Obnova městských řek: udržitelná strategie pro hospodaření s dešťovou vodou v polské Lodži

Lodž se nachází ve zdrojové oblasti osmnácti potoků. Blízkost vody umožnila městu stát se hlavním výrobním centrem v 19.^století. Průmyslová minulost a urbanizace Lodže způsobily městu vážné problémy v oblasti vodního hospodářství. Většina městských toků byla kanalizována a přeměněna na potrubní propustky. To spolu s vysokým podílem nepropustných povrchů ve městě a následným snížením schopnosti půdy absorbovat dešťovou vodu přispělo ke zvýšení povrchového odtoku a rychlému odtoku vody. V důsledku toho byly části města těžce postiženy povodněmi během bouří. Podle prognózy RCP 8.5 (EURO-CORDEX in UAMW 2020) se očekává nárůst silných srážek v oblasti o 15-25 procent do konce století, což zase naznačuje zvýšení tlaku na městské odvodňovací systémy.

Velké části města mají kombinovanou kanalizaci, což znamená, že při silných deštích je překročena kapacita čistírny odpadních vod, což má za následek znečištění přijímací řeky. Degradace sladkovodních stanovišť v důsledku znečištění a umělého charakteru řek snižuje jejich schopnost zadržovat vodu a samočištění, což následně vede ke zhoršení kvality vody a ekologického stavu. Kromě toho nedostatek zeleně a otevřených vodních cest ve městě zvyšuje úroveň znečištění ovzduší, snižuje vlhkost a způsobuje značný efekt městských tepelných ostrovů. Společně ovlivňují zdraví a kvalitu života obyvatel Lodže. Vzhledem k tomu, že se očekává, že teplota v budoucnu vzroste, zvýší se také potřeba chladného a zeleného prostředí schopného vypořádat se s těžkými dešti.

V Lodži byly sledovány dva hlavní cíle:

• Vypracování a demonstrace strategie a technologie pro obnovu obecních řek na základě přírodních procesů s cílem zlepšit hospodaření s dešťovou vodou, zvýšit zadržování vody a lepší kvalitu vody podporující vyšší biologickou rozmanitost a zlepšení kvality života.
• Rozvoj celosystémového přístupu k územnímu plánování na základě koncepce modro-zelené sítě. Koncepce předpokládá, že říční údolí a zelené plochy jsou propojeny v procesech plánování a rozvoje měst s cílem vytvořit rámec pro město, které zadržuje vodu, podporuje zelenou infrastrukturu, podporuje zdravý životní styl, přitahuje podniky a stává se odolným vůči globální změně klimatu.

Přijatá řešení zahrnují projekt obnovy, realizovaný na řece Sokołówce, a rozvoj celkového přístupu k územnímu plánování na základě koncepce modro-zelené sítě. Projekt SWITCH zavedl mnohostranný proces (tj. Learning Alliance), do něhož jsou zapojeni všichni aktéři ve městě se zájmem o hospodaření s vodou a přírodními zdroji, jakož i regionální a vnitrostátní zúčastněné strany. Tento mnohostranný přístup se silnými výzkumnými prvky vyústil v uplatnění zásad ekohydrologie (studie interakcí mezi vodou a ekosystémy) a integrovaného hospodaření s městskou vodou v demonstračním projektu „obnova řeky Sokołówka“.

Řeka Sokołówka, která je většinou zásobována odtoky dešťové vody, vede částečně umělým kanálem a je náchylná k květům řas kvůli vysokému obsahu živin v dešťové vodě. Cíle restaurátorského projektu byly následující:

• uplatňovat inovativní ekosystémové biotechnologie v souladu se zásadami ekohydrologie;
• Zvýšit kapacitu říčního systému s cílem snížit povodně ve městech zvýšením kapacity pro skladování a čištění vody;
• Obnovit funkce řeky s cílem zlepšit kvalitu života občanů a atraktivitu města.

Prvním krokem pilotního projektu bylo získání přesných základních údajů (např. chemické analýzy sedimentů a vody na dně, biologických a ekologických údajů, rozpočtu na říční vody a modelů pro hospodaření s přívalovými vodami), které byly použity k výběru vhodných opatření, jež mají být provedena. Tento krok poskytl informace pro návrh a výstavbu tří zásobníků dešťové vody (dokončených v letech 2006, 2009 a 2010) a sekvenční sedimentační biofiltrační systém pro čištění dešťové vody (dokončený v roce 2011), který byl patentován jako inovace SWITCH. Projekt navíc vedl k širšímu plánu obnovy řeky Sokołówky a plánu rozvoje parku řeky Sokołówky.

