Provádění akčního plánu Severní Makedonie v oblasti zdraví teplem

Republika Severní Makedonie je malá (25,713 km²⁾vnitrozemská země, která se nachází uprostřed Balkánského poloostrova v jižní Evropě. Navzdory své relativně malé rozloze má země rozmanité klima s osmi klimatickými oblastmi. V posledních 25 letech byly pozorovány změny v globálním klimatu. Analýza víceleté změny průměrné teploty ukazuje, že v 50. letech 20. století byly na všech meteorologických stanicích na celém území Severní Makedonie měřeny relativně vyšší teploty vzduchu. Po tomto období došlo k relativně chladnějšímu dvacetiletému období (1971–1993), zatímco v následujících letech byla průměrná roční teplota trvale vyšší než víceletý průměr (USAID,2018).

Jak je uvedeno ve třetím národním sdělení o změně klimatu (2014), rozdíly v průměrné roční teplotě vzduchu za období 1981–2010 ve srovnání s posuzovaným referenčním obdobím (1961–1990) se pohybují od 0,2 °C do 0,5 °C (v závislosti na lokalitě). Podle klimatických scénářů (na základě zvláštní zprávy IPCC o emisních scénářích) je očekávaný nárůst průměrné teploty v polovině století (s ohledem na referenční období 1986–2005) 1 oC, 2 oC a 2,5 oC u scénářů s nízkou, střední a vysokou teplotou. Pro blízkou budoucnost (období 2016–2035) všechny tři emisní scénáře zvažují zvýšení průměrné teploty přibližně o 1 °C ve srovnání s teplotou v referenčním období (1986–2005).

Cílem HHAP je snížit současnou a budoucí nemocnost a úmrtnost související s extrémními teplotami a vlnami veder. Plán a související systém varování se zaměřuje zejména na nejzranitelnější skupiny obyvatelstva: starší osoby, kojenci a děti do pěti let, chronicky nemocné osoby, osoby s nadváhou, pracovníci pracující venku a osoby, jejichž socioekonomický status je činí zranitelnějšími vůči dopadům změny klimatu (např. bezdomovci). Systém zdravotní péče v zemi hraje důležitou úlohu při rozvoji a provádění adaptačních, preventivních a reakčních opatření k řešení zdravotních rizik souvisejících se změnou klimatu tím, že:

• posílení stávajících kapacit v oblasti veřejného zdraví pro včasné odhalování a odpovídající reakci;
• předvídání důsledků nově se objevujících nemocí potenciálně souvisejících se změnou klimatu;
• Zvyšování povědomí obyvatelstva o možných vazbách mezi změnou klimatu a zdravím.

Akční plán pro zdraví při horku (HHAP) byl dokončen v roce 2011 a vláda Makedonie jej přijala v roce 2012. V rámci realizace plánu byl zaveden systém varování v oblasti tepelného zdraví. Systém je stále aktivní a funguje v období od 1. května do 30. září. Jeho činnost zahrnuje tyto subjekty:

• mezivládní orgán (složený z ministerstva zdravotnictví, Ústavu veřejného zdraví, Ústavu pracovního lékařství a dalších příslušných vnitrostátních zúčastněných stran), který koordinuje výstrahu před vlnami veder a odpovídá za aktivaci souvisejících fází zelené (ostražitost), žluté (výstraha/připravenost), oranžové (teplá vlna) a červené (nouzová) fáze. Rovněž koordinuje opatření, která mají být provedena, s místními zúčastněnými stranami.
• meteorologická agentura, která informuje ministerstvo zdravotnictví o důkazech výstražných úrovní a operativně sděluje 24–48hodinové varování před vlnou veder, a
• agentura pro veřejné zdraví, která hodnotí účinky vln veder z hlediska definovaných ukazatelů, jak je uvedeno v národním plánu vln veder (SCORCH, 2020).

Systém varování je součástí širšího přístupu navrženého HHAP a zahrnuje:

• doporučení ke snížení expozice teplu uvnitř zdravotnických a sociálních institucí (a plány zvláštní ochrany pro nejzranitelnější skupiny obyvatelstva);
• Komunikační strategie informující občany a osoby zapojené do zdravotnictví a sociální oblasti o ochranných opatřeních, která mají být přijata během vln veder. Strategie odkazuje zejména na výše uvedená doporučení;
• Dlouhodobé plánování připravenosti systémů zdravotní a sociální péče, včetně: plánování a školení personálu, neustálé zlepšování ochrany zdraví a vytváření nových zelených ploch;
• Monitorování a hodnocení plánu: spolu s Katolickou univerzitou v Louvainu (Belgie) byl vypracován nedávný průzkum (2020).
• Aplikace pro mobilní telefony Android za účelem včasného poskytování tepelných a zdravotních varování a souvisejících doporučení uživatelům.

