Finanční

Finanční

Klíčová sdělení

• Expozice samotné infrastruktury finančního sektoru vůči změně klimatu je nízká ve srovnání s expozicí a zranitelností aktiv, do nichž investují. Expozice klimatickým rizikovým faktorům odráží nerovnoměrnou zranitelnost napříč regiony a odvětvími EU, ale také koncentraci v konkrétních portfoliích finančního sektoru, bankách a finančních institucích.
• Udržitelné investice do přizpůsobení se změně klimatu jsou harmonizovány v taxonomii EU, která musí v průběhu času pokrývat více hospodářských činností a je celosvětově použitelná. Prostřednictvím investic, které jsou označeny za udržitelné, může finanční sektor prosazovat a podporovat adaptační opatření ke snížení fyzických klimatických rizik. Zbytková rizika mohou být přenášena prostřednictvím pojistných mechanismů.

Dopady a zranitelnosti

Podávání zpráv o přizpůsobení a měření pokroku soukromými podniky a veřejnými subjekty všech velikostí bude vyžadovat odlišné údaje a ukazatele, jakož i podrobnější údaje, než jsou v současné době k dispozici ve většině vnitrostátních, regionálních a místních politik a plánů pro přizpůsobení.

Nerespektování důsledků změny klimatu může pro finanční sektor představovat značná rizika. V letech 1980 až 2021 činily extrémy související s počasím a klimatem odhadem 560 miliard EUR (hodnoty z roku 2021). Relativně malý počet událostí je odpovědný za velkou část hospodářských ztrát: 5 % událostí souvisejících s počasím a klimatem s největšími ztrátami je odpovědných za 57 % ztrát a 1 % událostí způsobuje 26 % ztrát (vlastní výpočty EEA založené na původním souboru údajů). Průměrné roční ztráty (konstantní ceny, 2021 EUR) činily v letech 1981–1990 přibližně 9,7 miliardy EUR, v letech 1991–2000 11,2 miliardy EUR, v letech 2001–2010 13,5 miliardy EUR a v letech 2011–2020 15,3 miliardy EUR. S 56,5 miliardy EUR má rok 2021 nejvyšší roční hodnotu za celou časovou řadu.

Schopnost snížit podíl potenciálních hospodářských ztrát způsobených změnou klimatu na nepojištěných aktivech a činnostech – rozdíl v ochraně klimatu – bude určovat velkou část odolnosti společností.

Politický rámec

V reakci na rostoucí podstatné dopady změny klimatu začala Evropská komise na jedné straně začleňovat odolnost vůči změně klimatu do fiskálních rámců a na druhé straně bankovní a pojišťovací sektor začaly samy přijímat opatření k řešení dopadů.

Pokud jde o dopad změny klimatu na evropské hospodářství a finanční systém, strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu odkazuje na strategii EU pro udržitelné financování, neboť udržitelné financování hraje klíčovou úlohu při plnění politických cílů v rámci Zelené dohody pro Evropu, jakož i mezinárodních závazků EU týkajících se cílů v oblasti klimatu a udržitelnosti.

Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti zmocňuje Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů s cílem upřesnit, jak příslušné orgány a účastníci trhu plní povinnosti stanovené ve směrnici. V červenci 2023 přijala Komise první akt v přenesené pravomoci, včetně požadavků na zveřejňování informací o změně klimatu.

Odvětví pojišťovnictví

Zdá se, že podíl nepojištěných hospodářských ztrát způsobených všemi zaznamenanými riziky souvisejícími s počasím a klimatem se zvětšuje v důsledku pomalých adaptačních opatření a častějších extrémních povětrnostních jevů při neexistenci vyšší míry rozšíření pojištění v oblasti klimatu. Klimatická rizika pravděpodobně zatěžují místní ekonomiky a způsobují selhání trhu, která mají dopad jak na spotřebitele, tak na pojistitele. Častější katastrofické události v kombinaci s potřebou splnit vyvíjející se regulační požadavky mohou ohrozit obchodní modely společností – a učinit pojištění určitého rizika pro zákazníky nedostupným nebo neproveditelným pro pojistitele. Jak je uvedeno ve zprávě pracovní skupiny II šesté hodnotící zprávy IPCC o změně klimatu 2022: Dopady, adaptace a zranitelnost klíčovým adaptačním řešením je zlepšení přístupu k úvěrům a pojištění, aby se zabránilo variabilitě přístupu ke zdrojům a jejich hojnosti.

K řešení těchto otázek Evropská komise:

• Posílení dialogu mezi pojistiteli, tvůrci politik a dalšími zúčastněnými stranami prostřednictvím dialogu o odolnosti vůči změně klimatu. Hlavním cílem dialogu je tento nedostatek v oblasti ochrany klimatu zmenšit. Předsedá mu GŘ CLIMA a GŘ FISMA;
• v úzké spolupráci s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) určuje a podporuje osvědčené postupy ve finančních nástrojích pro řízení rizik;
• prozkoumat širší využívání finančních nástrojů a inovativních řešení pro řešení rizik vyvolaných změnou klimatu.

Solventnost II je směrnice v právu Evropské unie, která kodifikuje a harmonizuje nařízení EU o pojišťovnictví. Jedná se především o výši kapitálu, který musí pojišťovny v EU držet, aby snížily riziko platební neschopnosti. Směrnice však dosud plně nezohledňuje rizika plynoucí ze změny klimatu a existuje několik hlasů, které vyzývají k lepšímu zachycení tohoto aspektu v podmodulu rizika přírodních katastrof.