Projekt obnovy řeky Sokołówka a demonstrovaný přístup k územnímu plánování přispěly k řešení těchto problémů souvisejících se změnou klimatu:

• snížení vrcholů toku srážkových odpadních vod prostřednictvím řady rybníků a nádrží, vytvoření a obnova říčních údolí a mokřadů;
• zvýšení odolnosti městské krajiny vůči vodě (zmírnění extrémních toků, zvýšení hladiny podzemních vod, podpora městské vegetace) použitím fytotechnologie;
• zvýšení kvality vody, ekologické stability sladkovodních zdrojů a jejich únosnosti prostřednictvím ekohydrologické regulace;
• zvýšení kvality života a estetických hodnot v povodí obnovou říčního koridoru, ekotonových zón a krajiny;
• Zvýšení lidského zdraví prostřednictvím podpory zdravého městského prostředí začleněním modrozelené sítě do plánu rozvoje města.

Změny v údolí Sokołówky vzbudily zájem místních developerů. Společnost, která investovala do obytné oblasti v blízkosti řeky, měla zájem přispět k udržitelnějšímu hospodaření s dešťovou vodou a rozhodla se zavést související řešení, jako jsou retenční studny, tak, aby veškerá dešťová voda mohla být skladována zcela v jejich investiční oblasti. V dalších částech města, např. v historické oblasti Księży Młyn a Jasień, se objevilo několik iniciativ zdola nahoru zaměřených na řeky a zeleň. Několik nevládních organizací se začalo zajímat o zelenou a modrou infrastrukturu a možné využití jejích služeb, např. alternativní udržitelné dopravní trasy (cyklické stezky) nebo zelené dvorky.

Pilotní restaurátorské činnosti prováděné v okolí Sokołówky byly úspěšné a přesvědčily lodžské orgány a vodohospodáře o hodnotě jejich replikace pro ostatní řeky po celém městě. Během prvních let demonstračního projektu na řece Sokołówce byl výzkumníky z Evropského regionálního centra pro ekohydrologii při Polské akademii věd v Lodži vyvinut koncept modro-zelené sítě. Záměrem je zarámovat rozvoj města sítí (obnovených) říčních systémů a zelených ploch (zemědělské plochy, parky a brownfieldy). Propojení „modrých“ a „zelených“ prostor by mohlo pomoci zachovat kontinuitu ekologických procesů a poskytnout integrovaný přístup k zadržování dešťové vody, jakož i k čištění a zlepšování mikroklimatu města, což by umožnilo pružné přizpůsobení se změně klimatu, zlepšení kvality života a lepší životní prostředí v městské oblasti. Koncepce nebyla zcela provedena v plném rozsahu, ale zůstává důležitá pro plánování měst a byla přehodnocena v rámci probíhajícího rozvoje strategie města pro přizpůsobení se změně klimatu (Ecopact). Plánovači města Lodž se snaží začlenit myšlenky modrozelené sítě do plánů v centru města, pokud to místní podmínky a předpisy dovolují. Všechny zelené prvky, jako jsou parky, stromy a květinové záhony, jsou důležitou součástí městského designu v Lodži a město si klade za cíl vytvořit zelené koridory, které je propojí.

Zkušenosti a předběžné výsledky projektu obnovy řeky Sokołówka byly rovněž využity v projektu EU LIFE+, který se uskutečnil v letech 2010–2015: ER-REK, Ekologická sanace rekreačních nádrží Arturówek (Lodž) jako modelový přístup k sanaci městských nádrží. Rekonstruované nádrže Arturówek poskytují významnou rekreační oblast pro obyvatele města, kterou v hlavní sezóně navštěvuje až 3 000 lidí denně. Systém sekvenční sedimentace a biofiltrace (SSBS) pro čištění dešťové vody vyvinutý v Sokołówce a EH-REK byl později využit pro zvýšení účinnosti malých čistíren odpadních vod.

