Baltské moře

Země regionu

Oblast spolupráce v oblasti Baltského moře se rozprostírá od střední části Evropy až po její nejsevernější okraj. Oblast spolupráce na období 2021–2027 zahrnuje téměř celé území předchozího programu Interreg (Dánsko, Estonsko, Finsko, severní Německo, Lotyšsko, Litva, Polsko, Švédsko, Norsko), s výjimkou dříve zahrnutých oblastí Ruska*, Běloruska* a severních území Norska.

*Od 8. března 2022 je nadnárodní spolupráce s Ruskem a Běloruskem pozastavena.

Politický rámec

1.     Program nadnárodní spolupráce

Cílem programu Interreg pro region Baltského moře (2021–2027), který Evropská komise schválila dne 2. června 2022, je uvést do praxe inovativní, vodohospodářská a klimaticky neutrální řešení prostřednictvím nadnárodní spolupráce. Program BSR se zaměřil na čtyři priority:

1. Inovativní společnosti
2. Společnosti inteligentní z hlediska vody
3. Společnosti inteligentní z hlediska klimatu
4. Řízení spolupráce

Přizpůsobení se změně klimatu je částečně zahrnuto v rámci priority 2 (společnosti inteligentní z hlediska vody) a souvisejících cílů „udržitelných vod“ a „modré ekonomiky“. Program skutečně podporuje opatření ke zlepšení postupů hospodaření s vodou s cílem snížit rizika znečištění vody, která zhoršuje změna klimatu, jakož i opatření k posílení odolnosti podniků modré ekonomiky.

Kromě toho v rámci priority 3 nabízejí relevantní příležitosti pro přizpůsobení také opatření, která podporují transformaci energetiky a inteligentní zelenou mobilitu, přičemž jsou zaměřena především na zmírňování změny klimatu. Jejich cílem je řešit otázky, jako je úspora zdrojů, pokud jde o energetickou účinnost a udržitelné druhy dopravy.

V neposlední řadě program podporuje opatření, která provádějí a posilují správní a komunikační činnosti v rámci strategie EU pro region Baltského moře (EUSBSR). V rámci priority 4 mohou tato opatření usnadnit politické diskuse a podnítit průřezové změny politiky za účelem dosažení cílů strategie.

Podpora provádění makroregionální strategie EU (EUSBSR) již byla zajištěna prostřednictvím předchozího programu Interreg pro region Baltského moře (2014–2020), který byl zaměřen na tyto čtyři priority:

1. kapacita pro inovace;
2. účinné hospodaření s přírodními zdroji;
3. udržitelná doprava;
4. Institucionální kapacita pro makroregionální spolupráci.

Změna klimatu byla zahrnuta do priority 2, což je relevantní pro několik otázek, které jsou v ní zahrnuty, jako je hospodaření s vodou, znečištění a eutrofizace, energetická udržitelnost a účinnost a modrý růst. Změna klimatu a udržitelný rozvoj byly zahrnuty jako jedna z horizontálních zásad schválených programem.

2.     Strategie pro makroregiony

Cílem strategie EU pro region Baltského moře (EUSBSR) je posílit spolupráci v rámci regionu Baltského moře s cílem podpořit vyváženější rozvoj v této oblasti, přispět k hlavním politikám EU a posílit integraci v rámci regionu. Strategie EU pro region Baltského moře je doprovázena akčním plánem, který je pravidelně revidován. Strategie je v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a s cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality EU. V tomto ohledu jsou všechna opatření, která se zabývají změnou klimatu a podporují udržitelný rozvoj, začleněna do strategie jako celku. Tři hlavní cíle strategie jsou „zachránit moře“, „propojit region“ a „zvýšit prosperitu“, zatímco „přizpůsobení se změně klimatu, prevence a řízení rizik“ je jedním z devíti dílčích cílů připomenutých v akčním plánu z roku 2021. Vzhledem ke své průřezové povaze a rostoucímu významu jsou aspekty změny klimatu začleněny jako zásadní prvek do všech 14 oblastí politiky stanovených v plánu.

