Evropské posouzení rizik v oblasti klimatu

Agentura EUCRA je první vědeckou zprávou svého druhu, která doplňuje stávající znalostní základnu o hodnocení rizik souvisejících s klimatem v Evropě.

Cílem agentury EUCRA je pomoci evropským tvůrcům politik určit priority pro přizpůsobení se změně klimatu vodvětvích citlivých na změnu klimatu během příštího politického cyklu EU po volbách do Evropského parlamentu v roce 2024. Cílem zprávy je rovněž pomoci určit priority pro budoucí investice související s přizpůsobením a poskytnout celounijní referenční bod pro provádění a aktualizaci posouzení klimatických rizik na celostátní nebo nižší úrovni. 

Agentura EUCRA se zaměřuje na rizika pro Evropu způsobená nebo zhoršená změnou klimatu vyvolanou člověkem, ale zohledňuje také neklimatické rizikové faktory a politické souvislosti. Zabývá se: 

• „komplexní“ klimatická rizika, včetně rizik způsobených kombinací klimatických a/nebo neklimatických nebezpečí („složených nebezpečí“), rizik kaskádovitých prostřednictvím systémů a odvětví („kaskádová rizika“) a rizik, která mají dopad na Evropu ze zemí mimo Evropu („přeshraniční rizika“);
• dopady klimatických rizik a řízení klimatických rizik na sociální spravedlnost, a to určením evropských regionů, které jsou nejvíce postiženy velkými klimatickými riziky, a skupin obyvatelstva, které jsou vůči nim nejzranitelnější; 
• Priority opatření pro začlenění rizik do příslušných oblastí politiky na základě posouzení závažnosti a naléhavosti rizik. To zahrnuje zvážení načasování rizik, vlastnictví rizik a příslušných politických souvislostí;
• Možné synergie a kompromisy mezi zvyšováním odolnosti vůči změně klimatu a dalšími politickými cíli na základě dostupných důkazů. 

Agentura EUCRA ukazuje, že:

• Všechny části Evropy zažívají klimatické extrémy, které nemají v zaznamenané historii obdoby. Tyto extrémy dále zvýší četnost nebo závažnost, zejména u scénářů s vysokým oteplením;
• Některá klimatická rizika v Evropě jsou již nyní na kritické úrovni, jako jsou rizika pro ekosystémy, zdravotní rizika spojená s vlnami veder, rizika spojená s vnitrozemskými záplavami a rizika pro evropské mechanismy solidarity. Mnoho dalších rizik může během tohoto století dosáhnout kritické nebo dokonce katastrofické úrovně;
• Je třeba urychleně přijmout opatření, a to jak v případě rizik, která jsou nyní na kritické úrovni, tak v případě rizik s dlouhým politickým horizontem, jako jsou rizika související s budovami, infrastrukturou s dlouhou životností, územním plánováním a lesnictvím; 
• Většinu klimatických rizik spoluvlastní EU a její členské státy. To znamená, že tvůrci politik na evropské, vnitrostátní a místní úrovni musí při řešení těchto rizik spolupracovat.

Agentura EUCRA identifikuje celkem 36 hlavních klimatických rizik pro Evropu, která mohou mít závažné důsledky. Tato rizika jsou seskupena do pěti širokých klastrů: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura a hospodářství a finance. Kromě toho posouzení identifikuje tři hlavní klimatická rizika specifická pro nejvzdálenější regiony EU.

Více než polovina klimatických rizik identifikovaných ve zprávě nyní vyžaduje více opatření a osm z nich je považováno za obzvláště naléhavé. Tato naléhavá rizika se týkají různých klastrů a zahrnují: rizika pro pobřežní ekosystémy; rizika pro mořské ekosystémy; rizika pro lidské zdraví vyplývající z tepelného stresu; rizika pro obyvatelstvo a infrastrukturu vyplývající z vnitrozemských povodní; a rizika pro evropské mechanismy solidarity. 

