Rozsáhlá řešení obnovy lesů pro odolnost vůči mnoha klimatickým stresorům v Severním Porýní-Vestfálsku, Německo

Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko je nejlidnatějším státem Německa, který zahrnuje největší městskou oblast v Německu, metropolitní oblast Porýní-Porúří. Region výrazně rostl od poloviny 19. století v důsledku industrializace. Oblast byla charakterizována těžkým průmyslem, zejména těžbou uhlí a železa. Přechod od dřevěného uhlí k černému uhlí jako hlavnímu zdroji energie změnil požadavky na les. Zvýšila se potřeba důlního dřeva, a proto byly v této oblasti, která byla přirozeně pokrytalistnatými lesy, založeny především jehličnaté porostytvořené smrkem ztepilým ( Picea abies)a borovicí skotskou ( Pinus sylvestris).

Demonstraci dominují norské smrkové lesy. Od roku 2018 však bylo přibližně 145 000 ha smrkového lesa (~15,5 % celkové rozlohy lesa, ~52 % rozlohy smrku) poškozeno větrem, suchem a následnými vypuknutími výskytu lýkožrouta smrkového (Ips typographus)v krajině, v níž převládají lesy, v Severním Porýní-Vestfálsku. Propuknutí kůrovce vedlo k rozsáhlým záchranným řízkům, které drasticky změnily krajinu a lesy s velkým dopadem na biologickou rozmanitost a ekosystémové služby. Smrk dieback pokračuje a očekává se, že se bude dále rozšiřovat do vyšších nadmořských výšek. Hlavními půdními typy v této oblasti jsou (částečně mělké) hnědé zeminy, podsoly chudé na živiny a pseudogleys ovlivněné zamokřením, které nejsou zvlášť vhodné pro smrk a činí les zranitelnějším vůči změně klimatu. Zatímco v nižších nadmořských výškách jsou podmínky lokality z velké části mimo fyziologické sucho a teplotní limity smrku, ve vyšších nadmořských výškách může být stále pěstován ve směsích s jinými druhy.

Jednou z hlavních výzev je rozsáhlý úbytek smrku ztepilého a potřeba obnovit ekosystémové služby, jako je produkce dřeva, ukládání uhlíku, zajišťování biologické rozmanitosti (zejména ve velkých oblastech sítě Natura 2000), rekreace a cestovní ruch, zajišťování vody a čištění ovzduší. Proces obnovy by měl zahrnovat různé vládní agentury a veřejnou finanční podporu. Měla by rovněž zvážit výběr druhů a genotypů přizpůsobených změně klimatu a zajistit dostupnost požadovaného reprodukčního materiálu lesních dřevin v dostatečné kvalitě. Kromě toho by se opatření měla rovněž zaměřit na řešení sporu o cílech obnovy, jako je diskuse se skupinami zúčastněných stran o protichůdných očekáváních vůči lesům ve společnosti, jakož i na informování místních lovců o zásadním významu snížení tlaku na procházení zvěře.

Místa v demoliční oblasti vlastní různé strany, včetně Státní lesnické služby Severního Porýní-Vestfálska, obecních vlastníků lesů v Arnsbergu, Gevelsbergu a Bad Laasphe, lesní spolupráce malých vlastníků lesů (FBG Calle), velkého soukromého lesa spravovaného společností Salm-Salm & Partners a církevních lesů ve Wipperfürthu. Tuto různorodost lze považovat za dobré zkušební prostředí pro vhodnost koncepce obnovy lesů pro různé typy vlastníků lesů.

Úsilí o opětovné zalesňování je v počáteční fázi. Tlak na jednání je obrovský: rozsah odumírání lesů je v některých regionech tak velký, že nedostatek zdrojů (rostlinný materiál, kvalifikovaný personál atd.) je výzvou pro úplné a včasné opětovné zalesňování. Mnoho vlastníků lesů není finančně schopno zvládnout opětovné zalesňování bez pomoci (dotace byly přiděleny státem, ale nemusí pokrýt všechny náklady), protože jejich příjmová základna byla ztracena v důsledku rozsáhlé kalamity a následného kolapsu cen dřeva na trhu.

