Dotované pojištění proti suchu pro zemědělce v Rakousku

Očekává se, že změna klimatu zvýší četnost a závažnost zemědělských a ekologických such (Seneviratne et al., 2021). V Evropě je riziko sucha obzvláště akutní ve středomořském regionu, ale postihuje i jiné regiony, včetně Rakouska. V Rakousku je oblast severně od Dunaje a ve východním Rakousku, kde se pěstují pšeničná pole, s největší pravděpodobností vážně zasažena suchem (Kromp-Kolbet al., 2014).

Sucha jsou rakouskou vládou klasifikována jako události s nízkou pravděpodobností výskytu a velkým dopadem vzhledem k jejich poměrně vzácnému výskytu,ale vysoké zátěži (BMNT, 2017). Posuzování pravděpodobnosti výskytu sucha a kvantifikace výsledných dopadů na odvětví zemědělství je složité, zejména na vnitrostátní úrovni. Důvodem je specifická povaha dopadů sucha na plodiny, regionální rozsah, v němž k dopadům sucha dochází, a složitost modelů predikce rizik.

Řízení rizik sucha je součástí celkového přístupu k řízení rizik v zemědělství. V posledních desetiletích v Rakousku sucha snížila výnosy potravinářských a krmných plodin, což zemědělcům způsobilo hospodářské ztráty. To přinutilo rakouskou vládu zasáhnout ad hoc kompenzacemi na podporu postižených zemědělců. V mnoha zemích jsou pojistné produkty pro odvětví zemědělství často založeny na systému náhrad podle vzniklých ztrát, ačkoli v poslední době byly vyvinuty nové systémy spojené s úrovní srážek nebo počtem suchých nebo horkých dnů (tj. pojištění na základě indexu). Od roku 1900 kompenzovala rakouská vláda zemědělské ztráty způsobené suchem fiskálními a daňovými opatřeními a přímými kompenzacemi (doplněnými technickými opatřeními, jako je zavlažovací infrastruktura a regulační opatření, která umožňují širší plodinovou plochu a období sklizně), přičemž čerpala z vyrovnávacího fondu pro přírodní katastrofy. Vláda zejména vynaložila 57, 21, 32 a 35 milionů EUR v letech 1992, 1994, 2003 a 2013 na odškodnění zemědělců za hospodářské ztráty způsobené suchem (IIASA,2017). Vzhledem k rostoucí četnosti a rozsahu sucha vyvinula rakouská vláda nový přístup k řízení rizika sucha. Nový přístup rozšiřuje stávající systém veřejno-soukromého pojištění pro škody způsobené krupobitím a mrazem, který kombinuje produkty založené na náhradě škody a indexech v případě sucha.

Cílem zavedení systému veřejného a soukromého pojištění kombinujícího pojistné plnění a indexové produkty pro zemědělské škody související se suchem je:

1. zajistit spravedlivější a rychlejší krytí škod zemědělcům, což by mělo vést k tomu, že zemědělci budou méně závislí na veřejných dotacích, méně náchylní k hospodářským obavám a jejich dopadům na duševní zdraví a lépe připraveni překonat extrémní události;
2. vytvořit finanční nástroj pro řízení rizik, který vládě umožní pracovat s každoročně programovatelným rozpočtem (ve srovnání s nepředvídanými náklady ad hoc) a je založen na kombinaci veřejných prostředků, příspěvků soukromého sektoru a plateb jednotlivých zemědělců.

Pojišťovací systém pro ztráty související se suchem má dva hlavní rysy:

1. Skládá se z nových produktů založených na indexu, které doplňují klasické produkty založené na náhradě škody (které zohledňují prokázanou ztrátu obratu nebo výroby). Produkty založené na indexu zohledňují odchylky v ukazateli počasí, jako je počet (po sobě jdoucích) dnů bez deště nebo množství srážek. Náhrada je vyplacena, pokud počet mokrých dnů nebo celkový úhrn srážek v předem stanoveném období zůstane nižší než procento desetiletého průměru za toto období, a to bez ohledu na škodu. Tyto produkty založené na indexu obecně usnadňují rychlejší vyplácení náhrad, čímž dříve uvolňují hospodářský tlak ze strany zemědělců a snižují dopady na duševní zdraví.
   
   
2. Jedná se o systém pojištění financovaný veřejným a soukromým sektorem, v němž vláda sdílí náklady na riziko se zemědělci, na rozdíl od kompenzace za riziko sucha financované výhradně veřejnými orgány. Stát financuje 55 % nákladů na pojistné s cílem snížit celkové náklady pro daňové poplatníky a zároveň podporovat zemědělce. Systém prémiových dotací umožňuje lepší rozpočtové řízení, a to jak pro vládu, tak pro zemědělské profesionály, kteří jsou pojištěni, kteří jsou méně závislí na dotacích a lépe připraveni překonat extrémní události.

