Podunají

Země regionu

Oblast spolupráce s Dunajem se rozkládá od Černého lesa (Německo) po Černé moře (Rumunsko-Ukrajina-Moldavsko) a pokrývá celé povodí Dunaje. Oblast spolupráce na období 2021–2027 se shoduje s předchozím programovým obdobím (2014–2020) a zahrnuje: Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, jihovýchodní spolkové země Bádensko-Württembersko a Bavorsko v Německu, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, jakož i Bosna a Hercegovina, Moldavsko, Černá Hora, Srbsko a čtyři provincie Ukrajiny. Mapa srovnávající staré a nové hranice je k vidění zde.

Politický rámec

1. Program nadnárodní spolupráce

Program Interreg pro Podunají na období 2021–2027 byl přijat dne^29. listopadu 2022. Program Interreg pro Podunají (DTP) podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost v Podunají prostřednictvím integrace politik ve vybraných oblastech.

Program na období 2021–2027 se zaměřuje na čtyři priority:

Priorita č. 1: Konkurenceschopnější a inteligentnější Podunají
Priorita 2 Zelenější, nízkouhlíkový Podunají
Priorita č. 3: Sociálnější Podunají
Priorita 4: Lepší řízení spolupráce v Podunají.

Přizpůsobení se změně klimatu a snižování rizika katastrof jsou zvažovány především v rámci priority 2 a konkrétně se jimi zabývá specifický cíl 2.4 (Podpora přizpůsobení se změně klimatu a předcházení rizikům katastrof, odolnost s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům). Podporované projekty zohlední stávající mechanismy a řešení s cílem dosáhnout součinnosti a zabránit zdvojování úsilí. Očekává se, že opatření nadnárodní spolupráce vytvoří lépe připravenou a odolnější společnost, hospodářství a přírodu. Pokud jde o otázky biologické rozmanitosti, očekává se, že další nadnárodní opatření přinesou výsledky v rámci specifického cíle 2.7 (Posílení ochrany a zachování přírody, biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, a to i v městských oblastech, a snížení všech forem znečištění). V tomto ohledu program prosazuje koordinovaná a harmonizovaná opatření v rámci nadnárodně relevantních ekologických regionů, která zajistí odolnost vůči změně klimatu a přizpůsobení se této změně, aby se snížily její dopady na biologickou rozmanitost.

V programovém období 2014–2020 se program Interreg pro Podunají zabýval výzvami souvisejícími se změnou klimatu, zejména v souvislosti s nadnárodním hospodařením s vodou, zvládáním povodní a souvisejícím řízením rizik. Přizpůsobení se změně klimatu a snižování rizika katastrof byly výslovně zohledněny v rámci priority 2, která odpovídá tematickému cíli programu „Životní prostředí a účinné využívání zdrojů“ (cíl č. 6).

2. Strategie pro makroregiony

Strategie EU pro Podunají (EUSDR), kterou přijala Evropská komise v prosinci 2010 a schválila Evropská rada v roce 2011, je makroregionální strategií, kterou společně vypracovaly Evropská komise, země Dunaje a zúčastněné strany s cílem společně řešit společné výzvy. Cílem strategie je vytvořit synergie a koordinaci mezi stávajícími politikami a iniciativami probíhajícími v celém Podunají.

Revidovaný akční plán EU (2020) pro EUSDR má tři hlavní cíle: aktualizovat a zefektivnit opatření uvedená v předchozím akčním plánu regionu (2010); poskytnout strategičtější pokyny pro provádění strategie EU pro dunajský region; dosáhnout lepší slučitelnosti akčního plánu EUSDR s jinými programy a nástroji financování. Plán stanoví portfolio 85 opatření pro 12 prioritních oblastí určených EUSDR. Dopady změny klimatu a otázky přizpůsobení se změně klimatu hrají významnou úlohu v environmentálním pilíři strategie, který se skládá z prioritní oblasti 4 „Obnova a zachování kvality vod“ (PA4), prioritní oblasti 5 „Řízení environmentálních rizik“ (PA5) a prioritní oblasti 6 „Zachování biologické rozmanitosti, krajiny a kvality ovzduší a půdy“ (PA6). Z nich má PA5 největší význam pro přizpůsobení se změně klimatu. Akční plán EUSDR podporuje opatření s cílem: předvídat regionální a místní dopady změny klimatu na snižování rizika katastrof (opatření 2, 3, 4, 5, PA5); přizpůsobit se dopadům změny klimatu na kvalitu a kvantitu vody a podporovat inteligentní využívání vodních zdrojů (opatření 6, PA4); ekologicky obnovit mokřady, zejména v deltě Dunaje (opatření 10, PA6).

