All official European Union website addresses are in the europa.eu domain.
See all EU institutions and bodies
Osman Kartal, ClimateChangePIX/EEA
Dotovaný veřejno-soukromý systém pojištění proti suchu pro zemědělství přijatý rakouskou vládou kombinuje pojištění založené na odškodnění s produkty založenými na indexu počasí. Jeho cílem je připravit zemědělce na překonání extrémních jevů, snížit jejich závislost na dotacích a jako takové podporovat jejich pohodu a duševní zdraví a zároveň prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru umožnit lepší finanční plánování.
Zemědělství je velmi citlivé na extrémy počasí, jako jsou sucha, povodně, bouře, krupobití a horko. Zejména sucho představuje významnou výzvu pro zemědělce a vlády kvůli svému potenciálu a negativnímu dopadu na výnosy plodin. Změna klimatu zesiluje výskyt a závažnost sucha a zvyšuje riziko zemědělských ztrát. V Rakousku vedly nedávné ztráty plodin způsobené suchem a dopady na zemědělskou produkci vládu k přijetí dotovaného systému pojištění proti suchu pro zemědělce. Tento systém nahrazuje tradiční přístup poskytování ad hoc kompenzací zemědělcům za ekonomické škody způsobené suchem. Systém pojištění veřejného a soukromého sektoru kombinuje produkty založené na odškodnění a indexu za zemědělské škody související se suchem s cílem:
- zajistit spravedlivější a rychlejší pokrytí škod způsobených zemědělcům, což by mělo vést k tomu, že zemědělci budou méně závislí na veřejných dotacích, budou méně trpět problémy s duševním zdravím v důsledku hospodářských problémů a udržitelněji připraveni na překonání extrémních jevů;
- vytvořit nástroj pro řízení rizik a financování, který vládě umožní pracovat s každoročně programovatelným rozpočtem (ve srovnání s krizovým řízením s nepředvídanými kompenzacemi ad hoc) a bude založen na kombinaci veřejných prostředků, příspěvků soukromého sektoru a plateb jednotlivých zemědělců.
Referenční informace
Popis případové studie
Výzvy
Očekává se, že změna klimatu zvýší četnost a závažnost zemědělských a ekologických such (Seneviratne et al., 2021). V Evropě je riziko sucha obzvláště akutní ve středomořském regionu, ale postihuje i další regiony, včetně Rakouska. V Rakousku je s největší pravděpodobností suchem vážně zasažen region severně od Dunaje a východní Rakousko, kde se pěstují pšeničná pole (Kromp-Kolb et al., 2014).
Rakouská vláda klasifikuje sucha jako události s nízkou pravděpodobností výskytu a velkým dopadem vzhledem k jejich poměrně vzácnému výskytu, ale vysoké zátěži (BMNT, 2017). Posouzení pravděpodobnosti výskytu sucha a vyčíslení výsledných dopadů na odvětví zemědělství je složité, zejména na vnitrostátní úrovni. Důvodem je specifická povaha dopadů sucha pro jednotlivé plodiny, regionální rozsah, v němž k dopadům sucha dochází, a složitost modelů predikce rizik.
Řízení rizik sucha je součástí celkového přístupu k řízení rizik v zemědělství. V posledních desetiletích snížila sucha v Rakousku výnosy potravinářských a krmných plodin, což zemědělcům způsobilo hospodářské ztráty. To přinutilo rakouskou vládu zasáhnout formou kompenzací ad hoc na podporu postižených zemědělců. V mnoha zemích jsou pojistné produkty pro odvětví zemědělství často založeny na kompenzačním systému podle vzniklých ztrát, i když v poslední době byly vyvinuty nové systémy spojené s úrovní srážek nebo počtem suchých nebo horkých dnů (tj. pojištění založené na indexu). Od 19. století rakouská vláda kompenzovala zemědělské ztráty způsobené suchem fiskálními a daňovými opatřeními a přímou kompenzací (doplněnou technickými opatřeními, jako je zavlažovací infrastruktura a regulační opatření umožňující širší osevní plochu a období sklizně), přičemž čerpala z vyrovnávacího fondu pro přírodní katastrofy. Vláda zejména vynaložila 57, 21, 32 a 35 milionů EUR v letech 1992, 1994, 2003 a 2013 na kompenzaci hospodářských ztrát zemědělců v důsledku sucha (IIASA, 2017). Vzhledem k rostoucí četnosti a rozsahu sucha vyvinula rakouská vláda nový přístup k řízení rizik sucha. Nový přístup rozšiřuje stávající systém veřejného a soukromého pojištění škod způsobených krupobitím a mrazem, který kombinuje produkty založené na odškodnění a indexu s událostmi sucha.
