Přizpůsobení se suchu v mokřadech regionu Attika, Řecko

Region Attika je vyzýván, aby spojil potřeby vyplývající z přelidnění, různých lidských činností a často konkurenceschopného využívání půdy prostřednictvím řádného a udržitelného řízení a ochrany přírodního prostředí. Mokřady představují významný prvek přírodního prostředí. Jsou to důležité ekosystémy pro zachování různých druhů. Kromě toho poskytují kulturní ekosystémové služby jako oblasti pro rekreaci, archeologické a kulturní lokality. Poskytují rovněž regulační ekosystémové služby (tím, že zmírňují sucha a působí jako nárazník proti rostoucím povodním) a poskytují ekosystémové služby (tím, že zadržují vodu a zajišťují dodávky potravin). Tímto způsobem mokřady chrání lidské životy a jejich hospodářské činnosti (např. zemědělství, cestovní ruch, rybolov). Na území regionu Attika je stále více než 100 mokřadů, včetně: potoky a jejich ústí, pobřežní močály a laguny, jezera a uměle vytvořené mokřady. Nyní představují „ostrovy s vysokou biologickou rozmanitostí“ v široce degradovaném prostředí a nabízejí obyvatelům regionu Attika příležitost zůstat v kontaktu s přírodou.

Očekává se, že změna klimatu zhorší stávající dopady lidské činnosti, což na tato stanoviště vyvine další tlak. Projekt OrientGate (2012–2014), spolufinancovaný z programu EU pro nadnárodní spolupráci v jihovýchodní Evropě, poskytl první poznatky o zranitelnosti tohoto regionu vůči suchu. Podle výsledků projektu se očekává, že zranitelnost vůči suchu vzroste do roku 2100 z nízké až střední úrovně podle emisního scénáře IPCC A1B (scénář se středními/vysokými emisemi, který se blíží novějšímu scénáři RCP 6.0). Podle stejného scénáře se na podzim v celém regionu do roku 2100 rovněž předpokládal pokles srážek, zatímco na jaře se předpokládal mírný nárůst. Novější údaje naznačují, že úroveň globálního oteplování vyšší než 1,5 °C až 2 °C povede ke zvýšenému tlaku na vodní zdroje ve středomořské oblasti. Pravděpodobnost extrémnějšího a častějšího meteorologického, hydrologického a zemědělského sucha se pravděpodobně podstatně zvýší, přičemž v mnoha středomořských regionech bude sucho 5 až 10krát častější (prvnízpráva o posouzení situace ve Středomoří, 2020). Očekává se, že tento jev bude mít vážné dopady na mokřady v Attice, neboť většina z nich je živena deštěm. Dále se očekává, že kvůli synergii zhoršujících se podmínek sucha a antropogenních zásahů bude většina mokřadů v Attice trpět mírnými až vysokými dopady. Regionální plán pro přizpůsobení se změně klimatu (RePACC)zahrnuje aktualizované posouzení zranitelnosti / analýzu rizik v několika odvětvích, včetně biologické rozmanitosti / lesních ekosystémů a vodních zdrojů / povodní. Uplatňují scénáře RCP4.5 a RCP8.5 pro dvě budoucí období (2031–2050 a 2081–2100), což potvrzuje naléhavost přijetí opatření k záchraně mokřadů před změnou klimatu.

Zjištění zároveň ukazují, že agentury zapojené do ochrany mokřadů v Attice mají středně vysokou adaptační kapacitu. Zejména nejsou k dispozici dostatečné znalosti o mokřadních ekosystémech a jejich službách, nedostatek zkušeností s používáním a interpretací klimatických parametrů, nízká míra vytváření sítí a výměny zkušeností a osvědčených postupů, střední provozní kapacita příslušných agentur a dostupnost finančních prostředků na provádění adaptačních opatření. Souběžně s tím však občanská společnost v regionu Attika získává vysokou úroveň porozumění úloze mokřadů v kvalitě života.

Za účelem zachování mokřadů v Attice přinesl projekt OrientGate adaptační strategii a akční plán. Očekává se, že tyto politické dokumenty sníží dopady kombinovaných účinků antropogenních intervencí a změny klimatu na mokřady. Očekává se rovněž, že zlepší schopnost různých zúčastněných stran vyrovnat se se změnou klimatu.

V Attice bylo zaznamenáno více než 100 mokřadů, které zahrnují potoky a ústí řek, pobřežní močály a laguny, jezera a umělé mokřady. Jejich význam spočívá v jejich ekologických a ochranářských hodnotách, jakož i ekosystémových službách pro dobré životní podmínky lidí. Strategickými prioritami pro zlepšení přírodního prostředí a kvality života občanů jsou: zachovat a/nebo obnovit mokřady, zlepšit jejich ekologickou propojenost prostřednictvím „zeleného pásu“ a podpořit jejich využívání k rekreaci. Cílem projektu OrientGate bylo vypracovat strategii pro přizpůsobení se změně klimatu a akční plán, které: i) zahrnovat monitorování a hodnocení kvality životního prostředí mokřadních oblastí v regionu Attika, ii) studovat zhoršování sucha v budoucnu a iii) zavést řadu opatření, která sníží regionální zranitelnost mokřadů vůči změně klimatu.

