Střední Evropa

Země regionu

Oblast spolupráce střední Evropy zahrnuje rozsáhlé území od jižní oblasti, hraničící s Jaderským mořem až po severní oblast, hraničící s Baltským mořem. Oblast spolupráce na období 2021–2027 se do značné míry shoduje s celým rozšířením předchozího programu Interreg, který zahrnuje celou oblast sedmi členských států EU (Rakousko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko), střední a východní regiony Německa (nyní včetně regionu Braunschweig) a severní regiony Itálie. Mapa srovnávající staré a nové hranice je k vidění zde.

Politický rámec

1.     Program nadnárodní spolupráce

INTERREG V B si klade za cíl podporovat spolupráci za hranicemi, aby se města a regiony střední Evropy staly lepšími místy pro život a práci.

Program na období 2021–2027 uznává, že střední Evropa prochází obdobím transformace. Její regiony a města čelí četným výzvám (včetně změny klimatu), které neznají hranice a nelze je vyřešit samy. Vizí programu je jednotná střední Evropa, která spolupracuje na tom, aby se stala inteligentnější, ekologičtější a lépe propojenou. Financuje nadnárodní projekty, které vyvíjejí, testují a zavádějí řešení, jež jsou naléhavě zapotřebí k tomu, aby se střední Evropa stala odolnější a atraktivnější.

Očekává se, že program dosáhne:

• lepší rozvoj politiky, učení a změny;
• větší znalosti a kapacity, včetně předávání a výměny znalostí;
• lépe koordinovaná spolupráce a posílená správa na různých úrovních;
• snížení překážek;
• nové nebo lepší služby;
• změna chování;
• Pákový efekt veřejných a soukromých finančních prostředků, včetně přípravy na následné investice.

Program se zaměřuje na čtyři priority:

• Spolupráce pro inteligentnější střední Evropu
• Spolupráce pro zelenější střední Evropu
• Spolupráce pro lépe propojenou střední Evropu
• Zlepšení správy pro spolupráci ve střední Evropě.

Přizpůsobením se změně klimatu se zabývá zejména priorita 2 v rámci specifického cíle: „Podpora přizpůsobení se změně klimatu a předcházení rizikům katastrof a odolnosti vůči katastrofám s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům“. Očekává se, že akce nadnárodní spolupráce v rámci tohoto cíle dosáhnou větších kapacit ke zlepšení odolnosti a včasnému boji proti nepříznivým dopadům změny klimatu ve střední Evropě. Zlepší rovněž koordinaci adaptačních opatření a podpoří zavádění nových řešení, která byla testována a demonstrována v pilotních akcích. Přizpůsobení se změně klimatu bude rovněž přínosem pro opatření vypracovaná v souladu s prioritou 1, jejímž cílem je zlepšit a modernizovat dovednosti lidí na místní úrovni, a s prioritou 4, jejímž cílem je zlepšit víceodvětvové procesy správy na všech územních úrovních. Opatření přijatá ke splnění obou těchto cílů zlepší podmínky umožňující čelit společným výzvám regionů, jako je změna klimatu.

Pro období 2014–2020 bylo přizpůsobení se změně klimatu řešeno jako jedno z několika dílčích témat souvisejících s životním prostředím v rámci priority 3 programu (Přírodní a kulturní zdroje pro udržitelný růst v regionu). Konkrétněji byla zahrnuta do cíle zaměřeného na zlepšení integrovaných kapacit environmentálního řízení pro ochranu a udržitelné využívání přírodního dědictví a zdrojů. Kromě toho byla zranitelnost městských oblastí vůči změně klimatu označena za problém v rámci dalšího cíle „zlepšení environmentálního řízení funkčních městských oblastí s cílem učinit je obyvatelnějšími“. Přizpůsobení bylo součástí horizontálních zásad programu, zejména „udržitelného rozvoje“, který zahrnuje opatření zohledňující zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, odolnost vůči katastrofám a prevenci a řízení rizik.

2.     Strategie pro makroregiony

Interreg Central Europe plní důležitou překlenovací funkci mezi čtyřmi makroregionálními strategiemi EU, konkrétně EUSDR, EUSALP, EUSAIR a EUSBSR. Region střední Evropy sdílí části své oblasti spolupráce se všemi z nich, které se různými způsoby zabývají přizpůsobováním se změně klimatu v rámci svých programů nadnárodní spolupráce (viz stránky Climate-ADAPT o Dunaji, alpském prostoru, jadransko-jónském regionu a regionu Baltského moře).