Bankovní a investiční sektor

Banky jsou pod rostoucím regulačním a obchodním tlakem, aby se chránily před dopadem změny klimatu a sladily se s globální agendou udržitelnosti. Vzhledem k chybějícímu regulačnímu a dohledovému rámci si řada centrálních bank a regulačních orgánů po celém světě uvědomila svou úlohu a potenciální mandát při řešení rizik v oblasti změny klimatu a životního prostředí, jimž toto odvětví čelí. Například skupina centrálních bank včetně Evropské centrální banky zahájila v roce 2017 vytváření sítí pro ekologizaci finančního systému. Jeho cílem je přispět k analýze a řízení rizik souvisejících s klimatem a životním prostředím ve finančním sektoru a mobilizovat hlavní finanční prostředky na podporu přechodu k udržitelnému hospodářství.

Dále několik soukromých bank začalo vyvíjet nové produkty, jako jsou zelené dluhopisy nebo zelené hypotéky. Zelené dluhopisy jsou dluhové nástroje, které se liší od konvenčních cenných papírů s pevným výnosem pouze v tom, že se emitent zavazuje použít výnosy k financování projektů, které mají mít pozitivní dopady na životní prostředí nebo klima. Technická skupina odborníků pro udržitelné financování zveřejnila v roce 2020 příručku o použitelnosti pro normu EU pro zelené dluhopisy.

V rámci zelené hypotéky nabízí banka nebo hypoteční věřitel kupujícímu domu preferenční podmínky, pokud může prokázat, že nemovitost, na kterou si půjčuje, splňuje určité environmentální normy.

Nařízení o zveřejňování informací týkajících se udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti zavádí povinnost zveřejňovat informace o tom, jak institucionální investoři a správci aktiv začleňují environmentální, sociální a správní faktory (ESG) do svých procesů řízení rizik. Akty v přenesené pravomoci dále upřesní požadavky na začlenění faktorů ESG do investičních rozhodnutí, což je součástí povinností institucionálních investorů a správců aktiv vůči investorům a příjemcům.

Zlepšení znalostní základny

Mnoho činností souvisejících s udržitelným financováním, financováním opatření v oblasti klimatu a přizpůsobení se změně klimatu se zabývá mezinárodním rozměrem. Tato stránka se zaměřuje na to, co je relevantní pro členské země EHP na vnitrostátní úrovni. Další informace o mezinárodních a rozvojových aspektech lze nalézt na stránkách UNFCCC a na jejím datovém portálu.

Také IPCC se zaměřuje především na mezinárodní finanční toky (a na nízkouhlíkové spíše než adaptační aspekty), ale kapitola o průřezových investičních a finančních otázkách 5. hodnotící zprávy IPCC (AR5), pracovní skupina III, podrobně popisuje i některé domácí otázky. Příspěvky pracovní skupiny pro dopady, přizpůsobení a zranitelnost (WG II) k šesté hodnotící zprávě jsou plánovány na rok 2022.

Globální centrum pro přizpůsobení se změně klimatu provozuje program financování opatření v oblasti klimatu, jehož cílem je začlenit přizpůsobení se změně klimatu a odolnost vůči ní do všech rozhodovacích procesů, navýšit financování opatření v oblasti přizpůsobení se změně klimatu a odolnosti vůči ní a vyvinout inovativní finanční nástroje.

Agentura EEA zveřejnila v roce 2007 technickou zprávu o změně klimatu: náklady na nečinnost a náklady na přizpůsobení a v současné době probíhá nový projekt na toto téma, kde budou práce k dispozici v roce 2022.

Nedávnými výzkumnými projekty v oblasti financování a ekonomiky přizpůsobení se změně klimatu jsou například projekt H2020_Insurance, který je dále rozvíjen v rámci OASIS pro modelování ztrát a v centru OASIS, nebo projekt NAIAD zaměřený na pojistnou hodnotu přírody. Dalšími projekty zabývajícími se adaptační ekonomikou a financemi jsou například COACCH, ClimateCost Econadapt nebo NATURANCE. Zkoumají technickou, finanční a provozní proveditelnost a výkonnost řešení založených na kombinaci financování rizika katastrof a investic do řešení inspirovaných přírodou.

Podpora investic a financování

Víceletý finanční rámec EU (VFR) na období 2021–2027 činí 1,21 bilionu eur a dalších 807 miliard eur z nástroje EU na podporu oživení nové generace. 30 % tohoto rozpočtu je vyčleněno na činnosti přispívající k cílům v oblasti klimatu. Novým víceletým finančním rámcem Komise navýšila zdroje na financování opatření v oblasti změny klimatu a přizpůsobení se této změně, mimo jiné prostřednictvím inovativních mechanismů, jako je Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus, a mobilizovala zdroje dvoustrannými cestami a prostřednictvím členských států EU.

Další podrobnosti o závazcích financování jsou k dispozici zde a přehled mechanismů financování EU na období 2021–2027 je k dispozici zde.

Kromě mechanismů financování v rámci EU navýšily EU a její členské státy v roce 2019 celkovou podporu financování opatření v oblasti klimatu určenou třetím zemím o 7,4 %, a dosáhly tak výše 21,9 miliardy EUR, z čehož 52 % bylo vynaloženo na pomoc partnerům EU při přizpůsobování se změně klimatu. Poskytování vysokého podílu finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu v rámci mezinárodní spolupráce EU, a zejména na přizpůsobení se změně klimatu, bude pokračovat i v budoucnu.

Podpora provádění adaptace

Orgán EIOPA dále rozvíjí činnosti za účelem provádění udržitelného financování, např. prostřednictvím přehledu mezer v pojistné ochraně, metodické práce s cílem zahrnout změnu klimatu do pojištění proti přírodním katastrofám (kapitálové požadavky v rámci solventnosti) nebo do neživotního upisování a oceňování.