Dne 22. června 2022 přijala Evropská komise návrh právně závazného právního předpisu o obnově přírody (tehdy přijatý Radou v červnu 2024), který je prvním komplexním právním předpisem svého druhu na celém kontinentu. Jedná se o klíčový prvek strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti, která vyzývá k přijetí závazných cílů pro obnovu poškozených ekosystémů, zejména těch, které mají největší potenciál zachycovat a ukládat uhlík, a pro prevenci a snižování dopadu přírodních katastrof.

Cílem stanoveným pro EU je obnovit do roku 2030 alespoň 20 % svých pevninských a mořských oblastí se závazkem obnovit do roku 2050 všechny ekosystémy, které potřebují pomoc.

Kromě zákona o obnově přírody je opětovné zalesňování v Severním Porýní-Vestfálsku regulováno zákony o lesích a ochraně přírody. Právní aspekty, které je třeba zvážit pro demonstrační činnosti v Severním Porýní-Vestfálsku, jsou směrnice o stanovištích a související požadavky sítě Natura 2000 EU, německý zákon o lesích, Waldstrategie 2050 (národní strategie v oblasti lesnictví) a zákon o lesích v Severním Porýní-Vestfálsku. Ten stanoví, že kácené plochy a otevřené plochy poškozených lesů musí být do dvou let znovu zalesněny nebo doplněny. Povinnost opětovného zalesnění nebo doplnění zahrnuje rovněž povinnost udržovat a chránit plantáže a regeneraci. V případě kůrovcových kalamitních oblastí se povinnost opětovného zalesnění prodlužuje na 4 roky.

Celkovým cílem je vytvořit příznivé prostředí a prokázat proveditelnost rozsáhlé obnovy lesů a lesní krajiny v celé Evropě, které se mohou lépe přizpůsobit budoucím výzvám změny klimatu. Řešení by měla přísně zohledňovat potenciál lokalit (klima, půdní voda, bilance živin) s přihlédnutím k budoucím klimatickým scénářům, jakož i k „zásadě čtyř druhů stromů“ v lesním porostu. Cílem zásady čtyř druhů stromů je zajistit smíšené lesy odolnější vůči změně klimatu. Podle této zásady by měl každý lesní porost zahrnovat směs čtyř druhů stromů v souladu s tzv. „typy rozvoje lesů“ (Waldentwicklungstypen, WET) koncepce zalesňování Severního Porýní-Vestfálska (Waldbaukonzept_nrw.pdf). Pro směsi se používají kombinace listnatých a jehličnatých druhů, jakož i lehkých a stínových druhů stromů. Projekt SUPERB spolupracuje s různými zúčastněnými stranami na diskusi o různých očekáváních pro lesy a cílech obnovy s cílem podpořit širokou společenskou podporu úsilí o obnovu.

Cílem opatření je obnovit ekosystémové služby, jako je produkce dřeva, ukládání uhlíku, zajišťování biologické rozmanitosti (zejména ve velkých oblastech sítě Natura 2000), rekreace a cestovní ruch, zajišťování vody a čištění ovzduší. Cílem procesu obnovy je zapojit různé vládní agentury a veřejnou finanční podporu. Měla by rovněž zvážit výběr druhů a genotypů přizpůsobených změně klimatu a zajistit, aby byl požadovaný reprodukční materiál lesních dřevin k dispozici v dostatečné kvalitě. Kromě toho se opatření rovněž zaměřují na řešení kontroverze ohledně cílů obnovy lesů, jako jsou různá očekávání skupin zúčastněných stran ohledně využívání lesů, a na informování místních lovců o zásadním významu snížení tlaku na procházení jelenů. Akce prováděné v demonstračních lokalitách Severního Porýní-Vestfálska se zaměřují na zvýšení vitality a stability porostů, jakož i na minimalizaci budoucích rizik ohnisek.

Cíle projektu SUPERB obecně naleznete zde.

V demoliční oblasti Severního Porýní-Vestfálska se opatření zaměřují na diverzifikaci lesů a obnovu ekosystémů s využitím kombinace opětovné výsadby (více než 30–70 % plochy každého pozemku) a přirozené obnovy zbývající části. Pro opětovné zalesnění jsou v každém demonstračním místě vybrány nejméně čtyři různé druhy. V případě potřeby jsou zahrnuty průkopnické druhy. Opatření na obnovu ukazují zřízení odolných smíšených druhů v oblastech postižených ohnisky výskytu kůrovce od roku 2018.