Politický kontext adaptačního opatření
Case developed and implemented as a climate change adaptation measure.
Cíle adaptačního opatření
Cílem zavedení systému veřejného a soukromého pojištění kombinujícího produkty založené na odškodnění a indexu za škody způsobené suchem v zemědělství je:
- zajistit spravedlivější a rychlejší pokrytí škod zemědělcům, což by mělo vést k tomu, že zemědělci budou méně závislí na veřejných dotacích, méně náchylní k hospodářským obavám a jejich dopadu na duševní zdraví a lépe připraveni na překonání extrémních jevů;
- vytvořit finanční nástroj pro řízení rizik, který vládě umožní pracovat s každoročně programovatelným rozpočtem (ve srovnání s nepředvídanými náklady ad hoc) a který bude založen na kombinaci veřejných prostředků, příspěvků soukromého sektoru a plateb jednotlivých zemědělců.
Možnosti adaptace implementované v tomto případě
Řešení
Pojistný systém pro ztráty související se suchem má dva významné rysy:
- Skládá se z nových produktů založených na indexu, které doplňují klasické produkty založené na odškodnění (které zohledňují prokázanou ztrátu obratu nebo výroby). Produkty založené na indexu zohledňují odchylky v ukazateli počasí, jako je počet (po sobě jdoucích) dnů bez deště nebo množství srážek. Náhrada se vyplácí, pokud počet mokrých dnů nebo celkové množství srážek v předem stanoveném období zůstane pod procentním podílem desetiletého průměru za toto období, bez ohledu na škodu. Tyto produkty založené na indexu obecně usnadňují rychlejší vyplácení kompenzací, čímž uvolňují ekonomický tlak ze strany zemědělců dříve a snižují dopady na duševní zdraví.
- Jedná se o systém pojištění financovaný z veřejných a soukromých zdrojů, v němž vláda sdílí rizikové náklady se zemědělci na rozdíl od kompenzace za riziko sucha financované výhradně veřejnými orgány. Stát financuje 55 % nákladů na pojistné s cílem snížit celkové náklady daňových poplatníků a zároveň podpořit zemědělce. Systém prémiových dotací umožňuje lepší řízení rozpočtu, a to jak pro vládu, tak pro zemědělské profesionály, kteří se přihlašují k pojištění, kteří jsou méně závislí na dotacích a lépe připraveni na překonání extrémních událostí.
Tento nový režim se vyvinul rozšířením stávajícího systému pojištění proti krupobití a mrazu tak, aby pokrýval rizika sucha (a bouří), čímž nahradil starý ad hoc systém plateb z Národního zemědělského fondu pro katastrofy za ztráty související se suchem.
V Rakousku je většina pojistných produktů souvisejících se zemědělstvím přidružena k Rakouské asociaci pro pojištění krupobití (Österreichische Hagelversicherung VVaG (ÖHV)), která je sdružením několika rakouských pojišťoven založených na vzájemnosti, tj. formátu pojišťovací činnosti v neziskové organizaci. ÖHV spravuje pojišťovací fond, zatímco prodej pojistných smluv je odpovědností jednotlivých pojišťoven. Od roku 1995 byla ve vícerizikovém pojištění zavedena nová rizika kromě krupobití; v roce 2000 byla rizika sucha poprvé zahrnuta do výběru plodin. Historicky společnost ÖHV nabízela pouze produkty založené na odškodnění, jako je její hlavní produkt AGRAR Universal (Agricultural Universal), který existuje dodnes.
V současné době jsou rizika sucha v zemědělství v Rakousku kryta klasickým pojištěním založeným na výnosech nebo odškodnění, AGRAR Universal, doplněným o indexovaný produkt pro dodatečnou kompenzaci.
