Vnitrostátní politiky

Tato stránka shrnuje šetření provedené v rámci 38 členských a spolupracujících zemí EEA v oblasti politik přizpůsobení se změně klimatu a jejich vnitrostátních strategií v oblasti zdraví jakožto klíčových oblastí politiky, jejichž prostřednictvím lze řešit dopady změny klimatu na zdraví. Celkem bylo přezkoumáno 37 národních adaptačních politik a 34 národních dokumentů o zdravotní politice, neboť příslušné politiky v současné době neexistují ve všech zemích. Podrobná zjištění jsou k dispozici v podkladové zprávě.

Klíčová sdělení

Účinné řešení dopadů změny klimatu na zdraví vyžaduje uplatnitelné vnitrostátní politiky. Důraz na zdraví ve vnitrostátních politikách přizpůsobení se změně klimatu a zohlednění dopadů změny klimatu ve vnitrostátní zdravotní strategii jsou klíčové.
Přezkum vnitrostátních politik 38 členských a spolupracujících zemí EHP naznačuje, že dopady změny klimatu na zdraví jsou běžně řešeny ve vnitrostátních strategiích přizpůsobení, ale méně často ve vnitrostátních strategiích v oblasti zdraví.
Klimatickými riziky, kterými se nejčastěji zabývají vnitrostátní dokumenty týkající se přizpůsobení se změně klimatu a zdravotní politiky, jsou vlny veder a sucho; silné srážky a záplavy; obecný nárůst teploty; zvýšení rizika patogenů a infekčních onemocnění; a intenzivnějších a častějších bouří.
Přizpůsobovací i zdravotní politiky se do značné míry zaměřují na současné a předpokládané dopady na fyzické zdraví, přičemž nejčastěji se jedná o infekční nemoci a nemoci přenášené vektory; zvýšené znečištění ovzduší; tepelné dopady na kardiovaskulární a respirační systémy; a zranění z extrémních povětrnostních jevů. Dopady na duševní zdraví jsou pokryty méně často a pouze malá část přezkoumávaných dokumentů se zabývá dopady na sociální zdraví.
Nejčastěji plánovanými zásahy k řešení dopadů změny klimatu na zdraví jsou monitorování a dohled, včetně systémů včasného varování; osvětové kampaně pro širokou veřejnost; a pokračující výzkum dopadů změny klimatu na zdraví.

Vnitrostátní adaptační politiky, které mají zásadní význam pro ochranu zdraví v měnícím se klimatu

Vnitrostátní adaptační strategie, plány a posouzení klimatických rizik (v tomto případě označované jako vnitrostátní strategie přizpůsobení se změně klimatu) se jeví jako nejrelevantnější vnitrostátní politiky pro řešení dopadů změny klimatu na zdraví. Dopady změny klimatu na zdraví jsou častěji řešeny v národních zdravotních strategiích než ve vnitrostátních zdravotních strategiích. Posouzení dopadů na zdraví a strategie reakce na ně jsou často nedílnou součástí vnitrostátních politik přizpůsobení. Vnitrostátní systémy zdravotní péče jednotlivých zemí se však méně často výslovně zabývají změnou klimatu jako rizikovým faktorem pro veřejné zdraví. Pouze několik zemí má specifickou odvětvovou strategii pro přizpůsobení se změně klimatu v oblasti zdraví, například Finsko (plánpro přizpůsobení se změně klimatu v odvětví zdravotní péče a sociálního zabezpečení), Irsko (odvětvovýplán pro přizpůsobení se změně klimatu v oblasti zdraví), Severní Makedonie (strategie pro přizpůsobení se změně klimatu v oblasti zdraví) nebo Švédsko (veřejné zdraví v měnícím se klimatu – cíle Švédské agentury pro veřejné zdraví a akční plán pro přizpůsobení se změně klimatu na období 2021–2024).

Zaměřte se na extrémní povětrnostní jevy, nárůst teploty a infekční nemoci

Národní zdravotní systémy obecně zahrnují větší počet zdravotních rizik souvisejících se změnou klimatu ve srovnání s národními zdravotními systémy. Nejčastěji pokrytými riziky jsou vlny veder a sucha, silné srážky a záplavy, nárůst teploty, nárůst patogenů a infekčních onemocnění a intenzivnější a častější bouře (obrázek 1). Kromě nebezpečí uvedených na obrázku 1 některé členské státy EHP rovněž zahrnuly specifická nebezpečí související s jejich zeměpisnou polohou a hospodářstvím (např. nemoci související s rybami a mořskými plody způsobené změnami podmínek růstu řas a planktonu v Norsku nebo účinky na pitnou vodu v důsledku intenzifikace eroze a zasolování pobřežních zón v částech Polska).