Přístup založený na obnově

Při obnově lesů v Severním Porýní-Vestfálsku byly zváženy tyto zásady:

• Umělá regenerace vyžaduje výběr provenience osiva a rostlinného materiálu, který je v souladu s předpisy.
• Musí být k dispozici vhodný reprodukční materiál, pracovníci v lesnictví a pracovníci v lesnictví. V této případové studii byl většinou k dispozici vhodný reprodukční materiál. V několika případech musely být vybrány alternativní druhy stromů nebo alternativní provenience, což zpozdilo některé činnosti.

• Musí být zvážena ochrana půdy (např. během přípravy lokality by nemělo být minimalizováno přejíždění velkých ploch, eroze půdy a vývoz živin). Obecně byla na osázenýchstanovištích prováděna příprava půdy. Pouze pro zkoušku hydrosuspenze byla k odstranění trávy použita malá sekačka. Zemní tlak sekačky je menší než 200 (g/cm2).

• Je třeba přizpůsobit populace volně žijící zvěře. Všechny lokality musí být oploceny nebo chráněny kryty stromů pro projekt. Při zřizování lesních porostů se bere v úvahu lovecká infrastruktura.

• Je třeba zvážit sociální ekosystémové služby lesů v městských oblastech (např. rekreaci), aby bylo zajištěno společenské přijetí.

• Vyvážené využívání druhů stromů odolných vůči světlu a stínu, jakož i směs listnatých a jehličnatých druhů stromů zajišťují návštěvníkům různorodý zážitek z lesa po celý rok.

• Finanční možnosti lesnických podniků určují rámcové podmínky pro návrh obnovy.

• Rozhodovací proces by měl být podporován pomocí dostupných nástrojů pro obhospodařování lesů (např. koncepce lesního hospodářství, internetové stránky Waldinfo.NRW – Startseite) a nejnovějších vědeckých poznatků a doporučení.

U každého lesního porostu, který má být obnoven, jeden z několika předem definovaných typů rozvoje lesů (německy: Waldentwicklungstyp - WET) byl vybrán jako referenční na základě současných podmínek lokality (živiny, vodní režim) a budoucích změn očekávaných podle různých klimatických scénářů (RCP 4.5 nebo RCP 8.5). Každý WET je směsí čtyř druhů stromů, které se skládají z: i) hlavní druh stromu (50–70 %), jeden další druh stromu (20–40 %) a iii) dva druhotné druhy. Příklad pro WET 12 zahrnuje:

• Quercus petraea (dub sezamový), hlavní druhy

• Fagus sylvatica (buk obecný),dodatečné druhy

• Tilia cordata (zimní lípa), druhotné druhy

• Castanea sativa (sladký kaštan), druhotné druhy

Více informací o lesních porostech a konkrétních druzích stromů používaných na různých demo-sitech v Severním Porýní-Vestfálsku je uvedeno v pracovním plánu projektu SUPERB v oddíle 3.

Kromě toho byly pro každé místo obnovy stanoveny dva referenční porosty, kde je povolena přirozená regenerace. Jeden referenční stojan byl oplocený a jeden byl bez ochrany.

Aby bylo možné vyhodnotit účinek činností obnovy, bylo provedeno počáteční posouzení a monitorování míst obnovy.

Počáteční posouzení míst obnovy

Účelem počáteční inventury lesů je popsat stav zbývajících lesních stromů, mrtvého dřeva a případně bylinné vrstvy před opatřeními na obnovu jako odkaz na posouzení úspěchu a selhání opatření týkajících se rozmanitosti a funkcí ekosystémů. Pozorování se provádějí a zaznamenávají v měřítku zkusné plochy. Návrh vzorku byl proveden na rekonstruovaných plochách zahrnujících několik aspektů konstrukce stánku.

Počáteční inventarizace měřila dospělé stromy, sazenice a sazenice (inventarizace přízemní vegetace nestromových druhů a mrtvého dřeva).

Monitorování

V letech 2024 a 2025 bude provedena další inventarizace založená na zkusných plochách s cílem vyhodnotit úspěch přirozené regenerace. Zahrnuje identifikaci příčin úmrtnosti stromů a hodnocení kvality biologické rozmanitosti. Hodnotí se druhová bohatost a hojnost bylinné vrstvy. Kromě toho jsou údaje o nestromových druzích shromažďovány pomocí jedné z nejpopulárnějších světových aplikací pro přírodu (aplikace iNaturalist), aby bylo možné vědecky ověřit identifikaci druhů.