- AGRAR Universal na základě odškodnění pojišťuje mnoho různých plodin [1] proti dlouhému seznamu rizik, jako jsou krupobití, mráz, sucho, tlak sněhu, bouře a přívalové deště. Konkrétně v případě sucha se pojištění vztahuje na skutečné ztráty způsobené suchem, pokud výnosy na hektar zůstávají pod stanovenou prahovou hodnotou výnosu („Ertragsgrenze“). Vzhledem ke složitosti posuzování referenčních výnosů pro srovnávání ztrát na travních porostech, cukrové řepě, vinicích a ovocných sadech není pro tyto plodiny k dispozici klasické pojištění proti suchu AGRAR.
- První pojištění založené na indexu, „index sucha“, bylo zavedeno pro travní porosty v roce 2015. V letech 2016 a 2017 bylo toto pojištění rozšířeno na kukuřici, ozimou pšenici a cukrovou řepu. V budoucnu mohou být přidány další plodiny. Index sucha zohledňuje dva nejdůležitější parametry poškození suchem: nedostatek srážek a tepla. Vyrovnání se vyplácí, pokud srážky v období relevantním pro dotčený systém pěstování plodin klesnou pod stanovený procentní podíl desetiletých průměrných srážek; v případě tepla se za každý den přesahující 30 °C ve stejném období připočte dodatečná kompenzace. Procento zvolené pojistníkem určuje jak pojistné, tak vyplacenou kompenzaci.
Na všechny pojištěné osoby se vztahuje 55% státní dotace na jejich pojištění proti rizikům krupobití, mrazu, sucha, bouří a silných nebo trvalých dešťů v odvětví rostlin [2].
[1] obiloviny, brambory, dýně pro výrobu semenného oleje, sója, slunečnice, hrách
Další podrobnosti
Účast zúčastněných stran
Vnitrostátní a regionální orgány
Podle rakouského zákona o subvencích na krupobití ( Hagelversicherungsförderungsgesetz)[1] musí spolková vláda v případě extrémního počasí nabídnout odvětví zemědělství odškodnění a pojistné. V roce 2016 nahradila rakouská vláda svůj systém ad hoc plateb za škody související se suchem rozšířením stávajícího systému pojištění škod způsobených krupobitím a mrazem veřejného a soukromého sektoru, který kombinuje produkty založené na odškodnění a indexu tak, aby zahrnovaly rizika související se suchem. Tento přístup je financován Fondem pro přírodní katastrofy (Katastrophenfonds), který je financován ročními daněmi z příjmů a výnosů z kapitálu a zisků podniků. Výdaje spolkové vlády na dotace na pojištění (tj. 27,5 % pojistného) jsou doplněny provinčními vládními dotacemi.
Rakouské krupobití (Österreichische Hagelversicherung VVaG - ÖHV).
ÖHV je vzájemné pojišťovací sdružení, které vlastní jeho pojistníci a má neziskový obchodní formát („Versicherungsverein auf Gegenseitigkeit“). Sdružení nabízí a spravuje pojištění, zatímco přidružené jednotlivé pojišťovny prodávají pojistky. Postupem času se systém pojištění ÖHV založený na náhradě škody vyvinul ve smíšený systém zahrnující jak produkty založené na náhradě škody, tak produkty založené na indexu.
Zemědělci
V Rakousku existuje přibližně 155 000 zemědělských podniků (Statistika Rakousko, 2022). Tito zemědělci kupují (dotované) pojistné, přičemž v roce 2016 bylo uzavřeno přibližně 65 000 aktivních pojistných smluv [2]. Pojistné krytí v zahradnictví je téměř 100 %; 70–75 % pro ovocné plodiny a plodiny na orné půdě; a přibližně 30 % pro travní porosty a hospodářská zvířata (Sinabell et al., 2016).
