All official European Union website addresses are in the europa.eu domain.
See all EU institutions and bodiesKlima a zdraví v klíčových politických dokumentech EU
Rámcové politiky
V roce 2019 stanovila Zelená dohoda pro Evropu strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou účinně využívající zdroje, v níž od roku 2050 nebudou žádné čisté emise skleníkových plynů a v níž bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Cílem Zelené dohody pro Evropu je rovněž chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a „chránit zdraví a dobré životní podmínky občanů před environmentálními riziky a dopady“.
Jedním ze šesti vzájemně propojených tematických prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí na období do roku 2030 (dále jen „8. akční program pro životní prostředí“) je trvalý pokrok při posilování a začleňování adaptační kapacity, mimo jiné na základě ekosystémových přístupů, posilování odolnosti a přizpůsobování se změně klimatu a snižování zranitelnosti životního prostředí, společnosti a všech hospodářských odvětví vůči změně klimatu, a zároveň zlepšování prevence katastrof souvisejících s počasím a klimatem a připravenosti na ně. V dokumentu se rovněž uvádí, že prioritou by mělo být rychlé dosažení cílů v oblasti klimatu a životního prostředí při současné ochraně zdraví a dobrých životních podmínek lidí před environmentálními riziky a dopady a zajištění spravedlivé a inkluzivní transformace. akční program pro životní prostředí dále uznává potřebu lepší koordinace mezi politikami v oblasti životního prostředí a zdraví s cílem posílit odolnost vůči změně klimatu, zejména ve zranitelných komunitách.
Kompas konkurenceschopnosti z ledna 2025 poskytuje strategický rámec pro řízení činnosti Evropské komise do roku 2029. Uvádí se v něm, že EU a členské státy musí zlepšit svou odolnost a zvýšit svou připravenost, pravidelně aktualizovat posouzení klimatických rizik a zlepšit odolnost kritické infrastruktury. Začlenění odolnosti vůči změně klimatu do územního plánování, zavádění řešení inspirovaných přírodou, rozvoj přírodních kreditů a přizpůsobení se změně klimatu v zemědělství při současném zachování potravinového zabezpečení patří rovněž mezi možnosti ochrany hospodářství a společnosti EU před nejhoršími přírodními katastrofami, jako jsou povodně, sucha, požáry a bouře, které ohrožují dodavatelské řetězce a výrobní místa.
Politiky EU v oblasti přizpůsobení se změně klimatu
Článek 5 evropského právního rámce pro klima, který vstoupil v platnost v červnu 2021, stanoví pro orgány EU a členské státy právní povinnost přizpůsobit se změně klimatu a vyžaduje, aby „zajistily trvalý pokrok při zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu v souladu s článkem 7 Pařížské dohody“. Přizpůsobovací politiky členských států rovněž „zohlednízvláštní zranitelnost příslušných odvětví“, začlení „přizpůsobení se změně klimatu jednotným způsobem ve všech oblastech politiky“ a „se zaměří zejména na nejzranitelnější a nejpostiženější skupiny obyvatelstva a odvětví“.
Evropská komise přijala v únoru 2021 sdělení „Vytvoření Evropy odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“. Nastiňuje dlouhodobou vizi EU stát se do roku 2050 společností odolnou vůči změně klimatu, která bude plně přizpůsobena nevyhnutelným dopadům změny klimatu, a rovněž uvádí, že je třeba lépe porozumět klimatickým rizikům pro zdraví. Klíčovým opatřením v rámci této strategie je Evropské středisko pro sledování klimatu a zdraví.Středisko hraje zásadní úlohu při shromažďování a šíření znalostí o dopadech na zdraví souvisejících s klimatem, usnadňování rozvoje politik a podpoře plánování přizpůsobení.
