Evropská politika – přizpůsobení se změně klimatu a zdraví

Článek 5 evropského právního rámce pro klima, který vstoupil v platnost v červnu 2021, stanoví pro orgány EU a členské státy právní povinnost přizpůsobit se změně klimatu a vyžaduje, aby „zajistily trvalý pokrok při zvyšování adaptační kapacity, posilování odolnosti a snižování zranitelnosti vůči změně klimatu v souladu s článkem 7 Pařížské dohody“. Přizpůsobovací politiky členských států rovněž „zohlednízvláštní zranitelnost příslušných odvětví“, začlení „přizpůsobení se změně klimatu soudržným způsobem do všech oblastí politiky“ a „zaměří se zejména na nejzranitelnější a nejpostiženější obyvatelstvo a odvětví“.

Evropská komise přijala v únoru 2021 sdělení „Vytvoření Evropy odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“. Nastiňuje dlouhodobou vizi EU, aby se do roku 2050 stala společností odolnou vůči změně klimatu, která bude plně přizpůsobena nevyhnutelným dopadům změny klimatu, a rovněž uvádí, že je třeba lépe porozumět klimatickým rizikům pro zdraví. Klíčovým opatřením v rámci této strategie je Evropské středisko pro sledování klimatu a zdraví.Středisko hraje zásadní úlohu při shromažďování a šíření znalostí o dopadech na zdraví souvisejících s klimatem, usnadňování rozvoje politik a podpoře plánování přizpůsobení se změně klimatu.

Evropská agentura pro životní prostředí zveřejnila v březnu 2024 první evropské posouzení klimatických rizik (EUCRA). Agentura EUCRA posuzuje významné dopady a rizika související se změnou klimatu – včetně dopadů a rizik pro veřejné zdraví, zejména z tepla – v Evropě a varuje, že mnohá z těchto rizik již dosáhla kritické úrovně a bez naléhavých a rozhodných opatření by se mohla stát katastrofálními. V reakci na EUCRA vydala Evropská komise sdělení "Řízeníklimatických rizik - ochrana lidí a prosperity". Identifikuje řešení, která umožní správním systémům v EU a jejích členských státech lépe se vypořádat s klimatickými riziky, a konkrétní opatření pro zasažené klastry (včetně zdraví), která bude Komise dále rozvíjet. Sdělení zdůrazňuje potřebu systémů včasného varování, plánování zdravotní péče na základě informací o klimatu a výzkumu v oblasti nemocí citlivých na klima a zároveň začleňuje klima a zdraví do stávajících politik. Upřednostňuje zlepšení kvality ovzduší, posílené akční plány v oblasti zdraví při horku a právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Kromě toho zdůrazňuje Evropské středisko pro sledování klimatu a zdraví, posílené mechanismy dohledu a reakce, přeshraniční lékařskou mobilizaci a bezpečný přístup ke kritickým lékařským protiopatřením s cílem posílit odolnost vůči zdravotním hrozbám souvisejícím s klimatem.

Politické směry pro Evropskou komisi na období 2024–2029 nastiňují vytvoření evropského plánu pro přizpůsobení se změně klimatu (ECAP), jehož cílem je posílit připravenost a plánovací schopnosti členských států a zároveň zajistit pravidelná vědecky podložená posouzení rizik. ECAP se bude zabývat výzvou Evropské rady ke komplexnímu a celospolečenskému přístupu k řízení klimatických rizik zohledňujícímu všechna rizika. ECAP je spolu s dalšími stěžejními iniciativami klíčovou součástí širší politické agendy a jejím cílem je zajistit produktivitu, bezpečnost a prosperitu Evropy a posílit její konkurenceschopnost. Evropská komise plánuje přijmout balíček opatření ECAP v druhé polovině roku 2026. Tento plán posoudí dopady a rizika v oblasti klimatu napříč odvětvími, jako je infrastruktura, energetika, voda, potraviny a půda v městských i venkovských oblastech, a prozkoumá pobídky pro řešení inspirovaná přírodou. Kromě toho si Komise klade za cíl zvýšit financování odolnosti a strategicky využít veřejné zdroje k plnému využití investic soukromého sektoru do odolnosti. ECAP bude fungovat ve spojení s dalšími iniciativami Komise, včetně strategie pro vodohospodářskou odolnost, Kompasu pro konkurenceschopnost a strategie Unie připravenosti.