[1] platí od roku 1955, ale postupně se rozšiřuje o několik rizik kromě krupobití
Úspěch a limitující faktory
Mezi faktory úspěchu patří:
- Pojistná složka založená na indexu: Rakouský systém pojištění proti suchu je inovativní, neboť zahrnuje dva systémy, tj. pojištění založené na odškodnění s ohledem na ztráty z výnosů a doplňkové pojištění založené na indexu s ohledem na faktory fyzického počasí pro dodatečnou kompenzaci. Druhá sloučenina nabízí zemědělcům relativně bezproblémové a rychlé prostředky k získání kompenzace za ztráty výnosů ve srovnání s produktem založeným na odškodnění. Odškodnění za pojištění na základě indexu lze vyplácet automaticky, protože výpočet platby je založen na standardních zaznamenaných údajích o počasí namísto složitých odhadů ztrát výnosů. Dalšími výhodami pojistných produktů založených na indexu oproti pojistným produktům založeným na odškodnění jsou vedle jednoduchého a transparentního odhadu odškodnění a rychlosti plateb také nižší administrativní náklady, menší morální hazard a lepší duševní zdraví zemědělců ( Linnerooth-Bayer a Hochrainer-Stigler, 2015).
- Dotované pojištění: Skutečnost, že stát pokrývá přibližně polovinu nákladů na pojistné, motivuje zemědělce k tomu, aby se rozhodli pro pojištění proti suchu. Pokrytí rizika sucha dotováním pojištění znamená, že vládní výdaje jsou po celý rok konzistentní – na rozdíl od podstatných částek ad hoc přidělených v rámci krizového řízení během nepředvídatelných období sucha. Riziko sucha, které dříve nesla výhradně vláda prostřednictvím vyplácení náhrad, je navíc spojeno s dotovaným systémem pojištění sdíleným se zemědělskými odborníky, což snižuje tlak na veřejné finance a daňové poplatníky.
Mezi omezující faktory patří rostoucí náklady na prémie – pro zemědělce – a dotace na prémie – pro stát – portfolií s více riziky a portfolií s více plodinami v souvislosti se změnou klimatu a rostoucím rizikem. Zemědělci čelí složitému souboru rizik způsobených nejen počasím a klimatem, ale také změnami politiky a trhy. Zejména pro malé zemědělce může být obtížné financovat pojištění navzdory (velkým) dotacím. Kolísání cen, potřeba doplnit příjmy zemědělských podniků o vstupy z jiných zdrojů, aby byly splněny požadavky na financování, nebo zajištění nástupnictví (tj. kdo bude pokračovat v podnikání) jsou příklady aspektů, které zvyšují tlak na duševní zdraví zemědělců. Mnoho malých zemědělců by dále upřednostnilo řešení založená na produkci pro řízení rizik (např. zavlažovací infrastrukturu pro řízení rizika sucha) před jinými možnostmi, jako je pojištění (Palka a Hanger-Kopp, 2020). Většina zemědělců však kombinuje opatření založená na produkci s pojistnými produkty, včetně pojistného produktu s vícenásobným rizikem, pojistného produktu založeného na odškodnění (jako je „AGRAR Universal“) a indexového produktu specifického pro sucho – kromě diverzifikace příjmů mimo zemědělský podnik nebo vyjednávání forwardových smluv a prodejní ceny (Palka a Hanger-Kopp, 2020). Aby bylo možné reagovat na výzvy spojené se změnou klimatu, je třeba dále zlepšit dovednosti zemědělců v oblasti řízení rizik, např. prostřednictvím veřejné podpory nad rámec rizikového financování.
Náklady a přínosy
Potenciální náklady na sucho pro zemědělství
Posouzení nákladů a přínosů dotovaného systému pojištění proti suchu je složité, protože i) je obtížné předvídat výskyt extrémních událostí a ii) měřit dopad těchto událostí. Hochrainer-Stigler a Hanger-Kopp (2017) přesto navrhují zhodnocení nákladů na riziko (u kukuřice v Rakousku), a tedy ekonomické váhy dotace na pojištění proti suchu ve střednědobém horizontu. Při srovnání současné a budoucí pravděpodobnosti výskytu sucha a souvisejících nákladů vypočítali, že roční náklady rakouského státu na financování 50 % prémií za index sucha pro kukuřici (18 milionů EUR v roce 2050 oproti dnešním 13 milionům EUR) by představovaly přibližně polovinu nákladů na kompenzaci každoročně se měnících ztrát výnosů způsobených suchem, tj. fiskálního rizika pro stát (podle RCP 4.5).
