Účinky na produktivitu práce

Procentní změna nabídky pracovních sil v důsledku změny teploty ve vysoce exponovaných odvětvích (zemědělství;
lesnictví; těžba a dobývání; stavebnictví) ve vztahu k základnímu období 1965–1994

Zdroj: van Daalen et al., 2022

Otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Změna klimatu ovlivňuje bezpečnost a zdraví pracovníků prostřednictvím zvýšených teplot, expozice ultrafialovému záření, kontaktu s patogeny, znečištění ovzduší uvnitř a venku a extrémního počasí. To může mít za následek vyšší náklady na zdravotní péči, sníženou kvalitu života a výrobní ztráty (Kjellstrom et al., 2016; Dasgupta a kol. 2021; Dasgupta & Robinson, 2023).

Pozorované dopady

Změny teploty v Evropě mezi obdobími 2016–2019 a 1965–1994 vedly k poklesu nabídky pracovních sil (tj. počtu pracovních hodin) o 0,98 % v odvětvích s vysokou expozicí (zemědělství, lesnictví, těžba a dobývání a stavebnictví; van Daalen a kol. 2022). Zvýšený tepelný stres, který pracovníci zažívají, snižuje intenzitu práce a vyžaduje další přestávky v práci a v konečném důsledku vede ke ztrátám produktivity a ekonomickým důsledkům (Dasgupta et al. 2021; Dasgupta & Robinson, 2023). Terénní studie o chování pracovníků sbírajících hrozny v Řecku zjistila, že 12 % celkové pracovní doby na směny sestávalo z nepravidelných přestávek v práci vyvolaných teplem (Ioannou et al., 2017). Dopady tepla na produktivitu práce jsou největší ve venkovních odvětvích, ale ztráty se mohou šířit do celé ekonomiky (Schleypen et al. 2022; Dasgupta a kol. 2021; García-León a kol. 2021).

Předpokládané dopady

Očekává se, že zátěž spojená s několika riziky při práci, která jsou citlivá na klima, se v budoucnu zvýší. Tyto dopady budou pravděpodobně v celé Evropě různorodé, přičemž se očekává, že nejvíce budou zasaženy regiony, které jsou v současné době vystaveny vysokým teplotám. Zatímco se předpokládá, že negativní dopady budoucího oteplování v Evropě budou ve srovnání s jinými regiony světa nižší (Dasgupta et al. 2021), pracovníci v jižní Evropě včetně Kypru, jižního Egejského moře (Řecko), Baleárských ostrovů (Španělsko) a Ligurie (Itálie) budou podle prognóz nejvíce trpět zvýšeným rizikem tepelného stresu a v těchto regionech se očekává nejvyšší pokles efektivní pracovní síly ve venkovním odvětví (Dasgupta et al. 2021). Podle RCP6 a bez opatření ke zmírnění rizik se odhaduje, že do roku 2030 sníží tepelný stres fyzickou pracovní kapacitu (aklimatizovaných) pracovníků ve venkovním prostředí v jižní Evropě v letních měsících až na 60 % maximální kapacity. Zároveň se odhaduje, že rychlost metabolismu se sníží méně, což znamená, že lidé budou i nadále pracovat intenzivněji, než by měli, což povede k vážným zdravotním rizikům (Ioannou et al., 2022).

Odkazy

Dasgupta, S., & Robinson, E.J.Z., 2023, The labour force in a changing climate: Potřeby v oblasti výzkumu a politiky, PLOS Climate 2(1), e0000131. https://doi.org10.1371/journal.pclm.0000131

Dasgupta, S. a kol., 2021, Effects of climate change on combined labour productivity and supply: empirická, multimodelová studie, The Lancet Planetary Health 5(7), e455-e465. https://doi.org/10.1016/S2542-5196(21)00170-4

García-León, D., et al., 2021, Current and projected regional economic impacts of heatwaves in Europe (Současné a předpokládané regionální hospodářské dopady vln veder v Evropě), Nature Communications 12(1), 5807. https://doi.org/10.1038/s41467-021-26050-z

Ioannou, L. G. a kol., 2022, Occupational heat strain in outdoor workers: Komplexní přezkum a metaanalýza, Temperature 9(1), 67-102. https://doi.org/10.1080/23328940.2022.2030634

Ioannou, L.G., et al., 2017, Time-motion analysis as a novel approach for evaluation the impact of environmental heat exposure on labour loss in agriculture workers, Temperature 4(3), 330-340. https://doi.org/10.1080/23328940.2017.1338210.

Kjellstrom, T., et al., 2016, Heat, Human Performance, and Occupational Health: A Key Issue for the Assessment of Global Climate Change Impacts (Klíčová otázka pro posouzení dopadů globální změny klimatu), Annual Review of Public Health 37(1), 97-112. https://doi.org/10.1146/annurev-publhealth-032315-021740.

Schleypen, J.R. a kol., 2022, Sdílení zátěže: kvantifikace vedlejších účinků změny klimatu v Evropské unii podle Pařížské dohody, prostorová hospodářská analýza 17(1), 67–82. https://doi.org/10.1080/17421772.2021.1904150

van Daalen, K.R. a kol., 2022, The 2022 Europe report of the Lancet Countdown on health and climate change (Evropská zpráva o odpočítávání v Lancetu z roku 2022 o zdraví a změně klimatu: směrem k budoucnosti odolné vůči změně klimatu, The Lancet Public Health 7(11), E942-E965. https://doi.org/10.1016/S2468-2667(22)00197-9

Odkazy na další informace

Ukazatel nabídky pracovních sil a teploty v Evropě