Plánování využití půdy

Klíčová sdělení

• Plánování využívání půdy je označeno za jeden z nejúčinnějších procesů pro usnadnění místního přizpůsobení se změně klimatu. Stávající procesy a nástroje dostupné v rámci procesu územního plánování obcí v EU, včetně oficiálních plánů, územního plánování a/nebo povolení k rozvoji, pomáhají minimalizovat rozvojová rizika pro obec vyplývající z předpokládaných dopadů zvýšených povodní, lesních požárů, sesuvů půdy a/nebo jiných přírodních rizik v důsledku měnícího se klimatu.

Dopady, zranitelnosti a rizika

Evropa je jedním z nejintenzivněji využívaných kontinentů na světě. Má nejvyšší podíl půdy (až 80 %) využívané pro osídlení, systémy produkce (zejména zemědělství a lesnictví) a infrastrukturu. Často však vznikají protichůdné požadavky na využívání půdy, což vyžaduje rozhodnutí, která zahrnují tvrdé kompromisy.

Zábor půdy, rozšiřování měst a hospodářské činnosti vedou k roztříštěnosti stanovišť a snižují odolnost ekosystémů. Fragmentace postihuje všechny oblasti Evropy, dokonce i velmi řídce osídlené. Monitorování roztříštěnosti podporuje politická opatření, jejichž cílem je zajistit, aby zbývající stanoviště mohla podporovat biologickou rozmanitost.

Plánování využívání půdy je označeno za jeden z nejúčinnějších procesů pro usnadnění místního přizpůsobení se změně klimatu. Stávající procesy a nástroje dostupné v rámci procesu územního plánování obcí v EU, včetně oficiálních plánů, územního plánování a/nebo povolení k rozvoji, pomáhají minimalizovat rozvojová rizika pro obec vyplývající z předpokládaných dopadů zvýšených povodní, lesních požárů, sesuvů půdy a/nebo jiných přírodních rizik v důsledku měnícího se klimatu.

Politický rámec

Rozhodnutí o územním plánování a obhospodařování půdy se obvykle přijímají na místní nebo regionální úrovni, např. v rámci územního plánování nebo zemědělských a lesnických postupů. Evropská komise však musí hrát úlohu při zajišťování toho, aby členské státy ve svých plánech územního rozvoje a v praxi integrovaného hospodaření s půdou zohledňovaly otázky životního prostředí. Například uplatňování směrnice o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí a směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí, ale také odvětvových předpisů, jako je rámcová směrnice o vodě, směrnice o povodních, společná zemědělská politika a TEN-T, mají dopad na místní politiky využívání půdy.

Způsob, jakým využíváme naši půdu, má největší dopad na naše emise skleníkových plynů. Více než polovina našich hrubých emisí skleníkových plynů (metan, oxid dusný a oxid uhličitý) pochází ze zemědělství. Například chov hospodářských zvířat je zodpovědný za vysoký podíl našich celkových emisí metanu. V červenci 2021 přijala Evropská komise řadu legislativních návrhů, které stanoví, jak hodlá dosáhnout klimatické neutrality v EU do roku 2050, včetně průběžného cíle čistého snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 %. Balíček navrhuje revidovat několik právních předpisů EU v oblasti klimatu, včetně právních předpisů týkajících se dopravy a využívání půdy.

Podle stávajících právních předpisů EU přijatých v květnu 2018 musí členské státy EU zajistit, aby započtené emise skleníkových plynů z využívání půdy, změn ve využívání půdy nebo lesnictví byly v období 2021–2030 vyváženy alespoň rovnocenným započteným pohlcením CO₂ z atmosféry. Nařízení o LULUCF provádí dohodu mezi vedoucími představiteli EU z října 2014, že k cíli EU v oblasti snižování emisí do roku 2030 by měla přispět všechna odvětví, včetně odvětví využívání půdy.

Evropské ekonomiky a dobré životní podmínky lidí závisejí na přírodních zdrojích, včetně surovin a prostoru (půdní zdroje), jakož i na environmentálních podmínkách příznivých pro zajištění čistého ovzduší, vody a zdravých potravin. Jedním z prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředíje „neustálý pokrok při posilování a začleňování adaptační kapacity, mimo jiné na základě ekosystémových přístupů, posilování odolnosti a adaptace a snižování zranitelnosti životního prostředí, společnosti a všech hospodářských odvětví vůči změně klimatu, při současném zlepšování prevence katastrof souvisejících s počasím a klimatem a připravenosti na ně“. Jednou z podmínek umožňujících dosažení prioritních cílů je řešení degradace půdy a zajištění ochrany a udržitelného využívání půdy.

Zlepšení znalostní základny

Evropské posouzení klimatických rizik z roku 2024 poskytuje komplexní posouzení hlavních klimatických rizik, kterým Evropa dnes i v budoucnu čelí. Identifikuje 36 hlavních klimatických rizik, která ohrožují naši energetickou a potravinovou bezpečnost, ekosystémy, infrastrukturu, vodní zdroje, finanční systémy a zdraví lidí, a to i s ohledem na riziko pro odvětví územního plánování.

Služba monitorování území programu Copernicus poskytuje údaje dálkového průzkumu o krajinném pokryvu a změnách krajinného pokryvu. Pozemková služba je rozdělena do čtyř hlavních složek, z nichž dvě jsou nejdůležitější související s využíváním půdy:

• Celoevropská služba poskytuje informace o krajinném pokryvu a využívání půdy a jeho změnách, jakož i o biogeofyzikálních parametrech v evropském měřítku ve vysokém rozlišení. Celoevropská složka je koordinována Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) a vytváří datové soubory CORINE Land Cover, vrstvy s vysokým rozlišením, biofyzikální parametry a evropskou službu pozemního pohybu. CORINE Land Cover je poskytován pro roky 1990, 2000, 2006, 2012 a 2018. Tento datový soubor založený na vektorech zahrnuje 44 tříd krajinného pokryvu a využití půdy. Časová řada zahrnuje také vrstvu změny půdy, která upozorňuje na změny krajinného pokryvu a využívání půdy.
• Místní služba se zaměřuje na různé hotspoty, tj. oblasti, které jsou náchylné ke specifickým výzvám a problémům v oblasti životního prostředí. Místní složku koordinuje Evropská agentura pro životní prostředí a jejím cílem je poskytovat konkrétní a podrobnější informace, které doplňují informace získané prostřednictvím celoevropské složky. Místní složka se zaměřuje na různé hotspoty, tj. oblasti, které jsou náchylné ke specifickým výzvám a problémům v oblasti životního prostředí.

Další datové soubory programu Copernicus, jako je nepropustnost a další tematické vrstvy s vysokým rozlišením, a městský atlas byly vyvinuty jako doplněk k údajům časových řad krajinného pokryvu Corine a používají se pro další posouzení, jako je recyklace půdy a fragmentace krajiny.

Hlavním zdrojem údajů agentury EEA je služba monitorování území programu Copernicus, která zahrnuje soubor údajů o krajinném pokryvu Corine, který byl vytvořen pro roky 1990, 2000, 2006, 2012 a 2018 a je založen na spolupráci s členskými a spolupracujícími zeměmi EHP a na programu Copernicus. Jedná se například o základ ukazatele záboru půdy. Agentura EEA dostává technickou podporu od Evropského tematického centra pro městské, pozemkové a půdní systémy (ETC/ULS).