Adaptační opatření ke zvýšení odolnosti letišť vůči změně klimatu

Letiště jsou často klasifikována jako vnitrostátní kritická infrastruktura, protože hrají zásadní úlohu jak pro mobilitu, tak pro hospodářský růst. Vzhledem ke své pevné infrastruktuře a vysoké zranitelnosti vůči rušivým povětrnostním jevům jsou však obzvláště zranitelné vůči potenciálním důsledkům změny klimatu, což může mít provozní i obchodní dopady. Je proto nezbytné rozvíjet odolnost vůči rizikům souvisejícím se změnou klimatu s cílem chránit životně důležitou letištní infrastrukturu a zajistit kontinuitu služeb letištního provozu. 

Odolnost letiště lze definovat jako schopnost provozu a infrastruktury odolat vnějším poruchám způsobeným současnou proměnlivostí klimatu a budoucí změnou klimatu, včetně událostí s pomalým nástupem a účinků zvýšené četnosti a intenzity extrémních událostí, a zotavit se z nich. Očekává se, že tyto účinky na letiště se projeví v různých časových úsecích a mohou být přerušované nebo trvalé. Dopady, jako je zvyšování hladiny moří a zvyšování teploty, budou zažívány trvale, ale postupně, což umožní dlouhodobější plánování. Předpokládá se však, že k občasným rušivým povětrnostním dopadům, jako jsou silné srážky nebo konvektivní počasí, dojde se zvýšenou četností a/nebo intenzitou v důsledku změny klimatu, což vyžaduje opatření, která lze v závislosti na situaci proaktivně uplatňovat. 

Budování odolnosti vůči změně klimatu při současném zvládání významného růstu dopravy je dvojí výzvou. Tyto dvě otázky by proto neměly být řešeny izolovaně, ale souběžně. Zejména je důležité poznamenat, že nejúčinnějším a nákladově nejefektivnějším způsobem, jak toho dosáhnout, může být rozvoj odolnosti vůči změně klimatu v rámci probíhajícího zlepšování provozu a infrastruktury. Budou-li přijata opatření k rozvoji letiště, které by pojalo větší počet cestujících a letů, měla by být odolnost vůči změně klimatu považována za nedílnou součást tohoto úsilí. 

Burbidge (2016; 2018) poskytuje podrobný přehled hlavních rizik změny klimatu, která ovlivňují evropské letectví, jejich dopadů na infrastrukturu a provoz letišť a identifikuje možná adaptační opatření umožňující vyrovnat se s výzvami vyvolanými změnou klimatu: 

• Podle klimatických scénářů je pravděpodobné, že výskyt silných srážek bude častější. Silný déšť může ovlivnit propustnost letiště tím, že vyžaduje větší vzdálenost mezi letadly. Stávající odvodňovací kapacita povrchu letiště navíc nemusí být dostatečná pro řešení častějších a intenzivnějších srážek, což vede ke zvýšenému riziku zaplavení vzletové a přistávací dráhy a pojezdové dráhy. Podzemní infrastruktura, jako jsou elektrická zařízení, může být také ohrožena silným deštěm. Možná adaptační opatření by měla být zaměřena na zlepšení kapacity a pokrytí odvodňovacího systému a současně na zvýšení odolnosti podzemní infrastruktury vůči vodě (např. hydroizolace elektrických kabelů). 

• V některých regionech, zejména ve Středomoří, se očekává pokles průměrných ročních srážek. Nedostatečné srážky mohou vést k nedostatku vody a omezení vody, což může mít dopad jak na provoz, tak na infrastrukturu letišť. Desertifikace může způsobit poškození písku draků letadel a motorů, může dojít k zasahování písečných dun do vzletových a přistávacích drah a odbavovací plochy ovlivňující provoz letiště. Mezi vhodná opatření, která je třeba provést, patří nová strategie hospodaření s vodou zaměřená na úsporu vody, opětovné využívání vody a skladování dešťové vody a strukturální opatření na ochranu vzletových a přistávacích drah před písečnými dunami. 