3.     Mezinárodní úmluvy a další iniciativy spolupráce

Země, které jsou součástí regionu, jsou kromě Norska rovněž smluvními stranami Helsinské úmluvy, což je „Úmluva o ochraně mořského prostředí oblasti Baltského moře“, která navíc zahrnuje Bělorusko, které v současné době není zahrnuto do programu BSR Interreg. Cílem úmluvy je chránit mořské prostředí Baltského moře před všemi zdroji znečištění prostřednictvím mezivládní spolupráce. Zahrnuje celou oblast Baltského moře, včetně vnitrozemských vod, vody samotného moře a mořského dna. Úmluvu řídí Komise pro ochranu baltského mořského prostředí (HELCOM), která má řadu iniciativ souvisejících s přizpůsobením se změně klimatu. Mezi tyto iniciativy patří pravidelné regionální hodnocení změny klimatu a jejích důsledků pro Baltské moře. EN-CLIME je společná síť odborníků HELCOM a Baltic Earth, založená v roce 2018, která funguje jako koordinační rámec a platforma pro otázky související s přímými a nepřímými dopady změny klimatu na životní prostředí Baltského moře. Síť odborníků poskytuje odborné znalosti pro užší dialog s tvůrci politik. Informativní přehled o změně klimatu v Baltském moři z roku 2021, který vypracovala tato síť, poskytuje tvůrcům politik shrnutí nejnovějších vědeckých poznatků o tom, jak změna klimatu v současné době ovlivňuje Baltské moře a jak se má v budoucnu vyvíjet.

Komise pro Baltské moře v rámci CPMR (Konference okrajových přímořských regionů) podporuje významnou úlohu členských regionů při navrhování a provádění makroregionální strategie EU pro region Baltského moře a víceúrovňové správy při dosahování jejích tří cílů. Změna klimatu je konkrétně řešena pracovní skupinou Energy & Climate.

Rada států Baltského moře (CBSS) je politickým fórem pro mezivládní spolupráci v oblasti Baltského moře. Zahrnuje 11 členských států (osm z nich je rovněž členy strategie EU pro region Baltského moře) a Evropskou unii. Založena byla v roce 1992 a jejím prvořadým cílem byla podpora přechodu regionu Baltského moře do nové mezinárodní krajiny po skončení studené války. Jejím současným posláním je podporovat „globální pohled na regionální problémy“. Převádí tak mezinárodní smlouvy, jako jsou mimo jiné cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, Pařížská dohoda o klimatu, sendajský rámec pro snižování rizika katastrof a strategie EU pro region Baltského moře, do regionálních opatření na místě. V letech 2016 až 2021 koordinovala CBSS horizontální akční klima strategie EU pro region Baltského moře. Od ledna 2021 bylo klima začleněno do všech oblastí politiky strategie EU pro region Baltského moře. CBSS nadále podporuje a usnadňuje víceúrovňový politický dialog o otázkách klimatu, do něhož jsou zapojeny vnitrostátní a místní orgány, podnikatelská a výzkumná obec, mládežnické organizace a další celopobaltské subjekty.

UBC (Uniepobaltských měst)je hlavní sítí měst v regionu Baltského moře. Komise pro „udržitelná města“ je aktivní prostřednictvím své oblasti politiky „Změna klimatu“, jejímž cílem je posílit spolupráci a vytváření sítí na místní úrovni. . Komise podporuje místní orgány v jejich práci v oblasti klimatu a nabízí členským městům UBC školení o integrovaném řízení místní reakce na změnu klimatu. Usnadňuje rovněž výměnu zkušeností týkajících se provádění závazků Paktu starostů a primátorů.

Od roku 2016 se každoročně konají setkání u kulatého stolu platformy pro dialog o politice v oblasti klimatu, která jsou specificky věnována přizpůsobení se změně klimatu. Zapojili se do nich zástupci ministerstev, vládních agentur, podniků, akademické obce a panbaltských organizací, mimo jiné včetně HELCOM, CPMR a UBC.

4.     Adaptační strategie a plány

V rámci projektu Baltadapt, který byl financován v rámci programu INTERREG IV B pro Baltské moře na období 2007–2013, byla vypracována adaptační strategie pro region, která byla doplněna pokyny a nezávazným akčním plánem. Politické zasedání CBSS na vysoké úrovni v roce 2014 potvrdilo strategii přizpůsobení v dokumentu „Rozhodnutí Rady států Baltského moře o přezkumu dlouhodobých priorit CBSS“. Baltadaptská strategie pro přizpůsobení se změně klimatu pro region Baltského moře je jedním z mála příkladů nadnárodních adaptačních strategií v Evropě. Cílem strategie je doplnit vnitrostátní a regionální adaptační procesy v oblasti Baltského moře, zejména zlepšením koordinace mezi úrovněmi a odvětvími prostřednictvím sdílení informací a rozvoje sítí.

Akční plán z roku 2021, který doplňuje strategii EU pro region Baltského moře, navíc zahrnuje 14 oblastí politiky zahrnujících celkem 44 opatření. Vzhledem ke své průřezové povaze a rostoucímu významu jsou aspekty změny klimatu (jako spolupráce se sousedními zeměmi mimo EU) začleněny jako základní prvky do všech 14 oblastí politiky.

Akční plán pro Baltské moře, kterýpřijaly smluvní strany Helsinskékomise v roce 2007 a který byl aktualizován v roce 2021, je strategickým programem opatření a akcí Helsinské komise pro dosažení dobrého environmentálního stavu Baltského moře. Změna klimatu je plánem řešena jako průřezová otázka. Cílem několika opatření, jejichž cílem je posílit celkovou odolnost Baltského moře, je zlepšit jeho schopnost reagovat na dopady změny klimatu.

