Diverzifikace plodin a lepší hospodaření s půdou za účelem přizpůsobení se změně klimatu v Segovii (Španělsko)

Častější sucha, extrémní teploty a degradace půdy způsobují snížení výnosů dešťových plodin a ohrožují životaschopnost zemědělských podniků. V rámci projektu AgriAdapt byly vypočteny agroklimatické ukazatele pro pilotní zemědělský podnik nacházející se v Melque de Cercos na základě prověřování vědeckých publikací a překročení výnosů plodin a meteorologických údajů za 15 let (2002–2016), které byly získány z portálu Evropské komise Agri4Cast. Teploty nad 30 ° C v květnu způsobily scvrkávání zrna na začátku jeho vývojové fáze a snížení míry růstu pícnin. Tepelné napětí mezi červnem a zářím (teploty nad 32 ° C) ovlivňuje výnosy slunečnice a výkrm trubek. Delší období sucha (po sobě jdoucí 15 dnů bez deště) mezi březnem a srpnem také snížila produkci obilí, trubek a pícnin. To jsou některé z již pozorovaných účinků spojených se změnou klimatu v této farmě. Očekává se, že klimatické projekce tyto dopady v příštích desetiletích ještě zhorší. Podle klimatických projekcí, které vypracoval ETH Zürich (Institut pro atmosférickou a klimatickou vědu) pro scénář SRES A1B (ten, který se používá v práci Agri4Cast), se během následujících 30 let očekává, že počet květnových dnů s maximálními teplotami nad 30 °C drasticky vzroste o 150 %, čímž se zvýší riziko smršťování obilí. Ve stejném období (příštích 30 let) se očekává, že pravděpodobnost negativní bilance vody (srážky minus potenciální evapotranspirace, P - ETP) pod -300 mm od března do června se zvýší o 9%, zatímco výskyt sucha ještě v březnu-červnu se zvýší o 100%. Teplotní napětí mezi červnem a zářím se navíc v blízké budoucnosti zvýší o 92 %.

Hlavním cílem prováděných opatření a postupů je zlepšit odolnost a přizpůsobení dešťových plodin na orné půdě změně klimatu a zároveň zajistit průřezové přínosy pro životní prostředí. Opatření, jako je nízká orba, častější používání organické hmoty, lepší střídání plodin, diverzifikace plodin, používání tradičních a klimaticky odolnějších odrůd a zavádění multifunkčních okrajů polí, jsou adaptačními opatřeními, která se provádějí za účelem dosažení tohoto cíle.

V rámci projektu LIFE AgriAdapt bylo provedeno posouzení klimatických rizik na úrovni zemědělských podniků. Na základě tohoto posouzení byl navržen soubor adaptačních opatření a některá z nich jsou prováděna v pilotním zemědělském podniku v Melque de Cercos.

Jedním z prvních přijatých opatření bylo zlepšení střídání plodin. Zemědělec v současné době střídá pět různých plodin (pšenice tvrdá, rohovník, ječmen/oves, slunečnice). Střídání plodin s luštěninami (např. karobem) ve srovnání s monokulturním pěstováním zajišťuje vyšší výnos a lepší odolnost vůči změně klimatu tím, že zvyšuje obsah živin v půdě a zlepšuje půdní biologii. Střídání plodin navíc umožňuje snížit emise skleníkových plynů ze zemědělské činnosti. Pěstování spojení luštěnin a obilovin (např. ječmene a rohovníku nebo ovsa a vojtěšky) jako pícnin za účelem zlepšení výnosů je dalším prováděným opatřením, které má význam z hlediska přizpůsobení. Tyto druhy mají různé požadavky na živiny; luštěniny rostou lépe lezením podél stonků obilovin. Spojení těchto druhů navíc umožňuje zlepšit rovnováhu živin a biologii půdy. Byla provedena další opatření, jako je brzký výsev za účelem snížení hydrického a tepelného stresu na konci růstového cyklu, používání tradičních odrůd dobře přizpůsobených místnímu klimatu a výsev plodin s kratším cyklem (např. ovsa) v období od ledna do února, pokud byl pokles příliš suchý a byl ohrožen vznik první zaseté plodiny.

Provádějí se rovněž opatření pro hospodaření s půdou: aby se zabránilo holé půdě tím, že strniště zůstane stát, nejméně jednou za dva roky se aplikuje organické hnojivo (hnůj) a krmení hospodářských zvířat (80 ovcí, původní plemeno) na půdě ležící ladem za účelem dalšího hnojení půdy se aplikuje s cílem zvýšit kvalitu a odolnost půdy. V neposlední řadě byly vytvořeny nebo rekvalifikovány multifunkční okraje polí s cílem snížit erozi půdy a zvýšit místní biologickou rozmanitost, což má zvláštní přínos pro opylovače a další užitečný hmyz. Vegetace na těchto okrajích zahrnuje převážně místní ruderální druhy (např. Matricaria chamomila, Papaver rhoeas, Foeniculum vulgare nebo Malva sylvestris), nepravidelně rozmístěné keře (např. Crataegus monogyna, Sambucus nigra, Retama sphaerocarpa nebo Rosa canina) a izolované stromy (např. Populus alba nebo Salix alba). Multifunkční okraje často zahrnují také kamenné hromady, které poskytují hnízdiště a úkryty pro plazy a členovce. Zemědělci uvedli, že během prvních dvou let bylo vytvoření ruderální vegetace na okraji poměrně obtížné, zejména kvůli konkurenci plevelů. Po počátečním dvouletém období se však vegetace okrajů vyvinula ve stabilnější směs druhů, které jsou pro opylovače zajímavější a obecně prospěšnější pro místní faunu.

