Omezení týkající se vody a přídělové právo na vodu

Aby se usnadnilo přijímání a provádění opatření k omezení vody a přídělových opatření pro vodu, je zapotřebí zapojení různých zúčastněných stran. Nejdůležitějšími postiženými odvětvími jsou dodávky vody pro domácnosti, zemědělství, průmysl a cestovní ruch, přičemž zúčastněnými stranami jsou jednotlivci, organizace, instituce, osoby s rozhodovací pravomocí nebo tvůrci politik, kteří tato opatření určují nebo jsou jimi ovlivněni. Kromě možností přímé kontroly a prosazování ze strany veřejných orgánů má pro široké a řádné provádění a doladění těchto opatření zásadní význam zapojení zúčastněných stran, aby se dosáhlo co nejvyšší účinnosti. 

Omezenívody a opatření týkající se přídělového systému vody jsou často prováděny jako součást plánů nebo strategií pro zvládání sucha. Je důležité podporovat aktivní účast všech příslušných zúčastněných stran při vypracovávání těchto plánů s cílem získat různá stanoviska zúčastněných stran a zmírnit konflikty mezi zúčastněnými stranami před rozhodovacím procesem. Účelný popis legitimních zúčastněných stran, včetně jejich zájmů, hodnot a přístupů k riziku, je předpokladem pro vypracování těchto plánů a strategií a pro zajištění pochopení jejich vazby na institucionální politiku v oblasti sucha. Místní zúčastněné strany mají nejlepší znalosti o různých odvětvích využívání vody a složkách hydrologického cyklu a mohou zajistit, aby cíle byly soudržné a byly prováděny tam, kde jsou socioekonomické náklady nejnižší. Aktivní účast přispívá k dosažení optimální udržitelné rovnováhy s ohledem na sociální, hospodářské a environmentální aspekty a usnadňuje dlouhodobé pokračování rozhodování na základě konsensu. 

Příkladem možného zdroje konfliktu je rozdělení vodních zdrojů mezi odvětví pitné vody a zemědělství v období sucha. Přednost se obvykle dává odvětví pitné vody, které uspokojuje 100 % potřeb, zatímco množství přidělená na zavlažování v zemědělství závisí na zbývající dostupnosti vody a jen zřídka odpovídají potřebám. Aby se zvýšilo přijetí upřednostňování využívání vody během sucha, jak je stanoveno v plánech a strategiích pro zvládání sucha, je důležité spojit zúčastněné strany z odvětví pitné vody a zemědělství a umožnit diskuse o tom, jak stanovit priority a vyvážit různé zájmy. 

Omezenítýkající se vody a příděly jsou velmi účinná opatření ke snížení poptávky po vodě během nedostatku vody a mimořádných situací sucha. Mohou být realizovány velmi rychle a mají rychlý vliv na snížení poptávky po vodě. V některých případech jsou dokonce účinné v dlouhodobém horizontu, kdy se omezení již neukládají kvůli účinkům učení. Obě opatření by však neměla být prováděna záměrně, aby se dlouhodobě zmírnily problémy s nedostatkem vody. Důležitým faktorem úspěchu obecně je vědomé zapojení zúčastněných stran a široké veřejnosti a zákonná pravomoc zavést omezení týkající se vody pro společnost. 

Omezujícím faktorem je, že opatření jsou účinná pouze tehdy, je-li kontrolováno dodržování předpisů, což může vést k vysokým nákladům na monitorování. Kromě toho je vytváření nezbytných plánů, postupů a právních předpisů pro zvládání sucha velmi časově náročný proces spojený s administrativními náklady. 

Povinná omezení týkající se vody mohou v krátké době přinést významnou úsporu vody, srovnatelnou pouze s výrazným zvýšením cen. Omezení jsou obvykle upřednostňována před ekonomickými nástroji v dočasných situacích s kriticky omezenými dodávkami vody. Tato opatření jsou však spojena se snížením socioekonomického blahobytu a významným snížením toků vládních příjmů, které mohou být potřebné k provádění opatření ke zvýšení účinnosti systému. Omezení týkající se vody způsobují nepříjemnosti, náklady na alokační účinnost a značné náklady na prosazování. 

Další opatření, jako jsou podrobné plány pro zvládání sucha a zavedení spolehlivého systému včasného varování před suchem, který umožní opatrnější využívání zbývajících vodních zdrojů, jsou z hospodářského hlediska relevantní, neboť mohou pomoci snížit riziko zavedení přísných omezení týkajících se vody nebo přídělových opatření. 

Rámcovásměrnice o vodě může příslušné správní orgány orientovat na úsporu vody obecně. Článek 9 (ceny vody) rámcové směrnice o vodě lze provést v kombinaci somezeními týkajícími se vody. Plány pro zvládání sucha, které mohou být rovněž předmětemprogramu opatřenípodle rámcové směrnice o vodě, obvykle zahrnují omezení a metody přidělování v případě sucha. Praxe omezování spotřeby vody v době nedostatku vody nebo sucha je součástí politik mnoha členských států v oblasti přidělování vody a vněkterých členských státech jsou omezení stanovena podle hierarchie uživatelů vody. Pravidla pro odběr vody jsou někdy přísnější v oblastech trpících chronickým nedostatkem vody. V roce 2020bylo vydáno novénařízeníEU o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody k zavlažování vzemědělství (nařízení (EU) 2020/741). Opětovně využívaná voda je důležitým zdrojem v době nedostatku vody. 

Omezenívody a přídělová opatření lze provést velmi rychle během nedostatku vody a sucha (během několika dnů až týdnů). Provádění těchto opatření mohou urychlit jasné postupy, například stanovené v plánu řízení sucha. Dohoda o těchto postupech však může býtčasově náročnější, neboť by měla zahrnovat všechny příslušné zúčastněné stranya může mít protichůdné zájmy,například pokud jde o upřednostňování dodávek vody do různých odvětví. 

Životnost vodovodních apřídělových opatření je obvykle less než 1 rok, protože se používají jako nouzová opatření během nedostatku vody a sucha. Účinnost těchto opatřeníby měla býtprůběžněvyhodnocována a postupy provádění těchto opatření by měly být odpovídajícím způsobem upraveny. V případě přetrvávajícího nedostatku vodyby měla být upřednostněna jiná opatření, která jsou prováděna a udržována dlouhodobě.