V jižní Evropě patří mezi další rizika s vysokou naléhavostí: rizika přírodních požárů pro ekosystémy, obyvatelstvo a zastavěné prostředí; rizika pro rostlinnou výrobu; a rizika spojená s vlnami veder pro pracovníky pracující ve venkovním prostředí.

Několik z 36 hlavních rizik je již nyní na kritické úrovni a předpokládá se, že všechna budou v budoucnu ještě závažnější. Mnohé z nich mají dlouhé politické horizonty, což znamená, že rozhodnutí, která jsou dnes přijímána, musí zohledňovat měnící se klima a zvyšující se závažnost rizik, aby se v budoucnu zabránilo potenciálně katastrofickým dopadům. 

Klimatická rizika se značně liší v rámci regionů, odvětví a zranitelných skupin a mezi nimi. Rizika závisejí na jejich vystavení klimatickým rizikům a na environmentálních a socioekonomických podmínkách, které určují jejich zranitelnost vůči těmto rizikům. 

Agentura EUCRA identifikuje následující hotspoty v Evropě, které jsou obzvláště postiženy četnými klimatickými riziky:

• jižní Evropa. Tento region je obzvláště ohrožen rostoucími dopady tepla a sucha na zemědělskou produkci, venkovní práce, dostupnost vody pro hospodářská odvětví a riziko požárů. V jižní Evropě jsou obzvláště ohroženy venkovské oblasti a místní ekonomiky závislé na zemědělství, ekosystémových službách a letním cestovním ruchu; 
• Nízko položené pobřežní regiony, včetně mnoha hustě obydlených měst. Ty jsou ohroženy záplavami, erozí a pronikáním slané vody zhoršeným vzestupem hladiny moře; 
• nejvzdálenější regiony EU. Ty čelí zvláštním rizikům v důsledku své vzdálené polohy, slabší infrastruktury, omezené hospodářské diverzifikace a u některých z nich silné závislosti na několika hospodářských činnostech. Specifická klimatická rizika mohou mít hotspoty v regionech nad rámec těch, které jsou zde zdůrazněny. 

Měření teploty ukazují, že Evropa se otepluje dvakrát rychleji než celosvětový průměr, a je tak nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. To je způsobeno několika faktory, včetně podílu evropské půdy v Arktidě, která se otepluje ještě rychleji, ztráty ledu a sněhové pokrývky a změn vzorců atmosférické cirkulace, které upřednostňují častější letní vlny veder v Evropě, zejména v západní Evropě. 

Další informace o současných a předpokládaných klimatických podmínkách v Evropě naleznete ve zprávě o stavu klimatu v Evropě za rok 2023, kterou zveřejnily služba programu Copernicus pro změnu klimatu (C3S) a Světová meteorologická organizace (WMO).

Údaje agentury EEA ukazují, že extrémní klimatické jevy v Evropě stály od roku 1980 škody ve výši přibližně 650 miliard EUR. V období 2020–2023 přesáhly roční ztráty přibližně 50 miliard EUR. Při pohledu na jednotlivé události způsobily povodně ve Slovinsku v srpnu 2023 přímé a nepřímé škody, které se odhadují na přibližně 16 % vnitrostátního HDP.

Podle konzervativního odhadu by zhoršující se dopady změny klimatu mohly do konce století snížit HDP EU přibližně o 7 %. Kumulativní dodatečné snížení HDP pro EU jako celek by mohlo v období 2031–2050 dosáhnout 2,4 bilionu EUR, pokud globální oteplování trvaleji překročí prahovou hodnotu 1,5 °C stanovenou Pařížskou dohodou. Pokud jde o náklady spojené se specifickými povětrnostními extrémy, odhadují se náklady na sucha na 9 miliard EUR ročně a náklady na povodně na více než 170 miliard EUR celkem od roku 1980. V budoucnu by roční škody v Evropě způsobené pobřežními záplavami mohly do roku 2100 překročit více než 1 bilion EUR, přičemž 3,9 milionu lidí by bylo každoročně vystaveno pobřežním záplavám (sděleníEvropské komise „Řešení klimatických rizik – ochrana lidí a prosperita“, 2024).

