Evropské posouzení klimatických rizik

EUCRA je první vědeckou zprávou svého druhu, která doplňuje stávající znalostní základnu o posuzování rizik souvisejících s klimatem v Evropě.

Cílem EUCRA je pomoci evropským tvůrcům politik určit priority pro přizpůsobení se změně klimatu v odvětvích citlivých na změnu klimatu během příštího politického cyklu EU po volbách do Evropského parlamentu v roce 2024. Zpráva se rovněž snaží pomoci určit priority pro budoucí investice související s přizpůsobením se změně klimatu a poskytnout celounijní referenční bod pro provádění a aktualizaci posouzení klimatických rizik na celostátní nebo nižší úrovni. 

EUCRA se zaměřuje na rizika pro Evropu způsobená nebo zhoršená změnou klimatu vyvolanou člověkem, ale zohledňuje také neklimatické rizikové faktory a politické souvislosti. Zabývá se: 

• „komplexní“ klimatická rizika, včetně rizik způsobených kombinací klimatických a/nebo neklimatických nebezpečí („složená nebezpečí“), rizik kaskádových systémů a odvětví („kaskádová rizika“) a rizik s dopadem na Evropu ze zemí mimo Evropu („přeshraniční rizika“);
• důsledky klimatických rizik a řízení klimatických rizik pro sociální spravedlnost a dále určení evropských regionů, které jsou těmito riziky nejvíce postiženy, a skupin obyvatelstva, které jsou vůči velkým klimatickým rizikům nejzranitelnější; 
• Priority pro opatření k začlenění rizik do příslušných oblastí politiky na základě posouzení závažnosti a naléhavosti rizik. To zahrnuje zvážení načasování rizik, odpovědnosti za rizika a příslušných politických souvislostí;
• Možné synergie a kompromisy mezi zvyšováním odolnosti vůči změně klimatu a dalšími politickými cíli na základě dostupných důkazů. 

EUCRA ukazuje, že:

• Všechny části Evropy zažívají klimatické extrémy, které nemají v zaznamenané historii obdoby. Tyto extrémy se budou dále zvyšovat v četnosti nebo závažnosti, zejména v případě scénářů s vysokým oteplením;
• Některá klimatická rizika v Evropě jsou již nyní na kritické úrovni, jako jsou rizika pro ekosystémy, zdravotní rizika vln veder, rizika spojená s vnitrozemskými povodněmi a rizika pro evropské mechanismy solidarity. Mnoho dalších rizik může v tomto století dosáhnout kritické nebo dokonce katastrofické úrovně;
• Je třeba přijmout naléhavá opatření, a to jak pro rizika, která jsou nyní na kritické úrovni, tak pro rizika s dlouhým politickým horizontem, jako jsou rizika související s budovami, infrastrukturou s dlouhou životností, územním plánováním a lesnictvím; 
• Většinu klimatických rizik spoluvlastní EU a její členské státy. To znamená, že tvůrci politik na evropské, vnitrostátní a místní úrovni musí při řešení těchto rizik spolupracovat.

Agentura EUCRA identifikuje celkem 36 hlavních klimatických rizik pro Evropu, která mohou mít závažné důsledky. Tato rizika jsou seskupena do pěti širokých skupin: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura a hospodářství a finance. Posouzení navíc identifikuje tři hlavní klimatická rizika specifická pro nejvzdálenější regiony EU.

Více než polovina klimatických rizik uvedených ve zprávě nyní vyžaduje více opatření a osm z nich je považováno za obzvláště naléhavé. Tato naléhavá rizika se týkají různých klastrů a zahrnují: rizika pro pobřežní ekosystémy; rizika pro mořské ekosystémy; rizika pro lidské zdraví vyplývající z tepelného stresu; rizika pro obyvatelstvo a infrastrukturu v důsledku vnitrozemských povodní; a rizika pro evropské mechanismy solidarity. 

