Letiště odolná vůči změně klimatu

Letiště jsou často klasifikována jako vnitrostátní kritická infrastruktura, protože hrají zásadní úlohu jak pro mobilitu, tak pro hospodářský růst. Vzhledem ke své pevné infrastruktuře a vysoké zranitelnosti vůči ničivým povětrnostním jevům jsou však obzvláště zranitelné vůči potenciálním důsledkům změny klimatu, které mohou mít provozní i komerční dopady. Je proto nezbytné rozvíjet odolnost vůči rizikům souvisejícím s klimatem s cílem chránit životně důležitou letištní infrastrukturu a zajistit kontinuitu provozu letišť. 

Odolnost letišť lze definovat jako schopnost provozu a infrastruktury odolávat vnějším narušením způsobeným současnou proměnlivostí klimatu a budoucí změnou klimatu a zotavit se z nich, včetně událostí s pomalým nástupem a účinků zvýšené četnosti a intenzity extrémních jevů. Očekává se, že k těmto dopadům na letiště dojde v různých časových obdobích a mohou být přerušované nebo trvalé. Dopady, jako je zvýšení hladiny moří a zvýšení teploty, budou pociťovány trvale, ale postupně, což umožní dlouhodobější plánování. Předpokládá se však, že k přerušovaným rušivým povětrnostním vlivům, jako jsou silné srážky nebo konvektivní počasí, dojde v důsledku změny klimatu se zvýšenou četností a/nebo intenzitou, což vyžaduje opatření, která lze proaktivně uplatňovat podle situace. 

Budování odolnosti vůči změně klimatu při současném zvládání významného růstu dopravy je dvojí výzvou. Tyto dvě otázky by proto neměly být řešeny izolovaně, ale paralelně. Zejména je důležité poznamenat, že nejúčinnějším a nákladově nejefektivnějším způsobem, jak toho dosáhnout, může být rozvoj odolnosti vůči změně klimatu v rámci probíhajícího zlepšování provozu a infrastruktury. Jsou-li přijímána opatření k rozvoji letiště pro větší počet cestujících a letů, měla by být za nedílnou součást považována odolnost vůči změně klimatu. 

Burbidge (2016; 2018) poskytuje podrobný přehled hlavních rizik změny klimatu ovlivňujících evropské letectví, jejich dopadů na infrastrukturu a provoz letišť a určil možná adaptační opatření, která umožní vypořádat se s výzvami vyvolanými změnou klimatu: 

• Silné srážky budou podle klimatických scénářů pravděpodobně častější. Silný déšť může ovlivnit propustnost letiště tím, že vyžaduje větší vzdálenost mezi letadly. Kromě toho stávající odvodňovací kapacita povrchu letiště nemusí být dostatečná pro řešení častějších a intenzivnějších srážek, což vede ke zvýšenému riziku zaplavení dráhy a pojezdové dráhy. Podzemní infrastruktura, jako jsou elektrická zařízení, může být také ohrožena silným deštěm. Možná adaptační opatření by měla být zaměřena na zlepšení kapacity a pokrytí odvodňovacího systému a současně na zvýšení odolnosti podzemní infrastruktury vůči vodě (např. hydroizolace elektrických kabelů). 

• V některých regionech, zejména ve Středomoří, se očekává pokles průměrných ročních srážek. Nedostatečné srážky mohou vést k nedostatku vody a vodním omezením, což může mít dopad jak na provoz, tak na infrastrukturu letišť. Desertifikace může způsobit poškození draků letadel a motoru pískem, může dojít k narušení písečných dun na vzletových a přistávacích drahách a odbavovací ploše, což může ovlivnit provoz letiště. Mezi vhodná opatření, která mají být provedena, patří nová strategie hospodaření s vodou zaměřená na úsporu vody, opětovné využívání vody a skladování dešťové vody a strukturální opatření na ochranu vzletových a přistávacích drah před písečnými dunami. 

• Očekává se zvýšení roční a denní maximální teploty spolu s vlnami veder, které budou pravděpodobně intenzivnější a trvalejší. Rizika pro letištní infrastrukturu zahrnují tepelné poškození asfaltových ploch vzletových a přistávacích drah a odbavovací plochy z hlediska deformace, což má důsledky pro nosnost a trvanlivost. Bude rovněž zapotřebí zvýšit letní chlazení letištních budov; u některých budov může dojít k přehřátí, což může vést ke zdravotním problémům cestujících a zaměstnanců. Rizika extrémní teploty pro provoz zahrnují snížení tahu leteckých motorů, což zase ovlivňuje požadavky na délku dráhy pro vzlety. Opatření zaměřená na zvýšení odolnosti vůči nárůstu teploty lze rozdělit na opatření týkající se letištních budov a vybavení (klimatizace, lepší izolace, rozvoj zelené infrastruktury) a opatření týkající se letecké infrastruktury (nové asfaltové materiály odolné vůči teplu, rozšíření vzletové a přistávací dráhy, lepší chlazení zařízení). 

