Soubor nástrojů pro přeshraniční krizové řízení vodních zdrojů v povodí řeky Sávy

Povodí řeky Sávy v jihovýchodní Evropě pokrývá téměř 100 000 km² (tj. 12 % větší povodí Dunaje, jehož je součástí) a táhne se přes 6 zemí, tj. Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Chorvatsko, Černou Horu, Srbsko a Slovinsko. Předěl zahrnuje venkovské oblasti, stejně jako mnoho velkých měst (jako je Bělehrad, Lublaň, Sarajevo a Záhřeb) a hostí populaci kolem 9 milionů lidí.

Povodí a jeho obyvatelstvo jsou ohroženy stále častějšími extrémními povětrnostními jevy a záplavami, což ohrožuje bezpečnost lidí a živobytí. Silné srážky a katastrofické záplavy na jaře 2014 způsobily 79 úmrtí a postihly více než 2,5 milionu lidí kvůli škodám na majetku, ekonomickým ztrátám a evakuacím. Škody byly odhadnuty na 3,8 miliardy EUR (ICPDR a ISRBC, 2015).

Také odtok znečištění z povodní v povodí řeky Sávy představuje významnou hrozbu jak pro životní prostředí, tak pro lidské zdraví. Povodňové vody nesou směs sedimentů, nečistot, živin a chemických látek ze zemědělské půdy, včetně kejdy a pesticidů, které kontaminují vodní cesty sedimenty. Kromě toho mohou strukturální škody na infrastruktuře v povodí a činnosti obnovy po povodních uvolňovat nebezpečné látky do řek[1]. Ohrožuje to životní prostředí i lidi. Požití patogenů nebo těžkých kovů z kontaminované vody nebo zdrojů potravin zvyšuje riziko zdravotních rizik, jako jsou gastrointestinální onemocnění a v dlouhodobém horizontu kardiovaskulární poruchy, rakovina, cukrovka a poškození ledvin (Rehmanet al., 2017).

Jihovýchodní Evropa je velmi zranitelná vůči povodním způsobeným změnou klimatu. Očekává se,že předpokládaný nárůst srážek dále zesílí povodňová nebezpečí ve východní Evropě ( Bednar-Friedl et al., 2022), přičemž v letech 2011–2040 se ve srovnání se současností (1990–2013) předpokládají o 13 % vyšší povodňové špičky a v letech 2071–2100 o 23 % vyšší povodňové špičky (De Roo et al., 2016). Očekává se, že zvýšené riziko povodní bude největší v horní části povodí a v hlavních přítocích, tj. v řekách Kupa, Una a Bosna (De Roo et al., 2016). Kromě toho socioekonomické faktory v povodí řeky Sávy, jako je finanční krize v roce 2007 a vysoká migrace mezi venkovem a městy, vedly ke stárnutí obyvatelstva, nedostatečné vodohospodářské infrastruktuře a nedostatku bydlení odolného vůči změně klimatu, takže obyvatelstvo je zranitelné (UNESCO, 2023; Světová banka, 2015).

[1] například po povodních v roce 2014 v důsledku uvolnění kejdy poškozeným antimonovým dolem Stolice v potoku Kostajnik a v důsledku čerpání vody ze zaplaveného uhelného dolu Tamnava-Zapadno polje do řeky Kolubara (Srbskárepublika, 2014).

Cílem provádění nástrojů hospodaření s vodou pro nepředvídané události (WACOM) v rámci rámcové dohody o povodí Sávy (FASBR) je zlepšení přeshraniční spolupráce v povodí Sávy a jeho systémech správy s cílem snížit rizika pro životní prostředí a veřejné zdraví spojená s povodněmi a havarijním znečištěním.

Mezi specifické cíle patří:

• vypořádat se s povodněmi a havarijním znečištěním u zdroje problémů spíše než dále po proudu v jiné jurisdikci;
• zlepšit výměnu informací a koordinaci protipovodňových a protipovodňových mechanismů a mechanismů reakce na znečištění, a tím zlepšit jejich účinnost a účelnost;
• Propojit země a odvětví zapojené do řízení katastrof souvisejících s vodou, vodního hospodářství a navigace;
• Určit a zapojit klíčové cílové subjekty s cílem zvýšit povědomí a zlepšit ochranu vodních cest, oblastí náchylných k povodním, infrastruktury, živobytí a lidského zdraví.

