Středozemní moře (Euro-Med)

Země regionu

Oblast spolupráce v oblasti Středomoří zahrnuje země ze severního pobřeží Středozemního moře. Oblast spolupráce programu Interreg EURO-MED (2021–2027) zahrnuje celou oblast předchozího programu (jižní části Portugalska, Španělska a Francie, téměř celé území Itálie a celé rozšíření Slovinska, Chorvatska, Řecka, Malty, Kypru, Albánie, Bosny a Hercegoviny a Černé Hory). S dalšími dvěma zeměmi (Bulharskem a Republikou Severní Makedonie) se poprvé po dvou předchozích programových obdobích dostává i do pobřežní oblasti Černého moře. Další regiony ze Španělska (Extremadura, Castilla-La Mancha a Comunidad de Madrid) jsou také zahrnuty. Vzhledem k brexitu již Gibraltar (Spojené království)*, který se účastnil dvou předchozích programových období, není součástí nadnárodní programové oblasti. Mapa srovnávající staré a nové hranice je k vidění zde.

* Od vstupu dohody o vystoupení Spojeného království v platnost dne 1. února 2020 již nebude obsah ze Spojeného království na těchto webových stránkách aktualizován.

Politický rámec

1. Program nadnárodní spolupráce

Hlavním cílem evropsko-středomořského programu Interreg na období 2021–2027, který Evropská komise přijala dne 22. června 2022, je přispět k „přechodu na klimaticky neutrální a odolnou společnost: boj proti dopadům globálních změn na středomořské zdroje při současném zajištění udržitelného růstu a dobrých životních podmínek občanů“. Byl přijat strategický přístup založený na čtyřech operačních misích.

Mise č. 1: posílení inovativního a udržitelného hospodářství
Mise č. 2: ochrana, obnova a zlepšování našeho životního prostředí a přírodního dědictví
Mise 3: podpora zelených obytných ploch
Mise 4: posílení udržitelného cestovního ruchu

Program stanoví tři priority:

Priorita č. 1: Chytřejší Středomoří
Priorita č. 2: Zelenější Středomoří
Priorita č. 3: Lepší správa věcí veřejných ve Středomoří

Změna klimatu je považována za jednu z hlavních výzev tohoto regionu. Zabývá se jím zejména priorita 2, Zelenější Středomoří, která podporuje zelenější životní prostor zlepšením řízení přírodních zdrojů a předcházením rizikům a jejich zmírňováním. Očekává se, že opatření pro přizpůsobení se změně klimatu podporovaná programem přispějí k operačním misím 2, 3 a 4.

Synergie a spolupráce se stávajícími nadnárodními systémy vytváření sítí, jako jsou makroregionální strategie, které jsou pro daný region relevantní (EUSAIR, EUSALP), jsou podporovány evropsko-středomořským programem Interreg. Program tak podporuje koordinaci zúčastněných stran a nadnárodní výměnu osvědčených postupů.

Předchozí program INTERREG V B MED na období 2014–2020 byl zaměřen na podporu udržitelného růstu ve středomořské oblasti podporou inovativních koncepcí a postupů (technologie, správa, inovativní služby). Rovněž vybízela k udržitelnému využívání přírodních a kulturních zdrojů a podporovala sociální integraci prostřednictvím integrovaného a územně založeného přístupu ke spolupráci. Přizpůsobení se změně klimatu bylo víceméně přímo pokryto projekty financovanými v rámci prioritní osy 2 (podpora nízkouhlíkových strategií a energetické účinnosti) a prioritní osy 3 (ochrana a podpora středomořských přírodních a kulturních zdrojů).

2. Strategie pro makroregiony

Části středomořského regionu se překrývají se zeměpisným rozsahem dvou makroregionálních strategií EU: pro Středomoří je nejdůležitější strategie EUSAIR pro jadransko-jónský region; a v menší míře EUSALP, která zahrnuje francouzské Alpy Maritimes, severní regiony Itálie a Slovinsko.