Strategie Unie připravenosti přijatá v březnu 2025 uvádí klimatická rizika mezi stávajícími hrozbami. Zdůrazňuje, že je třeba tato rizika předvídat a předcházet jim komplexním řešením s ohledem na to, jak se vzájemně ovlivňují a způsobují dominové efekty. Plánuje provést podrobné posouzení rizik a hrozeb v různých odvětvích v EU. Cílem strategie je posílit odolnost politik EU vůči výzvám v oblasti klimatu, aby se zabránilo budoucím krizím. Kromě odkazu na ECAP se zavazuje odstranit mezeru v pojistném krytí. Evropská komise se bude zabývat řešeními s přihlédnutím k doporučením Evropské centrální banky a dalších příslušných orgánů, aby zajistila lepší ochranu evropského obyvatelstva před klimatickými riziky.

Podle článku 168 Smlouvy o fungování EU nesou primární odpovědnost za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče členské státy. Zdravotní politika EU proto slouží k doplnění vnitrostátních politik a k zajištění ochrany zdraví ve všech politikách EU. Například za účelem posílení připravenosti a koordinace reakcí na zdravotní hrozby přijala EU v roce 2022 nařízení 2022/2371 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí 1082/2013/EU. Poskytuje EU silný a komplexní mandát pro koordinaci a spolupráci v zájmu účinnější reakce na vážné přeshraniční zdravotní hrozby, a to jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států EU. Jeho cílem je posílit plánování prevence, připravenosti a reakce; posílit epidemiologický dozor a monitorování; zlepšit vykazování údajů; a posílit koordinaci EU.

Evropská komise buduje silnou evropskou zdravotní unii s cílem dále zlepšit koordinaci vážných přeshraničních hrozeb, včetně hrozeb souvisejících s životním prostředím a klimatickými podmínkami. Podle sdělení: Vytvoření evropské zdravotní unie – připravenost a odolnost, evropská zdravotní unie vychází ze společného úsilí EU sladit vztah s přírodním prostředím tím, že se zapojí do různých a udržitelnějších vzorců hospodářského růstu. boj proti změně klimatu a hledání způsobů, jak se jí přizpůsobit; zachování a obnova biologické rozmanitosti; zlepšení stravy a životního stylu; snížení a odstranění znečištění z životního prostředí bude mít pozitivní dopad na zdraví občanů.

Program EU pro zdraví jedosud největším programem EU v oblasti zdraví, který investuje 5,3 miliardy EUR do opatření s přidanou hodnotou EU, která doplňují politiky zemí EU a sledují jeden nebo více cílů programu EU pro zdraví. Cílem programu je zlepšit a podpořit zdraví v Unii, chránit lidi v Unii před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami, zlepšit léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a krizově relevantní výrobky a posílit systémy zdravotní péče. Cílem programu EU4Health je mimo jiné „přispět k řešení negativního dopadu změny klimatu a zhoršování životního prostředí na lidské zdraví“ poskytováním finančních prostředků způsobilým subjektům. Cíle programu budou sledovány a v příslušných případech bude zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví ve všech politikách a činnostech Unie v souladu s přístupem „jedno zdraví“.

Evropský úřad pro reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA), který byl zřízen v roce 2021, posouvá kapacitu EU v oblasti připravenosti a reakce na vážné přeshraniční zdravotní hrozby na novou úroveň a bude klíčovým prvkem pro vytvoření silnější evropské zdravotní unie. Úřad HERA je vybaven rozpočtem ve výši 6 miliard eur na období 2022–2027 a jeho cílem je předcházet mimořádným situacím v oblasti zdraví, včetně těch způsobených změnou klimatu, odhalovat je a rychle na ně reagovat. Funguje ve dvou režimech: Před zdravotní krizí – ve fázi „připravenosti“ – bude úřad HERA úzce spolupracovat s dalšími zdravotnickými agenturami EU a členských států, průmyslem a mezinárodními partnery s cílem zlepšit připravenost EU na mimořádné situace v oblasti zdraví. V případě mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví na úrovni EU úřad HERA rychle přejde na nouzové operace, přijme rychlá rozhodnutí a aktivuje mimořádná opatření.

