Teplo

Pozorované účinky

Až 95 % úmrtí spojených s extrémními povětrnostními a klimatickými jevy zaznamenaných v Evropě v letech 1980 až 2023 bylo spojeno s vlnami veder (EEA,2024a). Odhaduje se, že v roce 2022 zemřelo v Evropě na horko 60 000 až 70 000 lidí (Ballester et al., 2023; Ballester et al., 2024). V roce 2023 bylo v celé Evropě odhadnuto téměř 48 000 úmrtí souvisejících s teplem (Gallo et al., 2024). Dopady tepla rovněž představují další zátěž pro již tak napjaté evropské systémy zdravotní péče. Například v Portugalsku se denní počet hospitalizací během dnů veder mezi lety 2000 a 2018 zvýšil o 19 % (Alho et al., 2024). Dopady globálního oteplování jsou pociťovány již nyní: polovina úmrtí souvisejících s teplem v Evropě v létě 2022 byla připsána antropogenní změně klimatu (Beck et al., 2024). Podle evropského posouzení klimatických rizik jsou tepelná rizika pro obecnou populaci již v jižní Evropě na kritické úrovni (EEA,2024b).

Charakteristiky zastavěného prostředí navíc ovlivňují vystavení obyvatelstva teplu. Téměř polovina nemocnic a škol v evropských městech se nachází v oblastech se silnými účinky městských tepelných ostrovů (> 2 °C), což znamená, že jejich zranitelní uživatelé a zaměstnanci jsou vystaveni vysokým teplotám.

Zhoršené zdraví a dobré životní podmínky během vln veder mohou snížit nabídku práce a produktivitu práce a mohou být rovněž spojeny s pracovními úrazy a zraněními. Toto snížení vede k širším hospodářským a finančním dopadům v nejvíce postižených regionech.

Předpokládané účinky

Předpokládá se, že vysoké teploty a vlny veder se budou v budoucnu zvyšovat, zejména v jižní Evropě. Evropské posouzení klimatických rizik (EUCRA) popisuje úroveň rizika pro lidské zdraví vyplývajícího z tepla ve druhé polovině století jako „katastrofickou“, což vyžaduje naléhavá opatření (EEA,2024b). I když je globální oteplování omezeno na 1,5 °C, očekává se, že do konce století zažije extrémní vlny veder ročně 100 milionů lidí v EU a Spojeném království; desetinásobný nárůst ve srovnání s výchozím stavem v letech 1981–2010 (Naumann et al., 2020).

Předpokládá se, že podíl starších osob v EU starších 65 let vzroste z 21,6 % v roce 2024 na 32,5 % do roku 2100 (Eurostat, 2025), což zhorší riziko expozice teplu a úmrtnosti. Podle faktické základny v databázi EUCRA se bez přizpůsobení a vzhledem k očekávaným demografickým změnám předpokládá, že extrémní úmrtnost v EU související s teplem vzroste 10krát pod 1,5 °C, ale více než 30krát při 3 °C. To odpovídá snad stovkám tisíc úmrtí, která lze přičíst teplu do konce století. Účinky na úmrtnost a nemocnost budou nejvyšší v jižní Evropě (EEA,2024b).

Politické reakce

Tepelná prevence vyžaduje portfolio opatření na různých úrovních, včetně meteorologických systémů včasného varování, včasného veřejného a lékařského poradenství, zlepšení bydlení a územního plánování (např. zajištění městské zeleně), zajištění připravenosti systémů zdravotní péče a sociálních systémů jednat a přizpůsobení pracovních podmínek v obdobích horkého počasí. Na úrovni EU posiluje nařízení o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách (EU) 2022/2371 plánování připravenosti a reakce členských států a EU, a to i v případě událostí souvisejících s klimatem, jako je extrémní teplo.

Dopady tepla na lidské zdraví jsou uznány ve velké části vnitrostátních adaptačních politik a vnitrostátních strategií v oblasti zdraví. Podle evropského posouzení klimatických rizik je však úroveň politické připravenosti na teplo pro Evropu jako celek hodnocena jako střední vzhledem k různým přístupům používaným k odhadu zátěže úmrtnosti související s teplem v jednotlivých členských státech a aspektům sociální spravedlnosti, které v adaptačních politikách často chybí (EEA,2024b).