Obrázek 1. Nebezpečí pro zdraví související s klimatem zahrnutá dopřezkoumávaných vnitrostátních politik

Nejčastěji zvažované dopady dopadů změny klimatu na fyzické zdraví

NAS a NHS se do značné míry zaměřují na dopady na fyzické zdraví - od extrémních povětrnostních jevů (teplo, záplavy, bouře atd.), infekčních nemocí a nemocí přenášených vektory a znečištění ovzduší. Viditelně menší důraz je kladen na dopady na duševní zdraví (jako je trauma spojené s extrémními povětrnostními jevy nebo klimatickou úzkostí). Pouze několik zemí - například Německo, Irsko, Itálie, Malta nebo Švédsko - zahrnulo do svých politik dopady změny klimatu na sociální zdraví, které jsou spojeny například se ztrátou komunity, vysídlením nebo prohlubováním socioekonomických rozdílů. Vnitrostátní zdravotní systémy obecně začleňovaly dopady na zdraví související se změnou klimatu v menší míře než vnitrostátní zdravotní systémy (obrázky 2–4 níže), s výjimkou nemocí přenášených potravinami.

Obrázek 2. Dopady změny klimatu na fyzické zdraví zahrnuté dopřezkoumávaných vnitrostátních politik

Obrázek 3. Dopady změny klimatu na duševní zdraví zahrnuté dopřezkoumávaných vnitrostátních politik

Obrázek 4. Dopady změny klimatu na sociální zdraví zahrnuté do NAS a NHS

Nejčastější plánovaná opatření: monitorování, zvyšování povědomí a výzkum

Opatření k prevenci nebo snížení dopadů změny klimatu na lidské zdraví v NAS a NHS obvykle zahrnovala kombinaci strukturálních/fyzických, sociálních a institucionálních intervencí (IPCC, 2014). Mezi těmito třemi typy byly nejběžnější sociální intervence jak pro NAS (obsažené ve 35 dokumentech), tak pro NHS (ve 24 dokumentech). Institucionální intervence byly přítomny v 31 NAS a 18 NHS. Strukturální/fyzická kategorie opatření byla nejméně častá (u 18 NAS a 12 NHS).

Nejběžnějším plánovaným opatřením k řešení dopadů změny klimatu na zdraví v národních zdravotnických zařízeních i v národních zdravotnických zařízeních je vývoj systémů monitorování a dohledu za účelem sledování dopadů souvisejících se změnou klimatu, včetně zavedení systémů včasného varování (obrázek 5). Druhým nejčastěji uváděným typem opatření v NAS byly osvětové kampaně a osvěta veřejnosti, po nichž následoval průběžný výzkum. V národních zdravotnických systémech se tento vzorec obrátil, neboť výzkum dopadů změny klimatu na zdraví byl druhým nejčastěji uváděným opatřením, po němž následovaly osvětové akce.

Průvodní zpráva uvádí příklady těchto opatření ve vnitrostátních politikách.

Poznámka: EWS – systémy včasného varování; Přírodě blízká řešení – přírodě blízká řešení

Obrázek 5. Opatření k řešení dopadů změny klimatu na zdraví vpřezkoumávaných vnitrostátních politikách

Informace pro jednotlivé země

Prohlížeč map níže představuje zeměpisné rozložení klimatických dopadů na zdraví zvažovaných v národních zdravotnických zařízeních a národních zdravotnických zařízeních a plánovaná politická opatření. Podrobnější informace o pokrytí změny klimatu a zdraví v politikách přizpůsobení a veřejného zdraví jednotlivých zemí lze nalézt v profilech zemí v oblasti klimatu a zdraví.

Tipy pro používání prohlížeče map

Datový soubor byl připraven a zpřístupněn v rámci dohody o úrovni služeb mezi Evropskou komisí a EHP o „začleňování zásad sdílení a správy údajů GEOSS na podporu evropského životního prostředí“.

Další informace

Změna klimatu a zdraví: přehled vnitrostátních politik v Evropě 2022 (souvislosti).

Odkazy

IPCC (2014) Změna klimatu 2014: dopady, přizpůsobení a zranitelnost – část A: globální a odvětvové aspekty: příspěvek pracovní skupiny II k páté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu, Cambridge University Press, Cambridge, Spojené království.