3. Mezinárodní úmluvy a další iniciativy spolupráce

Oblast INTERREG MED zahrnuje evropské části celého středomořského území, na něž se vztahuje Barcelonská úmluva a akční plán UNEP pro Středomoří (UNEP-MAP). Úmluva je platformou pro regionální spolupráci, která koordinuje činnosti zaměřené na ochranu mořského prostředí prostřednictvím regionálního přístupu. Prostřednictvím programu UNEP-MAP usilují smluvní strany Barcelonské úmluvy o řešení problémů spojených s ochranou mořského a pobřežního prostředí a zároveň o posílení regionálních a vnitrostátních plánů pro dosažení udržitelného rozvoje.

V roce 2016 byla přijata středomořská strategie udržitelného rozvoje UNEP-MAP (MSSD2016–2025). Tato strategie poskytuje strategický politický rámec pro zajištění udržitelné budoucnosti pro středomořský region v souladu s cíli udržitelného rozvoje. Strategie se zaměřuje na průřezové cíle, které leží na rozhraní mezi životním prostředím a rozvojem. „Řešení změny klimatu jako prioritní otázky pro Středomoří“ je jedním z cílů strategie pro udržitelný rozvoj na období 2016–2025. Přizpůsobení se změně klimatu je zahrnuto do širokého počtu opatření, která jsou součástí čtyř strategických směrů souvisejících s tímto cílem. MedECC (Středomořští odborníci na změnu klimatu a životního prostředí) je stěžejní iniciativa vyvinutá v rámci MSSD. Jedná se o otevřenou a nezávislou mezinárodní síť vědeckých odborníků, která poskytuje podporu osobám s rozhodovací pravomocí a veřejnosti na základě aktuálních spolehlivých vědeckých informací. Cílem MedECC je překlenout propast mezi vědci a tvůrci politik. Jeho cílem je rovněž přispět ke zlepšení politik na všech úrovních podporou rozhodování prostřednictvím přesných a dostupných informací o současných a budoucích dopadech změny klimatu a životního prostředí ve Středomoří. Síť vypracovala první středomořskou hodnotící zprávu (MAR1)o změně klimatu a životního prostředí ve středomořské pánvi, která analyzuje současnou situaci a rizika pro budoucnost.

Integrovaná správa pobřeží (ICM) je uznávaným nástrojem pro řešení současných a dlouhodobých pobřežních výzev, včetně změny klimatu a jejích dopadů. Protokol o integrovaném řízení pobřežních zón (protokol ICZM) k Barcelonské úmluvě byl vypracován v roce 2008, ratifikován Evropskou radou v roce 2010 a vstoupil v platnost v roce 2011. Poskytuje smluvním stranám společný rámec pro podporu a provádění integrované správy pobřežních zón. V roce 2019 přijaly smluvní strany společný regionální rámec pro integrovanou správu pobřežních zón (CRF). Mezi jeho cíle patří „řešení přírodních nebezpečí a dopadů přírodních katastrof, zejména eroze pobřeží a změny klimatu“.

Regionální středisko činnosti UNEP/MAP v rámci programu prioritních akcí (PAP/RAC) poskytuje podporu při provádění protokolu ICZM pro Středomoří a MSSD. Zohledňuje také přizpůsobení se změně klimatu. Platforma ICZM je interaktivní online prostor. Je koncipována jako multidisciplinární „banka“ informací, dokumentace a osvědčených postupů týkajících se integrované správy pobřežních zón ve Středomoří (a jinde), jakož i jako místo pro vytváření sítí a výměnu. Je hostitelem pracovního prostoru územního plánování námořních prostor, který podporuje regionální plánovače při rozvoji územního plánování námořních prostor, a to i s ohledem na výzvy v oblasti změny klimatu (nástrojpro plánování opatření v oblasti klimatu).

