Finanční

Finanční

Klíčová sdělení

• Expozice samotné infrastruktury finančního sektoru vůči změně klimatu je nízká ve srovnání s expozicí a zranitelností aktiv, do nichž investují. Expozice vůči faktorům klimatického rizika odráží nerovnoměrnou zranitelnost napříč regiony a odvětvími EU, ale také koncentraci v konkrétních portfoliích finančního sektoru, bankách a finančních institucích.
• Udržitelné investice do přizpůsobení se změně klimatu jsou harmonizovány v taxonomii EU, která musí v průběhu času pokrývat více hospodářských činností a je globálně použitelná. Prostřednictvím investic, které jsou označeny za udržitelné, může finanční sektor prosazovat a podporovat adaptační opatření ke snížení fyzických klimatických rizik. Zbytková rizika mohou být přenášena prostřednictvím pojistných mechanismů.

Dopady a zranitelnosti

Podávání zpráv o přizpůsobení a měření pokroku soukromými podniky a veřejnými subjekty všech velikostí bude vyžadovat různé údaje a ukazatele, jakož i podrobnější údaje, než jaké jsou v současné době k dispozici ve většině vnitrostátních, regionálních a místních politik a plánů v oblasti přizpůsobení.

Bez ohledu na důsledky změny klimatu mohou pro finanční sektor představovat značná rizika. V letech 1980 až 2021 činily extrémní jevy související s počasím a klimatem odhadem 560 miliard EUR (hodnoty z roku 2021). Poměrně malý počet událostí je odpovědný za velkou část hospodářských ztrát: 5 % událostí souvisejících s počasím a klimatem s největšími ztrátami je odpovědných za 57 % ztrát a 1 % událostí způsobuje 26 % ztrát (vlastní výpočty agentury EEA na základě původního souboru údajů). Průměrné roční ztráty (konstantní ceny, 2021 EUR) činily přibližně 9,7 miliardy EUR v letech 1981–1990, 11,2 miliardy EUR v letech 1991–2000, 13,5 miliardy EUR v letech 2001–2010 a 15,3 miliardy EUR v letech 2011–2020. S 56,5 miliardy EUR má rok 2021 nejvyšší roční hodnotu za celou časovou řadu.

Schopnost snížit podíl potenciálních hospodářských ztrát způsobených změnou klimatu na nepojištěná aktiva a činnosti – mezera v ochraně klimatu – bude určovat velkou část odolnosti společností.

Politický rámec

V reakci na rostoucí významné dopady změny klimatu začala Evropská komise na jedné straně začleňovat odolnost vůči změně klimatu do fiskálních rámců a na druhé straně bankovní a pojišťovací sektor začal sám přijímat opatření k řešení těchto dopadů.

Pokud jde o dopad změny klimatu na evropské hospodářství a finanční systém, strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu odkazuje podrobněji na strategii EU pro udržitelné financování, neboť udržitelné financování hraje klíčovou úlohu při plnění politických cílů v rámci Zelené dohody pro Evropu, jakož i mezinárodních závazků EU týkajících se cílů v oblasti klimatu a udržitelnosti.

Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti zmocňuje Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů s cílem upřesnit, jak příslušné orgány a účastníci trhu plní povinnosti stanovené ve směrnici. V červenci 2023 přijala Komise první akt v přenesené pravomoci, včetně požadavků na zveřejňování informací o změně klimatu.

Odvětví pojišťovnictví

Zdá se, že podíl nepojištěných hospodářských ztrát způsobených všemi zaznamenanými riziky souvisejícími s počasím a klimatem se zvyšuje v důsledku pomalých adaptačních opatření a častějších extrémních povětrnostních jevů bez vyšší míry rozšíření klimatického pojištění. Klimatická rizika pravděpodobně zdůrazní místní ekonomiky a způsobí selhání trhu, která postihnou jak spotřebitele, tak pojistitele. Častější katastrofické události v kombinaci s potřebou splnit vyvíjející se regulační požadavky mohou ohrozit obchodní modely společností a způsobit, že pojištění některých rizik bude pro zákazníky nedostupné nebo pro pojistitele neproveditelné. Jak je uvedeno ve zprávě IPCC AR6 WG II Climate Change 2022: Dopady, adaptace a zranitelnost Klíčovým adaptačním řešením je zlepšení přístupu k úvěrům a pojištění, aby bylo možné tlumit variabilitu v přístupu ke zdrojům a jejich hojnost.

K řešení těchto problémů Evropská komise:

• Posílení dialogu mezi pojistiteli, tvůrci politik a dalšími zúčastněnými stranami prostřednictvím dialogu o odolnosti vůči změně klimatu. Hlavním cílem dialogu je zmenšit tento rozdíl v ochraně klimatu. Předsedá mu GŘ CLIMA a GŘ FISMA;
• v úzké spolupráci s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) určuje a prosazuje osvědčené postupy v oblasti finančních nástrojů pro řízení rizik;
• prozkoumat širší využívání finančních nástrojů a inovativních řešení pro řešení rizik vyvolaných změnou klimatu.

Solventnost II je směrnice v právu Evropské unie, která kodifikuje a harmonizuje nařízení EU o pojišťovnictví. Jedná se především o výši kapitálu, který musí pojišťovny v EU držet, aby snížily riziko platební neschopnosti. Směrnice však dosud plně nezohledňuje rizika vyplývající ze změny klimatu a existuje několik hlasů, které vyzývají k lepšímu zachycení tohoto aspektu v podmodulu rizika přírodních katastrof.

