Zřízení systémů včasného varování

Systémy včasného varování (EWS) jsou klíčovými prvky přizpůsobování se změně klimatu a snižování rizika katastrof a jejich cílem je předcházet škodám způsobeným nebezpečím nebo je snižovat. Aby byly systémy včasného varování účinné, musí aktivně zapojovat osoby a komunity ohrožené řadou nebezpečí, usnadňovat vzdělávání veřejnosti a povědomí o rizicích, účinně šířit sdělení a varování a zajistit, aby existoval neustálý stav připravenosti a aby byla umožněna včasná opatření. Význam účinného systému včasného varování spočívá v uznání jeho přínosů místními obyvateli.

Systémy včasného varování před riziky souvisejícími s klimatem se musí opírat o spolehlivý vědecký a technický základ a zaměřit se na osoby nebo odvětví, které jsou riziku nejvíce vystaveny. To znamená přijetí systémového přístupu zahrnujícího všechny relevantní rizikové faktory, ať už vyplývající z klimatických rizik nebo sociálních zranitelností, a z krátkodobých nebo dlouhodobých procesů. Systémy včasného varování zahrnují detekci, analýzu, predikci a následné šíření varování, po němž následuje rozhodování o reakci a provádění. Tyto systémy jsou zavedeny v mnoha částech světa, aby monitorovaly, předvídaly a varovaly lidi např. před tropickými cyklónami, záplavami, bouřemi, tsunami, lavinami, tornádami, silnými bouřkami, sopečnými erupcemi, extrémním teplem a chladem, lesními požáry, suchem atd. Aby byl systém včasného varování účinný a úplný, musí se skládat ze čtyř vzájemně působících prvků, a to: i) znalosti rizik, ii) služby monitorování a varování, iii) šíření a komunikace a iv) schopnost reakce.

V Evropě existují značné zkušenosti se systémy včasného varování, zejména pokud jde o rizika povodní a přívalových povodní, bouře, lesní požáry, vlny veder a sucha. Systémy včasného varování jsou přímo relevantní pro různá odvětví, která jsou primárně postižena riziky souvisejícími s klimatem, jako je zdraví, snižování rizika katastrof, zemědělství, lesnictví, budovy, pobřežní a městské oblasti. Jiné mohou nepřímo využívat systémů včasného varování, jako je odvětví dopravy, pokud jsou silnice nebo železnice uzavřeny před negativním dopadem na člověka nebo cestovní ruch, při zajišťování toho, aby byly turistické skupiny varovány před přístupem do určité oblasti nebo před outdoorovými aktivitami během extrémních povětrnostních období.

Některé systémy včasného varování poskytují služby a produkty pro více než specifické riziko související s klimatem. Meteoalarm je společným úsilím sítě EUMETNET (Síť evropských meteorologických služeb), která v Evropě poskytuje varování před extrémními povětrnostními jevy, včetně silných dešťů s rizikem záplav, silných bouří, větrů s vichřicí, vln veder, lesních požárů, mlhy, sněhu nebo extrémního chladu s vánicemi, lavinami nebo silnými pobřežními přílivy. Služba programu Copernicus v oblasti změny klimatu (C3S) poskytuje spolehlivé vysoce kvalitní údaje o klimatu a informace přizpůsobené socioekonomickým odvětvím na evropské úrovni, které jsou jistě důležité pro přizpůsobení se změně klimatu. Rovněž centrum pro údaje o rizicích znalostního centra pro řízení rizik katastrof (DRMKC) spravovaného GŘ JRC poskytuje kurátorské údaje o rizicích v celé EU prostřednictvím hostingových datových souborů a propojení s vnitrostátními platformami.

Jiné systémy včasného varování se zaměřují na konkrétní rizika a/nebo odvětví související s klimatem, včetně celoevropských příkladů uvedených v následujícím textu. Kromě těchto rozsáhlých iniciativ byl systém včasného varování navržen a prováděn i na nižších úrovních (celostátní, nižší než celostátní a místní), např.: i) Rakousko, kde byl vyvinut systém včasného varování pro železniční dopravu, ii) ) Severní Makedonie se zaměřením na vlny veder a jako součást opatření provádějících vnitrostátní akční plán v oblasti tepelného ošetření; iii) Tatabanya (Maďarsko) za účelem varování před vlnami veder ve městech a lesními požáry; iv) region Emilia Romagna (Itálie), kde byl souběžně s vývojem a zdokonalováním hydrometeorologických monitorovacích technologií v reálném čase a rozsáhlým programem komunikace o rizicích vytvořen regionální webový portál varování před povětrnostními vlivy, a v) Sogn og Fjordane (Norsko), který se zabývá více riziky (přívaly, sesuvy půdy, bouřkovými vlnami a záplavami).

Vlny veder a extrémní teplo

Evropa zažila od roku 2000 několik extrémních letních vln veder (viz ukazatel EEA „Globální a evropská teplota“), které vedly k vysoké úmrtnosti a socioekonomickým dopadům. Předpokládá se, že vlny veder budou v tomto století a podle všech scénářů RCP v celé Evropě častější a budou trvat déle. Podle scénáře s vysokými emisemi (RCP8.5) se předpokládá, že ve druhé polovině 21. ^století dojde k velmi extrémním vlnám veder (mnohem silnějším než vlny veder v roce 2003 nebo 2010) tak často jako každé dva roky. Dopady budou obzvláště silné v jižní Evropě. V reakci na toto riziko pro lidské zdraví i pro různá odvětví relevantní pro hospodářství zavedlo mnoho zemí jako možnost přizpůsobení systémy včasného varování související s teplem. V evropském měřítku funguje EuroHEAT jako nástroj na podporu rozhodování o informacích o klimatu v souvislosti s teplem a je doprovázen pokyny .