Rozsah potenciálních škod rovněž může mít další dopady na konkurenceschopnost ekonomik a podniků, geopolitické prostředí (např. globální bezpečnost, zabezpečení, obchodní toky a hospodářskou stabilitu), pracovní sílu a prohlubování sociálních nerovností.

EU a její členské státy již dosáhly značného pokroku v chápání klimatických rizik, jimž čelí, a v přípravě na ně. Provádění strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu je v plném proudu a na vnitrostátní úrovni jsou vnitrostátní posouzení klimatických rizik stále více využívána jako podklad pro rozvoj adaptační politiky. Připravenost společnosti je však stále nízká, neboť provádění politiky výrazně zaostává za rychle rostoucí úrovní rizik.

Agentura EUCRA zdůrazňuje, kde jsou zapotřebí další opatření jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států v oblastech politiky, které jsou nejvíce vystaveny klimatickým rizikům. Ukazuje, že začleňování současných a budoucích klimatických rizik je požadavkem prakticky ve všech oblastech politiky, zejména v těch s dlouhým politickým horizontem, a že různé úrovně správy musí spolupracovat, neboť většina rizik je spoluvlastněna.

V březnu 2024 vydala Evropská komise v reakci na agenturu EUCRA sdělení o řízení klimatických rizik v Evropě. Komise zdůrazňuje čtyři hlavní kategorie opatření: 

• lepší správa a užší spolupráce v oblasti odolnosti vůči změně klimatu mezi celostátní, regionální a místní úrovní;
• nástroje pro posílení postavení vlastníků rizik, aby lépe porozuměli vzájemným vazbám mezi klimatickými riziky, investicemi a dlouhodobými strategiemi financování;
• využívání strukturálních politik, mimo jiné v souvislosti s územním plánováním a kritickou infrastrukturou;
• Správné předpoklady pro financování odolnosti vůči změně klimatu.

Za účelem řešení hlavních rizik prostřednictvím opatření v praxi a lepší víceúrovňové správy lze rovněž čerpat poznatky ze 128 případových studií Climate-ADAPT.  (duben 2024).

Je-li to proveditelné, uplatňuje agentura EUCRA koncepci klimatických rizik uvedenou v šesté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a pokyny pro posuzování rizik uvedené v normách ISO 31000 a ISO 14091.

Nebezpečí související s klimatem zahrnují chronické i akutní změny klimatických podmínek, které mohou způsobit rizika pro lidské nebo ekologické systémy. Do značné míry synonymní pojmy zahrnují klimatická rizika, klimatická rizika, rizika spojená se změnou klimatu, faktory ovlivňující klimatický dopad a faktory ovlivňující klimatická rizika. 

Neklimatické rizikové faktory zahrnují procesy a podmínky, které určují, jak určitá nebezpečí související s klimatem, jednotlivě nebo v kombinaci, ovlivňují lidský nebo ekologický systém. Patří mezi ně environmentální stresory, jako je znečištění nebo fragmentace ekosystémů; technické faktory, jako jsou konstrukční normy kritické infrastruktury; socioekonomické faktory, jako je přístup k pojištění proti povodním a všeobecné zdravotní péči; a politické aspekty, jako je vymezení oblastí ohrožených povodněmi a prosazování zákazů výstavby v těchto oblastech. 

