Horské oblasti

Oblasti náhorní plošiny

Klíčová sdělení

• Předpokládá se, že do konce století se evropské hory fyzicky změní. Velké ledovce budou mít značné ztráty hmoty, ale změny budou mít také dopad na nižší, střední kopce a záplavové prostředí.

• Přizpůsobení v odvětvích, jako je vodohospodářství, zemědělství, lesnictví a cestovní ruch, je klíčem k přizpůsobení horských oblastí.

• EU má několik programů financování, které mohou podpořit projekty v horských regionech, včetně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Tyto finanční prostředky lze použít na podporu široké škály iniciativ, včetně infrastrukturních projektů, vytváření pracovních míst a ochrany životního prostředí.

Dopady a zranitelnosti

Změna klimatu již ovlivňuje evropské horské regiony. Předpokládá se, že do konce století se evropské hory fyzicky změní. Velké ledovce zaznamenají značné masové ztráty, ale změny také ovlivňují nižší, střední kopce a záplavové prostředí, což má dopad na dostupnost vody, zemědělskou produkci, cestovní ruch a zdravotnictví. Horské systémy mají komplexní topografii, která se výrazně mění na krátké vzdálenosti, což vede k diverzifikovaným klimatickým dopadům v různých nadmořských výškách. Například s rostoucí teplotou vzduchu a vyššími srážkami se sezónní sněhové čáry nacházejí ve vyšších nadmořských výškách a sněhová sezóna se zkracuje. Stromové linie se budou pohybovat nahoru a vzory lesů se budou měnit v nižších nadmořských výškách. V zemích s vysokými pohořími, jako jsou Alpy, bude mít změna klimatu dopad na vodní bilanci, což bude mít dopad na vodní energii, městské odvodňování, plavbu a zvýšení intenzity přírodních rizik souvisejících s vodou.

Politický rámec

EU má několik politik a iniciativ zaměřených na podporu udržitelného rozvoje v horských oblastech. Tyto politiky uznávají jedinečné environmentální, hospodářské a sociální výzvy, kterým čelí horské komunity, a jejich cílem je podporovat jejich odolnost a dlouhodobou životaschopnost.

Cílem strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu přijaté v roce 2021 je učinit přizpůsobení inteligentnějším (posouvání hranic znalostí o přizpůsobení), rychlejším (urychlení zavádění adaptačních řešení) a systematičtějším (integrovaná řešení a plány). Pro horské regiony je obzvláště důležitá podpora místního přizpůsobení, řešení inspirovaná přírodou, udržitelné využívání a odolnost sladkovodních zdrojů.

Přizpůsobení v odvětvích, jako je vodohospodářství, zemědělství, lesnictví a cestovní ruch, je klíčem k přizpůsobení horských oblastí.

Cílem revize nařízenío přizpůsobení využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) je zvýšit zachycování uhlíku v zemědělství a lesnictví s významnými důsledky změny krajinného pokryvu. Opatření k dosažení tohoto cíle, jako je zachování travních porostů, uhlíkové zemědělství a obnova rašelinišť, rovněž pomohou předcházet erozi půdy a snížit riziko povodní.

V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu je v nové společné zemědělské politice (SZP) na období 2023–2027 a ve strategii v oblasti biologické rozmanitosti na rok 20230 kladen větší důraz na otázky životního prostředí a opatření v oblasti klimatu.

Zvláštní politiky pro horské regiony EU

Jednou z klíčových politik je Evropská strategie pro alpský region (EUSALP), což je makroregionální strategie, která sdružuje regionální a vnitrostátní zúčastněné strany ze sedmi alpských zemí. Cílem strategie je podporovat udržitelný rozvoj v regionu prostřednictvím koordinovaných opatření v oblastech, jako jsou inovace, mobilita a biologická rozmanitost.

Alpská úmluva, přijatá v roce 1991, je mezinárodní smlouvou mezi alpskými zeměmi a EU o udržitelném rozvoji a ochraně Alp. Konečným cílem Alpské úmluvy je rozvoj společného dědictví Alp a jeho zachování pro budoucí generace prostřednictvím nadnárodní spolupráce za účasti vnitrostátních, regionálních a místních orgánů.