Pokud jde o konkrétní témata v oblasti zdraví, cílem farmaceutické strategie EU (2023) je revidovat farmaceutické právní předpisy s cílem posílit požadavky na posuzování rizik pro životní prostředí a podmínky používání léčivých přípravků a zhodnotit výsledky výzkumu v rámci iniciativy pro inovativní léčiva.

Sdělení Komise o komplexním přístupu k duševnímu zdraví z června 2023 uvádí změnu klimatu jako faktor přispívající k problémům v oblasti duševního zdraví. Zdůrazňuje rovněž, že mladí lidé jsou změnou klimatu silně znepokojeni a že mnozí z nich považují svou budoucnost za děsivou.

V roce 2005 bylo zřízeno Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), aby posílilo evropskou obranu proti infekčním nemocem. Středisko ECDC je odpovědné za vědecké důkazy a posouzení rizik přenosných nemocí, včetně těch, které souvisejí s měnícím se klimatem. Evropské země hlásí údaje ze svých systémů dohledu středisku ECDC. Podle nařízení 2022/2371 bude seznam nemocí podléhajících hlášení na úrovni EU středisku ECDC aktualizován, aby bylo možné včas odhalit nemoci, včetně těch, které souvisejí se změnou klimatu.  Středisko ECDC vyvinulo „evropskou síť pro životní prostředí a epidemiologii“ (E3), která poskytuje nástroje pro monitorování meteorologických podmínek v reálném čase za účelem posouzení rizika nemocí přenášených vodou a nemocí přenášených vektory, jakož i další nástroje pro posuzování rizik. Kromě toho středisko ECDC a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) společně koordinují síť VectorNet, která je nyní ve své třetí iteraci (2019–2024), což je platforma, která podporuje shromažďování údajů o vektorech a patogenech u vektorů souvisejících se zdravím zvířat i lidí. Usnadňuje výměnu údajů o zeměpisném rozložení vektorů onemocnění členovců v Evropě.

Evropská agentura pro životní prostředí společně s Evropskou komisí řídí Evropské středisko pro sledování klimatu a zdraví. Poskytuje tvůrcům politik spolehlivé a nezávislé informace o životním prostředí, včetně trendů a prognóz v oblasti klimatických rizik a jejich dopadů na lidské zdraví.

Meziagenturní pracovní skupina „Jedno zdraví“, která byla zřízena v roce 2023, jespolečnou iniciativou pěti agentur Evropské unie, které mají technický a vědecký mandát v oblasti environmentální udržitelnosti, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin: EEA, ECDC, EFSA, Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) a Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Cílem rámce činnosti meziagenturní pracovní skupiny „Jedno zdraví“ (2024–26) je mimo jiné zlepšit schopnost agentur lépe posuzovat dopad změny klimatu na výskyt infekčních onemocnění prostřednictvím společných činností a výměny znalostí.

Mezi další agentury EU, které se stále více zabývají otázkami změny klimatu a zdraví, patří Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound).

Mnoho dalších politik EU se dopady změny klimatu na zdraví zabývá nepřímo. Například cíle EU v oblasti snižování znečištění ovzduší v rámci akčního plánu pro nulové znečištění přímo přispívají ke zmírňování respiračních a kardiovaskulárních onemocnění zhoršených změnou klimatu. Další opatření k regulaci průmyslových emisí a emisí z dopravy budou mít významné vedlejší přínosy pro zdraví. Cílem renovační vlny je zvýšit energetickou účinnost budov a uznat, že lidé ve špatně izolovaných a vybavených budovách jsou v zimě více vystaveni podchlazení a tepelnému stresu v létě, zejména pokud patří ke zranitelným skupinám. Nařízení o obnově přírody přijaté v roce 2024 zdůrazňuje, že obnova ekosystémů přispívá k cílům Unie v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, a upřesňuje, že členské státy zajistí, aby nedošlo k žádné čisté ztrátě celkové vnitrostátní plochy sídelní zeleně a korunového zápoje sídelní zeleně v oblastech městských ekosystémů. Rámec„Jedno zdraví“ má zásadní význam pro řešení průsečíku změny klimatu, úbytku biologické rozmanitosti a lidského zdraví. Posílení meziodvětvové spolupráce mezi odvětvími zdravotnictví, životního prostředí a zemědělství má zásadní význam pro zmírnění vznikajících zdravotních hrozeb souvisejících se změnou klimatu.