Institucí s celkovou odpovědností za provádění akčního plánu pro zdraví teplem je ministerstvo zdravotnictví. V rámci ministerstva zdravotnictví funguje od července 2007 Komise pro monitorování důsledků tepla pro zdraví a v červnu 2009 byla zřízena Komise pro změnu klimatu a zdraví. Obě komise se podílely na přípravě HHAP a spolupracují při provádění, monitorování a hodnocení plánu. Komise pro změnu klimatu a zdraví působí jako koordinační orgán a odpovídá za zapojení dalších institucí do provádění činností uvedených v plánu. Komise pro monitorování důsledků tepla pro zdraví dohlíží na praktické provádění činností, zejména těch, které souvisejí s poskytováním včasných informací občanům a zdravotnickým pracovníkům. Doporučuje se, aby se v případě potřeby této Komise a provádění plánu účastnili lidé z jiných příslušných institucí. V tomto ohledu příslušné instituce a další aktéři zahrnují: Institut veřejného zdraví a střediska veřejného zdraví, Institut pracovního zdraví, Středisko krizového řízení, Hydrometeorologický ústav, Ředitelství pro ochranu a záchranu, odbory pro zlepšování životního prostředí v rámci obcí, Ministerstvo dopravy a spojů, Ministerstvo práce a sociální politiky, Ministerstvo školství a vědy, Makedonský červený kříž, Média a konečně nevládní sektor.

V současné fázi provádění se ukázalo, že tento přístup založený na spolupráci funguje účinně. Například za účelem posílení připravenosti na krizové situace a mimořádné události související se změnou klimatu se poslední simulační cvičení konalo dne 21.^listopadu 2018 v Kumanovu. Klíčovými zúčastněnými institucemi byly Ministerstvo zdravotnictví, Všeobecná nemocnice Strumica (důležité regionální nemocniční centrum), Zdravotnické záchranné služby, Středisko krizového řízení, Červený kříž, hasičské záchranné jednotky, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany a Světová zdravotnická organizace. Před simulačním cvičením se konala některá přípravná zasedání s cílem stanovit parametry cvičení, jako jsou očekávané ztráty na životech, spouštěcí ukazatele pro aktivaci plánu reakce na mimořádné události, třídění a tok provozu pacientů, jakož i povinnosti nemocničního personálu a personálu pohotovostních zdravotnických služeb. Simulace umožnila orgánům otestovat obecnou připravenost.

Zkušenosti získané během pilotní fáze HHAP (2009–2011) poukázaly na to, že:

• informace o dopadech změny klimatu na zdraví je třeba převést z oblasti vědeckého výzkumu do jazykových a časových měřítek relevantních pro tvůrce politik
• dostupnost vnitrostátních údajů o změnách klimatu a souvisejících dopadech je velmi důležitá, stejně jako pochopení hlavních nedostatků v lidských schopnostech;
• všechny příslušné zúčastněné strany musí být zapojeny a jejich informační potřeby se mohou lišit.

Obecněji řečeno, podle zkušeností z HHAP v Severní Makedonii by posílení dopadů souvisejících se zdravím a teplem vyžadovalo:

• maximalizace synergií se stávajícími nástroji a institucemi;
• příprava pracovníků v odvětví zdravotní a sociální péče, aby mohli reagovat na důsledky změny klimatu související se zdravím, a posílení zdravotnických služeb s cílem včas řešit události související s klimatem;
• podpora zohledňování zdravotních otázek a souvisejících reakcí v rámci jiných odvětví;
• Budování kapacit pracovníků v odvětví zdravotní a sociální péče. V této souvislosti byl prosazen zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (Vládní věstník Bývalé jugoslávské republiky Makedonie č. 92/07), který má zajistit provádění opatření v národním plánu vln veder na ochranu zdraví pracovníků během vln veder.

Severní Makedonie se zúčastnila dvouletého projektu WHO (2009–2011) nazvaného „Ochrana zdraví před změnou klimatu“. Jednalo se o iniciativu sedmi zemí (Albánie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Ruská federace, Tádžikistán, Severní Makedonie a Uzbekistán) financovanou z mezinárodní klimatické iniciativy německého spolkového ministerstva pro životní prostředí, ochranu přírody a jadernou bezpečnost. Celkovým cílem projektu bylo posílit schopnost porozumět zdravotním rizikům změny klimatu a reagovat na ně, jakož i vypracovat akční plán pro zdraví teplem. V rámci projektu studie WHO v zemi ukázala, že je možné porovnat náklady na škody způsobené nárůstem případů onemocnění a úmrtí, které nebyly odvráceny nákladům na přizpůsobení. Roční náklady na opatření pro přizpůsobení se teplu a zdraví byly odhadnuty na 12 milionů jednotek místní měny (LCU) ve srovnání s náklady na škody na zdraví (v důsledku nárůstu případů onemocnění a úmrtí) ve výši 170 milionů LCU ročně (WHO, 2013).

Národní akční plán pro zdraví teplem schválila severomakedonská vláda v roce 2011. Je formálně spojena se strategií pro přizpůsobení se změně klimatu v oblasti zdraví (2011).

Po úspěšném pilotním projektu konkrétních opatření na ochranu tepla v létě 2010 přijala vláda v roce 2011 akční plán pro zdraví teplem. V rámci provádění plánu byl zaveden systém varování před tepelným vřesem, který je stále v provozu.

V současné době se neplánuje revize HHAP. Systém varování před tepelným zdravím funguje každý rok od 1. května do 30. září. Očekává se, že bude nadále fungovat a bude aktualizován.

Mihail Kochubovski
Head of Sector of Environmental Health Institute of Public Health of the Republic of North Macedonia
Str. 50 Divizija No.6 1000
Skopje
Republic of North Macedonia
E-mail: kocubov58@yahoo.com 

Akční plán Severní Makedonie pro zdraví teplem, Institut veřejného zdraví pro životní prostředí Republiky Severní Makedonie a Regionální kancelář WHO pro Evropu