3.     Mezinárodní úmluvy a další iniciativy spolupráce

Region střední Evropy se částečně překrývá s oblastmi Karpatské úmluvy a Úmluvy o ochraně Dunaje (DRPC), které jsou téměř zcela začleněny do nadnárodního regionu Dunaje.

Karpatská úmluva je subregionální smlouva na podporu udržitelného rozvoje a ochrany karpatského regionu. V květnu 2003 ji podepsalo sedm karpatských států (z nichž čtyři jsou součástí Středoevropského nadnárodního regionu). Na pátém zasedání konference smluvních stran Karpatské úmluvy (COP5, 2017) byla přijata změna Karpatské úmluvy, která zahrnuje nový článek 12a o změně klimatu. Požaduje, aby smluvní strany prováděly politiky zaměřené na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně ve všech odvětvích souvisejících s úmluvou. V důsledku toho byla vytvořena dlouhodobá vize 2030 pro karpatskou oblast „s cílem posílit společné úsilí o dosažení klimaticky neutrální cesty, která v Karpatech zajistí udržitelný rozvoj odolný vůči změně klimatu“.

Úmluva o ochraně Dunaje (DRPC) tvoří celkový právní nástroj pro spolupráci v oblasti přeshraničního vodního hospodářství v povodí Dunaje. Čtrnáct zemí (z nichž sedm je rovněž součástí nadnárodního regionu střední Evropy) a Evropská unie se zavázaly k provádění této úmluvy. Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje (InternationalCommission for the Protection of the Danube River, ICPDR)je nadnárodní orgán, který byl zřízen za účelem provádění Úmluvy o ochraně Dunaje.  ICPDR usiluje o udržitelné řízení povodňových rizik. Odborná skupina pro ochranu před povodněmipodporuje provádění akčního programu pro udržitelnou ochranu před povodněmi v povodí Dunaje. Pomáhá rovněž při provádění činností souvisejících s prováděním směrnice EU o povodních, jako je vypracování map povodňového nebezpečí a rizik a plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje.

Středoevropská iniciativa (CEI) je regionální mezivládní fórum 17 členských států ve střední, východní a jihovýchodní Evropě. Zahrnuje všechny země nadnárodního regionu EU střední Evropy. Podporuje evropskou integraci a udržitelný rozvoj prostřednictvím regionální spolupráce. Práce ČIŽP je zaměřena na dosažení dvou hlavních cílů: Green Growth & Just Societies (Zelený růst & Spravedlivé společnosti). Posílení odolnosti vůči změně klimatu je zahrnuto mezi cíle akčního plánu ČIŽP v rámci cíle 1 „Podpora zeleného růstu“.

4.     Adaptační strategie a plány

Stávající nadnárodní a přeshraniční strategie a plány zabývající se otázkami přizpůsobení, které jsou relevantní pro části regionu střední Evropy, se zaměřují především na řízení vodních zdrojů a povodňových rizik v povodí Dunaje. Strategie Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje (ICPDR) pro přizpůsobení se změně klimatu, jakož i význam plánu povodí Dunaje (plán DDRBM) a plánu pro zvládání povodňových rizik na Dunaji (plán DFRM) pro přizpůsobení se změně klimatu jsou popsány v části Climate-ADAPT věnované nadnárodnímu regionu Podunají.

Pro karpatský region, který je specifickým regionem střední Evropy, stanoví akční plán vydaný v roce 2020, který doprovází dlouhodobou vizi 2030 „Směrem k boji proti změně klimatu v Karpatech“, konkrétní činnosti a milníky pro dosažení strategických a souvisejících cílů vize. Akční plán poskytne celkové pokyny pro pracovní skupinu pro změnu klimatu (zřízenou v rámci Karpatské úmluvy) a související pracovní plány.

Příklady projektů financovaných v období 2014–2020.

Příklady projektů financovaných z programu Střední Evropa na období 2014–2020, které se zabývají přizpůsobením se změně klimatu, jsou uvedeny níže. Zaměřují se především na hospodaření s vodou a snižování rizika katastrof (povodně, silné deště, sucha) a na ochranu kulturního dědictví před dopady změny klimatu.

V reakci na rostoucí problémový tlak v regionu v důsledku rostoucí četnosti a intenzity místních extrémních srážek shromáždil projekt RAINMAN (Integrované řízení rizika silného deště) (2017–2020) dostupné informace o řízení rizika silného deště a vyvinul praktické nástroje a inovativní metody. RAINMAN Toolbox byl dodán jako finální výstup projektu. Soubor nástrojů je informační platforma, která podporuje obce a místní a regionální zúčastněné strany při přijímání opatření proti silným dešťům. Nabízí klíčová fakta, nástroje pro řízení rizikových situací a osvědčené postupy.