• Očekává se zvýšení roční a denní maximální teploty spolu s vlnami veder, které se pravděpodobně stanou intenzivnějšími a trvalejšími. Rizika pro letištní infrastrukturu zahrnují tepelné poškození asfaltových povrchů vzletových a přistávacích drah a odbavovací plochy z hlediska deformace, což má dopad na únosnost a trvanlivost. Bude rovněž zapotřebí zvýšit letní chlazení letištních budov; v některých budovách může dojít k přehřátí, což může vést ke zdravotním problémům cestujících a zaměstnanců. Rizika extrémní teploty pro provoz zahrnují snížení tahu motoru letadla, což zase ovlivňuje požadavky na délku dráhy pro vzlety. Opatření zaměřená na zvýšení odolnosti vůči zvyšování teploty lze rozdělit na opatření týkající se letištních budov a vybavení (klimatizace, lepší izolace, rozvoj zelené infrastruktury) a opatření týkající se letecké infrastruktury (nové asfaltové materiály odolné vůči teplu, rozšíření vzletové a přistávací dráhy, lepší chlazení zařízení). 

• Očekává se, žesměry větru se budou měnit častěji a rychleji, zvýšená odchylka od převládajícího směru větru může způsobit, že dráhy budou mít více bočních větrů. Pokud jde o leteckou infrastrukturu, může dojít ke škodám způsobeným silným větrem a vybudování nové vzletové a přistávací dráhy s bočním větrem se může jevit jako nezbytné pro zvýšení odolnosti provozu. 

• Prognózy týkající se četnosti, umístění a intenzity bouří v Evropě jsou nejisté, ačkoli mnohé studie předpokládají, že v dlouhodobějším horizontu se celkový počet bouří sníží, zatímco nejsilnější bouře budou intenzivnější (zejména v severní a západní Evropě). Vzhledem k nárůstu teploty a zvýšené intenzitě slunečního záření se očekává, že vyšší intenzita konvekce způsobí narušení provozu, prodloužení trasy a související zpoždění. Větší konvektivní systémy středního rozsahu mohou mít dokonce potenciál ovlivnit několik letišť v regionu. Za účelem zvýšení odolnosti letišť vůči extrémním povětrnostním podmínkám je třeba zvážit různá adaptační opatření, včetně ochrany vzdušné infrastruktury před větrem a přesměrování letadel. 

• Zvýšení hladiny moří může vést k trvalému zaplavení pobřežních letišť a ztrátě kapacity, pokud nebudou přijata preventivní opatření, jako je výstavba námořní obrany. V dlouhodobějším horizontu by potenciální trvalá ztráta kapacity v některých lokalitách mohla mít dopad na celkovou kapacitu sítě a její provoz. Dopady vyššího výskytu prudkých bouří se mohou projevit v kratším časovém horizontu a mohou vést k dočasnému snížení kapacity a většímu zpoždění. 

• Navzdory skutečnosti, že se obecně očekává, že sněžení se sníží, může dojít k nárůstu dnů silného sněžení nebo sněžení v nových oblastech, což znamená, že některá zeměpisná oblast musí být připravena na silné zimní počasí. V takovém případě bude nutné zlepšit kapacitu letiště pro zimní údržbu. 

• Změna klimatu může způsobit změny v místní biologické rozmanitosti a vzorcích migrace volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, jakož i potenciální nárůst nebezpečí pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny. Změna migračních vzorců by mohla ovlivnit provoz letadel a zvýšit potenciál pro střety s ptáky. 

Výše uvedený přehled zdůrazňuje širokou variabilitu potenciálních dopadů změny klimatu na evropská letiště, které by mohly ovlivnit velmi různorodou škálu infrastruktur a operací, jakož i jejich vysoká místní specifika. Opatření zaměřená na zlepšení adaptační kapacity letišť (tj. pochopení problémů, jejich posouzení, výběr a provádění adaptačních opatření, komunikace a zapojení zúčastněných stran na letištích) proto vyžadují místní přístup. 

Úprava letištní infrastruktury a služeb je součástí možných řešení pro zajištění kontinuity dodavatelských řetězců pro podnikatelský a průmyslový sektor. Rizika změny klimatu ovlivňující leteckou dopravu ohrožují kontinuitu dodavatelského řetězce souvisejícího s leteckou nákladní dopravou.  Narušení dodavatelského řetězce by nakonec mohlo vést ke zvýšeným nákladům, které mohou mít dopad na kupujícího, dodavatele nebo celý dodavatelský řetězec.  Zajištění odolnosti letištní infrastruktury má rovněž zásadní význam pro zajištění konektivity destinací v regionech závislých na cestovním ruchu, což rovněž přispívá k hospodářskému rozvoji tohoto odvětví.