Vzhledem k zeměpisnému překrývání s jinými makroregiony jsou pro nadnárodní spolupráci v oblasti přizpůsobení v Podunají do určité míry relevantní také Evropská strategie pro alpský prostor (EUSALP) a Evropská strategie pro jadransko-jónský region (EUSAIR).

3. Mezinárodní úmluvy a další iniciativy spolupráce

Hlavním cílem Úmluvy o ochraně Dunaje (DRPC) je zajistit, aby povrchové a podzemní vody v povodí Dunaje byly spravovány a využívány udržitelným a spravedlivým způsobem. Signatáři úmluvy se dohodli na spolupráci v základních otázkách vodního hospodářství. Změna klimatu je řešena nepřímo, mimo jiné snahou o zachování, zlepšení a racionální využívání povrchových a podzemních vod, jakož i o preventivní opatření ke kontrole rizik vyplývajících z havárií zahrnujících povodně. Pro koordinaci provádění úmluvy byla zřízena Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje (ICPDR). ICPDR usiluje o udržitelné řízení povodňových rizik. Odborná skupina pro ochranu před povodněmipodporuje provádění akčního programu pro udržitelnou ochranu před povodněmi v povodí Dunaje. Podporuje rovněž činnosti související s prováděním směrnice EU o povodních, jako je vypracování map povodňového nebezpečí a rizik a plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje. V únoru 2021 ministři členských států, člen Evropské komise a vysocí úředníci jako ti, kteří jsou odpovědní za provádění Úmluvy o ochraně Dunaje, potvrdili prohlášení o Dunaji z roku 2022– Vize integrovaného vodního hospodářství v naší společné pánvi, budování udržitelné budoucnosti v povodí Dunaje“. Vítá cíle a klíčová sdělení strategie ICPDR pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2018 a znovu potvrzuje účinky změny klimatu (sucho, nedostatek vody, extrémní hydrologické jevy a další dopady) jako nového významného problému hospodaření s vodou v povodí Dunaje.

S cílem zlepšit koordinaci přeshraničních vodohospodářských činností – rovněž souvisejících s přizpůsobováním se změně klimatu a snižováním rizika katastrof – v povodí Dunaje se Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje a strategie EU pro dunajský region dohodly na společném dokumentu o spolupráci a synergii pro provádění strategie EU pro dunajský region.

Oblast Karpatské úmluvy je zahrnuta především v nadnárodním regionu Dunaj. Tato subregionální smlouva byla podepsána v roce 2003 sedmi karpatskými státy (Českou republikou, Maďarskem, Polskem, Rumunskem, Srbskem, Slovenskou republikou a Ukrajinou). Jejím cílem je zlepšit kvalitu života, posílit místní hospodářství a komunity a zachovat přírodní hodnoty a kulturní dědictví karpatské oblasti. Na pátém zasedání konference smluvních stran Karpatské úmluvy (COP5, 2017) byla přijata změna Karpatské úmluvy, která zahrnuje nový článek o změně klimatu (12a). Požaduje, aby smluvní strany prováděly politiky zaměřené na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně ve všech odvětvích souvisejících s úmluvou. V důsledku toho byla vytvořena dlouhodobá vize 2030 pro karpatskou oblast „s cílem posílit společné úsilí o dosažení klimaticky neutrální cesty, která v Karpatech zajistí udržitelný rozvoj odolný vůči změně klimatu“. Tato vize, která je v souladu s prováděním článku 12a Karpatské úmluvy, je podrobně popsána v sedmi strategických a konkrétních cílech. Pracovní skupina pro změnu klimatu podporuje provádění úmluvy se zvláštním zaměřením na tento článek. Pracuje na dlouhodobé vizi do roku 2030 a aktivně podporuje způsoby rozvoje odolného vůči změně klimatu v příslušných odvětvích.

Podrobné informace, včetně odkazů na nejdůležitější dokumenty o přizpůsobení se změně klimatu v Karpatech, poskytuje sekretariát Karpatské úmluvy na základě podání pracovní skupiny úmluvy pro přizpůsobení se změně klimatu.

4. Adaptační strategie a plány

V reakci na „Dunajskou deklaraci“ byla v prosinci 2012 přijata strategie ICPDR pro přizpůsobení se změně klimatu, která byla v roce 2018 aktualizována. Cílem strategie ICPDR pro přizpůsobení se změně klimatu je nabídnout pokyny pro začlenění přizpůsobení se změně klimatu do procesů plánování ICPDR. Podporuje mnohostrannou a přeshraniční spolupráci v souvislosti s přizpůsobováním se změně klimatu a slouží jako reference pro vnitrostátní tvůrce politik a další úředníky. Strategie poskytuje znalostní základnu a strategický rámec pro začlenění přizpůsobení se změně klimatu ve vodohospodářství do provádění rámcové směrnice EU o vodě a směrnice EU o povodních. Komplexní a snadno použitelný soubor možných adaptačních opatření umožňuje uživatelům získat podrobné informace o opatřeních, která jsou předmětem zájmu, a to filtrováním odvětví, typologií opatření, časového horizontu a relevance pro rámcovou směrnici EU o vodě a směrnici EU o povodních.