Projekt PROLINE-CE (Efficient Practices of Land Use Management Integrating Water Resources Protection and Non-structural Flood Mitigation Experiences) (2016-2019), do něhož byli zapojeni partneři ze 7 zemí regionu střední Evropy, měl za cíl zlepšit ochranu zdrojů pitné vody a ochranu regionů před povodněmi a suchy v rámci integrovaného přístupu k využívání půdy s ohledem na přizpůsobení se změně klimatu. Osvědčené postupy řízení byly testovány v pilotních oblastech regionu a jejich přijetí zúčastněnými stranami a odborníky bylo vyhodnoceno. Nadnárodní průvodce optimálním režimem vody (GOWARE) byl navržen jako nástroj na podporu rozhodování, který umožňuje výběr osvědčených postupů hospodaření s cílem zlepšit ochranu pitné vody a zmírnění povodňových rizik. Charta DriFLU (Pitná voda / Povodně / Využívání půdy), společný deklarační akt podepsaný významnými zástupci každé partnerské země, i když není právně závazný, je prohlášením o záměru poskytnout doporučení pro společné politiky a opatření v oblasti ochrany pitné vody a související zmírňování povodní / sucha v programové oblasti střední Evropy.

ProjektDEEPWATER-CE (2019-2022) je zaměřen na rozvoj integrovaných kapacit pro environmentální řízení odpovědných veřejných činitelů ve střední Evropě s cílem vybudovat společnou strategii hospodaření s vodními zdroji. Zahrnuje zadržování přebytečné vody z období silných dešťů, které lze použít k doplňování podzemní vody. Pilotní studie ve čtyřech zemích (Polsko, Maďarsko, Slovensko, Chorvatsko) umožňují posoudit dostupná řešení pro doplňování řízených zvodnělých vrstev s cílem zlepšit a zvýšit zdroje podzemních vod. Projekt vychází z výsledků příslušných předchozích projektů sedmého rámcového programu a programu Horizont 2020 a zkoumá řešení vyčerpávání zdrojů pitné vody a stále častějších silných dešťů a povodní vyvolaných změnou klimatu.

Projekt TEACHER-CE (Joint efforts to increase water management adaptation to climate changes in Central Europe, 2020-2022) řeší potřebu lepší koordinace řízení rizik ve střední Evropě. Jejím cílem je tedy integrovat a harmonizovat výsledky dříve financovaných projektů INTERREG, Horizont 2020 a Life. Hlavním výstupem projektu je soubor nástrojů TEACHER-CE, který se zaměřuje na řízení vodohospodářských otázek odolných vůči změně klimatu, jako jsou povodně, prevence rizik silných dešťů a sucha, opatření pro malé zadržování vody a ochrana vodních zdrojů prostřednictvím udržitelného hospodaření s půdou. Soubor nástrojů je testován a ověřován v 9 pilotních akcích v 8 zemích středního regionu.

Hlavním cílem projektu FramWat (Rámec pro zlepšení vodní bilance a zmírňování živin uplatňováním opatření pro malé zadržování vody, 2017–2020) bylo posílit regionální společný rámec pro povodně, sucha a zmírňování znečištění. Toho by mělo být dosaženo systematickým zvyšováním vyrovnávací kapacity krajiny za použití přístupu založeného na přírodních řešeních a malých opatření pro zadržování vody. Výsledky projektu zahrnovaly Praktické pokyny pro plánování opatření k přirozenému a malému zadržování vody, systém podpory rozhodování pro plánování opatření k přirozenému (malému) zadržování vody a šest akčních plánů pro pilotní povodí zapojená do projektu.

Projekt (Posouzení rizik a udržitelná ochrana kulturního dědictví v měnícím se prostředí, 2017–2020) přispěl ke zlepšení kapacit veřejného a soukromého sektoru ke zmírnění dopadů změny klimatu a přírodních rizik (povodně a silné deště) na památky, struktury a artefakty kulturního dědictví. Projekt poskytl internetový nástroj GIS pro mapování rizik, nástroj na podporu rozhodování pro analýzu kritických otázek určujících zranitelnost kulturního dědictví a příručku na podporu politiků a osob s rozhodovací pravomocí v oblasti osvědčených a špatných postupů pro správu ohroženého kulturního dědictví. Zjištění z projektu ProteCHt2save a samotného nástroje Web GIS jsou dále rozvíjena v rámci nového navazujícího projektu STRENCH (STRENgthening resilience of Cultural Heritage at risk in a changing environment through proactive transnational cooperation, 2020–2022).

Další projekty s významným dopadem na region střední Evropy jsou financovány z programu Interreg pro Podunají a jsou popsány na internetových stránkách Podunají.