• Očekává se, že směry větru se budou měnit častěji a rychleji, zvýšená odchylka od převládajícího směru větru může způsobit, že dráhy zaznamenají více bočních větrů. Pokud jde o leteckou infrastrukturu, může dojít ke škodám způsobeným silným větrem a vybudování nové příčné větrné dráhy se může jevit jako zásadní pro zvýšení odolnosti provozu. 

• Prognózy týkající se četnosti, polohy a intenzity bouří v Evropě jsou nejisté, ačkoli mnoho studií předpokládá, že v dlouhodobém horizontu se celkový počet bouří sníží, zatímco nejsilnější bouře budou intenzivnější (zejména v severní a západní Evropě). Vzhledem k nárůstu teploty a zvýšené insolaci se očekává vyšší intenzita konvekce způsobující narušení provozu, prodloužení trasy a související zpoždění. Větší konvektivní systémy ve středním měřítku mohou mít dokonce potenciál ovlivnit několik letišť v regionu. Je třeba zvážit různá adaptační opatření ke zvýšení odolnosti letišť vůči extrémním povětrnostním jevům, včetně ochrany letecké infrastruktury před větrem a přesměrování letadel. 

• Zvýšení hladiny moří může vést k trvalému zaplavení pobřežních letišť a ke ztrátě kapacity, pokud nebudou přijata preventivní opatření, jako je výstavba námořní obrany. V dlouhodobějším horizontu by potenciální trvalá ztráta kapacity v některých lokalitách mohla mít dopad na celkovou kapacitu a provoz sítě. Dopady vyššího výskytu bouřkových vln mohou být zaznamenány v krátkodobém horizontu a mohou vést k dočasnému snížení kapacity a zvýšeným zpožděním. 

• Navzdory skutečnosti, že se obecně očekává, že sněžení klesne, může dojít k nárůstu dnů silného sněžení nebo sněžení v nových oblastech, což znamená, že některá zeměpisná oblast musí být připravena na těžké zimní počasí. V takovém případě bude nutné zlepšit kapacitu zimní údržby letiště ´s. 

• Změna klimatu může způsobit změny jak v místní biologické rozmanitosti, tak v migračních vzorcích volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, jakož i potenciální nárůst nebezpečí pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny. Změna migračních vzorců by mohla ovlivnit provoz letadel a zvýšit potenciál pro údery ptáků. 

Výše uvedený přehled zdůrazňuje širokou variabilitu potenciálních dopadů změny klimatu na evropská letiště, které by mohly ovlivnit velmi různorodou škálu infrastruktur a operací, jakož i jejich vysoká místní specifika. Opatření zaměřená na zlepšení adaptační kapacity letišť (tj. pochopení problémů, posouzení problémů, výběr a provádění adaptačních opatření, komunikace a zapojení zúčastněných stran letiště) proto vyžadují místní přístup. 

Přizpůsobení letištní infrastruktury a služeb je součástí možných řešení pro zajištění kontinuity dodavatelských řetězců pro podnikatelský a průmyslový sektor. Rizika změny klimatu ovlivňující letectví ohrožují kontinuitu dodavatelského řetězce souvisejícího s leteckou nákladní dopravou.  Narušení dodavatelského řetězce může nakonec vést ke zvýšeným nákladům, které mohou mít dopad na kupujícího, dodavatele nebo celý dodavatelský řetězec.  Zajištění odolnosti letištní infrastruktury má rovněž zásadní význam pro zajištění konektivity destinací v regionech závislých na cestovním ruchu, což rovněž přispívá k hospodářskému rozvoji tohoto odvětví.   

Hlavními zúčastněnými stranami zapojenými do procesu, jehož cílem je zvýšit odolnost letišť vůči změně klimatu, jsou provozovatelé letišť, provozovatelé letadel (letecké společnosti), poskytovatelé letových navigačních systémů a inženýrské a stavební společnosti zajišťující provádění adaptačních opatření. Tyto zúčastněné strany jsou podporovány výzkumnými a poradenskými společnostmi, které poskytují posouzení rizik a zranitelnosti, klimatické projekce, předpovědi počasí a služby strategického plánování.