Podle směrnice o odolnosti kritických subjektů, která vstoupila v platnost v lednu 2023, budou členské státy muset určit kritické subjekty ze seznamu základních služeb pro různá odvětví, včetně zdravotnictví, s distribucí, výrobou, poskytováním zdravotní péče a lékařských služeb, a přijmout opatření ke zvýšení jejich odolnosti vůči různým hrozbám, včetně rizik pro veřejné zdraví nebo přírodních katastrof.

Cílem mechanismu civilní ochrany Unie je posílit spolupráci mezi zeměmi EU a deseti zúčastněnými státy s cílem zlepšit prevenci katastrof, připravenost a reakci na ně. Uplatňuje společný přístup ke sdílení odborných znalostí a kapacit záchranářů, aby se zabránilo zdvojování úsilí o pomoc a zajistilo se, že pomoc uspokojí potřeby postižených osob v případě, že mimořádná situace převýší schopnosti reakce jednotlivých zemí. Specializované týmy a vybavení mohou být v krátké době mobilizovány pro nasazení v Evropě i mimo ni.

Rámcová směrnice o BOZP zavádí opatření na podporu zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Podporuje prevenci všech pracovních rizik, která se mohou objevit v pracovních činnostech zaměstnavatelů ze všech odvětví hospodářské činnosti (veřejné nebo soukromé) a která mohou postihnout jejich pracovníky a třetí strany.

Cílem taxonomie EU v oblasti udržitelného financování je zajistit zdravější životní prostředí odolnější vůči změně klimatu tím, že se více soukromých investic zaměří na environmentálně udržitelné činnosti, včetně přizpůsobení se změně klimatu.

Horizont Evropa je klíčovým programem EU pro financování výzkumu a inovací do roku 2027. Je vybaven rozpočtem ve výši 95,5 miliardy eur a zabývá se změnou klimatu, přispívá k dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje a posiluje konkurenceschopnost a růst EU. Nabízí četné možnosti financování výzkumu a inovací v oblasti dopadů změny klimatu na zdraví, zejména v rámci tzv. klastru „Zdraví“. Šest probíhajících evropských výzkumných a inovačních projektů se zaměřuje na dopady změny klimatu na zdraví a spolupracuje v rámci klastru „Klima – zdraví“ s cílem zvýšit společenský a politický dopad výzkumu financovaného EU v oblasti klimatu, zdraví a politiky.

Další důležitou součástí programu Horizont Evropa jsou tzv. mise EU – závazky k řešení hlavních společenských výzev –, které zahrnují misi EU pro přizpůsobení se změně klimatu, včetně společenské transformace. Je vybaven rozpočtem ve výši 673 milionů eur a zaměřuje se na podporu regionů, měst a místních orgánů EU v jejich úsilí o budování odolnosti vůči dopadům změny klimatu. Chartu mise dosud podepsalo 312 regionálních a místních orgánů. Mise týkající se klimaticky neutrálních a inteligentních měst má za cíl podpořit spravedlivou transformaci s cílem zlepšit zdraví a dobré životní podmínky lidí, a to s vedlejšími přínosy, jako je lepší kvalita ovzduší nebo zdravější životní styl, s důrazem na důležitou vazbu mezi přizpůsobováním se změně klimatu, jejím zmírňováním a zdravím.

Evropská komise v současné době připravuje strategický program výzkumu a inovací v oblasti klimatu a zdraví, který navazuje na konferenci „Výzkumnéperspektivy dopadů změny klimatu na zdraví“ konanouv únoru 2024. Cílem této iniciativy je překlenout propast mezi výzkumem a prováděním politik a zajistit, aby se nové vědecké poznatky promítly do účinných zásahů v oblasti veřejného zdraví.

Informace o výzkumných projektech financovaných z probíhajících a předchozích rámcových programů EU jsou k dispozici v katalogu zdrojů střediska.