Mezinárodní komise pro povodí Sávy (InternationalSava River Basin Commission, ISRBC)v rámci své rámcové dohody o povodí Sávy (FASRB)usnadnila vypracování a provádění souboru nástrojů pro řešení na podporu přeshraniční spolupráce v oblasti hospodaření s vodními zdroji. Soubor řešení se zabývá třemi klíčovými složkami krizového řízení v oblasti vody, tj. informovaností o situaci, komunikací a prognózami. Soubor nástrojů uznává rozmanitost možných reakcí na vodní katastrofy a zúčastněných subjektů a zahrnuje i) platformu pro sdílení znalostí v reálném čase za účelem koordinace reakce na přeshraniční havárie, ii) model celého povodí založený na GIS, který ukazuje záplavy a znečištění v reálném čase a hypotetické záplavy a znečištění, a iii) katalog osvědčených postupů pro použití vyvinutého souboru nástrojů pro zvládání katastrof:

1. 1. Nadnárodní nástroj pro koordinaci incidentů[1] je on-line centralizovaný systém hlášení, který umožňuje účinnou a účelnou komunikaci a sdílení znalostí mezi zúčastněnými stranami v reálném čase. Systém umožňuje zúčastněným stranám zapojeným do zmírňování přeshraniční povodňové nebo znečišťující události dokumentovat všechny personální úkoly a opatření v jediné databázi. Nástroj se řídí normami systému velení incidentů pro krizové řízení, které byly vypracovány v rámci národního systému USA pro řízení incidentů (systémICS/NIMS). V případě události zadávají zúčastněné strany zprávy o činnosti do databáze, která zahrnuje všechny informace o incidentu, tj. všechna „aktivovanávelitelství“a osoby zapojené do reakce na katastrofu, kontaktní čísla a opatření, která přijímají.
   2. Nadnárodní nástroj pro získávání poznatků o situaci integruje dynamické informace z různých úrovní správy a orgánů, které jsou odpovědné za zvládání povodně nebo znečištění. Tento nástroj doplňuje nadnárodní nástroj pro koordinaci incidentů o další podkladové informace a přehled významných incidentů. Orgány poskytují informace o události prostřednictvím společného vzoru pro podávání zpráv s cílem informovat o různých přijatých opatřeních a určit opatření, která vyžadují nadnárodní koordinaci.
      
      
2. Nadnárodní modelovací nástroj je mapovací nástroj založený na GIS[2], který má napomáhat krizovému řízení v oblasti řeky Sávy a mnoha jejích hlavních přítoků. Nástroj může například předpovědět rozložení znečištění na základě skutečných vypouštění v řece Sávě. Předpovědní model může zobrazit, jak dlouho bude trvat, než se únik ropy dostane do oblastí po proudu, až více než měsíc předem, v závislosti na umístění a průtoku vody. To orgánům civilní ochrany usnadňuje plánování a umožňuje jim plánovat a zasahovat v co nejranější fázi.
   
   
3. Katalogosvědčených postupů obsahuje téměř 100 pokynů k používání nástrojů (i a ii). Pokyny doprovázejí dvě strategie, jedna pro reakce na povodně a jedna pro reakce na havarijní znečištění. Nastiňují důvody pro provádění navrhovaného souboru nástrojů a různé postupy související s koordinací, modelováním a informovaností o situaci. Katalog byl sestaven a ověřen odborníky v oblasti vodního hospodářství a civilní ochrany, jakož i zúčastněnými stranami zapojenými do řízení rizik v povodí řeky Sávy. 

Rozsáhlý rámec spolupráce ISRBC, jehož základy byly položeny již v roce 2002, usnadnil mezinárodní spolupráci při navrhování, realizaci a provádění souboru nástrojů. Vývoj nástrojů umožnil projekt WACOM Interreg v rámci programu nadnárodní spolupráce pro Podunají na období 2021–2027.

[1] Počátkem roku 2024 byl procesní rámec pro používání nástroje pro koordinaci incidentů stále přijímán pracovními orgány ISRBC.

[2] Model je částečně založen na již existujícím nástroji GIS SAVA Mezinárodní komise pro povodí Sávy (ISRBC) a systému varování před povodněmi v Sávě (FFWS).

