Sociální zranitelnost vůči vlnám veder – od posouzení po provádění adaptačních opatření v Košicích a Trnavě na Slovensku

Trnava i Košice čelí rostoucím teplotám. V Košicích došlo od roku 1990 k deseti nejteplejším rokům za posledních 150 let a průměrná roční teplota mezi lety 1881 a 2100 se zvýšila o 1,6 °C. Počet tropických dnů (průměrná teplota nad 30 °C) se za posledních 20 let zvýšil z 12 na 20 dnů (v roce 2012 to bylo 37 dnů) a maximální teplota často přesahuje 34 °C. Podobně v Trnavě jsou léta teplejší a zimy se oteplují (i když zimní teploty rostou pomaleji než letní teploty). Roční počet letních dnů (průměrná teplota nad 25 °C) by se měl zvýšit z 58 (1961–1990) na 100 (2051–2100). Roční počet tropických dnů se ve stejných obdobích zvýší z 12 na 36. Obě města budou pravděpodobně v budoucnu postižena delšími a závažnějšími suchy. Zatímco v Trnavě srážky mírně klesají (výrazněji v zimě), v Košicích zůstává celkové množství srážek stabilní, zatímco přívalové deště mohou způsobit záplavy rozptýlené suchými obdobími.

Trnava (s přibližně 68 000 obyvateli) je mimořádně zranitelná vlivem městského tepelného ostrova, a to kvůli svému historickému charakteru spojenému s vysokým podílem zpevněných ploch, které zhoršují tepelný stres během období vysokých teplot. V Košicích (s přibližně 240 000 obyvateli) žije velká část obyvatel v panelových domech, které jsou náchylné k přehřátí při vysokých teplotách.

Karpatský rozvojový ústav ve spolupráci s místními úřady provedl posouzení zranitelnosti vůči vysokým teplotám celého města Trnavy a hustě osídleného a materiálně zanedbaného okresu Západ (40 000 obyvatel) v Košicích. Posouzení bylo základem pro vypracování řady opatření zaměřených na zlepšení adaptační kapacity Trnavy a Košic zejména na změnu klimatu a vlny veder.

V Košicích se starosta samosprávné městské části Západ rozhodl připravit plán přizpůsobení se změně klimatu. Západ je poměrně homogenní obytná oblast, skládající se převážně z panelových domů postavených z prefabrikovaných prvků a špatně zateplených. Navzdory vysoké hustotě obyvatelstva je mezi bytovými domy značné množství zeleně, což z něj činí nejzelenější část města Košice.

Za prvé, posouzení zranitelnosti provedl Karpatský rozvojový institut. Byly shromážděny a analyzovány následující ukazatele zranitelnosti, expozice a adaptivní kapacity pro buňky sítě 200 m x 200 m s cílem identifikovat ohniska zranitelnosti a rizika v souvislosti s vlnami veder:

• Procento osob starších 75 let a mladších 4 let;
• Procento lidí žijících v bytech v nejvyšším patře;
• umístění zranitelných zařízení (např. jeslí, mateřských škol, pečovatelských domů pro seniory);
• Úroveň tepelné izolace prefabrikovaných bytových domů;
• Rozsah zpevněných ploch bez stínu;
• pokrytí zelených ploch, a zejména dostupnost zelených ploch s pokrytím korunami stromů nad 60 % a s plochou nad 2 ha (považovaných za nejúčinnější při chlazení),
• drsnost povrchu (výška a orientace budov);
• rozložení teploty (na základě měření během vln veder);
• cirkulace chladicího vzduchu a katabatického větru (tj. svahu dolů, chladného větru);
• Přítomnost klimatizace v městské dopravě;
• Dostupnost lékařské pomoci během vln veder.

Kromě toho byl proveden průzkum s místními občany o povědomí o vlnách veder, znalostech chování snižujícího riziko tepelného stresu, vnímané potřebě plánování přizpůsobení v jejich oblasti, jakož i o upřednostňovaných adaptačních opatřeních.

