Budovy

Budovy

Klíčová sdělení

• Budovy mohou být zranitelné vůči změně klimatu – což může mít dopad jak na strukturální prvky budovy, tak na vnitřní podmínky budovy. Neschopnost správně regulovat vnitřní teploty může vést k tepelnému nepohodlí pro uživatele, což může mít za následek negativní dopady na zdraví, pohodu a produktivitu.
• EU pracuje na řešení tohoto problému na několika frontách. Pracovala na podpoře začlenění přizpůsobení se změně klimatu do stavebních norem, zavedla směrnice ke zvýšení energetické účinnosti a energetické náročnosti a vypracovala politiky na podporu renovace budov, která vede ke zlepšení účinnosti zdrojů a energetické účinnosti. Evropská komise vypracovala v březnu 2023 pokyny na úrovni EU týkající se odolnosti budov vůči změně klimatu.
• Znalosti o tom, jak zvýšit odolnost zastavěného prostředí, jsou aktualizovány a rozvíjeny prostřednictvím různých výzkumných programů a EU nabízí finanční podporu, například prostřednictvím Nového evropského Bauhausu, pro inovativní nápady a řešení.

Dopady a zranitelnosti

Budovy mohou být náchylné ke změně klimatu. Budoucnost může přinést zvýšené riziko kolapsu, degradace stavebních materiálů a dokonce i strukturální integrity budov, významnou ztrátu hodnoty v důsledku většího počtu bouří, poškození sněhem nebo sesuvem půdy, pronikání vody, zhoršujícího se vnitřního klimatu a zkrácení životnosti budov. Nové a stávající budovy je třeba posoudit z hlediska odolnosti vůči současným rizikům a budoucím změnám klimatu a odpovídajícím způsobem naplánovat nebo modernizovat.

Kromě dopadu na strukturální rysy budovy může změna klimatu ovlivnit podmínky, v nichž lidé žijí, pracují a interagují uvnitř. Uživatelé budov musí používat systémy vytápění a chlazení, aby se vyrovnali s tepelným nepohodlím způsobeným teplotními extrémy.

Politický rámec

Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu zahrnuje několik opatření, která řeší klimatickou zranitelnost zastavěného prostředí, přičemž je třeba mít na paměti průřezový význam budov v rámci evropské politiky v oblasti klimatu. Strategie upozorňuje na potřebu zlepšit připravenost budov na změnu klimatu. Strategie si dále uvědomuje úlohu budov při rozsáhlém přizpůsobování, například při omezování vlivu městských tepelných ostrovů prostřednictvím zelených střech a zdí, a potřebu přesnějších předpovědí stresu způsobeného změnou klimatu na zastavěné prostředí. Na úrovni budov musí být rozhodnutí o investiční politice podložena spolehlivými údaji o klimatu, včetně rozhodnutí domácností o tom, zda renovovat. Pokud jde o pojištění budov, klíčovou prioritou strategie je překlenout mezeru v ochraně klimatu u infrastruktury a zastavěného prostředí. Zásadní význam má rovněž propojení vody a energie a odvětví stavebnictví může pomoci řešit související slabá místa.

Strategie upřednostňuje řešení inspirovaná přírodou, jako jsou zelené střechy a stěny, které mohou pomoci snížit nepřizpůsobivost, což je praxe, které se strategie doporučuje vyvarovat. Například v budovách mohou být řešení inspirovaná přírodou udržitelnou alternativou k jedinému použití klimatizace pro chlazení. Opatření v oblasti zelené infrastruktury (zelené koridory, zelené městské oblasti, stromy ve městech, jakož i zelené střechy a stěny) mohou zvýšit odolnost zastavěného prostředí, zejména pokud jsou začleněna do městského plánování a spojena s řešeními inspirovanými přírodou.