Na vývoji souboru nástrojů a související strategie využívání se podílely zúčastněné strany ze zemí, které jsou součástí Mezinárodní komise pro povodí Sávy (ISRBC), včetně Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Srbska a Slovinska. Zúčastněné strany zahrnovaly veřejné orgány, výzkumné pracovníky a zúčastněné strany ze soukromého sektoru a zastupovaly různé oblasti odborných znalostí, včetně rizik katastrof a vodního hospodářství, civilní ochrany a plavby. Všechny instituce odpovědné za civilní ochranu, vodní hospodářství a plavbu a podílející se na zvládání povodní a havarijních znečištění v řece Sávě jsou také zmapovány v rozsáhlé databázi.

Zúčastněné strany spolupracovaly na diskusích na vnitrostátních, osobních a on-line seminářích s cílem definovat, strukturovat, vyvíjet, hodnotit a ověřovat nástroje. Byla uspořádána přeshraniční „cvičení na stolních počítačích“, včetně scénáře katastrofy, s cílem otestovat a ověřit použitelnost souboru nástrojů, vyškolit zúčastněné strany a budovat vztahy založené na spolupráci. V neposlední řadě se konaly workshopy zaměřené na komunikaci se zúčastněnými stranami, jejichž cílem bylo šířit soubor nástrojů a zvyšovat povědomí o potřebě přeshraniční spolupráce.

Stávající Mezinárodní komise pro povodí Sávy (InternationalSava River Basin Commission, ISRBC)vytvořila pevný základ pro usnadnění zapojení a spolupráce zúčastněných stran.

Úspěch souboru nástrojů při předcházení společenským a environmentálním dopadům povodní a znečištění je motivován mezinárodní spoluprací mnoha zúčastněných stran, které se zavázaly ke společnému přístupu k řízení rizik. Silné zapojení zúčastněných stran, usnadněné existencí zavedeného a rozsáhlého rámce pro spolupráci, tj. Mezinárodní komise pro záchranu povodí (InternationalSave River Basin Commission, ISRBC),zajistilo sdílenou a jasnou vizi nástroje, jeho vstupů a prováděcích kroků, což přispělo k jeho úspěchu. Od roku 2023 je úspěšné provádění nástrojů a strategií každoročně sledováno prostřednictvím ukazatelů, které popisují stav a pokrok při snižování rizika povodní a znečištění ve 14 klíčových oblastech intervence[1].

K překážkám patří přeshraniční využívání souboru nástrojů, do něhož jsou zapojeny zúčastněné strany z několika zemí povodí Sávy, které hovoří různými jazyky a mají různé národní zázemí. Konečné produkty a nástroje jsou vyvíjeny v angličtině, což může vytvořit překážku pro přijetí ve vnitrostátním kontextu, kdy zúčastněné strany hovoří jiným jazykem. Kromě toho přechod od stávajících vnitrostátních postupů pro řízení incidentů ke společnému nadnárodnímu rámci představoval pro některé vnitrostátní zúčastněné strany výzvu. Například během závažné povodně ve Slovinsku v srpnu 2023 bylo v zemi aktivováno odhadem 300 ústředí. Ne všechny zúčastněné strany však byly se souborem nástrojů dobře obeznámeny, aby umožnily obecné provádění nástrojů a strategií, což by mohlo podpořit účinnější komunikaci a provádění jednotných reakcí.

[1] Mezi klíčové oblasti intervence patří vzdělávání, finance, správa, lidské zdroje, IKT, dohled, informace, infrastruktura, znalosti, logistika, organizace, plánování, navigace a další.

Úloha souboru nástrojů a jeho prováděcí strategie při zvyšování odolnosti a ochraně lidí a životního prostředí před povodněmi a znečištěním byla testována během povodní ve Slovinsku v roce 2023. Agentury a zúčastněné strany, které se podílely na hodnocení souboru nástrojů a věděly, jak jej uplatňovat, úspěšně využily nástroje pro činnosti v oblasti připravenosti na povodně a potvrdily jejich funkčnost a hodnotu. Širší provádění by však mohlo dále zlepšit komunikaci mezi několika ústředími a účinnost a účelnost opatření.

Náklady na vývoj souboru nástrojů činily něco málo přes 2,9 milionu EUR. Náklady byly financovány z nadnárodního programu Interreg Danube, spolufinancovaného z jiných fondů EU, v rámci projektu WACOM. Další výdaje jsou zapotřebí na zachování predikčního modelu (2 osoby měsíčně ročně, přičemž každých 5 let je dalších 6 měsíců vyhrazeno na podstatnou modernizaci IKT); každodenní řízení a údržbu koordinačního nástroje administrátorem; a školení orgánů, které budou nástroje používat (půl dne na (online) školení).