Evropská agentura pro životní prostředí zveřejnila první evropské posouzení rizik v oblasti klimatu (EUCRA) v březnu 2024. Agentura EUCRA posuzuje významné dopady a rizika související se změnou klimatu – včetně dopadů a rizik pro veřejné zdraví, zejména v důsledku tepla – v Evropě a varuje, že mnohá z těchto rizik již dosáhla kritických úrovní a bez naléhavých a rozhodných opatření by se mohla stát katastrofálními. V reakci na EUCRA vydala Evropská komise sdělení "Řízeníklimatických rizik - ochrana lidí a prosperita". Určuje řešení, díky nimž budou správní systémy v EU a jejích členských státech lépe schopny řešit klimatická rizika, a konkrétní opatření pro zasažené klastry (včetně zdraví), která bude Komise dále rozvíjet. Sdělení zdůrazňuje potřebu systémů včasného varování, plánování zdravotní péče založeného na klimatu a výzkumu nemocí citlivých na klima a zároveň začlenění klimatu a zdraví do stávajících politik. Upřednostňuje zlepšování kvality ovzduší, posílené akční plány v oblasti tepelného zdraví a právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Kromě toho zdůrazňuje Evropské středisko pro sledování klimatu a zdraví, posílené mechanismy dohledu a reakce, přeshraniční lékařskou mobilizaci a bezpečný přístup ke kritickým lékařským protiopatřením s cílem posílit odolnost vůči zdravotním hrozbám souvisejícím s klimatem.
Politické pokyny pro Evropskou komisi na období 2024–2029 nastiňují vytvoření evropského plánu pro přizpůsobení se změně klimatu (ECAP), jehož cílem je posílit připravenost a plánovací schopnosti členských států a zároveň zajistit pravidelná vědecky podložená posouzení rizik. ECAP se bude zabývat výzvou Evropské rady k komplexnímu přístupu k řízení klimatických rizik zohledňujícímu všechna rizika a zohledňujícímu celou společnost. Jako klíčový prvek širší politické agendy se ECAP spolu s dalšími stěžejními iniciativami snaží zajistit produktivitu, bezpečnost a prosperitu Evropy a zvýšit její konkurenceschopnost. Evropská komise plánuje přijmout politický balíček ECAP ve druhé polovině roku 2026. Tento plán posoudí dopady a rizika v oblasti klimatu napříč odvětvími, jako je infrastruktura, energetika, voda, potraviny a půda v městských i venkovských oblastech, a prozkoumá pobídky pro řešení inspirovaná přírodou. Kromě toho má Komise za cíl posílit financování odolnosti a strategicky využít veřejné zdroje k plnému využití investic soukromého sektoru do odolnosti. ECAP bude fungovat ve spojení s dalšími iniciativami Komise, včetně strategie odolnosti vůči vodě, kompasu konkurenceschopnosti a strategie EU v oblasti připravenosti.
Strategie EU v oblasti připravenosti přijatá v březnu 2025 identifikuje klimatická rizika mezi současnými hrozbami. Zdůrazňuje, že je třeba tato rizika předvídat a předcházet jim komplexním řešením s ohledem na to, jak interagují a způsobují dominové efekty. Plánuje provést podrobné posouzení rizik a hrozeb v různých odvětvích v EU. Cílem strategie je vybudovat odolnost politik EU a posílit je proti výzvám v oblasti klimatu, aby se zabránilo budoucím krizím. Kromě odkazu na ECAP se zavazuje k odstranění mezery v pojistném krytí. Evropská komise se bude zabývat řešeními, přičemž zohlední doporučení Evropské centrální banky a dalších příslušných orgánů, s cílem zajistit lepší ochranu evropského obyvatelstva před klimatickými riziky.