Výslovně se předpokládá začlenění adaptační strategie a sdělení o renovační vlně z roku 2020. V rámci Zelené dohody pro Evropu se renovační vlna zaměřuje na zdvojnásobení míry renovací v příštích deseti letech a na zajištění vyšší energetické účinnosti a účinného využívání zdrojů. Pokud jde o přizpůsobení, poukazuje na to, že je třeba přezkoumat normy pro vytápění a chlazení budov a zároveň zohlednit zranitelné osoby a zlepšit připravenost společnosti na vlny veder. To je dále sledováno v doporučení z roku 2020 o energetické chudobě, které je rovněž součástí renovační vlny.

V roce 2021 byla zahájena revize kritérií pro zelené veřejné zakázky na rok 2016 pro kancelářské budovy (v rámci renovační vlny). Zahrnuje kritéria odolnosti vůči změně klimatu a vychází z ukazatelů vypracovaných v novém evropském rámci pro udržitelné budovy. Ta byla zahájena v roce 2020 a jejím cílem je posoudit udržitelnost budov během celého jejich životního cyklu na základě řady ukazatelů týkajících se zdraví a tepelné pohody, extrémních povětrnostních rizik, udržitelného odvodňování a spotřeby vody.

Politiky EU týkající se vytápění a chlazení budov jsou nastíněny na stránce Climate-ADAPT Health. Směrnice o energetické náročnosti budov a směrnice o energetické účinnosti poskytují v tomto ohledu pokyny.

Zlepšení znalostní základny

Zpráva pracovní skupiny II šesté hodnotící zprávy IPCC o změně klimatu 2022: Dopady, adaptace a zranitelnost zahrnují zranitelná místa a možnosti adaptace na zastavěné prostředí, a to jak z globálního, tak z několika regionálních hledisek (včetně Evropy a Středomoří), a v rámci širších souhrnných ukazatelů, jako jsou městská sídla, zdraví a zvyšování hladiny moří.

Fyzickým ohrožením budov v důsledku změny klimatu jsou požáry, tání permafrostu a zvyšování hladiny moří, což je hlavní zranitelnost mnoha nízko položených pobřežních měst, včetně evropských. Zastavěné prostředí je proto považováno za oblast pro naléhavá adaptační opatření, jako je revize stavebních předpisů z hlediska odolnosti vůči změně klimatu; využívání inovativních stavebních přístupů; nebo dokonce přemístění do bezpečnějších oblastí, kdy budou vyčerpány možnosti záchrany některých vysoce zranitelných osad. Mezi hlášené nerovnoměrné distribuční účinky adaptačních opatření, které je třeba řešit v rámci spravedlivých adaptačních politik, patří vyšší náklady, zhoršení vnitřních životních podmínek (zejména pro znevýhodněné osoby v důsledku nižších stavebních materiálů dostupných chudým osobám) a přizpůsobení se gentrifikaci vyvolané změnou klimatu. Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o globálním oteplování o 1,5 °C se zabývala dopady změny klimatu a možnostmi přizpůsobení ve stavebnictví, které mohou přispět k omezení oteplování na 1,5 °C.

Eurostat Urban Audit poskytuje informace založené na ukazatelích o adaptační kapacitě měst, včetně infrastruktury a budov. Prohlížeč map městské adaptace poskytuje ukazatele, např. zakrývání půdy a zelené městské oblasti.

Městský atlas služby monitorování území programu Copernicus poskytuje harmonizované informace o krajinném pokryvu a mapách využívání půdy v několika stovkách měst a jejich okolí.

V rámci programu Evropské komise pro výzkum a inovace Horizont 2020 jsou znalosti o přizpůsobení se změně klimatu ve stavební infrastruktuře jedním z témat zahrnutých do pracovního programu. Projekt RESIN pomáhá městům přijít s robustními adaptačními strategiemi pro jejich nejkritičtější infrastrukturu. ProjektEU-CIRCLE vytváří celounijní rámec na podporu životně důležitých infrastruktur, které mají být připraveny na přírodní nebezpečí, včetně změny klimatu. Cílem projektu ABC21 je prozkoumat nejlepší udržitelné návrhy pro teplá klimatická pásma, aby se uvolnil jejich tržní a výzkumný potenciál. Projekt se zaměřuje na bioklimatický designový přístup, nízkoenergetické chladicí techniky a místní stavební materiály, které se již používají v teplejších částech světa, jako je Afrika, a které lze identifikovat a přizpůsobit jiným geografickým oblastem.