Rámcová dohoda o povodí řeky Sávy (FASRB)byla uzavřena za účelem udržitelného rozvoje regionu prostřednictvím přeshraniční spolupráce v oblasti vody. Strany FASRB[1] (Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko, Slovinsko) byly povinny zavést koordinovaný systém opatření, činností, varování a poplachů pro řízení přeshraniční krajiny a nepříznivých důsledků povodní.

Mezinárodní komise pro povodí Sávy (InternationalSava River Basin Commission, ISRBC)byla zřízena za účelem provádění FASRB a usnadnění spolupráce mezi stranami FASRB v záležitostech týkajících se povodí Sávy. ISRBC usnadňuje údržbu součástí sady nástrojů.

Při provádění FASRB se strany již dohodly na čtyřech protokolech[2], mezi něž patří protokol o předcházení znečišťování vod plavbou a protokol o ochraně před povodněmi, které mají přímý význam pro přeshraniční krizové řízení vodních zdrojů. Protokol o mimořádných situacích podléhá v roce 2024 vnitrostátním postupům před jeho finalizací a přijetím. Protokoly formulují základ pro provádění souboru nástrojů.

Vyvinuté nástroje a strategie přispěly k deklaraci o povodních a náhodném znečištění v Sávě (Sava FAP Declaration) a ke strategiím pro reakci na mimořádné události v povodí řeky Sávy( Sava STEER), které řídí ISRBC.

[1] Albánie a Černá Hora nejsou stranami rámcové dohody o povodí řeky Sávy (FASRB), protože Albánie pokrývá pouze několikkilometrůčtverečních povodí řeky Sávy; vzhledem k tomu, že Černá Hora nedokončila postup pro plné členství v Mezinárodní komisi pro povodí Sávy (ISRBC) poté, co se v roce 2006 stala nezávislou, avšak zástupci této země se aktivně účastní všech technických orgánů ISRBC;

[2] Tyto čtyři protokoly rovněž zahrnují Protokol o plavebním režimu a Protokol o řízení sedimentů.

Soubor nástrojů byl vytvořen v průběhu 1,5 roku, od července 2020 do prosince 2022. Po vývoji zavedl ISRBC v roce 2023 nadnárodní modelovací nástroj. V roce 2024 probíhá plné provádění nástroje pro koordinaci a informovanost o situaci, který je spojen s přijetím protokolu ISRBC o stavu nouze pro povodí řeky Sávy. Přijímání osvědčených postupů v různých zemích se neustále rozšiřuje.

Soubor nástrojů je v současné době částečně funkční, přičemž slovinská civilní ochrana (URSZR) aktivně využívá modelovací nástroj pro náhodné úniky ropy a predikci rozptylu, zatímco probíhají jednání o provádění zbývající složky.

Předpokládá se, že soubor nástrojů bude aktivní a bude udržován po dobu nejméně 10 let. Očekává se, že nástroje budou i nadále relevantní pro orgány a další zúčastněné strany, které řídí rizika katastrof, neboť prognózy změny klimatu ukazují zvýšenou pravděpodobnost povodní v povodí řeky Sávy. Vzhledem ke klimaticky citlivé povaze této krajiny je přeshraniční spolupráce stále více nezbytná pro odpovídající zvládání katastrof, aby se snížila rizika pro lidské a environmentální zdraví, živobytí a infrastrukturu. 

Dr. Primož Banovec

Scientific Associate within the Water Economic Institute (Vodno gospodarski inštitut), University of Ljubljana

Primoz.Banovec@fgg.uni-lj.si

WACOM_Nástroj pro nadnárodní koordinaci mimořádných událostí pro zvládání mimořádných situací v oblasti povodňového a havarijního znečištění

WACOM_Transnational situational awareness tool for flood-accidental pollution emergency management (Nástroj nadnárodního situačního povědomí pro zvládání mimořádných událostí v oblasti povodňového a havarijního znečištění)

WACOM_Transnational modeling tool for flood-accidental pollution emergency management (Nástroj pro nadnárodní modelování zvládání nouzových situací při povodňových haváriích se znečištěním)

WACOM Transnational best management practices (Katalog nadnárodních osvědčených postupů řízení)

WACOM_Nadnárodní databáze osvědčených postupů řízení

WACOM_Sava STEER Prováděcí příručka

WACOM_Strategie nouzové reakce na povodně v povodí řeky Sávy