V jižní Evropě mezi další rizika s vysokou naléhavostí patří: rizika pro ekosystémy, obyvatelstvo a zastavěné prostředí vyplývající z přírodních požárů; rizika pro rostlinnou výrobu; a rizika vln veder pro pracovníky ve venkovním prostředí.

Několik z 36 hlavních rizik je již nyní na kritické úrovni a předpokládá se, že všechna budou v budoucnu ještě závažnější. Mnohé z nich mají dlouhé politické horizonty, což znamená, že rozhodnutí přijatá dnes musí zohlednit měnící se klima a zvyšující se závažnost rizik, aby se v budoucnu zabránilo potenciálně katastrofickým dopadům. 

Klimatická rizika se v rámci regionů, odvětví a zranitelných skupin i mezi nimi značně liší. Rizika závisí na jejich vystavení klimatickým rizikům a na environmentálních a sociálně-ekonomických podmínkách, které určují jejich zranitelnost vůči těmto rizikům. 

Agentura EUCRA identifikuje následující hotspoty v Evropě, které jsou obzvláště postiženy četnými klimatickými riziky: 

• jižní Evropa. Tento region je obzvláště ohrožen rostoucími dopady horka a sucha na zemědělskou produkci, venkovní práce, dostupnost vody pro hospodářská odvětví a riziko požárů. V jižní Evropě jsou obzvláště ohroženy venkovské oblasti a místní ekonomiky závislé na zemědělství, ekosystémových službách a letním cestovním ruchu; 
• Nízko položené pobřežní regiony, včetně mnoha hustě obydlených měst. Ty jsou ohroženy povodněmi, erozí a pronikáním slané vody zhoršeným vzestupem hladiny moře; 
• nejvzdálenější regiony EU. Ty čelí zvláštním rizikům v důsledku své vzdálené polohy, slabší infrastruktury, omezené hospodářské diverzifikace a u některých z nich silné závislosti na několika hospodářských činnostech. Specifická klimatická rizika mohou mít hotspoty v regionech nad rámec těch, které jsou zde zdůrazněny. 

Měření teploty ukazují, že Evropa se otepluje dvakrát rychleji než celosvětový průměr, a je tak nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Je to způsobeno několika faktory, včetně podílu evropské půdy v oblasti Artic, která se otepluje ještě rychleji, ztrátou ledu a sněhové pokrývky a změnami vzorců atmosférické cirkulace, které upřednostňují častější letní vlny veder v Evropě, zejména v západní Evropě. 

Další informace o současných a předpokládaných klimatických podmínkách v Evropě naleznete v Evropské zprávě o stavu klimatu 2023, kterou zveřejnily služba programu Copernicus pro změnu klimatu (C3S) a Světová meteorologická organizace (WMO).

Údaje agentury EEA ukazují, že extrémní jevy související s klimatem v Evropě stály od roku 1980 škody ve výši přibližně 650 miliard EUR. V období 2020–2023 přesáhly roční ztráty přibližně 50 miliard EUR. Při pohledu na jednotlivé události způsobily povodně ve Slovinsku v srpnu 2023 přímé a nepřímé škody, které se odhadují na přibližně 16 % národního HDP.

Podle konzervativního odhadu by zhoršující se dopady změny klimatu mohly do konce století snížit HDP EU přibližně o 7 %. Kumulativní dodatečné snížení HDP pro EU jako celek by mohlo v období 2031–2050 dosáhnout 2,4 bilionu EUR, pokud globální oteplování trvaleji překročí prahovou hodnotu 1,5 °C stanovenou v Pařížské dohodě. Pokud jde o náklady spojené se specifickými povětrnostními extrémy, odhadují se náklady na sucha na 9 miliard EUR ročně a náklady na povodně na více než 170 miliard EUR celkem od roku 1980. V budoucnu by roční škody v Evropě způsobené pobřežními záplavami mohly do roku 2100 překročit 1 bilion EUR, přičemž 3,9 milionu lidí by bylo každoročně vystaveno pobřežním záplavám (sdělení Evropské komise „Řízení klimatických rizik – ochrana lidí a prosperity“, 2024).