Plán parku řeky Sokołówky, který byl zahájen během demonstračního projektu, byl schválen městskou radou v roce 2016 a výstavba byla zahájena stezkami a rekreační infrastrukturou. V roce 2020 byla rovněž vypracována nová koncepce širší obnovy řeky Sokołówky a tří parků na jejím toku. Cílem nového developerského projektu nazvaného Údolí Sokołówka je propojit říční park Sokołówka, park Mickiewicz a rybník Wasiak s turistickou stezkou, naučnou stezkou zaměřenou na vodu a ekosystém a cyklistickou stezkou. V oblasti projektu rovněž pokračuje obnova řek; rybníky v Mickiewiczově parku budou vyčištěny a SSBS pro čištění přívalových vod budou vylepšeny. Kromě toho se výrazně zlepší infrastruktura a zařízení parků, včetně nových cest, městského mobiliáře, dětských hřišť, toalet a zrekonstruované restaurace.

Úzké vazby mezi výzkumníky z univerzity v Lodži a městem Lodž, které existují od 90. let, poskytly pevný základ pro spolupráci v projektu SWITCH. Spolupráce byla podstatně posílena a rozšířena tak, aby zahrnovala další příslušné zúčastněné strany, a to zřízením aliance SWITCH Learning Alliance v Lodži: fórum zúčastněných stran pro výměnu nápadů, plánů a zájmů s přidělenými finančními prostředky EU na jeho činnosti. Tento proces byl zahájen v březnu 2006 a zpočátku zahrnoval zúčastněné strany, o nichž se mělo za to, že hrají ve vodním hospodářství nejzásadnější úlohu. Postupem času byli identifikováni a zapojeni další důležití aktéři. Mezi klíčové zainteresované strany Lodžské vzdělávací aliance na jejím vrcholu patřili partneři z 25 různých organizací, z nichž nejdůležitější jsou:

• Seznam departementů města Lodž: Obecní správa, životní prostředí a zemědělství, strategické plánování;
• Vodárenská a kanalizační společnost, která provozuje čistírny odpadních vod a vodovodní a kanalizační sítě v Lodži;
• Lodžská infrastrukturní společnost, která vlastní čistírny odpadních vod a vodovodní a kanalizační sítě v Lodži;
• Čistírna odpadních vod v Lodži;
• Výzkumné ústavy: i) katedra aplikované ekologie Univerzity v Lodži, ii) Evropské regionální středisko pro ekohydrologii pod záštitou UNESCO – Mezinárodní institut Polské akademie věd, iii) Technická univerzita v Lodži, iv) Lékařská univerzita v Lodži, v) Institut pracovního lékařství v Lodži;
• Několik nevládních organizací, které se připojily k Lodžské vzdělávací alianci v roce 2009 při zahájení rozvoje modro-zelené sítě.

Learning Alliance vybudovala a vyškolila facilitační tým, vytvořila webové stránky a komunikační strategii a uspořádala několik setkání, školení a workshopů o různých otázkách hospodaření s vodou ve městech. Každý seminář rozšířil členství v Alianci. Tým SWITCH v Lodži se zabýval širokou škálou osvětových a propagačních aktivit. Mezi ně patřilo zapojení mladých lidí do zvyšování jejich povědomí o environmentálních otázkách a do vytváření zájmu o skryté řeky města. Zapojeny byly i sdělovací prostředky, zejména rozhlas a noviny.

Občané hrají i nadále významnou úlohu při rozvoji zelených a modrých oblastí Lodže. Občané například iniciovali řadu vylepšení říčního parku Sokołówka. Pokračuje také spolupráce mezi městem Lodž a místními výzkumnými ústavy a infrastrukturními společnostmi. Vodárenská a kanalizační společnost vytvořila stezku řek Lodže, aby ukázala, kde ve městě vedou částečně pokryté řeky. Objevují se také nápady na odkrytí některých částí jiných řek, například v parku Žródliska a v parku Kilinski.