Bankovní a investiční sektor

Banky jsou pod rostoucím regulačním a obchodním tlakem, aby se chránily před dopadem změny klimatu a sladily se s globální agendou udržitelnosti. Vzhledem k nedostatečnému regulačnímu a dohledovému rámci si řada centrálních bank a regulačních orgánů po celém světě uvědomila svou úlohu a potenciální mandát při řešení změny klimatu a environmentálních rizik, jimž toto odvětví čelí. Například skupina centrálních bank včetně Evropské centrální banky zahájila v roce 2017 vytváření sítí pro ekologizaci finančního systému. Jeho cílem je přispět k analýze a řízení rizik souvisejících s klimatem a životním prostředím ve finančním sektoru a mobilizovat hlavní finanční prostředky na podporu přechodu k udržitelnému hospodářství.

Několik soukromých bank začalo vyvíjet nové produkty, jako jsou zelené dluhopisy nebo zelené hypotéky. Zelené dluhopisy jsou dluhové nástroje, které se liší od běžných cenných papírů s pevným výnosem pouze v tom smyslu, že se emitent zaváže použít získané peněžní prostředky k financování projektů, které mají mít pozitivní dopady na životní prostředí nebo klima. Technická expertní skupina pro udržitelné financování zveřejnila v roce 2020 svou příručku použitelnosti pro standard EU pro zelené dluhopisy.

V rámci zelené hypotéky nabízí banka nebo poskytovatel hypotečního úvěru kupujícímu domu preferenční podmínky, pokud může prokázat, že nemovitost, na kterou si půjčuje, splňuje určité normy v oblasti životního prostředí.

Nařízení o zveřejňování informací týkajících se udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti zavádí povinnost zveřejňovat informace o tom, jak institucionální investoři a správci aktiv začleňují environmentální, sociální a správní faktory do svých procesů řízení rizik. Akty v přenesené pravomoci dále upřesní požadavky na začlenění faktorů ESG do investičních rozhodnutí, což je součástí povinností institucionálních investorů a správců aktiv vůči investorům a příjemcům.

Zlepšení znalostní základny

Mnoho činností souvisejících s udržitelným financováním opatření v oblasti klimatu a přizpůsobení se změně klimatu se zabývá mezinárodním rozměrem. Tato stránka se zaměřuje na to, jaký význam mají pro členské země EHP na vnitrostátní úrovni. Další informace o mezinárodních a rozvojových aspektech lze nalézt na stránkách UNFCCC a na jeho datovém portálu.

IPCC se také zaměřuje především na mezinárodní finanční toky (a na nízkouhlíkové aspekty spíše než na aspekty přizpůsobení), ale kapitola o průřezových otázkách investic a financí v 5. hodnotící zprávě IPCC (AR5), pracovní skupina III, rovněž podrobně popisuje některé domácí otázky. Příspěvky pracovní skupiny pro dopady, přizpůsobení a zranitelnost (pracovní skupina II) k šesté hodnotící zprávě jsou plánovány na rok 2022.

Globální centrum pro přizpůsobení se změně klimatu provozuje program financování opatření v oblasti klimatu, jehož cílem je začlenit přizpůsobování se změně klimatu a odolnost vůči ní do rozhodování, navýšit financování opatření v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a odolnosti vůči ní a vyvinout inovativní finanční nástroje.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) zveřejnila v roce 2007 technickou zprávu s názvem Změna klimatu: náklady na nečinnost a náklady na přizpůsobení a v současné době probíhá nový projekt na toto téma, kde bude práce k dispozici v roce 2022.

Nedávnými výzkumnými projekty v oblasti financí a ekonomiky přizpůsobení se změně klimatu jsou například projekt _Insurance v rámci programu Horizont 2020 dále rozvinutý v rámci modelování ztrát OASIS a v centru OASIS nebo projekt NAIAD zaměřený na pojistnou hodnotu přírody. Dalšími projekty, které se zabývají adaptační ekonomikou a financemi, jsou například COACCH, ClimateCost Econadapt, nebo NATURANCE. Zkoumají technickou, finanční a provozní proveditelnost a výkonnost řešení založených na kombinaci financování rizika katastrof a investic do řešení inspirovaných přírodou.

Podpora investic a financování

Víceletý finanční rámec EU (VFR) na období 2021–2027 činí 1,21 bilionu EUR a dalších 807 miliard EUR z nástroje EU na podporu oživení nové generace. 30 % tohoto rozpočtu je vyčleněno na činnosti přispívající k cílům v oblasti klimatu. Novým víceletým finančním rámcem Komise navýšila zdroje na financování opatření v oblasti změny klimatu a přizpůsobení se této změně, mimo jiné prostřednictvím inovativních mechanismů, jako je Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus, a využila zdroje ve dvoustranných kanálech a prostřednictvím členských států EU.

Další podrobnosti o finančních závazcích jsou k dispozici zde a přehled mechanismů financování EU na období 2021–2027 naleznete zde.

Kromě mechanismů financování v rámci EU zvýšily EU a její členské státy v roce 2019 celkovou finanční podporu třetím zemím v oblasti klimatu o 7,4 %, což představuje 21,9 miliardy EUR, z nichž 52 % bylo vynaloženo na pomoc partnerům EU přizpůsobit se změně klimatu. Poskytnutí vysokého podílu finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu v rámci mezinárodní spolupráce EU, a zejména na přizpůsobení se změně klimatu, zůstane zachováno i v budoucnu.

Podpora provádění adaptace

Orgán EIOPA dále rozvíjí činnosti k provádění udržitelného financování, např. pomocí přehledu nedostatků v oblasti ochrany pojištění, metodické práce na začlenění změny klimatu do pojištění pro případ přírodních katastrof (solventnostní kapitálové požadavky) nebo do upisování a tvorby cen v oblasti neživotního pojištění.