Na vybraných inventárních zkusných plochách bylo v roce 2023 provedeno jednotné posouzení uhlíku v půdě a biologické aktivity/diverzity půdy. Byla kvantifikována mikrobiální biomasa, funkční katabolická diverzita, jemná kořenová biomasa, pH, koncentrace uhlíku a objemová hustota. Pro analýzu mikroorganismů byly odebrány vzorky půdy do 15 cm a pro chemickou analýzu vzorky půdy do 80 cm.

V průběhu projektu SUPERB probíhala řada činností zaměřených na zapojení zúčastněných stran.

Mapování zúčastněných stran na demo úrovni. V březnu a na začátku dubna 2022 bylo provedeno počáteční mapování zúčastněných stran dotčených restaurátorskými pracemi v demolici.

Série společných tvůrčích workshopů zúčastněných stran. Po celou dobu trvání projektu (2022–2025) se uskutečňují tyto tři společné tvůrčí semináře zúčastněných stran:

• V září 2022 se konal workshop o vizi a designu, na němž vedoucí demonstrací s reprezentativními zúčastněnými stranami informovali a společně rozhodovali o vizi, cílech a pracovních plánech obnovy dema.

• Prováděcí seminář se konal v květnu 2024, během něhož vedoucí demonstrací konzultovali stávající projekt se zástupci zúčastněných stran. Dále byla představena revize koncepce opětovného zalesňování Severního Porýní-Vestfálska s cílem získat zpětnou vazbu od účastníků. Součástí druhého semináře zúčastněných stran byl také seminář o zapojení veřejnosti, který se konal v odpoledních hodinách a jehož cílem bylo přilákat i nelesnické odborníky.

• Na květen 2025 je plánován seminář o přezkumu a rozšiřování, na němž se zapojí reprezentativní zúčastněné strany, aby vyhodnotily dosažené výsledky demo restaurování a vydaly doporučení pro rozšíření postupů obnovy.

Kromě společných seminářů zúčastněných stran SUPERB byla v květnu 2024 v demo zóně Severního Porýní-Vestfálska uspořádána další cílená akce zúčastněných stran s cílem projednat kontrastní pohledy na výběr druhů při obnově lesů po odumírání smrku v oblastech sítě Natura 2000. V rámci exkurze na demo lokality SUPERB ve Státním lese Arnsberg se zúčastněné strany mohly setkat s místním lesníkem a byly informovány o tom, které lesní porosty budou zřízeny na kterých lokalitách.

Společný vývoj a provádění strategie zapojení zúčastněných stran pro každé demo. V srpnu až září 2022 byla v rámci demo projektu Severní Porýní-Vestfálsko vypracována první verze strategie zapojení zúčastněných stran. Strategie vysvětluje, jak demo v průběhu projektu spolupracuje s celou řadou různých zúčastněných stran. Jako klíčové aktéry zapojené do činností obnovy určila různé typy vlastníků lesů a správců lesů. Mezi další zúčastněné strany, které mají o obnovu velký zájem, patří tvůrci politik a zaměstnanci regulačních agentur, lovci, školky, aktéři hodnotového řetězce lesů, nevládní organizace působící v oblasti životního prostředí a návštěvníci lesů.

Ve strategii byla vypracována vize zapojení zúčastněných stran a komunit, která podrobně popisuje konkrétní soubory navrhovaných činností v oblasti zapojení, například: i) odborná příprava správců lesů (školitelů v oblasti lesnictví), ii) komentované prohlídky s nevládními organizacemi zabývajícími se ochranou přírody, iii) komentované prohlídky s vlastníky lesů, lovci atd., iv) komentované prohlídky se školami (Centrum lesní mládeže Arnsberger Wald) a pro širokou veřejnost.

Provádění restaurátorských činností těží z obecného konsensu o cílech obnovy. Na semináři se zúčastněnými stranami bylo snadno dosaženo společného chápání koncepce obnovy bez kontroverzní zpětné vazby, neboť byla vypracována se zapojením zúčastněných stran již před projektem SUPERB. Zúčastněné strany se shodly na tom, že jsou zapotřebí lesy odolné vůči změně klimatu a rizika šíření, pokud jde o výběr druhů stromů. Kromě toho jsou všechna opatření na obnovu podrobně rozvíjena ve spolupráci s vlastníky půdy nebo správci lesů zastupujícími vlastníky půdy. Tato zpětná vazba od zúčastněných stran, které mají na lese silný ekonomický zájem, by měla být pečlivě zvážena pro budoucí rozšíření přístupů z testovacího místa na demonstrační oblast.