V rámci projektu bude provedeno nové posouzení klimatických rizik s cílem sledovat výkonnost a účinnost prováděných adaptačních opatření. Kromě toho se pravidelně kontrolují výnosy a zpětná vazba od zemědělců, aby se ověřil očekávaný přínos těchto opatření.

Klíčovými aktéry zapojenými v rámci projektu LIFE AgriAdapt do hodnocení zranitelnosti a provádění navrhovaných adaptačních opatření jsou vlastník zemědělského podniku, zaměstnanci zemědělského podniku a Fundación Global Nature (partner projektu AgriAdapt). Kromě toho jsou cíle a výsledky projektu sdělovány dalším zemědělcům, družstvům, agronomům a dalším technikům (na místní i celostátní úrovni) prostřednictvím workshopů, seminářů a konferencí.

Majitel pilotní farmy v Melque de Cercos si byl již velmi dobře vědom rizik spojených se změnou klimatu, a proto byl ochoten přijmout opatření k řešení jejich očekávaných dopadů. Přítomnost hospodářských zvířat ve stejném zemědělském podniku navíc umožnila provádět zvláštní opatření v oblasti hospodaření s půdou. Jedním z hlavních omezení, která ovlivnila provádění adaptačních opatření, byl nedostatek místních údajů a informací a následná nutnost otestovat účinky navrhovaných opatření před jejich uplatněním na celý zemědělský podnik. Některá opatření (např. změna data výsevu a používání tradičních odrůd a nových luštěnin jako karobu) byla nejprve testována na malém pozemku zemědělského podniku, protože zemědělec zjistil, že je příliš riskantní použít je extenzivně před řádným testováním.

Posouzení zranitelnosti a vypracování akčního plánu pro provádění udržitelných adaptačních opatření bylo financováno z projektu AgriAdapt, financovaného Evropskou komisí prostřednictvím programu LIFE a spolufinancovaného fondem Fundación Biodiversidad ze španělského ministerstva pro ekologickou transformaci. Celkové náklady na vypracování posouzení a akčního plánu zemědělského podniku Melque de Cercos činily 5 000 EUR. Adaptační opatření se provádějí v letech 2017 až 2019, takže dosud neexistuje řádný odhad nákladů. Většina z nich však nemá mít pro zemědělce dodatečné náklady a v některých případech se očekávají úspory.

Očekává se, že provedená adaptační opatření: zvýšit účinnost produkce zemědělského podniku, snížit náklady na zemědělství, zlepšit ochranu půdy, zvýšit pohlcování uhlíku a obsah dusíku v půdě, umožnit obvodu pole rozvíjet původní vegetaci, a tím poskytnout stanoviště pro užitečný hmyz a opylovače, a celkově zvýšit místní biologickou rozmanitost. Proces monitorování očekávaných přínosů prováděných opatření zahrnuje trvalé kontakty se zemědělci, což umožňuje kontrolovat zpětnou vazbu a posuzovat výnosy během doby trvání projektu.

Provedená opatření jsou v souladu s cíli a ustanoveními španělského národního plánu pro přizpůsobení se změně klimatu (zákon č. 45/2007 ze^{dne 13. prosince} 2017 o udržitelném rozvoji venkovských oblastí), národního strategického plánu pro přírodní dědictví a biologickou rozmanitost (královské nařízení č. 1274/2011^ze dne 16. září 2011) a usnesení ARM/2444/2008 (12.^srpna 2008), kterým byl schválen národní akční program pro boj proti desertifikaci v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o boji proti desertifikaci.

Provádění navržených adaptačních opatření je nepřetržitý proces. Začala v roce 2017 zlepšením střídání plodin, pěstováním sdružení plodin a testováním postupů raného výsevu a pěstováním tradičních odrůd. Multifunkční marže byly realizovány na začátku roku 2017 a zapojení hospodářských zvířat do řízení zemědělského podniku začalo na podzim téhož roku. V roce 2018 zůstal strniště stát první rok. Všechna tato opatření se stále provádějí.

Budou-li přijatá adaptační opatření průběžně prováděna a udržována, mohou trvat věčně.

Vanessa Sánchez
Fundación Global Nature
C/ Tajo, 2. 28231
Las Rozas de Madrid
Tel: +34 917104455
E-Mail: vsanchez@fundacionglobalnature.org