Přizpůsobení se změně klimatu je začleněno do pravidelných aktualizací plánu povodí Dunaje a plánu pro zvládání povodňových rizik v Dunaji. Provádění obou plánů je nedílnou součástí akčního plánu EUSDR.

Příklady projektů financovaných v období 2014–2020.

Projekty financované z programu pro Podunají na období 2014–2020, které se alespoň nepřímo zabývaly výzvami v oblasti změny klimatu, se týkají především nadnárodního vodního hospodářství, zvládání povodní a souvisejícího řízení rizik (např. projekty JOINTISZA, DANUBE FLOODPLAIN, DAREFFORT). Projekt DriDanube se zaměřil na zvládání sucha.

Projekt JOINTISZA (Posílení spolupráce mezi plánováním povodí a prevencí povodňových rizik za účelem zlepšení stavu vod povodí Tisy) (2017–2019) spojil partnery z pěti zemí sdílejících vody povodí Tisy, aby společně pracovali na vypracování aktualizovaného integrovaného plánu povodí Tisy (ITRBMP) v rámci provádění evropské rámcové směrnice o vodě. Dvě pilotní akce v oblasti řízení hydrologie měst a řízení sucha umožnily aktérům rozvíjet nové přístupy k analýze dopadů změny klimatu ve vybraných oblastech povodí a čelit jim. Do těchto činností byli úzce zapojeni koordinátoři skupiny ICPDR Tisza, jakož i EUSDR PA4 (kvalita vody) a PA5 (environmentální rizika). Sekretariát Karpatské úmluvy byl přidruženým strategickým partnerem a působil jako projektový poradce v rámci JOINTISZA v otázkách souvisejících s přizpůsobením se změně klimatu.

Cílem projektu DANUBE FLOODPLAIN (Snížení povodňového rizika prostřednictvím obnovy záplavových území podél Dunaje a přítoků, 2018–2020) bylo zlepšit nadnárodní hospodaření s vodou a prevenci povodňových rizik a zároveň maximalizovat přínosy pro zachování biologické rozmanitosti. Jedním z hlavních výstupů projektu byl online kurz o obnově záplavového území. Byl jsem zaměřen na mladé a střední profesionály pracující na vodohospodářství a snižování rizika katastrof a studenty. Všechny výsledky projektu byly uloženy na webu GIS Dunajské záplavové oblasti. Umožňuje vizualizaci aktivních, potenciálních a bývalých záplavových území, jejich poptávky po obnově, jejich výkonu v případě špičkového vypouštění, ekologických a socioekonomických rysů atd.

Cílem projektuDAREFFORT (Rozšířená spolupráce v oblasti předpovídání povodní v povodí Dunaje, 2018–2021) bylo vytvořit systém předpovídání povodní založený na spolupráci mezi zeměmi povodí Dunaje. Projekt zlepšil hodnocení prognóz, harmonizovanou výměnu údajů a předávání znalostí. Prostřednictvím tohoto projektu partneři spolupracovali na shromažďování a zpracování údajů souvisejících s povodněmi, jakož i na společném plánu pro společné předpovídání povodní, včetně výměny výsledků předpovídání.

Cílem projektu DriDanube (riziko sucha v Podunají) (2017–2019) bylo zvýšit schopnost Podunají zvládat rizika související se suchem. Partneři projektu DriDanube vypracovali strategii pro sucho na Dunaji. Jeho cílem bylo vybudovat kapacitu Podunají k překonání společných nedostatků při zvládání sucha, a tím napomoci přechodu od reaktivního k proaktivnímu přístupu k řízení sucha. Projekt DriDanube rovněž vyvinul několik nástrojů, které podporují provádění aktivního zvládání sucha v zemích Podunají. Drought Watch je interaktivní webová platforma, která předpovídá sucho a pomáhá činit vhodná rozhodnutí. DriDanube podpořila implementaci PA5 EUSDR o environmentálních rizicích a přispěla k Integrovanému programu řízení sucha - střední a východní Evropa (IDMP CEE). Jedná se o regionální iniciativu na podporu rozvoje, hodnocení a uplatňování nástrojů a politik řízení rizika sucha v jihovýchodní Evropě s cílem zlepšit připravenost na sucho a snížit jeho dopady.