Příklady projektů financovaných v období 2014–2020.

Projekty, které se zabývaly přizpůsobením se změně klimatu v rámci programu INTERREG VB Baltské moře (2014–2020), byly financovány v rámci priority 2 – Účinné řízení přírodních zdrojů (projekt NOAH) a 4 – Institucionální kapacita pro makroregionální spolupráci (platforma CAMS, projekty CASES BSR, CLIMATEALIGNED, WATERMAN SEED). Zaměřují se na širokou škálu otázek, včetně rozvoje synergií mezi přizpůsobením se změně klimatu a jejím zmírňováním v odvětví energetiky, vypracování strategií a pokynů pro přizpůsobení se změně klimatu jak pro obce, tak pro soukromé podniky, a zlepšení vodohospodářských systémů s cílem zlepšit odolnost vůči rizikům extrémních událostí a záplav.

Cílem projektu platformy CAMS (Synergie v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování změny klimatu v projektech energetické účinnosti 2019–2022) bylo pokročit v energetickém auditu, kvalifikačním programu renovace bydlení a politickém dialogu o synergiích v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v oblasti renovací bydlení a odvětví služeb. Opatření v oblasti energetické účinnosti v budovách jsou uznávána jako řešení, která řeší některé zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu a také působí proti zvýšené poptávce po energii. Platforma CAMS poskytuje přístup k údajům o pilotních energetických auditech budov a prostor vypracovaných v regionu Baltského moře v letech 2020–2021.

Projekt CASES BSR (Podpora podniků v oblasti Baltského moře při přizpůsobování se změně klimatu, 2020–2021) se zabývá otázkou, jak změna klimatu ovlivňuje malé a střední podniky, a rostoucí potřebou přijmout strategie pro přizpůsobení se změně klimatu v zájmu dlouhodobé udržitelnosti. Projekt zkoumal, jak různé typy malých a středních podniků v současné době řeší tento problém v regionu Baltského moře, s cílem zmapovat nejdůležitější potřeby podpory mezi malými a středními podniky.

Cílem projektu CLIMATEALIGNED (Rozpočtování obcí v souladu s klimatem, 2020–2021) je vypracovat koncepci pokynů pro obce, v jejichž rámci lze rozpočtová rozhodnutí v dlouhodobém horizontu zkoumat z hlediska klimatického významu. Cílem této koncepce je systematičtěji podporovat rozhodnutí o plánování a rozpočtové návrhy, pokud jde o jejich význam pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně.

Projekt WATERMAN SEED (Nakládání s odpadními a podzemními vodami odolnými vůči změně klimatu a nakládání s podzemními vodami oběhovými přístupy, 2020–2021) rozvíjí a podporuje oběhové přístupy ke snížení odtoku živin a nebezpečných látek do povrchových vod, podzemních vod a Baltského moře. Projekt se zaměřuje na opatření ke zvýšení zadržování vody a opětovného využití vody z čistíren odpadních vod. Tato opatření zvyšují odolnost místních systémů zásobování vodou v regionu Baltského moře, které mohou být ovlivněny změnou klimatu.

Projekt NOAH (Ochrana Baltského moře před nečištěnými úniky odpadních vod během povodní v městských oblastech, 2019–2021) zlepšuje územní plánování a provoz městských odtokových a odvodňovacích systémů srážkových vod. Cílem těchto opatření je snížit znečištění způsobené extrémními povětrnostními jevy, jako jsou silné deště a povodně, které jsou zhoršovány změnou klimatu. Projekt spojil devět měst a vodohospodářských společností, sedm akademických a výzkumných institucí a dvě zastřešující organizace ze šesti zemí kolem Baltského moře, aby spojily své síly při vytváření koncepce holistického plánování, která kombinuje řízení dešťové vody s územním plánováním. Následuje rozvoj inteligentních odvodňovacích systémů, aby byla stávající zařízení odolná vůči dopadům změny klimatu.

Hospodaření s bouřkovou vodou se rovněž potýkalo se stěžejním projektem EUSBSR iWater (Integrované hospodaření s bouřkovou vodou), který probíhal od roku 2015 do roku 2018 v rámci programu INTERREG V A Central Baltic Programme 2014–2020. Do oblasti spolupráce zahrnuje významnou část střední části Baltského moře (skládající se z částí Finska, Švédska, Estonska a Lotyšska). Cílem projektu bylo zlepšit postupy územního plánování ve městech regionu Baltského moře prostřednictvím rozvoje integrovaného systému hospodaření s dešťovými vodami. Projekt přinesl integrovaný soubor nástrojů pro hospodaření s dešťovou vodou, který poskytuje obecné i podrobné informace o přístupech k hospodaření s dešťovou vodou ve městech.