Koordinační činnosti EU v oblasti zdraví
Podle článku 168 Smlouvy o fungování EU nesou hlavní odpovědnost za organizaci a poskytování zdravotních služeb a zdravotní péče členské státy. Zdravotní politika EU proto slouží jako doplněk vnitrostátních politik a k zajištění ochrany zdraví ve všech politikách EU. Například v zájmu posílení připravenosti a koordinace reakcí na zdravotní hrozby přijala EU v roce 2022 nařízení 2022/2371 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a zrušila rozhodnutí 1082/2013/EU. Poskytuje EU silný a komplexní mandát ke koordinaci a spolupráci v zájmu účinnější reakce na vážné přeshraniční zdravotní hrozby, a to jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států EU. Jeho cílem je posílit plánování prevence, připravenosti a reakce; posílit epidemiologický dozor a monitorování; zlepšit vykazování údajů; a posílit koordinaci na úrovni EU.
Evropská komise buduje silnou evropskou zdravotní unii s cílem dále zlepšit koordinaci vážných přeshraničních hrozeb, včetně hrozeb souvisejících s životním prostředím a klimatickými podmínkami. Podle sdělení: Budování evropské zdravotní unie – připravenost a odolnoststaví na společném úsilí EU o sladění vztahu s přírodním prostředím tím, že se zapojí do různých a udržitelnějších modelů hospodářského růstu. boj proti změně klimatu a hledání způsobů, jak se jí přizpůsobit, zachování a obnova biologické rozmanitosti; zlepšení stravy a životního stylu; snížení a odstranění znečištění životního prostředí bude mít pozitivní dopad na zdraví občanů.
Program „EU pro zdraví“ jedosud největším programem EU v oblasti zdraví, který investuje 5,3 miliardy EUR do opatření s přidanou hodnotou EU, která doplňují politiky zemí EU a sledují jeden nebo několik cílů programu „EU pro zdraví“. Cílem programu je zlepšit a podpořit zdraví v Unii, chránit lidi v Unii před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami, zlepšit léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a výrobky důležité pro řešení krizí a posílit systémy zdravotní péče. Cílem programu „EU pro zdraví“ je mimo jiné „přispět k řešení negativního dopadu změny klimatu a zhoršování životního prostředí na lidské zdraví“, a to poskytováním finančních prostředků způsobilým subjektům. Cíle programu budou sledovány a v příslušných případech bude zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví ve všech politikách a činnostech Unie v souladu s přístupem „jedno zdraví“.
Evropský úřad pro reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA), který byl zřízen v roce 2021, posouvá připravenost a schopnost reakce EU na vážné přeshraniční zdravotní hrozby na novou úroveň a bude klíčovým prvkem pro vytvoření silnější evropské zdravotní unie. Úřad HERA disponuje rozpočtem ve výši 6 miliard eur na období 2022–2027 a pracuje na prevenci, odhalování a rychlé reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví, mimo jiné v důsledku změny klimatu. Funguje ve dvou režimech: Před zdravotní krizí – ve fázi „připravenosti“ – bude úřad HERA úzce spolupracovat s dalšími unijními a vnitrostátními zdravotnickými agenturami, průmyslem a mezinárodními partnery s cílem zlepšit připravenost EU na mimořádné situace v oblasti zdraví. V případě mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví na úrovni EU úřad HERA rychle přechází na nouzové operace, přijímá rychlá rozhodnutí a aktivuje mimořádná opatření.
Pokud jde o konkrétní zdravotní témata, cílem farmaceutické strategie EU (2023) je revidovat farmaceutické právní předpisy s cílem posílit požadavky na posuzování rizik pro životní prostředí a podmínky používání léčivých přípravků a zhodnotit výsledky výzkumu v rámci iniciativy pro inovativní léčiva.
Sdělení Komise o komplexním přístupu k duševnímu zdraví z června 2023 uvádí změnu klimatu jako faktor přispívající k problémům v oblasti duševního zdraví. Zdůrazňuje také, že mladí lidé jsou změnou klimatu silně znepokojeni a že mnozí z nich považují svou budoucnost za děsivou.