Faktory úspěchu pro zahájení, vypracování a provádění plánů letišť pro přizpůsobení se změně klimatu zahrnují dostupnost dostatečných informací, účinné zapojení a spolupráci příslušných zúčastněných stran, dostatečné finanční zdroje a politickou podporu.

Souborem adaptačních opatření, která jsou obecně považována za nákladově efektivní, jsou opatření, která rovněž řeší provozní potřeby letiště, např. zvyšování kapacity letiště, pokud jde o počet cestujících a pohyb letadel, a zároveň přispívají k budování odolnosti vůči změně klimatu. Tato opatření se klasifikují jako opatření „s nízkými výčitkami“, „bez výčitek“ a „prospěšná“. Mezi další nákladově efektivní opatření patří tzv. „měkká“ opatření, jako je školení zaměstnanců letišť a sdílení osvědčených postupů s ostatními letišti v regionu.

K těmto kompromisům může dojít také proto, že adaptační opatření letišť mohou vést ke zranitelnosti. Například letiště může začít pociťovat boční vítr, ale nemá dráhu pro boční vítr. To může vést k potřebě nové vzletové a přistávací dráhy, která způsobí změnu postupů a přepracování vzdušného prostoru, což může vést k dalšímu riziku pro životní prostředí v důsledku přerozdělení dopadu hluku kolem letišť.

Náklady na provádění stavebních a provozních opatření na letištích se výrazně liší v závislosti na konkrétním opatření, velikosti letiště, klimatickém regionu a řešených výzvách v oblasti klimatu. V podstatě jsou opatření na budování odolnosti stávající infrastruktury, např. protivětrná izolace leteckých zařízení, levnější ve srovnání s nově vybudovanou infrastrukturou, např. nová vzletová a přistávací dráha řešící vyšší výskyt bočního větru.

Opatření prospěšná pro všechny, která řeší jak otázky rozvoje letiště (v důsledku postupného růstu letecké dopravy), tak zároveň jejich odolnost vůči změně klimatu, mají největší přínos. Pokud jde o provádění těchto opatření, nedošlo by k rozporu mezi prosazováním hospodářských zájmů letiště a prováděním opatření, která letiště přizpůsobují změně klimatu, což by v případě, že by byla prováděna samostatně, mohlo významně ovlivnit hospodářství letiště. Proto je motivace zúčastněných stran vyšší a je snazší přidělit na tyto projekty finanční zdroje. Letiště jsou obecně důležitými hospodářskými uzly, a to jak z hlediska podnikání vytvořeného cestujícími na letištích, tak z hlediska letecké nákladní dopravy zboží. Pro tyto hospodářské činnosti mají zásadní význam adaptační opatření zajišťující dostupnost spolehlivé letištní infrastruktury. Je obzvláště důležitá pro naléhavé dopravní činnosti, jako je včasné dodání biologického materiálu pro transplantace. Zdroji financování opatření jsou obvykle společnosti provozující letiště, které mohou být podporovány z veřejných rozpočtů nebo prostřednictvím evropských finančních nástrojů.

Při provádění adaptačních opatření by měly být zohledněny vnitrostátní a evropské politiky týkající se ochrany životního prostředí a klimatického systému. Přizpůsobovací opatření musí být navíc v souladu s mezinárodně zavedenými normami a pravidly v oblasti letectví, aby byla zajištěna spolehlivost a bezpečnost letecké dopravy. Strategie pro evropské letectví uznává klíčovou úlohu, kterou letectví hraje při podpoře hospodářského růstu, vytváření pracovních míst, obchodu a mobility v EU, a zdůrazňuje význam přísných bezpečnostních norem pro konkurenceschopnost tohoto odvětví v EU. V roce 2015 předložila Komise revidovaný Evropský program pro bezpečnost letectví, který popisuje, jak je v EU řízena bezpečnost letectví.

Typická doba potřebná pro přípravu a provádění celé adaptační strategie pro letiště se pohybuje v řádu let, obvykle mezi 1–3 roky. Provádění jednotlivých opatření však může trvat pouze měsíce, pokud je dobře připraveno a provedeno účinně. Klíčovými aspekty hladkého provádění strategie pro přizpůsobení se změně klimatu jsou účinná spolupráce zúčastněných stran a dostatečné zdroje financování.

Doba trvání stavebních opatření prováděných na letišti je prakticky neomezená, pokud jsou dobře udržována. Doba trvání operativních opatření závisí na přidělení institucionálních a osobních zdrojů a na zapojení a spolupráci zúčastněných stran.