Tento nový režim se vyvinul rozšířením stávajícího systému pojištění proti krupobití a mrazu na krytí rizik sucha (a bouří), čímž nahradil starý ad hoc platební systém z Národního zemědělského fondu pro případ katastrof za ztráty související se suchem.

V Rakousku je většina pojistných produktů souvisejících se zemědělstvím spojena s Rakouským sdružením pro pojištění krupobití (Österreichische Hagelversicherung VVaG (ÖHV)), což je sdružení několika rakouských pojišťoven založené na vzájemnosti, tj. pojišťovací forma v neziskové organizaci. ÖHV spravuje pojišťovnu, zatímco prodej pojistných smluv je odpovědností jednotlivých pojišťoven. Od roku 1995 byla v rámci pojištění pro více rizik zavedena nová rizika kromě krupobití; v roce 2000 byla poprvé zahrnuta rizika sucha u vybraných plodin. Historicky ÖHV nabízela pouze produkty založené na náhradě škody, jako je její hlavní produkt AGRAR Universal (Agricultural Universal), který existuje dodnes.

V současné době jsou rizika sucha v zemědělství v Rakousku kryta klasickým pojištěním založeným na výnosu nebo odškodnění, AGRAR Universal, doplněným o produkt založený na indexu pro dodatečnou kompenzaci.

• AGRAR Universal zajišťuje mnoho různých plodin[1] proti dlouhému seznamu rizik, jako jsou krupobití, mráz, sucho, tlak sněhu, bouře a přívalové deště. Konkrétně v případě sucha pojištění kryje skutečné ztráty způsobené suchem, pokud výnosy na hektar zůstanou pod stanovenou prahovou hodnotou výnosu („Ertragsgrenze“). Vzhledem ke složitosti posuzování referenčních výnosů pro srovnání ztrát u travních porostů, cukrové řepy, vinic a sadů nejsou pro tyto plodiny k dispozici klasické pojištění proti suchu AGRAR.
• První pojištění založené na indexu, tzv. index sucha, bylo pro travní porosty zavedeno v roce 2015. V letech 2016 a 2017 bylo toto pojištění rozšířeno na kukuřici, ozimou pšenici a cukrovou řepu. V budoucnu mohou být přidány další plodiny. Index sucha zohledňuje dva nejdůležitější parametry škod způsobených suchem: Nedostatek srážek a tepla. Náhrada se vyplatí, pokud dešťové srážky v období relevantním pro daný systém pěstování plodin klesnou pod stanovený procentní podíl desetiletého průměrného úhrnu srážek; pokud jde o teplo, přidává se dodatečná kompenzace za každý den přesahující 30 °C během téhož období. Procentní podíl, který si účastník pojištění zvolí, určuje jak pojistné, tak vyplacené odškodnění.

Všechny pojištěné osoby mají nárok na 55% státní dotaci na své pojištění proti rizikům krupobití, mrazu, sucha, bouří a silných nebo přetrvávajících dešťů v rostlinném odvětví[2].

[1] obiloviny, brambory, dýně pro produkci semenného oleje, sója, slunečnice, hrách

[2] Viz Österreichische Hagelversicherung

Vnitrostátní a regionální orgány

Podle rakouského zákona o dotacích na pojištění proti krupobití (Hagelversicherungsförderungsgesetz)[1] musí spolková vláda v případě extrémních povětrnostních podmínek nabídnout zemědělskému odvětví náhradu škody a pojistné. V roce 2016 rakouská vláda nahradila svůj systém plateb ad hoc za škody související se suchem rozšířením stávajícího systému pojištění proti krupobití a mrazu veřejného a soukromého sektoru, který kombinuje produkty založené na odškodnění a indexech tak, aby zahrnoval rizika související se suchem. Tento přístup je financován z Fondu pro přírodní katastrofy( Katastrophenfonds), který je financován z ročních daní z příjmů a výnosů z kapitálu a zisků společností. Výdaje federální vlády na dotace na pojištění (tj. 27,5 % pojistného) jsou navýšeny o provinční vládní dotace.

Rakouské pojištění krupobití (Österreichische Hagelversicherung VVaG – ÖHV).

ÖHV je sdružení vzájemného pojištění, které vlastní jeho pojistníci a které má neziskový obchodní formát („Versicherungsverein auf Gegenseitigkeit“). Sdružení nabízí a spravuje pojištění, zatímco přidružené jednotlivé pojišťovny pojistky prodávají. Postupem času se systém pojištění odpovědnosti ÖHV vyvinul do smíšeného systému zahrnujícího jak produkty založené na odškodnění, tak produkty založené na indexu.