Všechny faktory byly zváženy s ohledem na jejich vliv na riziko vysokých teplot pro lidské zdraví na základě vědecké literatury a prezentovány na mapách. Kombinace všech faktorů vytvořila celkovou mapu zranitelnosti čtvrti Západ. Analýza umožnila určit oblasti, které jsou ze sociálního hlediska obzvláště zranitelné a jsou vystaveny vysokým teplotám. Výsledky spolu s výsledky průzkumu sloužily jako podklad pro strategii vedenou místními orgány, včetně provádění těchto druhů opatření:

• Zlepšené zastínění vegetací a umělými strukturami.
• Chlazení stávajících veřejných prostor, včetně: rozšíření zelených ploch, revitalizace stávajících parků a zelených ploch, využívání dřevin odolných vůči změně klimatu, zmenšení uzavřených ploch, výstavba a obnova prvků modré infrastruktury a vodních fontán. Mezi různými zásahy byla zlepšena tloušťka zelených porostů v parcích s cílem 60% pokrytí korunami stromů.
• Chlazení vnitřních veřejných prostor, včetně: lepší tepelná izolace, vertikální zeleň, stínění průhledných otvorů, oken a displejů, zelené/reflexní střechy, určité využití klimatizace v nejzranitelnějších zařízeních.
• Systém včasného varování před vlnami veder vyvinutý ve spolupráci se Státním zdravotním úřadem Slovenska.
• Informační a vzdělávací aktivity pro občany týkající se bezpečného chování během vln veder.

Dalším opatřením zahrnutým do místní strategie bylo vytvoření programu „správného rozhodování v oblasti klimatu“, tj. budování kapacit veřejné správy; zavedení mechanismů, které zajistí, aby byly při plánování a vydávání stavebních povolení zohledňovány otázky klimatu.

V Trnavě byl přijat podobný přístup k hodnocení zranitelnosti a v plánu pro přizpůsobení se změně klimatu byla vypracována podobná škála adaptačních opatření. Bývalý zanedbaný otevřený prostor sousedící s panelovým domem, mateřskou školou a pečovatelským domem pro seniory (tedy identifikovaný jako lokalita vysoce náchylná k vlnám veder) byl navíc transformován odstraněním asfaltu, výsadbou stromů (aby bylo dosaženo 60% pokrytí korunou, jakmile stromy dozrají), výstavbou fontány a poskytnutím nových laviček. Výsledkem byla lákavá zeleň nabízející oddech během vln veder, která je také využívána k socializaci místní komunitou. Kromě toho byly zavedeny udržitelné městské odvodňovací systémy s cílem zlepšit vsakování a zadržování vody. Hodnocení účinnosti opatření je plánováno 5 let po dokončení projektu v roce 2019.

Na úrovni města Trnava rovněž podporuje zapojení občanů do adaptace vytvořením obecního rozpočtu (minimálně 10 000 EUR ročně) pro žádosti o granty na adaptaci. Adaptační opatření mohou navrhovat jednotlivci nebo organizace a podrobný soubor kritérií zajišťuje, že jsou v souladu s adaptačním plánem města. K dnešnímu dni jsou podporovány zejména osvětové činnosti na místních školách.

Město Trnava je jedním z prvních měst na Slovensku se systematickým přístupem k dopadům změny klimatu. Adaptační plán bude sloužit nejen jako nástroj k řešení vln veder a efektu městských tepelných ostrovů; je rovněž považován za předpoklad pro čerpání vnějších zdrojů z EU v období financování 2014–2020.

Posouzení zranitelnosti podporující identifikaci a provádění adaptačních opatření provedl Karpatský rozvojový institut, který vypracoval metodiku a poskytl odborné vedení projektu. V Košicích poskytl politickou podporu projektu starosta župy Západ a potřebné údaje poskytli státní úředníci. Další odborné znalosti poskytl Slovenský hydrometeorologický ústav a Krajský úřad veřejného zdraví.

Místní orgány byly do hodnocení zranitelnosti v obou městech úzce zapojeny. Vypracování adaptačních strategií (na 10–15 let) a adaptačních akčních plánů (na 3 roky, s konkrétními adaptačními opatřeními a přidělenými odpovědnostmi a finančními prostředky) bylo společným úsilím Karpatského rozvojového institutu a místních orgánů.

Během projektu v Košicích byli místní občané konzultováni (prostřednictvím průzkumu) ohledně toho, jak vnímají potřebu adaptačního plánování ve své oblasti, jakož i ohledně upřednostňovaného typu adaptačních opatření. Plánování a realizaci pilotního projektu ekologizace v Trnavě provedl místní orgán, ale tato myšlenka byla konzultována s okresním výborem včetně místních obyvatel. Kromě toho mohou v Trnavě občané a místní organizace navrhnout adaptační opatření, která mají být financována městem prostřednictvím participativního rozpočtového mechanismu.