Hlavní faktory úspěchu lze shrnout takto:

• Účast na projektu SWITCH byla hlavním hnacím faktorem, v neposlední řadě díky finančním prostředkům, které byly v rámci projektu k dispozici. Účast na projektu pomohla propojit technické znalosti s plánováním ve městě a zvýšit povědomí o potřebě zvážit zelené a modré prostory ve městě. Profesor z univerzity v Lodži uvedl, že „SWITCH zcela změnil pohled města na vodu (...) Myšlenka, že voda a zelené plochy mohou být v budoucnosti Lodže ústředním bodem, se stala ve městě uznávaným názorem“.
• Silnou hnací silou této iniciativy bylo zapojení zúčastněných stran prostřednictvím aliance pro učení. Prostřednictvím aliance byly vytvořeny nové silné vazby mezi vědci, osobami s rozhodovací pravomocí a dalšími klíčovými zúčastněnými stranami. Tyto vazby jsou udržovány i po ukončení projektu SWITCH.
• Velká část úspěchu Learning Alliance je díky silným šampiónům v rámci fóra. Odhodlaní jedinci, zejména profesor z univerzity v Lodži, který podporuje obnovu řek od 90. let 20. století, napomohli procesu budování partnerství a jeho udržování v chodu. Úspěch Learning Alliance také závisel na silném usnadnění, časté komunikaci a odhodlání zúčastněných stran ze všech organizací k pravidelnému zapojení. Ačkoli Learning Alliance již oficiálně nefunguje, zavedené vazby stále přinášejí výhody v podobě nových projektů, iniciativ a lepší spolupráce mezi bývalými členy Learning Alliance.

Financování EU bylo pro projekt zásadní. Celkový rozpočet projektu SWITCH na činnosti v Lodži ve výši přibližně 1 150 000 EUR pokrýval náklady na univerzitu a město Lodž po dobu pěti let. Projekt demonstrace na řece Sokołówce měl rozpočet přibližně 700 000 EUR. Do činností Learning Alliance bylo investováno přibližně 130 000 EUR. Je třeba zmínit, že bylo poskytnuto mnoho věcných příspěvků, zejména ze strany výzkumných pracovníků a doktorandů z výzkumných institucí v Lodži.

Četné přínosy projektu obnovy města Sokołówka nebyly vyčísleny, ale zahrnují alespoň zabránění škodám způsobeným městskými záplavami, zvýšení hodnoty atraktivního městského prostředí, přínosy pro zdraví v důsledku zlepšení kvality ovzduší a snížení účinku městských tepelných ostrovů. Řešení se osvědčilo v praxi, protože nádrže sbírají přebytečnou vodu při každé srážkové události a oblast je zjevně atraktivnější pro život. V oblasti se plánují nové budovy a lidé jsou ochotni zaplatit více za byty v oblasti. A co je nejdůležitější, lidé žijící v této oblasti jsou velmi připoutaní k parkům a řece, které budují místní identitu.

V květnu 2009 byla doporučení týkající se modro-zelené sítě začleněna do jednoho z nejdůležitějších strategických dokumentů města, který byl použit jako základ pro územní plánování: Studium podmínek a směrů územního rozvoje města Lodže. V roce 2012 se tento koncept oficiálně stal součástí Strategie integrovaného rozvoje Lodže 2020+. Navazující projekt nádrží Arturowek přímo reaguje na požadavky směrnice EU 2006/7/WE o vodách ke koupání a rámcové směrnice o vodě 2000/60/EU.

Přestavba řeky Sokołówky probíhala především v rámci projektu SWITCH v letech 2006-2011. Projekt obnovy nádrží Arturowek (EH-REK) kapitalizoval první výsledky obnovy řeky Sokołówka a byl proveden v letech 2010-2015. Následné rozvojové projekty zahájené v rámci projektu SWTICH byly později rozpracovány městem Lodž. V roce 2016 byl schválen plán obnovy parku Sokołówka a v roce 2020 byla vypracována nová koncepce širšího plánu obnovy řeky Sokołówky.

I když je obnova poškozených ekologických systémů a ekosystémových funkcí obtížná a může být nákladná, jedná se také o dlouhodobé řešení a jeho účinky pravděpodobně překročí životnost jedné generace.

Maciej Zalewski
European Regional Centre For Ecohydrology Polish Academy of Sciences (ERCE PAS)
E-mail: m.zalewski@erce.unesco.lodz.pl 
UNESCO Chair on Ecohydrology and Applied Ecology, University of Lodz
E-mail: m.zalewski@erce.unesco.lodz.pl 

Aleksandra Sztuka-Tulińska
Environment Management Division in Department of Ecology and Climate
The City of Lodz Office
E-mail: a.sztuka@uml.lodz.pl 

Projekt SWITCH (Sustainable Water Management Improves Tomorrow Cities Health), město Lodž, Univerzita v Lodži, Evropské regionální centrum pro ekohydrologii Polská akademie věd