Přínosy pro vládu
Mezi výhody systému založeného na pojištění pro stát patří schopnost pracovat s každoročně programovatelným rozpočtem, který lze vyhladit během fiskálního roku (na rozdíl od nepředvídaných kompenzací ad hoc). Systém řízení zemědělských rizik založený na předvídání a sdílení rizik rovněž umožňuje sdílet rizika se soukromými subjekty.
Přínosy pro zemědělce
Důsledky zemědělských ztrát mají ekonomický dopad na zemědělce a zemědělské komunity, ale mohou mít také silný dopad na jejich duševní zdraví, zvyšují stres, úzkost, emocionální a psychologické potíže, které mohou vést k depresi, posttraumatické stresové poruše a sebevražedným myšlenkám. Zavedení doplňkového pojistného systému založeného na indexaci kompenzace meteorologickým faktorům zjednodušuje kompenzaci a snižuje potenciální dopady ekonomické nejistoty na duševní zdraví. Díky subvencím je pojištění rizik pro zemědělce cenově dostupnější a jako takové může vést k vyššímu procentu chráněných zemědělců. Pojistné vytvořené neziskovou organizací (ÖHV) není koncipováno tak, aby bylo ziskové, a proto by mělo být pro zemědělce cenově dostupnější než pojistný produkt na soukromém trhu. Míra pronikání pojistných produktů na trh v Rakousku je vysoká, s téměř 100% pojistným krytím v zahradnictví, mezi 70–75 % u ovoce a orné půdy a přibližně 30 % u travních porostů a hospodářských zvířat (Sinabell et al., 2016). Více než tři čtvrtiny z 500 dotázaných rakouských zemědělců vyjádřily svou podporu veřejně dotovanému systému pojištění proti suchu, ať už v kombinaci s odškodněním za velké katastrofy, či nikoli (Palka a Hanger-Kopp, 2020).
Právní aspekty
Zapojení rakouského státu do financování pojištění proti suchu bylo v roce 2016 dosaženo novelou zákona o dotacích na pojištění proti krupobití ( Hagelversicherungsförderungsgesetz) a zákona o Fondu pro přírodní katastrofy ( Katastrophenfonds) s cílem nahradit platby ad hoc fondu pro katastrofy pojistitelnými riziky pro škody způsobené suchem (BMNT, 2017). Samotný fond je založen na zákoně o dotacích na krupobití ( Hagelversicherungsförderungsgesetz) z roku 1955, který byl postupně rozšířen o několik rizik kromě krupobití, včetně sucha v roce 2016.
Systém je podporován společnou zemědělskou politikou EU (SZP), která vybízí vlády, aby dotovaly řízení zemědělských rizik.
Doba realizace
V letech 2016 a 2017 probíhaly v parlamentu diskuse o schválení novely zákona o Fondu pro přírodní katastrofy a rozšíření pojistného krytí na krupobití na další extrémní události, jako je sucho, s cílem nahradit náhrady ad hoc dotovaným systémem veřejného a soukromého pojištění proti suchu.
Celý život
Systém pojištění stále existuje, s neustálým vývojem, včetně rozvoje pojištění indexu sucha pro nové plodiny, např. pro travní porosty v roce 2023, pro vinice v roce 2024.
Referenční informace
Kontakt
Dr. Hochrainer-Stigler
Head of Risk Analysis and Modelling Group, Risk and Resilience Programme at the International Institute for Applied Systems Analysis (IIASA)
Member of Integrated Disaster Risk Management Society (IDRiM) and Global Alliance of Disaster Research Institutes (GADRI)
Dr. Hanger-Koop
Research associate at IIASA and ETH Zurich
webové stránky
Reference
IIASA, 2017, Agricultrual dryt insurance (Pojištění proti suchu v zemědělství): Rakousko jako případová studie - informativní přehled, Mezinárodní institut pro analýzu aplikovaných systémů, Laxenburg, Rakousko. Dostupné na https://pure.iiasa.ac.at/id/eprint/15067/1/IIASA%20factsheets_droughtins_AT.pdf
Zákon o dotacích na krupobití / Hagelversicherungsförderungsgesetz
Publikováno v Climate-ADAPT: Apr 11, 2025
Please contact us for any other enquiry on this Case Study or to share a new Case Study (email climate.adapt@eea.europa.eu)

Language preference detected
Do you want to see the page translated into ?