Sucho

Zdá se, že závažnost a četnost sucha se v některých částech Evropy zvýšila (viz ukazatel EHP „meteorologická a hydrologická sucha“), zejména v jižních a jihovýchodních regionech. Předpokládá se, že na většině kontinentu dojde ke zvýšení četnosti, trvání a závažnosti sucha. Podle páté hodnotící zprávy IPCC se největší nárůst předpokládá v jižní Evropě, kde se pravděpodobně zvýší konkurence mezi různými uživateli vody, jako je zemědělství, průmysl, cestovní ruch a domácnosti. Evropská observatoř pro sledování sucha (EDO) obsahuje informace týkající se sucha z různých zdrojů údajů. Různé nástroje umožňují zobrazovat a analyzovat informace související se suchem, zatímco služba „Drought News“ poskytuje přehled o situaci v případě hrozícího sucha.

Povodně

Počet velmi silných povodní v Evropě se v období 1980–2010 zvýšil, ale s velkou meziroční variabilitou způsobenou různými příčinami: lepší podávání zpráv, změny ve využívání půdy a zvýšené silné srážky v některých částech Evropy. Předpokládá se, že změna klimatu zintenzivní hydrologický cyklus a zvýší výskyt a četnost povodní ve velkých částech Evropy. Je pravděpodobné, že přílivové povodně a přívalové povodně, které jsou vyvolány intenzivními místními srážkami, budou v celé Evropě častější (viz ukazatel EEA „říční povodně“). Pobřežní bouře a záplavy jsou nejčastějšími a nejnákladnějšími extrémními povětrnostními jevy, k nimž v Evropě dochází a které představují 69 % celkových přírodních katastrofických ztrát. Například v roce 2010 byla Francie stěží zasažena zimní bouří Xynthia s 51 oběťmi a škodami ve výši více než 1,5 miliardy EUR (EEA, 2013). Nejrelevantnějším nestrukturálním opatřením pro protipovodňovou ochranu zůstává zvýšená schopnost předpovídat špičková vypouštění. Lhůty pro varování před povodněmi v délce 3–10 dnů umožňují stanovit potřebná opatření civilní ochrany a mimořádná opatření, která minimalizují dopady z hlediska lidských životů a hospodářských ztrát. Evropský systém informovanosti o povodních (EFAS) podporuje přípravná opatření před rozsáhlými povodňovými událostmi, zejména ve velkých nadnárodních povodích a v celé Evropě obecně. EFAS byl vyvinut a testován ve Společném výzkumném středisku v úzké spolupráci s vnitrostátními hydrologickými a meteorologickými službami, evropskou civilní ochranou a dalšími výzkumnými ústavy.

Požár

Riziko požáru závisí na mnoha faktorech: změna klimatu, vegetace, postupy obhospodařování lesů a další socioekonomické faktory. V teplejším podnebí se v celé Evropě předpokládají horší požární podmínky a v důsledku toho rozšíření oblasti náchylné k požárům a delší období požárů. Dopad požárů je obzvláště silný v jižní Evropě (viz ukazatel EEA „Lesní požáry“). Evropský systém informací o lesních požárech (EFFIS) podporuje útvary odpovědné za ochranu lesů před požáry v zemích EU a poskytuje útvarům Evropské komise a Evropskému parlamentu aktualizované a spolehlivé informace o požárech ve volné přírodě. EFFIS provozuje modul, který generuje denní mapy 1 až 9 dní předpokládané úrovně požárního nebezpečí pomocí numerických předpovědí počasí. Modul je aktivní po celý rok, ačkoli jádro období lesních požárů je ve většině zemí od 1. března ^do 31. října.

Zdravotní rizika: nemoci přenášené vektory a aeroalergen

Globalizace a změny životního prostředí, sociální a demografické determinanty a kapacita systému zdravotní péče jsou významnými hnacími silami infekčních nemocí, které mohou rovněž působit jako prekurzory epidemií. Monitorování změn u těchto řidičů tak může pomoci předvídat nebo dokonce předpovídat nárůst infekčních onemocnění. Změna klimatu může změnit zeměpisný rozsah nemocí přenášených vektory v Evropě, a proto se včasné varování stává ještě důležitějším (viz ukazatel EEA „Nemoci přenášené vektory“). Pro Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) se navrhuje prototyp systémů včasného varování před vektorovými borovými nemocemi v Evropě: předcházející environmentální/klimatické a socioekonomické příčiny onemocnění mohou poskytnout lhůtu pro rychlou reakci v oblasti veřejného zdraví s cílem omezit lidské a finanční náklady spojené se vznikem a šířením onemocnění přenášených vektory v EU.

Rostoucí teploty způsobené změnou klimatu znamenají, že rostliny a stromy kvetou dříve a déle, což prodlužuje utrpení mnoha lidí s alergiemi na pyl. Evropská síť aeroalergenů (European Aeroallergen Network, EAN) je fondem pro údaje o pylu a sporách plísní evropských informačních služeb o pylu, jednotlivých měřicích místech a dodavatelích údajů mimo Evropu. Síť pokrývá 38 zemí a více než 600 měřicích míst. Databáze EAN je základním nástrojem pro předpovědi pylu, a je tedy nepostradatelná pro informační službu o pylu v celé Evropě. Rozvoj servisních činností v posledních letech (včetně evropských map zatížení, pylového deníku pro osoby trpící alergiemi na pyl a personalizovaných informací o pylu) by bez evropské databáze pylů nebyl možný. Služba monitorování atmosféry programu Copernicus (CAMS) vytvořila partnerství s Evropskou sítí aeroalergenů (EAN) a zkoumá technologie pro automatická pozorování pylu v téměř reálném čase v celé Evropě.