Rozsah potenciálních škod rovněž ohrožuje další dopady na konkurenceschopnost ekonomik a společností, geopolitické prostředí (např. globální bezpečnost, bezpečnost, obchodní toky a hospodářskou stabilitu), pracovní sílu a prohlubující se sociální nerovnosti.

EU a její členské státy již dosáhly značného pokroku v pochopení klimatických rizik, jimž čelí, a v přípravě na ně. Provádění strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu je v plném proudu a na vnitrostátní úrovni jsou vnitrostátní posouzení klimatických rizik stále více využívána jako podklad pro rozvoj politiky v oblasti přizpůsobení se změně klimatu. Připravenost společnosti je však stále nízká, neboť provádění politik výrazně zaostává za rychle rostoucí úrovní rizika.

EUCRA zdůrazňuje, kde jsou zapotřebí další opatření jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států v oblastech politiky, které jsou klimatickým rizikům nejvíce vystaveny. Ukazuje, že začleňování současných a budoucích klimatických rizik je požadavkem prakticky ve všech oblastech politiky, zejména v těch s dlouhým politickým horizontem, a že různé úrovně správy musí spolupracovat, neboť většina rizik je spoluvlastněna.

V březnu 2024 vydala Evropská komise v reakci na EUCRA sdělení o řízení klimatických rizik v Evropě. Komise zdůrazňuje čtyři hlavní kategorie opatření: 

• lepší správa a užší spolupráce v oblasti odolnosti vůči změně klimatu mezi celostátní, regionální a místní úrovní;
• nástroje, které umožní vlastníkům rizik lépe porozumět vzájemným vazbám mezi klimatickými riziky, investicemi a dlouhodobými strategiemi financování;
• využití strukturálních politik, mimo jiné v souvislosti s územním plánováním a kritickou infrastrukturou;
• Správné předpoklady pro financování odolnosti vůči změně klimatu.

K řešení hlavních rizik prostřednictvím opatření v praxi a lepší víceúrovňové správy lze rovněž získat poznatky z 128 případových studií Climate-ADAPT.  (duben 2024).

Je-li to proveditelné, uplatňuje EUCRA koncepci klimatických rizik vypracovanou v šesté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) a pokyny pro posuzování rizik podle norem ISO 31000 a ISO 14091.

Nebezpečí související s klimatem zahrnují jak chronické, tak akutní změny klimatických podmínek, které mohou způsobit rizika pro lidské nebo ekologické systémy. Mezi převážně synonymní pojmy patří klimatická rizika, klimatická rizika, rizika spojená se změnou klimatu, faktory ovlivňující klimatický dopad a faktory ovlivňující klimatická rizika. 

Neklimatické rizikové faktory zahrnují procesy a podmínky, které určují, jak určitá rizika související s klimatem, jednotlivě nebo v kombinaci, ovlivňují lidský nebo ekologický systém. Patří mezi ně environmentální stresory, jako je znečištění nebo fragmentace ekosystémů; technické faktory, jako jsou konstrukční normy kritické infrastruktury; socioekonomické faktory, jako je přístup k pojištění proti povodním a všeobecné zdravotní péči; a politické aspekty, jako je vymezení oblastí ohrožených povodněmi a prosazování zákazů výstavby v těchto oblastech. 

Na základě stávajících vědeckých důkazů byl proveden strukturovaný výběr, analýza a hodnocení rizik. Výběr rizik určil hlavní klimatická rizika pro Evropu na základě společných kritérií. Analýza rizik klasifikovala tato rizika podle jejich závažnosti v průběhu času na základě jejich potenciálu pro závažné důsledky pro Evropu. Fáze hodnocení rizik hodnotila naléhavost opatření EU s ohledem na závažnost rizika v průběhu času, důvěru v posouzení závažnosti rizika a časové aspekty možných adaptačních opatření společně s vlastní odpovědností za riziko, připraveností politiky a horizontem politiky. Strukturované hodnocení rizik zahrnovalo jak autorské týmy příslušných kapitol, tak nezávislý panel pro přezkum rizik. Další informace jsou k dispozici v příloze 2 zprávy EUCRA.

