Zavedení systémů včasného varování

Systémy včasného varování jsou klíčovými prvky přizpůsobování se změně klimatu a snižování rizika katastrof a jejich cílem je zabránit škodám způsobeným nebezpečím nebo je snížit. Aby byly systémy včasného varování účinné, musí aktivně zapojovat osoby a komunity ohrožené řadou nebezpečí, usnadňovat vzdělávání veřejnosti a povědomí o rizicích, účinně šířit sdělení a varování a zajistit, aby existoval neustálý stav připravenosti a aby byla umožněna včasná opatření. Význam účinného systému včasného varování spočívá v tom, že místní obyvatelé uznávají jeho přínosy.

Systémy včasného varování před riziky souvisejícími se změnou klimatu se musí opírat o spolehlivý vědecký a technický základ a zaměřovat se na osoby nebo odvětví, které jsou nejvíce vystaveny riziku. To znamená přijetí systémového přístupu zahrnujícího všechny relevantní rizikové faktory, ať už vyplývající z ohrožení klimatu nebo sociální zranitelnosti, a z krátkodobých nebo dlouhodobých procesů. Systémy včasného varování zahrnují detekci, analýzu, predikci a následné šíření varování, po němž následuje rozhodování o reakci a provádění. Tyto systémy jsou zavedeny v mnoha částech světa s cílem monitorovat, předpovídat a varovat lidi např. před tropickými cyklónami, záplavami, bouřemi, tsunami, lavinami, tornády, silnými bouřkami, sopečnými erupcemi, extrémním teplem a chladem, lesními požáry, suchem atd. Aby byl systém včasného varování účinný a úplný, musí zahrnovat čtyři vzájemně se ovlivňující prvky, a to: i) znalost rizik, ii) služby monitorování a varování, iii) šíření a komunikace a iv) schopnost reakce.

V Evropě existují značné zkušenosti se systémy včasného varování, zejména pokud jde o riziko povodní a přívalových povodní, bouře, lesní požáry, vlny veder a sucha. Systémy včasného varování mají přímý význam pro různá odvětví, která jsou primárně postižena riziky souvisejícími s klimatem, jako je zdraví, snižování rizika katastrof, zemědělství, lesnictví, budovy, pobřežní a městské oblasti. Jiní mohou nepřímo těžit ze systémů včasného varování, jako je odvětví dopravy, pokud jsou silnice nebo železnice uzavřeny předem před negativním dopadem na člověka, nebo cestovní ruch, pokud zajišťují, aby byly turistické skupiny varovány před přístupem do určité oblasti nebo před venkovními aktivitami během extrémních povětrnostních období.

Některé systémy včasného varování poskytují služby a produkty pro více než jen specifické riziko související se změnou klimatu. Meteoalarm je společným úsilím sítě EUMETNET (Síť evropských meteorologických služeb), která v Evropě poskytuje varování před extrémními povětrnostními jevy, včetně silných dešťů s rizikem povodní, silných bouří, větrů s vichřicí, vln veder, lesních požárů, mlhy, sněhu nebo extrémního chladu s vánicemi, lavinami nebo silnými pobřežními přílivy. Služba programu Copernicus v oblasti změny klimatu (C3S) poskytuje spolehlivé vysoce kvalitní údaje o klimatu a přizpůsobené informace pro socioekonomická odvětví na evropské úrovni, které jsou jistě relevantní pro přizpůsobení se změně klimatu. Centrum údajů o rizicích znalostního centra pro řízení rizik katastrof (DRMKC) spravovaného GŘ JRC poskytuje kurátorované údaje o rizicích v celé EU prostřednictvím hostování datových souborů a propojení s vnitrostátními platformami.

Další systémy včasného varování se zaměřují na konkrétní rizika a/nebo odvětví související s klimatem, včetně celoevropských příkladů uvedených v následujícím textu. Kromě těchto rozsáhlých iniciativ byl systém včasného varování navržen a prováděn také na nižších úrovních (celostátní, nižší než celostátní a místní), např. v: i) Rakousko, kde byl vyvinut systém včasného varování pro železniční dopravu, ii) Severní Makedonie, která se zaměřuje na vlny veder a je součástí opatření provádějících národní akční plán pro tepelnou léčbu; iii) Tatabanya (Maďarsko) s cílem upozornit na vlny veder ve městech a lesní požáry; iv) region Emilia Romagna (Itálie), kde byl souběžně s vývojem a zdokonalením hydrometeorologických monitorovacích technologií v reálném čase a rozsáhlým programem komunikace o rizicích vyvinut regionální webový portál pro varování před povětrnostními vlivy, a v) Sogn og Fjordane (Norsko), který se zabývá riziky s více riziky (úplavy, sesuvy půdy, bouře a záplavy).

Vlny veder a extrémní teplo

Evropa zažila od roku 2000 několik extrémních vln letních veder (viz ukazatel EEA „Globálnía evropská teplota“),které vedly k vysoké úmrtnosti a socioekonomickým dopadům. Předpokládá se, že vlny veder budou v průběhu tohoto století a podle všech scénářů RCP častější a budou v celé Evropě trvat déle. Při scénáři s vysokými emisemi (RCP8.5) se předpokládá, že velmi extrémní vlny veder (mnohem silnější než vlny veder v roce 2003 nebo 2010) se budou vyskytovat tak často jako každé 2 roky ve druhé polovině 21. století. Dopady budou obzvláště silné v jižní Evropě. V reakci na toto riziko pro lidské zdraví, jakož i pro různá odvětví relevantní pro hospodářství, zavedlo mnoho zemí jako možnost přizpůsobení systémy včasného varování související s teplem. V evropském měřítku funguje EuroHEAT jako nástroj pro podporu rozhodování o klimatu v oblasti tepla a jsou k němu připojeny pokyny.