Karpatská úmluva je mnohostranná dohoda mezi sedmi zeměmi, jejímž cílem je podporovat udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí v karpatském regionu. Úmluva se zaměřuje na několik klíčových oblastí, včetně ochrany biologické a krajinné rozmanitosti, udržitelného využívání půdy a lesnictví, přizpůsobení se změně klimatu, udržitelného cestovního ruchu a udržitelné dopravy. Podporuje rovněž spolupráci a výměnu informací mezi zeměmi regionu a obsahuje ustanovení o účasti veřejnosti a zapojení zúčastněných stran do rozhodování. Karpatskou úmluvu podporuje Evropská unie, která poskytuje finanční prostředky a technickou pomoc pro její provádění.

Úmluva o ochraně Pyrenejí je mezinárodní dohodou, jejímž cílem je ochrana přírodního a kulturního dědictví pohoří Pyrenejí a podpora udržitelného rozvoje v regionu. Stanoví rámec pro spolupráci mezi signatářskými zeměmi v oblastech, jako je zachování biologické rozmanitosti, udržitelné využívání půdy a udržitelný cestovní ruch. Pyrenejská úmluva je podporována různými programy a iniciativami EU v oblasti financování, které poskytují finanční podporu projektům, jež prosazují udržitelný rozvoj v pyrenejském regionu.

Iniciativa pro životní prostředí a bezpečnost a Dinárská alpská úmluva: Tyto dvě samostatné iniciativy jsou mezinárodní dohody podepsané mezinárodními organizacemi a několika zeměmi v balkánských a dinárských Alpách, jejichž cílem je podporovat udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí v těchto oblastech.

Zlepšení znalostní základny

Cílem výzkumného projektu MOVING (Mountain Valorisation through INterconnectedness and Green growth) je vybudovat kapacity a prostřednictvím participativního procesu zdola nahoru, do něhož jsou zapojeny subjekty hodnotového řetězce, zúčastněné strany a tvůrci politik, společně rozvíjet příslušné politické rámce v celé Evropě pro vytváření nových nebo modernizovaných/rozšířených hodnotových řetězců, které přispívají k odolnosti a udržitelnosti horských oblastí vůči změně klimatu.

PHUSICOS, což v řečtině znamená "podle přírody", ukazuje, jak přírodě blízká řešení poskytují robustní, udržitelná a nákladově efektivní opatření ke snížení rizika extrémních povětrnostních jevů ve venkovské horské krajině. Projekt odstraní mezeru ve znalostech konkrétně souvisejících s přírodě blízkými řešeními pro hydrometeorologická nebezpečí (povodně, eroze, sesuvy půdy a sucho) zavedením přírodě blízkých řešení na několika místech evropských případových studií.

MountResilience podpoří evropské regiony a komunity nacházející se v horských oblastech, aby zvýšily svou schopnost přizpůsobit se změně klimatu a přejít na společnost odolnou vůči změně klimatu. Projekt bude koncipovat, testovat a rozšiřovat víceúrovňová, vícerozměrná a opětovně použitelná řešení pro přizpůsobení se změně klimatu a řešení inspirovaná přírodou, která řeší politické a společenské potřeby, jakož i chování občanů, s cílem řešit konkrétní dopady změny klimatu v horských regionech.

Podpora investic a financování

EU má několik programů financování, které mohou podpořit projekty v horských regionech, včetně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Tyto finanční prostředky lze použít na podporu široké škály iniciativ, včetně infrastrukturních projektů, vytváření pracovních míst a ochrany životního prostředí.

Cílem politiky soudržnosti EU je snížit rozdíly mezi úrovní rozvoje různých regionů a zaměřit se na regiony, které zaostávají. Stanoví, že „zvláštní pozornost je třeba věnovat (...) horským regionům“. Politika soudržnosti tak hraje klíčovou úlohu při řešení specifických problémů horských oblastí, včetně přizpůsobení se změně klimatu, neboť může zlepšit přizpůsobení se v rámci operačních programů.

Interreg VI B definuje 14 programů nadnárodní spolupráce na období 2021–2027 pro rozsáhlá území v Evropě i mimo ni s rozpočtem ve výši 1,5 miliardy EUR. Kromě toho existují zvláštní strategie dohodnuté EU pro čtyři makronárodní regiony: Baltské moře, Dunaj, alpský, jadransko-jónský region. Tyto programy se vztahují i na horské regiony, které profitují z posílení akcí strategické spolupráce na rozsáhlých územích.

V rámci mandátu EK zahájeného v roce 2014 se Komise a Evropský výbor pro normalizaci a Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CEN-CENELEC) snažily řešit přizpůsobení evropských norem a normalizace změně klimatu se zvláštním důrazem na odolnost klíčových odvětví.