Na základě stávajících vědeckých důkazů byl proveden strukturovaný výběr rizik, analýza a hodnocení. Výběr rizik určil na základě společných kritérií hlavní klimatická rizika pro Evropu. Analýza rizik klasifikovala tato rizika podle jejich závažnosti v průběhu času na základě jejich potenciálu pro závažné důsledky pro Evropu. Ve fázi hodnocení rizik byla hodnocena naléhavost opatření EU s ohledem na závažnost rizika v průběhu času, důvěru v posouzení závažnosti rizika a časové aspekty potenciálních adaptačních opatření společně s odpovědností za riziko, politickou připraveností a politickým horizontem. Strukturované posouzení rizik zahrnovalo jak autorské týmy příslušných kapitol, tak nezávislou komisi pro přezkum rizik. Další informace jsou k dispozici v příloze 2 zprávy agentury EUCRA.

Agentura EUCRA byla vypracována na základě dostupných údajů a znalostí z předchozích posouzení nebezpečí a rizik souvisejících s klimatem v Evropě i na celém světě a byla koordinována s probíhajícími evropskými posouzeními s cílem zajistit doplňkovost výsledků.

Mezi klíčové zdroje údajů a znalostí patří:

• zprávy a údaje ze služby programu Copernicus v oblasti změny klimatu (C3S);
• Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) (AR6);
• Publikace z výzkumných projektů financovaných v rámci programů Horizont 2020 a Horizont Evropa
• projekty PESETA prováděné Společným výzkumným střediskem (JRC);
• zprávy a zdroje znalostí vypracované Evropskou komisí,
• Ostatní produkty EHP, včetně portálu Climate-ADAPT.

První hodnocení agentury EUCRA bylo zrychleným hodnocením, které bylo vypracováno za období pouze jednoho a půl roku. Vzhledem k omezené době, která byla k dispozici, nebyla zpráva schopna pokrýt všechny aspekty dopadů změny klimatu na Evropu, a některým rizikům souvisejícím s klimatem se proto dostalo omezené nebo žádné pozornosti. Patří mezi ně rizika spojená se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU (jako jsou geopolitická rizika a rizika spojená s nekontrolovanou migrací) a klimatická rizika řízená převážně soukromými subjekty. Zpráva navíc nepřezkoumává adaptační politiky a opatření na vnitrostátní úrovni ani neposuzuje konkrétní adaptační řešení nebo jejich proveditelnost, náklady a přínosy. 

Agentura EUCRA byla připravena agenturou EEA ve spolupráci s širokou škálou organizací a odborníků pod společným vedením Evropské komise (zastoupené Generálním ředitelstvím pro oblast klimatu) a agentury EEA. Mezi hlavní prováděcí partnery patří:

• EHP
• Partneři konsorcia Evropského tematického centra pro přizpůsobení se změně klimatu a LULUCF (ETC CA):
• Evropsko-středomořské středisko pro změnu klimatu
• EURAC Research – European Academy of Bozen-Bolzano
• Barcelonské superpočítačové centrum
• Inteligentní datová řešení SL
• Finský institut pro životní prostředí
• Stockholmský institut životního prostředí
• Univerzita Wageningen, Katedra environmentálních věd
• PBL Netherlands Environmental Assessment Agency
• Společné výzkumné středisko (JRC) a
• Služba programu Copernicus v oblasti změny klimatu S(C3S)
• Externí přispěvatelé

Ke zprávě přispělo celkem 96 autorů, včetně 4 z EEA, 54 z ETC CA, 14 z JRC, 2 z C3S a 22 externích.

Přípravu agentury EUCRA dále podpořila komunita odborníků složená z těchto skupin:

• Pracovní skupina Evropské komise
• Odborná poradní skupina
• Komise pro přezkum rizik
• Skupina Eionet pro dopady změny klimatu, zranitelnost a přizpůsobení se této změně

Rozhodnutí o zřízení druhé agentury EUCRA bude přijato během příštího politického cyklu EU po volbách do Evropského parlamentu v roce 2024. Orgány EU a mnoho členských států dosud vyjádřily velkou spokojenost s první agenturou EUCRA a vyjádřily podporu jejímu provádění v pravidelných intervalech, případně každých pět let.