Evropské agentury a orgány v oblasti změny klimatu a zdraví
Za účelem posílení obrany Evropy proti infekčním nemocem bylo v roce 2005 zřízeno Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Středisko ECDC odpovídá za vědecké důkazy a posouzení rizik přenosných nemocí, včetně nemocí souvisejících s měnícím se klimatem. Evropské země předkládají údaje ze svých systémů dozoru středisku ECDC. Podle nařízení 2022/2371 bude seznam nemocí podléhajících hlášení ECDC na úrovni EU aktualizován, aby bylo možné včas odhalit nemoci, včetně těch, které souvisejí se změnou klimatu. Středisko ECDC vytvořilo „evropskou síť pro životní prostředí a epidemiologii“ (E3), která poskytuje nástroje pro monitorování meteorologických podmínek v reálném čase za účelem posouzení rizika nemocí přenášených vodou a nemocí přenášených vektory, jakož i další nástroje pro posouzení rizik. Kromě toho středisko ECDC a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) společně koordinují síť VectorNet, která je nyní ve své třetí iteraci (2019–2024), což je platforma, která podporuje shromažďování údajů o vektorech a patogenech u vektorů souvisejících jak se zdravím zvířat, tak s lidským zdravím. Usnadňuje výměnu údajů o zeměpisném rozložení vektorů onemocnění členovců v Evropě.
Evropská agentura pro životní prostředí společně s Evropskou komisí řídí Evropské středisko pro sledování klimatu a zdraví. Poskytuje tvůrcům politik spolehlivé a nezávislé informace o životním prostředí, včetně trendů a prognóz klimatických rizik a jejich dopadů na lidské zdraví.
Meziagenturní pracovní skupina „Jedno zdraví“, která byla zřízena v roce 2023, jespolečnou iniciativou pěti agentur Evropské unie, které mají technický a vědecký mandát v oblasti environmentální udržitelnosti, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin: EEA, ECDC, EFSA, Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) a Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Rámec činnosti meziagenturní pracovní skupiny „Jedno zdraví“ (2024–2026) má mimo jiné zlepšit schopnost agentur lépe posuzovat dopad změny klimatu na výskyt infekčních nemocí prostřednictvím společných činností a výměny znalostí.
Mezi další agentury EU, které se stále více zabývají otázkami změny klimatu a zdraví, patří Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound).
Oblasti politiky EU s vedlejšími přínosy pro dopady změny klimatu na zdraví
Mnoho dalších politik EU se nepřímo zabývá dopady změny klimatu na zdraví. Například cíle EU v oblasti snižování znečištění ovzduší v rámci akčního plánu pro nulové znečištění přímo přispívají ke zmírňování respiračních a kardiovaskulárních onemocnění zhoršených změnou klimatu. Další opatření k regulaci průmyslových emisí a emisí z dopravy budou mít významné vedlejší přínosy pro zdraví. Cílem renovační vlny je zvýšit energetickou účinnost budov a uznat, že lidé ve špatně izolovaných a vybavených budovách jsou v zimě více vystaveni podchlazení a v létě tepelnému stresu, zejména pokud patří ke zranitelným skupinám. Nařízení o obnově přírody přijaté v roce 2024 zdůrazňuje, že obnova ekosystémů přispívá k cílům Unie v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, a upřesňuje, že členské státy zajistí, aby v oblastech městských ekosystémů nedošlo k žádné čisté ztrátě celkové vnitrostátní plochy sídelní zeleně a korunového zápoje sídelní zeleně. Rámec„Jedno zdraví“ má zásadní význam pro řešení průsečíku změny klimatu, úbytku biologické rozmanitosti a lidského zdraví. Posílení meziodvětvové spolupráce mezi odvětvími zdravotnictví, životního prostředí a zemědělství má zásadní význam pro zmírnění vznikajících zdravotních hrozeb spojených se změnou klimatu.