Akční plány v oblasti tepelného zdraví jsou uznávány jako klíčový nástroj pro snížení počtu úmrtí a předcházení dalším dopadům na zdraví během období vysokých teplot. Účelem HHAP je přidělit odpovědnost v případě tepelné nouze, jakož i naplánovat jak krátkodobá opatření (jako je vydávání výstrah na základě počasí a poradenství ohledně chování), tak dlouhodobá zlepšení v oblasti bydlení a územního plánování s cílem snížit expozici teplu (WHO Europe, 2021). V roce 2024 mělo 21 z 38 zemí EHP akční plány v oblasti zdraví veder a další čtyři vypracovaly akční plány v oblasti zdraví veder. Doporučuje se dále rozvíjet, hodnotit a revidovat plány HHAP se zvláštním zaměřením na zranitelné skupiny obyvatelstva, aby se země lépe připravily na budoucí extrémní horka (EEA,2024c). Všechny země EHP–38 podepsaly prohlášení sedmé ministerské konference o životním prostředí a zdraví (dále jen „Budapešťské prohlášení“), v němž se zavázaly „vypracovat a aktualizovat akční plány pro zdraví teplem s cílem účinně předcházet zdravotním rizikům souvisejícím s teplem, připravovat se na ně a reagovat na ně a zároveň přizpůsobit územní plánování tak, aby řešilo dopady účinků městských tepelných ostrovů, s přihlédnutím k pravomocem různých úrovní správy“ (WHO Europe, 2023).

Zdravotními riziky souvisejícími s klimatem na pracovišti, včetně tepelného stresu, se zabývá strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (2021–2027), který stanoví klíčové priority a oblasti intervence pro zajištění bezpečných a zdravých pracovních podmínek s ohledem na nově se objevující výzvy, včetně výzev souvisejících se změnou klimatu a teplem na pracovišti. Konkrétně v souvislosti s vysokými teplotami zveřejnila agentura EU-OSHA v květnu 2023 pokyny pro práci s teplem. Evropská komise v současné době posuzuje otázku tepla při práci v souvislosti s probíhajícím přezkumem směrnice EU 89/654/EHS o pracovištích. V listopadu 2024 přijal Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci stanovisko „Změnaklimatu – extrémní povětrnostní podmínky“,v němž doporučil další opatření v oblasti tepla při práci. V prosinci 2024 zřídil Výbor vrchních inspektorů práce (SLIC) Evropské komise pracovní skupinu pro fyzické činitele s cílem podpořit výbor SLIC v prosazování jednotnosti při prosazování směrnic EU o BOZP, pokud jde o expozici fyzickým rizikům i v oblasti extrémních teplot, a určit dopad změny klimatu na bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků ve všech odvětvích.  

Komplexní přístup Evropské komise k duševnímu zdraví (2023) zdůrazňuje, že při řešení problematiky duševního zdraví a pohody ve všech skupinách obyvatelstva je třeba zohlednit stresory související s životním prostředím a klimatem, jako je extrémní horko.

Pokud jde o další vývoj, připravuje se v současné době připravovaná evropská iniciativa pro odolnost vůči změně klimatu a řízení rizik, která vychází z prvního posouzení rizik v oblasti klimatu a ze sdělení Evropské komise o řízení klimatických rizik – ochrana lidí a prosperity a jejímž cílem je zavést ambicióznější, komplexnější a soudržnější přístup EU k odolnosti a připravenosti v oblasti klimatu, který se bude vztahovat na členské státy i na úroveň EU. Iniciativa, jejíž přijetí je plánováno na konec roku 2026, bude upřednostňovat ochranu zdraví a dobrých životních podmínek lidí v reakci na zintenzivnění rizik spojených se změnou klimatu, včetně extrémního a dlouhodobého horka, například zajištěním pravidelných vědecky podložených posouzení rizik a poskytnutím přístupných nástrojů veřejnosti a činitelům s rozhodovací pravomocí.

Když je lidské tělo vystaveno obdobím velmi vysokých teplot, může se snažit samo regulovat, což vede k tepelnému stresu, vyčerpání tepla, tepelným mrtvicím a komplikacím z již existujících zdravotních stavů, v některých případech vedoucím k předčasnému úmrtí. Nejzranitelnější vůči extrémnímu horku patří starší lidé, děti, těhotné ženy, pracovníci ve fyzicky náročných povoláních, lidé trpící kardiovaskulárními, respiračními nebo renálními onemocněními, cukrovkou nebo poruchami duševního zdraví a marginalizovaní lidé s nedostatečnými zdroji (WHO Europe, 2021). Zvýšené rekreační využívání vodních útvarů během horkého počasí v kombinaci s vyššími teplotami vody zvyšuje riziko některých onemocnění přenášených vodou, jako je vibrióza. Vysoké teploty a rostoucí obavy ze změny klimatu obecně mohou rovněž způsobit špatné duševní zdraví (EU-OSHA, 2025).