Povodně

Pozorované účinky

Podle Společného výzkumného střediska je 172 000 osob v Evropě (EU-27 + Spojené království) v současné době každoročně vystaveno říčním záplavám (Dottori et al., 2020) a 100 000 osob je vystaveno pobřežním záplavám (Vousdoukas et al., 2020). Desetina evropské městské populace v současné době žije v oblastech potenciálně ohrožených záplavami (EEA, 2020). Více než třetina evropské populace žije v pobřežních regionech (EEA, 2021c).

V období 1980–2022 způsobily povodně v členských zemích EHP 5582 úmrtí. Podle Paprotny et al. (2018), povodňové trendy mezi lety 1870 a 2016 ukazují trvalý nárůst ročně zaplavené oblasti a počtu postižených osob. Počet úmrtí se však v tomto období snižuje, což naznačuje zvýšenou připravenost pohotovostních systémů a systémů zdravotní péče. Nicméně letní povodně ve střední a západní Evropě v roce 2021 s nejméně 212 zdokumentovanými úmrtími byly nejsmrtelnějšími povodněmi souvisejícími s počasím v Evropě za více než 50 let (ECDC, 2021).

Předpokládané účinky

Riziko záplav v měnícím se klimatu se pravděpodobně zvýší v mnoha regionech v celé Evropě. Projekce v rámci scénářů s vysokými a středními emisemi vykazují vysokou důvěru v nárůst extrémních srážek v regionech severní, střední a východní Evropy a v alpské oblasti, zatímco projekce pro jižní Evropu jsou smíšené (IPCC, 2021; EEA, 2021b).

Vzhledem k měnícímu se klimatu se na konci století předpokládá, že počet osob vystavených každoročním říčním záplavám v Evropě bude činit 252 000 při scénáři globálního oteplování o 1,5 °C; 338 000 podle scénáře 2 °C; a 484 000 – což je více než trojnásobek současných čísel – podle scénáře 3 °C. S adaptačními opatřeními však může být počet exponované populace podle všech scénářů globálního oteplování omezen na 100 000 nebo méně (Dottori et al., 2020).

Relativní hladina moří v evropských mořích bude v průběhu tohoto století nadále stoupat podle všech emisních scénářů, což povede k častějším pobřežním záplavám podél většiny evropských pobřeží (EEA, 2021c). Předpokládá se, že až 2,2 milionu lidí bude vystaveno pobřežním záplavám do roku 2100 v případě scénáře s vysokými emisemi a 1,4 milionu v případě scénáře mírného zmírnění, pokud nebudou přijata další adaptační opatření. Očekává se, že díky adaptačním opatřením se tento počet sníží na 0,8 milionu, resp. 0,6 milionu (Vousdoukas et al., 2020).

Stárnoucí evropská populace, která trpí chronickými onemocněními a sociální izolací, je stále zranitelnější vůči fyzickým i duševním zdravotním problémům spojeným s povodněmi. Rostoucí urbanizace, včetně pokračujícího rozvoje záplavových území a zvýšeného zakrývání ploch ve městech, pravděpodobně rovněž přispěje ke zvýšenému vystavení Evropanů záplavám.

Politické reakce

Opatření na ochranu zdraví obyvatelstva před povodněmi lze rozdělit na opatření týkající se prevence, připravenosti, reakce a obnovy (Regionální kancelář WHO pro Evropu, 2017). Dlouhodobá prevence zahrnuje mimo jiné identifikaci oblastí ohrožených povodněmi, urbanistické plánování citlivé na povodně se zaměřením na městskou zeleň a propustnost ploch. Mezi další protipovodňová opatření patří přemístění lidských činností mimo záplavová území; modernizace kanalizačních systémů; a využívání protipovodňové infrastruktury, jako jsou hráze nebo přehrady (EEA, 2020). Příklady opatření v oblasti připravenosti a reakce jsou odolné systémy zásobování vodou a hygienické systémy; budovy odolné proti povodním; dostupnost evakuačních středisek; zavedení plánu připravenosti v oblasti povodňového zdraví. To zahrnuje pohotovostní plány pro zdravotnická zařízení, které jim umožní pokračovat ve fungování, pokud jde o organizaci práce, péči o pacienty, řízení dodávek, vodu a hygienu (Regionální kancelář WHO pro Evropu, 2017).

Na evropské úrovni může účinné využívání systémů včasného varování, jako je Evropský systém pro zvyšování povědomí o povodních (EFAS), který je součástí služby krizového řízení programu Copernicus (CEMS), snížit dopad povodní. Program EU RescEU nabízí zemím kooperativní podporu v případě katastrof (jako jsou kritické povodně) prostřednictvím ochrany občanů a řízení rizik.

Opatření na obnovu zahrnují následnou péči o duševní zdraví, opatření pro zranitelné osoby, předcházení elektrickým rizikům během obnovy a čištění a epidemiologický/hygienický/hygienický dohled.