Agentura EUCRA byla vypracována na základě dostupných údajů a znalostí z předchozích posouzení rizik a nebezpečí souvisejících s klimatem v Evropě i ve světě a byla koordinována s probíhajícími evropskými posouzeními s cílem zajistit doplňkovost výsledků.

Mezi klíčové zdroje údajů a znalostí patřily:

• zprávy a údaje ze služby programu Copernicus v oblasti změny klimatu (C3S);
• Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) (AR6);
• Publikace z výzkumných projektů financovaných v rámci programů Horizont 2020 a Horizont Evropa
• projekty PESETA prováděné Společným výzkumným střediskem (JRC);
• zprávy a zdroje znalostí vypracované Evropskou komisí;
• Další produkty EHP, včetně portálu Climate-ADAPT.

Prvním posouzením EUCRA bylo zrychlené posouzení, které bylo vypracováno za období pouze jednoho a půl roku. Vzhledem k omezenému času, který byl k dispozici, nebyla zpráva schopna pokrýt všechny aspekty dopadů změny klimatu na Evropu, a proto byla některým rizikům souvisejícím s klimatem věnována omezená nebo žádná pozornost. Patří mezi ně rizika související se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU (jako jsou geopolitická rizika a rizika související s nekontrolovanou migrací) a klimatická rizika řízená převážně soukromými subjekty. Zpráva dále nepřezkoumává adaptační politiky a opatření na vnitrostátní úrovni ani neposuzuje konkrétní adaptační řešení nebo jejich proveditelnost, náklady a přínosy. 

EUCRA připravila agentura EEA ve spolupráci s širokou škálou organizací a odborníků pod společným vedením Evropské komise (zastoupené Generálním ředitelstvím pro oblast klimatu) a agentury EEA. Mezi hlavní prováděcí partnery patří:

• EHP
• Partneři konsorcia Evropského tematického centra pro přizpůsobení se změně klimatu a LULUCF (ETC CA):
• Nadace evropsko-středomořského centra pro změnu klimatu
• Výzkum EURAC – Evropská akademie Bozen-Bolzano
• Barcelonské superpočítačové centrum
• Predictia Inteligentní datová řešení SL
• Finský institut životního prostředí
• Stockholmský institut životního prostředí
• Wageningen University, Katedra environmentálních věd
• PBL Nizozemská agentura pro posuzování vlivů na životní prostředí
• Společné výzkumné středisko (JRC) a
• Služba programu Copernicus v oblasti změny klimatu (C3S)
• Externí přispěvatelé

Ke zprávě přispělo celkem 96 autorů, včetně 4 z EEA, 54 z ETC CA, 14 z JRC, 2 z C3S a 22 externích.

Přípravu EUCRA dále podpořila komunita odborníků, která se skládala z těchto skupin:

• Pracovní skupina Evropské komise
• Odborná poradní skupina
• Panel pro přezkum rizik
• Skupina Eionet pro dopady změny klimatu, zranitelnost a přizpůsobení se této změně

Ano, ve skutečnosti již probíhá práce na druhém evropském posouzení klimatických rizik (EUCRA-2). EUCRA-2 posílí zohlednění hospodářského, sociálního a bezpečnostního rozměru v analýze klimatických rizik a zároveň posílí zapojení odborníků a zúčastněných stran. Důraz bude kladen na integraci posouzení rizik s praktickými opatřeními a politikami pro snížení těchto rizik v souladu s širšími politickými prioritami EU. Zveřejnění je plánováno na 3. čtvrtletí roku 2028.  Více o EUCRA-2