Sucho

Zdá se, že závažnost a četnost sucha se v některých částech Evropy zvýšila (viz ukazatel EHP „meteorologickáa hydrologická sucha“),zejména v jižních a jihovýchodních regionech. Předpokládá se, že sucho se na většině kontinentu zvýší co do četnosti, trvání a závažnosti. Podle páté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se největší nárůst očekává v jižní Evropě, kde se pravděpodobně zvýší konkurence mezi různými uživateli vody, jako je zemědělství, průmysl, cestovní ruch a domácnosti. Evropská observatoř pro sledování sucha (EDO) obsahuje informace týkající se sucha z různých zdrojů údajů. Různé nástroje umožňují zobrazení a analýzu informací souvisejících se suchem, zatímco služba "Zprávy o suchu" poskytuje přehled o situaci v případě hrozícího sucha.

Povodně

Počet velmi závažných povodní v Evropě se v období 1980–2010 zvýšil, ale s velkou meziroční variabilitou způsobenou různými příčinami: lepší podávání zpráv, změny ve využívání půdy a zvýšené silné srážky v některých částech Evropy. Předpokládá se, že změna klimatu zintenzivní hydrologický cyklus a zvýší výskyt a četnost povodní ve velkých částech Evropy. Pluviální povodně a přívalové povodně, které jsou vyvolány intenzivními místními srážkami, budou v celé Evropě pravděpodobně častější (viz ukazatel EHP „Řekovépovodně“). Přívaly pobřežních bouří a povodně jsou nejčastějšími a nákladnými extrémními povětrnostními jevy, které se vyskytují v Evropě a představují 69 % celkových přírodních katastrofických ztrát. Například v roce 2010 byla Francie stěží zasažena zimní bouří Xynthia s 51 oběťmi a škodami ve výši více než 1,5 miliardy EUR (EEA,2013). Nejrelevantnějším nestrukturálním opatřením pro ochranu před povodněmi je i nadále zvýšená schopnost předpovědět špičky vypouštění. Lhůty pro varování před povodněmi v délce 3–10 dnů umožňují zavést potřebná opatření v oblasti civilní ochrany a nouzová opatření a minimalizovat dopady, pokud jde o lidské životy a hospodářské ztráty. Evropský systém informovanosti o povodních (EFAS) podporuje přípravná opatření před rozsáhlými povodněmi, zejména ve velkých nadnárodních povodích a v celé Evropě obecně. EFAS byl vyvinut a testován ve Společném výzkumném středisku v úzké spolupráci s vnitrostátními hydrologickými a meteorologickými službami, Evropskou civilní ochranou a dalšími výzkumnými ústavy.

Požár

Riziko požáru závisí na mnoha faktorech: změna klimatu, vegetace, postupy obhospodařování lesů a další socioekonomické faktory. V teplejším podnebí se v celé Evropě promítá závažnější požární počasí a v důsledku toho rozšíření oblasti náchylné k požárům a delší období požárů. Dopad požárů je obzvláště silný v jižní Evropě (viz ukazatel EHP „lesnípožáry“). Evropský systém informací o lesních požárech (EFFIS) podporuje útvary odpovědné za ochranu lesů před požáry v zemích EU a poskytuje útvarům Evropské komise a Evropskému parlamentu aktualizované a spolehlivé informace o požárech v přírodě. EFFIS provozuje modul, který generuje denní mapy 1 až 9 dnů předpokládané úrovně nebezpečí požáru pomocí numerických předpovědí počasí. Modul je aktivní po celý rok, ačkoli jádro sezóny lesních požárů je ve většině zemí od 1. března^do 31. října.

Zdravotní rizika: nemoci přenášené vektory a aeroalergen

Globalizace a změny životního prostředí, sociální a demografické determinanty a kapacita systému zdravotní péče jsou významnými hnacími silami infekčních nemocí, které mohou také působit jako prekurzory epidemie. Sledování změn těchto faktorů tak může pomoci předvídat nebo dokonce předpovědět nárůst infekčních onemocnění. Změna klimatu může změnit zeměpisný rozsah nemocí přenášených vektory v Evropě, a proto se včasné varování stává ještě důležitějším (viz ukazatel EEA „Nemocpřenášená vektory“). Pro Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) se navrhuje prototyp systémů včasného varování před vektorově přenosnými nemocemi v Evropě: environmentální/klimatické a sociálně-ekonomické faktory onemocnění mohou poskytnout lhůtu pro rychlou reakci v oblasti veřejného zdraví s cílem omezit lidské a finanční náklady spojené se vznikem a šířením onemocnění přenášených vektory v EU.

Rostoucí teploty způsobené změnou klimatu znamenají, že rostliny a stromy kvetou dříve a déle, což prodlužuje utrpení mnoha lidí s pylovými alergiemi. European Aeroallergen Network (EAN) je sdružením údajů o pylech a sporách plísní evropských pylových informačních služeb, jednotlivých měřicích míst a dodavatelů údajů mimo Evropu. Síť zahrnuje 38 zemí a více než 600 měřicích míst. Databáze EAN je základním nástrojem pro předpovídání pylů, a proto je nepostradatelná pro pylovou informační službu v celé Evropě. Rozvoj servisních činností v posledních letech (včetně evropských map zatížení, pylového deníku pro alergiky na pyl a personalizovaných informací o pylu) by nebyl možný bez evropské pylové databáze. Služba monitorování atmosféry programu Copernicus (CAMS) vytvořila partnerství s Evropskou sítí pro letectví (EAN) a zkoumá technologie pro automatické pozorování pylu v téměř reálném čase v celé Evropě.