Byly zjištěny tři hlavní omezující faktory:

Omezená reakce zúčastněných stran na definici cílů obnovy. Ačkoli úvodní seminář úspěšně mobilizoval různorodou skupinu zúčastněných stran, které se zajímaly o obnovu lesů a které se chtěly zapojit, některé typy zúčastněných stran byly nedostatečně zastoupeny. Workshopu se například nezúčastnil nikdo, kdo by reprezentoval rekreační využití lesa. Některé zúčastněné strany navíc měly pocit, že kvůli nedostatku znalostí nemohou na seminář přispět. Řešením by mohlo být rozdělení zapojení zúčastněných stran na odborníky v oblasti lesnictví a na nelesní odborníky, což by umožnilo inkluzivnější a cílenější diskusi.

Protichůdné cíle obnovy v oblasti Natura 2000. V jedné demolici nemohl být původní plán obnovy realizován, protože nebyl schválen orgány ochrany přírody. Právní situace ponechává prostor pro výklad. Úřad pro ochranu přírody vykládá krajinný plán pro danou oblast tak, že na kalamitních lokalitách v oblastech sítě Natura 2000 mají být zřízeny pouze lesní porosty s převahou buku evropského a s druhy stromů spojenými s Luzulo-Fagetum. Tato strategie se týká (minulé) potenciální přirozené vegetace (Tüxen, 1957). To je vnímáno jako omezující faktor pro přizpůsobení lesů nejisté budoucnosti. Přizpůsobení se změně klimatu ve skutečnosti vyžaduje vytvoření smíšených lesů s druhy, které jsou přizpůsobeny novým podmínkám lokality způsobeným změnou klimatu, namísto jediného dominantního druhu. Tuto otázku je třeba dále řešit v budoucích plánech obnovy.

Hospodaření s jeleny. Hospodaření s jeleny je důležitým faktorem, pokud jde o úspěšnou obnovu lesů, a to i pro demoliční oblast Severního Porýní-Vestfálska. Těžké procházení výhonků, listů a pupenů, stejně jako škody způsobené třepením a odstraňováním kůry mohou ohrozit obnovu lesů. Vysoké populace jelenovitých způsobují vlastníkům lesů zvýšení nákladů v důsledku dodatečných výdajů na ochranná opatření a ztráty příjmů z prodeje dřeva. Zvláště pokud je lovecké právo pronajato, je důležité stanovit v nájemní smlouvě lesnické cíle. Jeleni najdou vhodné stanoviště v kalamitních oblastech. Dojde k výraznému zvýšení dostupnosti potravin a pokrytí jelenů. Proto je důležité zahrnout do plánů opětovného zalesňování loveckou infrastrukturu. Se zúčastněnými stranami byly projednány výzvy spojené s opětovným zalesňováním v důsledku jelena sika: navzdory intenzivnímu lovu jelena sika není možné stanovit druhy stromů, jako je dub nebo jedle stříbrná, které jsou náchylné k procházení – pokud nejsou chráněny oplocením nebo přístřešky pro růst. Jedním ze závěrů diskuse bylo, že kontrola zvěře zůstává problémem pro obnovu lesů v demo areálu Severního Porýní-Vestfálska.

Program SUPERB je financován z rámcového programu Evropské komise Horizont 2020 v rámci tématu „Obnova biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb“ výzvy „Budování nízkouhlíkové budoucnosti odolné vůči změně klimatu: Výzkum a inovace na podporu Zelené dohody pro Evropu (H2020-LC-GD-2020)“.

Celkové náklady činí 20 248 122,32 EUR, z čehož příspěvek EU činí 19 996 256,25 EUR.

Náklady na obnovu se skládají z přímých nákladů na různé restaurátorské činnosti prováděné na demolicích. Přímé náklady jsou rozděleny do několika kategorií, jako je příprava lokality (např. příprava půdy – orba, odstraňování orby), materiály (např. dřevěné předpolí pro ploty, plotová síť), rostliny (např. náklady na osivo, sazenice, sazenice) a náklady práce (např. osobní náklady na přípravu půdy, výsadbu, instalaci plotů, údržbu jako plevel).