Nadnárodní spolupráce v oblasti přizpůsobení se změně klimatu v regionu je rovněž podporována prostřednictvím těchto iniciativ:

Unie pro Středomoří je mnohostranné partnerství vytvořené v roce 2008. Skládá se ze všech středomořských zemí Evropské unie a 15 dalších středomořských partnerských zemí. Unie pro Středomoří si klade za cíl působit jako jedinečná platforma pro usnadnění a podporu regionálního dialogu a spolupráce, jakož i konkrétních projektů a iniciativ v oblasti energetiky a klimatu. V roce 2014 Unie pro Středomoří zřídila „expertní skupinu pro změnu klimatu“ s cílem podpořit výměnu informací a osvědčených postupů v celém středomořském regionu a podpořit rozvoj konkrétních projektů a iniciativ.

Námořní iniciativa WESTMED zahrnuje 10 zemí ze severní a jižní strany západního Středomoří (Alžírsko, Francie, Itálie, Libye, Malta, Mauritánie, Maroko, Portugalsko, Španělsko a Tunisko). Iniciativa, kterou přijala Evropská komise a schválila Rada EU, stanoví tři hlavní cíle: 1) bezpečnější a zabezpečenější námořní prostor; 2) inteligentní a odolnou modrou ekonomiku; 3) Lepší správa moře. Přizpůsobení se změně klimatu je zmíněno v rámci druhého cíle. Odkazuje na vývoj individuálně uzpůsobených řešení a nových technologií pro využití energie z obnovitelných mořských zdrojů, zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně, jakož i na podporu energetické účinnosti a přizpůsobení se změně klimatu v pobřežních městech. V roce 2018 se signatáři iniciativy dohodli na plánu rozvoje udržitelné modré ekonomiky v dílčí oblasti západního Středomoří. Tento plán by měl zajistit zachování služeb poskytovaných středomořským ekosystémem. V rámci priority plánu „Biologická rozmanitost a ochrana a obnova mořských stanovišť“ se členské státy iniciativy dohodly, že přijmou opatření s cílem čelit erozi pobřeží a degradaci stanovišť. Cílem těchto opatření je dosáhnout „dobrého ekologického stavu“ mořského prostředí ve Středomoří a zlepšit odolnost pobřežních oblastí vůči změně klimatu. Boloňská charta je politická iniciativa zaměřená na posílení úlohy pobřežních regionálních správ v kontextu evropských politik a iniciativ ve středomořském měřítku týkajících se: ochrana pobřeží, integrované řízení a přizpůsobení se změně klimatu. Charta rovněž podporuje iniciativu makroprojektů, která je podrobně popsána ve společném akčním plánu.

Centrum pro středomořskou integraci (CMI)je multipartnerská iniciativa spojující země ze severní a jižní strany regionu. Rozvojové agentury, vlády, místní orgány a občanská společnost z celého Středomoří se scházejí, aby si vyměnily názory, diskutovaly o veřejných politikách a nalezly regionální řešení regionálních výzev ve Středomoří. V rámci druhého tematického pilíře na období 2019–2021 (Odolnost: zmírňování vnějších otřesů a přizpůsobování se jim, zejména pokud jde o změnu klimatu a reakci na dopady konfliktů), zahájila CMI „aktivní program územní odolnosti vůči změně klimatu“ s víceúrovňovým a víceodvětvovým přístupem

4. Adaptační strategie a plány

v rámci nadnárodní spolupráce INTERREG nebo jiných forem spolupráce nebyly pro oblast Středomoří vypracovány adaptační strategie a plány. V roce 2016 však 19.^zasedání smluvních stran (COP19) Barcelonské úmluvy potvrdilo „Regionálnírámec pro přizpůsobení se změně klimatu ve středomořských mořských a pobřežních oblastech“. Cílem tohoto dokumentu je vytvořit společný regionální strategický přístup ke zvýšení odolnosti vůči změně klimatu a schopnosti přizpůsobit se této změně.

Příklady projektů financovaných v období 2014–2020.

Příklady projektů financovaných z programu MED na období 2014–2020 jsou uvedeny níže.