Zemědělci

V Rakousku je přibližně 155 000 zemědělských podniků (Rakouskýstatistický úřad, 2022). Tito zemědělci nakupují (dotované) pojistné, přičemž v roce 2016 bylo aktivních přibližně 65 000 pojistných smluv[2]. Pojistné krytí je v zahradnictví téměř 100%; 70–75 % u ovoce a plodin na orné půdě; a přibližně 30 % u travních porostů a hospodářských zvířat (Sinabellet al., 2016).

[1] zavedená od roku 1955, ale postupně rozšířená o několik rizik kromě krupobití

[2] Podle Österreichische Hagelversicherung

Faktory úspěchu zahrnují:

• Pojistná složka založená na indexu: Rakouský systém pojištění proti suchu je inovativní, neboť zahrnuje dva systémy, tj. pojištění založené na odškodnění s ohledem na ztráty z výnosů a doplňkové pojištění založené na indexu s ohledem na fyzikální faktory počasí pro dodatečnou kompenzaci. Druhá sloučenina nabízí zemědělcům relativně bezproblémový a rychlý způsob, jak získat kompenzaci za ztráty výnosů ve srovnání s produktem založeným na odškodnění. Pojistné náhrady založené na indexu mohou být vypláceny automaticky, protože výpočet platby je založen na standardních zaznamenaných údajích o počasí namísto komplexních odhadů ztráty výnosů. Vedle jednoduchého a transparentního odhadu odškodnění a rychlosti plateb jsou dalšími výhodami pojistných produktů založených na indexu oproti pojistným produktům založeným na odškodnění nižší administrativní náklady,nižší morální hazard a lepší duševní zdraví zemědělců ( Linnerooth-Bayer a Hochrainer-Stigler, 2015).
• Dotované pojištění: Skutečnost, že stát pokrývá přibližně polovinu nákladů na pojistné, motivuje zemědělce, aby se rozhodli pro pojištění proti suchu. Krytí rizika sucha dotováním pojištění znamená, že vládní výdaje jsou konzistentní po celý rok – na rozdíl od podstatných ad hoc částek přidělených v rámci krizového řízení během nepředvídatelných období sucha. Riziko sucha, které dříve nesla pouze vláda prostřednictvím vyplácení náhrad, je navíc spojeno s dotovaným systémem pojištění sdíleným se zemědělskými profesionály, což snižuje tlak na veřejné finance a daňové poplatníky.  

Mezi omezující faktory patří rostoucí náklady na prémie – pro zemědělce – a dotace prémií – pro stát – portfolií s více riziky a portfolií s více plodinami v souvislosti se změnou klimatu a rostoucím rizikem. Zemědělci čelí komplexnímu souboru rizik způsobených nejen počasím a klimatem, ale také změnami politiky a trhy. Zejména pro malé zemědělce může být obtížné financovat pojištění navzdory (štědrým) dotacím. Volatilita cen, potřeba doplnit příjmy zemědělských podniků o vstupy z jiných zdrojů, aby byly splněny požadavky na financování, nebo zajištění nástupnictví (tj. kdo bude i nadále podnikat) jsou příklady aspektů, které zvyšují tlak na duševní zdraví zemědělců. Mnoho malých zemědělců by dále upřednostnilo řešení založená na produkci pro řízení rizik (např. zavlažovací infrastruktura pro řízení rizika sucha) před jinými možnostmi,jako je pojištění ( Palka a Hanger-Kopp, 2020). Většina zemědělců však kombinuje opatření založená na produkci s pojistnými produkty, včetně pojistného produktu s více riziky, pojistného produktu založeného na odškodnění (jako „AGRAR Universal“) a indexového produktu specifického pro sucho – kromě diverzifikace příjmů mimo zemědělský podnik nebo vyjednávání forwardových smluv a prodejních cen (Palka a Hanger-Kopp, 2020). Aby bylo možné reagovat na výzvy spojené se změnou klimatu, je třeba dále zlepšovat dovednosti zemědělců v oblasti řízení rizik, např. prostřednictvím veřejné podpory nad rámec rizikového financování.