Podle směrnice o odolnosti kritických subjektů, která vstoupila v platnost v lednu 2023, budou muset členské státy určit kritické subjekty ze seznamu základních služeb pro různá odvětví, včetně zdravotnictví, s distribucí, výrobou, poskytováním zdravotní péče a lékařských služeb, a přijmout opatření ke zvýšení jejich odolnosti vůči různým hrozbám, včetně rizik pro veřejné zdraví nebo přírodních katastrof.
Cílemmechanismu civilní ochrany Unie je posílit spolupráci mezi zeměmi EU a deseti zúčastněnými státy s cílem zlepšit prevenci katastrof, připravenost a reakci na ně. Uplatňuje společný přístup ke sdílení odborných znalostí a kapacit záchranářů, aby se zabránilo zdvojování úsilí o pomoc a zajistilo se, že pomoc uspokojí potřeby postižených osob, pokud mimořádná situace převýší schopnosti reakce jednotlivé země. Specializované týmy a vybavení mohou být v krátké době mobilizovány pro nasazení v Evropě i mimo ni.
Rámcová směrnice o BOZP zavádí opatření na podporu zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Podporuje prevenci všech pracovních rizik, která se mohou objevit při pracovních činnostech zaměstnavatelů ze všech odvětví hospodářské činnosti (veřejné nebo soukromé) a která mohou mít dopad na jejich pracovníky a třetí strany.
Cílem taxonomie EU pro udržitelné financování je zajistit zdravější životní prostředí, které bude odolnější vůči změně klimatu, a to nasměrováním většího počtu soukromých investic do environmentálně udržitelných činností, včetně přizpůsobování se změně klimatu.
Investice do rozvoje a provádění znalostí
Horizont Evropa je klíčovým programem EU pro financování výzkumu a inovací do roku 2027. Vybavena rozpočtem ve výši 95,5 miliardy eur bojuje proti změně klimatu, pomáhá dosáhnout cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a posiluje konkurenceschopnost a růst EU. Nabízí řadu možností financování výzkumu a inovací v oblasti účinků změny klimatu na zdraví, zejména v rámci tzv. klastru pro zdraví. Šest probíhajících evropských výzkumných a inovačních projektů se zaměřuje na dopady změny klimatu na zdraví a spolupracuje v rámci klastru pro zdraví v oblasti klimatu s cílem zvýšit společenský a politický dopad výzkumu financovaného EU v souvislosti s klimatem, zdravím a politikou.
Další důležitou součástí programu Horizont Evropa jsou tzv. mise EU – závazky k řešení hlavních společenských výzev –, které zahrnují misi EU pro přizpůsobení se změně klimatu, včetně společenské transformace. Je vybaven rozpočtem ve výši 673 milionů EUR a zaměřuje se na podporu regionů, měst a místních orgánů EU v jejich úsilí o budování odolnosti vůči dopadům změny klimatu. Chartu mise dosud podepsalo 312 regionálních a místních orgánů. Cílem mise týkající se klimaticky neutrálních a inteligentních měst je podpořit spravedlivou transformaci za účelem zlepšení zdraví a dobrých životních podmínek lidí s vedlejšími přínosy, jako je lepší kvalita ovzduší nebo zdravější životní styl, a zdůraznit důležitou souvislost mezi přizpůsobením se změně klimatu, jejím zmírňováním a zdravím.
Evropská komise v současné době připravuje strategický program výzkumu a inovací v oblasti klimatu a zdraví v návaznosti na konferenci s názvem „Výzkumnéperspektivy dopadů změny klimatu na zdraví“konanou v únoru 2024. Cílem této iniciativy je překlenout propast mezi výzkumem a prováděním politik a zajistit, aby se nové vědecké poznatky promítly do účinných intervencí v oblasti veřejného zdraví.
Informace o výzkumných projektech financovaných z probíhajících a předchozích rámcových programů EU jsou k dispozici v Katalogu zdrojů střediska.
Language preference detected
Do you want to see the page translated into ?