Na základě úvahy, že chráněné mořské oblasti mohou hrát důležitou úlohu při zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, podpořily dva projekty chráněné mořské oblasti ve Středomoří s cílem přizpůsobit se probíhajícím dopadům změny klimatu ve Středozemním moři a zmírnit je: MPA-ADAPT (Průvodce středomořskými chráněnými oblastmi v éře změny klimatu: adaptace na odolnost, 2016–2019) a následující projekty MPA-ENGAGE (Zapojení klíčových aktérů Středomoří do ekosystémového přístupu ke správě chráněných mořských oblastí s cílem čelit změně klimatu, 2019–2022) V rámci projektů MPA Engage a MPA-ADAPT byly vypracovány monitorovací protokoly a podporováno jejich používání v každé středomořské MPA. Prostřednictvím těchto dvou projektů byly poprvé vypracovány plány přizpůsobení se změně klimatu ve vybraných chráněných mořských oblastech Středozemního moře.

Projekt POSBEMED (2016–2018) uznal úlohu zbytků Posidonia Oceanica (odumřelých listů, vláken a oddenků, které jsou pravidelně uvízlé a vyplavené na břeh) při zvyšování celkové odolnosti pobřeží vůči přírodním vlivům a dopadům změny klimatu. Projekt dosáhl významného pokroku směrem k udržitelnějšímu přístupu k řízení systémů plážových dun Posidonia. Konečným výsledkem byla komplexní strategie pro středomořský region „Správa a řízení systémů plážových dun Posidonia“, která se zaměřila na všechny příslušné zúčastněné strany v rozhodovacích procesech v pobřežním prostředí Posidonia.

Program UNEP-MAP rovněž podporuje znalosti a postupy týkající se posuzování dopadů změny klimatu a přizpůsobování se této změně ve středomořském regionu (a zejména ve vztahu k zemím mimo EU). Zahrnují různé projekty v rámci MedProgramu financovaného z GEF a několik adaptačních činností prováděných různými regionálními středisky činnosti UNEP/MAP. Dobrým příkladem činností UNEP-MAP v oblasti vytváření a sdílení znalostí je projekt ClimVar & ICZM (Integrace klimatické variability a změny do vnitrostátních strategií pro provádění protokolu ICZM ve Středomoří) (2012–2015).

Další projekty byly financovány v rámci programu BalkanMed na období 2014–2020. Pokrýval velkou zeměpisnou oblast, která je částečně začleněna do středomořského nadnárodního regionu na období 2021–2027. Některé příklady jsou uvedeny níže.

BeRTISS (BalkanMed real time severe weather service) (2017–2019) zahrnoval partnery ze tří zemí (Řecko, Kypr a Bulharsko). Jeho cílem bylo vyvinout pilotní nadnárodní meteorologickou službu s cílem zvýšit bezpečnost, kvalitu života a ochranu životního prostředí v balkánsko-středomořském regionu. Včasné varování je rovněž předmětem projektu DISARM (Drought and fire ObServatory and eArly waRning systeM) (2017–2019), do něhož byli zapojeni partneři ze stejných zemí. Přispívá k systému BeRTISS, ale zaměřuje se na různé dopady související s klimatem (požáry sucha a divočiny).

Divoké požáry jsou považovány za jedno z nejvýznamnějších rizik v regionu. Jejich včasné odhalení je rovněž předmětem projektu SFEDA (Forest Monitoring System for Early Fire Detection and Assessment in the Balkan-Med area) (2017–2019).

Partneři zastupující všechny čtyři pobřežní balkánsko-středomořské země (Řecko, Kypr, Albánii a Republiku Severní Makedonie) přispěli k projektu HERMES (harmonizovaný rámec pro zmírnění pobřežního EroSionu na podporu provádění protokolu ICZM) (2017–2019). HERMES s využitím předchozích projektů vypracoval společný rámec pro zmírňování eroze pobřeží a obnovu pláží. Toho bylo dosaženo zavedením uceleného souboru studií, sdílením již vyvinutých technických nástrojů a návrhem společných politických nástrojů.