Další poznatky o přizpůsobení měst jsou uvedeny na stránce Climate-ADAPT Urban.

Podpora investic a financování

Finanční prostředky EU na přizpůsobení se změně klimatu jsou podporovány víceletým finančním rámcem na období 2021–2027, který zajišťuje, aby opatření pro přizpůsobení se změně klimatu byla začleněna do všech hlavních výdajových programů EU.

Financování EU na podporu odolnosti infrastruktury, včetně budov, je organizováno především v rámci politiky soudržnosti, konkrétně prostřednictvím evropských fondů pro regionální rozvoj.

Fond solidarity EU zasahuje v případě mimořádných událostí po vzniku škody. Financovány mohou být i akce související se změnou klimatu.

Od roku 2021 se výzkumný program Horizont Evropa vztahuje na budovy v rámci cíle 4 „Účinné, udržitelné a inkluzivní využívání energie“ klastru 5 „Energie a mobilita v oblasti klimatu“. Dvě témata v rámci cíle 4 tohoto programu, která se zaměřují na prověřování historických budov z hlediska klimatického dopadu a na odolnost zranitelných budov vůči rušivým událostem, měla lhůtu pro předložení návrhů v září 2023; v nadcházející zimě tak mohou být financovány nové projekty zaměřené na přizpůsobení budov. Budovy jsou jednou z oblastí činnosti, na něž se zaměřuje mise EU pro přizpůsobení se změně klimatu v rámci programu Horizont Evropa, který podporuje „mobilizaci finančních prostředků dostupných pro renovační vlnu na modernizaci veřejných budov a sociálního bydlení odolných vůči změně klimatu, aby byly účinné z hlediska zdrojů a energie, zdravé a v souladu se zásadami oběhového hospodářství“ v duchu integrace zásad renovační vlny a adaptační strategie.

Dalšími typy přizpůsobení financování EU v odvětví infrastruktury jsou granty od Evropské investiční banky. Evropská investiční banka ve financovaných projektech aktivně podporuje odolnost vůči změně klimatu.

Cílem pojištění je finančně kompenzovat škody způsobené katastrofami, u nichž se očekává nárůst výskytu v důsledku změny klimatu. Pojistné krytí je velmi důležitým nástrojem přizpůsobení se změně klimatu v odvětví infrastruktury, včetně budov.

Úplný přehled je k dispozici na stránce o financování adaptačních opatření ze strany EU.

Podpora provádění adaptace

Od roku 2014 podporují evropské normalizační organizace CEN a CENELEC začlenění přizpůsobení se změně klimatu do stavebních norem a podporují jejich rozvoj a harmonizaci s cílem začlenit dopady změny klimatu, technologický pokrok a společenské požadavky do investičních rozhodnutí v souladu s mandátem Evropské komise.

EU se inspirovala tvůrčím hnutím z doby před sto lety a v rámci iniciativy „renovační vlna“ spustila Nový evropský Bauhaus jako platformu na podporu tvůrčího spoluvytváření nových řešení pro udržitelné a krásné zastavěné prostředí v EU. Cílem iniciativy je usnadnit výměnu nápadů o cenově dostupnějších a přístupnějších udržitelných obytných prostorech, mobilizovat kreativitu designérů, architektů, inženýrů, vědců, studentů a inspirovaných lidí z jakéhokoli prostředí s cílem v konečném důsledku zlepšit kvalitu našich životních zkušeností. Bude rovněž poskytovat finanční podporu prostřednictvím ad hoc výzev k předkládání návrhů a programů v rámci víceletého finančního rámce. Počáteční fáze již vedla k několika původním příspěvkům, na jejichž základě Evropská komise vydala dne 15. září 2021 sdělení.

Pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky poskytuje podporu adaptačním opatřením v městském kontextu. Více informací je k dispozici na stránce ClimateAdapt Urban.