnímu, environmentálnímu nebo hospodářskému cíli) nebo alespoň o možnosti přizpůsobení, které nebudou litovat (ať už bude rozsah budoucí změny klimatu jakýkoli). Každou možnost je třeba posoudit dvěma způsoby: a) do jaké míry tato možnost pomůže dosáhnout adaptačního cíle a b) jaké jsou dopady na širší sociální a environmentální aspekty. Posouzení by se mělo zaměřit na:

• Naléhavost klimatického nebezpečí nebo rizika, které má tato možnost zmírnit. Některá adaptační opatření budou vhodná pro provádění v krátkodobém horizontu s cílem řešit naléhavá rizika nebo příležitosti; Ostatní budou vyžadovat zdlouhavou přípravu a plánování.
• Výkonnost v porovnání s obecnými a širšími cíli a zamezení nesprávné adaptaci. Maladaptací se rozumí situace, kdy akce nedosahují svých cílů nebo způsobují vedlejší účinky, které brání adaptaci jinde nebo v budoucnosti. Například stavba hráze na jednom místě může způsobit více povodní na jiném místě a může se ukázat jako nedostatečná ochrana proti povodním v budoucnosti.
• Dosažitelnost a proveditelnost. Možnosti, které jsou vysoce hodnoceny v jiných aspektech, ale je obtížné je poskytnout, nejsou vždy upřednostňovány.
• Důsledky opatření v oblasti správy a řízení. Například sladění se stávajícími strukturami správy a řízení a jejich změny, nutnost zřídit nové struktury nebo procesy správy a řízení.
• Sociální aspekty, tj. rovnost ochrany před klimatickými riziky v důsledku dané možnosti přizpůsobení a její dopady na sociální začlenění a soudržnost. Nerovné možnosti adaptace rozdělují přínosy adaptace nerovnoměrně napříč společností a prohlubují stávající sociální nerovnosti. Například zvýšení ceny vody s cílem podpořit účinnost jako řešení sucha má potenciál neúměrně ovlivnit bydlení s nízkými příjmy a prohloubit nerovnost v rámci regionu. Tam, kde je to možné, by měla být začleněna nápravná opatření ke zmírnění negativních sociálních dopadů. Možnosti, které poskytují doplňkové sociální dávky (jak je tomu často u zelených ploch), by měly být hodnoceny příznivě.
• Zúčastněné strany mohou být schopny spolufinancovat nebo zajistit financování prostřednictvím stávajících toků financování. Alternativně mohou být k dispozici investice EU, vlády členských států nebo soukromé investice na pokrytí nákladů na provádění (viz krok 1.5).
• Náklady a přínosy. V ideálním případě by měla být provedena úplná analýza nákladů a přínosů. Vzhledem k nejistotě a dlouhodobým měřítkům přizpůsobení však tradiční analýza nákladů a přínosů není vždy možná nebo použitelná. Mají-li být do posouzení zahrnuty nepeněžní přínosy a rozdílné preference, může multikriteriální analýza poskytnout ucelenější výsledky posouzení (viz krok 4.3).
• Environmentální aspekty. Měly by být posouzeny možnosti z hlediska jejich dopadu na životní prostředí, včetně jejich přínosu ke zlepšení nebo zhoršení emisí skleníkových plynů, kvality vody, kvality půdy a biologické rozmanitosti. Rámec pro takové posouzení poskytuje směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí (směrnice 2014/52/EU).

Přizpůsobení se změně klimatu je průřezovým tématem, které, pokud je prováděno nekoordinovaně v rámci jednotlivých odvětví a oblastí politiky, může vést k negativním vzájemným kompromisům, vzájemně se vyrušit nebo promarnit příležitosti k využití potenciálních synergií. Aby se zlepšila koordinace a zvýšila účinnost plánování přizpůsobení a maximalizovala meziodvětvová součinnost, měla by být do stanovování kritérií, posuzování možností přizpůsobení a do následného stanovování priorit v ideálním případě zapojena široká škála institucionálních a občanských zúčastněných stran (viz krok 4.3).

Výsledky posouzení lze popsat ve stručných informativních přehledech o možnostech, které byly zahájeny vytvořením katalogu (viz krok 3.1),který neobsahuje příliš mnoho technických podrobností, ale spíše poskytuje rychlý přehled snadno srozumitelný neodborníkům. Tyto informační přehledy mohou být později velmi užitečné pro stanovení priorit (viz krok 4.3). Informace v informačních přehledech by měly být poskytnuty alespoň k těmto bodům:

• Popis možnosti přizpůsobení
• Které dopady změny klimatu tato možnost řeší
• Potenciál ke snížení zranitelnosti vůči zjištěným dopadům změny klimatu, účinnost, flexibilita, která má být v případě potřeby zvýšena nebo snížena
• Prostorový rozsah, vizuální mapování
• Informace o tom, zda je účast zúčastněných stran nutná nebo doporučená a jaký druh zúčastněných stran by měl být zapojen
• Úspěch a omezující faktory (na základě vlastních zkušeností nebo jiných případů)
• Náklady (prováděcí a provozní) a ekonomické přínosy vyjádřené v penězích
• Vedlejší přínosy nebo nevýhody v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí, nezbytná nápravná opatření
• Potřebné finanční zdroje, načasování investic a zdroje financování
• Časový rámec pro plánování a realizaci až do plné funkčnosti, provozní životnosti
• Odpovědnost za realizaci a údržbu v rámci odborů obcí nebo jiných institucí
• Provázanost s dalšími navrhovanými možnostmi přizpůsobení, zaměnitelnost, kombinovatelnost
• Referenční informace