Potenciální náklady sucha pro zemědělství

Posuzování nákladů a přínosů dotovaného systému pojištění proti suchu je složité, protože je obtížné (i) předvídat výskyt extrémních událostí a (ii) měřit dopad těchto událostí. Hochrainer-Stigler a Hanger-Kopp (2017) přesto navrhují posouzení nákladů na riziko (pro kukuřici v Rakousku), a tudíž i ekonomické váhy dotace na pojištění proti suchu ve střednědobém horizontu. Při porovnávání současných a budoucích pravděpodobností výskytu sucha a souvisejících nákladů vypočítali, že roční náklady rakouského státu na financování 50 % prémií na index sucha u kukuřice (18 milionů EUR v roce 2050 ve srovnání s 13 miliony EUR dnes) by představovaly přibližně polovinu nákladů na kompenzaci každoročně se měnících ztrát výnosů způsobených suchem, tj. fiskálního rizika pro stát (v rámci RCP 4.5).

Přínosy pro vládu

Výhody systému založeného na pojištění pro stát zahrnují schopnost pracovat s každoročně programovatelným rozpočtem, který lze vyrovnávat v průběhu fiskálního roku (na rozdíl od nepředvídaných kompenzací ad hoc). Systém řízení zemědělských rizik založený na předvídání a sdílení rizik rovněž umožňuje sdílet rizika se soukromými subjekty.

 Přínosy pro zemědělce

Důsledky zemědělských ztrát postihují zemědělce a zemědělské komunity ekonomicky, ale mohou mít také silný dopad na jejich duševní zdraví, rostoucí stres, úzkost, emocionální a psychickou úzkost, což může vést k depresi, posttraumatické stresové poruše a sebevražedným myšlenkám. Zavedení doplňkového systému pojištění založeného na indexaci kompenzace na meteorologické faktory zjednodušuje kompenzaci a snižuje potenciální dopady ekonomické nejistoty na duševní zdraví. Díky dotacím je pojištění rizik pro zemědělce cenově dostupnější a jako takové může vést k vyššímu procentu chráněných zemědělců. Pojistné, které vytvořila nezisková organizace (ÖHV), není koncipováno tak, aby bylo ziskové, a proto by mělo být pro zemědělce cenově dostupnější než pojistný produkt soukromého trhu. Míra rozšíření pojistných produktů na trhu v Rakousku je vysoká, přičemž téměř 100% pojistné krytí v zahradnictví se pohybuje mezi 70–75 % u ovoce a orné půdy a přibližně 30 % u travních porostů a hospodářských zvířat (Sinabellet al., 2016). Více než tři čtvrtiny z 500 dotovaných rakouských zemědělců vyjádřily podporu veřejně dotovanému systému pojištění proti suchu, ať už v kombinaci s náhradami založenými na odškodnění za velké katastrofy, či nikoli (Palka a Hanger-Kopp, 2020). 

Zapojení rakouského státu do financování pojištění proti suchu bylo dosaženo změnou zákona o dotacích na pojištění proti krupobití (Hagelversicherungsförderungsgesetz) a zákona o fondechpro přírodní katastrofy( Katastrophenfonds ) v roce 2016 s cílem nahradit platby z katastrofických fondů ad hoc pojistitelnými rizikypro škody způsobené suchem (BMNT,2017). Samotný fond je založen na zákoně o dotacích na pojištění proti krupobití(Hagelversicherungsförderungsgesetz)z roku 1955, který byl postupně rozšířen o několik rizik kromě krupobití, včetně sucha v roce 2016.

Systém je podporován společnou zemědělskou politikou EU (SZP), která vybízí vlády, aby dotovaly řízení zemědělských rizik.

V letech 2016 a 2017 probíhaly v parlamentu diskuse o schválení novely zákona o Fondu pro přírodní katastrofy a rozšíření pojištění proti krupobití na další extrémní události, jako je sucho, s cílem nahradit náhrady ad hoc dotovaným systémem veřejného a soukromého pojištění proti suchu.

Systém pojištění stále existuje a neustále se vyvíjí, včetně rozvoje pojištění indexu sucha pro nové plodiny, např. pro travní porosty v roce 2023, pro vinice v roce 2024.

Dr. Hochrainer-Stigler

Head of Risk Analysis and Modelling Group, Risk and Resilience Programme at the International Institute for Applied Systems Analysis (IIASA)

Member of Integrated Disaster Risk Management Society (IDRiM) and Global Alliance of Disaster Research Institutes (GADRI)

hochrain@iiasa.ac.at

Dr. Hanger-Koop

Research associate at IIASA and ETH Zurich

hanger@iiasa.ac.at

IIASA, 2017, Pojištění proti suchu v zemědělství: Rakousko jako případová studie - informativní přehled, Mezinárodní institut pro aplikovanou systémovou analýzu, Laxenburg, Rakousko. K dispozici na adrese https://pure.iiasa.ac.at/id/eprint/15067/1/IIASA%20factsheets_droughtins_AT.pdf 

Zákon o dotacích na pojištění proti krupobití / Hagelversicherungsförderungsgesetz