Smíšené lesy se stromy, které mají různé požadavky na světlo, budou pravděpodobně vyžadovat obhospodařování náročnější na pracovní sílu ve srovnání se stejnoměrně starými porosty jednotlivých druhů.

S ohledem na pozemek o rozloze 10 000 m² se náklady na opětovné zalesňování listnatých stromů (smíšený dubový les) na ploše 7 000 m², přičemž u zbývajících 3 000 m² zůstane zachována přirozená obnova, pohybují v rozmezí od 13 000 EUR do 17 700 EUR. Náklady na opětovné zalesňování jehličnatých stromů (smíšený dubový les) se pohybují v rozmezí od 8 400 EUR do 13 100 EUR. Tyto náklady zahrnují rostlinný materiál, výsadbu, péči a oplocení po dobu 10 let (pracovní plán obnovySUPERB).

Ekonomické přínosy obnovy z hlediska těžby dřeva budou hmatatelné až za 30 let, protože lesy byly do značné míry poškozeny a opětovné zalesňování vyžaduje určitý čas, než stromy dosáhnou rozměrů pro obchodovatelné dřevo. Dalšími očekávanými lesnickými ekosystémovými službami, které budou posíleny prostřednictvím činností opětovného zalesňování, ačkoli nejsou konkrétně kvantifikovány, jsou: regulace klimatu; regulace a zásobování vodou; regulace eroze; poskytování přírodních stanovišť; a rekreaci.

Očekává se, že konečné založení smíšeného lesa bude odolnější vůči velkým kalamitám, a podpoří tak zachování souvislého lesního mikroklimatu a zabrání opětovnému výskytu velkých vykácených ploch.

Opatření na obnovu lesů byla provedena v období od podzimu 2022 do jara 2024 a probíhá údržba, zejména čištění konkurenční vegetace. Výběr a plánování konkrétních opatření na obnovu trvaly až jeden rok. Oplocení a výsadba byly dokončeny za méně než jeden měsíc na demonstrační místo. Údržba zahrnuje nepřetržitou kontrolu plotu a pravidelné mechanické čištění konkurenční vegetace (jednou nebo dvakrát ročně v závislosti na místních podmínkách).

Zásahy mají neomezenou životnost. Trvalé obhospodařování lesních porostů je důležité pro zachování přizpůsobeného smíšeného lesa, který může poskytovat všechny ekosystémové služby. K dosažení cílů jsou v souladu s koncepcí lesního hospodářství Severního Porýní-Vestfálska uplatňována řídicí opatření, jako je regulace směsi stromů a prořezávání. Pro každý typ rozvoje lesů existují odpovídající doporučení týkající se obhospodařování, rozlišená podle fáze před těžbou dřeva, fáze houštiny, fáze kvalifikace a fáze dimenzování, jakož i fáze zralosti a regenerace.

Zentrum für Wald und Holzwirtschaft (zwh@wald-und-holz.nrw.de)
Catharina Schmidt (catharina.schmidt@wald-und-holz.nrw.de)

SUPERB (2022), milník 5.1. Metodický rámec pro posuzování soudržnosti politik. https://forest-restoration.eu/wp-content/uploads/2022/05/SUPERB-M5.1-Methodological-Framework-for-assessment-of-policy-coherence.pdf

SUPERB (2022), Severní Porýní-Vestfálsko, Německo. Restoration Workplan.https://forest-restoration.eu/wp-content/uploads/2023/02/Pracovní plán_Severní Porýní-Vestfálsko_Německo_V1.0.pdf

SUPERB (2023), Initial situation assessment (Posouzení výchozí situace). Hodnotící zprávy pro 12 demo oblastí. https://forest-restoration.eu/wp-content/uploads/2022/05/D7.3_Baseline_assessment_reports_final.pdf

SUPERB (2023), Policy brief, květen 2023. Politická doporučení SUPERB pro právní rámec EU pro obnovu přírody. https://forest-restoration.eu/wp-content/uploads/2022/05/Nature-Restoration-Law_PolicyBrief-1.pdf

SUPERB (2023), milník 5.3. Vnímání přínosů lesních ekosystémů a obnovy lesů v Evropě. https://forest-restoration.eu/wp-content/uploads/2022/05/SUPERB-M5.3_Perceptions-of-forest-ecosystem-benefits-and-forest-restoration-in-Europe.pdf