Slovensko v současné době reviduje svou národní adaptační strategii, ale dosud nevypracovalo národní adaptační akční plán; iniciativa v Košicích a Trnavě byla provedena bez vnitrostátních předpisů. Přizpůsobení se změně klimatu má proto jen malou podporu ze strany místních orgánů na celostátní úrovni. Vedle Trnavy a župy Západ v Košicích byly dosud vypracovány adaptační plány pouze v Bratislavě a Kežmaroku. Celkově tedy existuje omezená ochota místních orgánů investovat své zdroje do systematického procesu přizpůsobování.

Na úrovni města jsou s úředníky místních orgánů spojena další omezení, která jsou přetížena jejich každodenními činnostmi. Také novost tématu přizpůsobení se změně klimatu a jeho multispektrální charakter ztěžují řešení ze strany zástupců místních orgánů.

Hlavním faktorem úspěchu byl silný závazek vedení města. Důležitým faktorem v Košicích byla podpora místního starosty, který se zajímal o adaptační agendu. V Trnavě byl zájem úředníků místní správy o změnu klimatu a ochota učit se hnací silou jejich účasti na mezinárodní konferenci Climate Change and Local Development – Challenge for Local Governments (Změna klimatu a místní rozvoj – výzva pro místní samosprávy) (březen 2012, Bratislava). Zástupci města Trnava po akci aktivně hledali podporu při přípravě adaptačního akčního plánu. Řešení bylo nalezeno ve společném projektu vedeném Karpatským rozvojovým institutem, který se zabývá hodnocením zranitelnosti vůči vysokým teplotám a vlnám veder. Spolupráce na projektu byla jedním z faktorů úspěchu. Dostupnost vnějšího financování měla rovněž zásadní význam pro dokončení posouzení zranitelnosti a vypracování plánů pro přizpůsobení se změně klimatu.

V Košicích byly finanční prostředky na rozvoj adaptační strategie Západu poskytnuty prostřednictvím projektu „Climcross Development: Partnerství pro řešení dopadů změny klimatu na rozvoj“ probíhá v rámci programu přeshraniční spolupráce mezi Maďarskem a Slovenskem na období 2007–2013.

V Trnavě poskytl finanční prostředky projekt „Města odolná vůči dopadům změny klimatu“ inspirovaný městem Trnava, který byl financován prostřednictvím švýcarského finančního mechanismu (SFM). SFM financovalo především rozvoj adaptační strategie, ale 20 000 EUR bylo poskytnuto na sazenice stromů, které byly vysazeny a jsou udržovány městem Trnava. Grantový/participativní rozpočtový režim, jehož cílem je podpora adaptačních opatření malého rozsahu (minimálně 10 000 EUR ročně), je financován z rozpočtu města.

Na Slovensku neexistuje žádný právní rámec, který by konkrétně podporoval přizpůsobení měst změně klimatu. Hlavním strategickým referenčním dokumentem je Slovenská národní adaptační strategie, kterou vláda přijala v roce 2014. Trnava je od roku 2016 signatářem Paktu starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky s cílem přizpůsobit se změně klimatu.

V Trnavě bylo v letech 2013–2015 provedeno posouzení zranitelnosti a vypracování adaptačního akčního plánu. Hodnocení zranitelnosti a vypracování adaptační strategie v Košicích trvalo 13 měsíců, od začátku roku 2013 do poloviny roku 2014. Různá adaptační opatření jsou postupně zaváděna.

Adaptační strategie v Košicích i Trnavě jsou otevřené a živé dokumenty, které by měly být pravidelně monitorovány, vyhodnocovány a aktualizovány. Měly by zůstat v platnosti po dobu až 10 let.

City of Trnava
E-mail: info@trnava.sk

City Borough Košice Zapad
E-mail: info@kosicezapad.sk

Michal Schvalb
Carpathian Development Institute
E-mail: kri@kri.sk 

„Carpathian Development Institute“ a „Energia Klub Climate Policy Institute and Applied Communications“ (2017) Adaptation Best practices from the Visegrad countries (Osvědčené postupy v oblasti přizpůsobení ze zemí Visegrádské skupiny)