Strategie pro přizpůsobení se změně klimatu připravená v rámci projektu Orientgate je postavena na sedmi osách. Pro každé z nich bylo v „akčnímplánu pro mokřady Attica“stanoveno několik opatření s různými prioritami. Ústřední koncepcí těchto opatření je ochrana a obnova mokřadů před dopady změny klimatu. Zdravé mokřady zase mohou pomoci chránit před suchem a extrémními jevy a poskytnout důležitý zdroj pro přizpůsobení.

• AXIS I – Zlepšení znalostí o mokřadech v Attice a dopadech změny klimatu: Opatření I-1: Neustálé obohacování znalostí o mokřadech v Attice jakožto „ostrovech s vysokou biologickou rozmanitostí“ a jako nedílných prvcích (zelená a modrá infrastruktura) městského a mimoměstského prostoru; Opatření I-2: posouzení a pravidelná aktualizace klimatických ukazatelů pro sucho/nedostatek vody a povodně s modely pro předpovídání klimatu pro území regionu Attika a zkoumání dopadů na biologickou rozmanitost; Opatření I-3: Zajistit přístup k údajům a informacím o mokřadech v Attice a klimatických ukazatelích a sledovat provádění strategie.
• AXIS II – Ochrana a obnova mokřadních ekosystémů Attiky a jejich služeb a přizpůsobení se změně klimatu: Opatření II-1: vymezit mokřady a určit chráněné oblasti; Opatření II-2: Chránit, chránit, šetřit a obnovovat; Opatření II-3: Zachovat a obhospodařovat mokřady sítě Natura 2000 udržitelným způsobem.
• AXIS III – Udržitelné využívání vodních zdrojů: Opatření ΙΙΙΙ-1: Prevence a snížení průmyslového znečištění.
• AXIS IV - Předpisy pro užívání pozemků: Opatření ΙV-1: Podporovat koncept kompaktního a neznečišťujícího města.
• AXIS V – Informace, povědomí a ekoturistika: Opatření V-1: Posílit veřejné informační a osvětové programy pro mokřady v Attice a přizpůsobení se změně klimatu; Opatření V-2: vzdělávání v oblasti mokřadů a přizpůsobování se změně klimatu; Opatření V-3: Zdůrazněte bohatství mokřadů v Attice, zlepšete možnosti rekreace a ekoturistiky.
• AXIS VI – Zlepšení adaptační kapacity, pokud jde o zachování a obhospodařování mokřadů: Opatření VI-1: Posílení veřejné správy a místní správy v rozhodovacím procesu a provádění politik, opatření a právních předpisů týkajících se mokřadů.
• AXIS VII – Integrace ochrany mokřadů v podnicích: Opatření VIΙ-1: Podporovat inovace a podnikání v oblasti ochrany mokřadů, povzbuzovat podniky k přijímání postupů a činností, které jsou prospěšné pro ochranu mokřadů, a vyhýbat se postupům a činnostem, které mají negativní dopad na mokřady.

Od září 2015 do dubna 2017 bylo dosaženo určitého pokroku při provádění akčního plánu (opatření I-I akčního plánu pro mokřady v Attice) v rámci projektu „Zlepšeníznalostí a zvýšení povědomí o obnově mokřadů v regionu Attika“,financovaného z programu EHP a Norských fondů pro integrované řízení mořských a vnitrozemských vodních zdrojů. Očekává se, že projekt zvýší znalosti a povědomí o mokřadech Attiky jako ekosystémech souvisejících s vodou, které čelí vážným environmentálním problémům a úbytku biologické rozmanitosti.

Hlavními výsledky projektu byl lepší přístup k informacím o životním prostředí, které jsou nezbytné pro ochranu a obnovu mokřadů, s většími znalostmi a povědomím o hodnotě mokřadů pro přizpůsobení se změně klimatu. Zejména byla vypracována vědecká dokumentace pro identifikaci a vymezení 50 mokřadů spolu s analýzou biologické rozmanitosti, hlavními hrozbami a návrhy na obnovu.

Informace o mokřadech byly uloženy ve volně přístupné internetové databázi. Byla vyvinuta webová platforma GIS, která zobrazuje různá prostorová data, zatímco on-line atlas zobrazuje obrázky a příběhy mokřadů Attica, popisující jejich environmentální hodnotu a zavedená ochranná opatření.

U čtyř vodních útvarů bylo vypracováno podrobné posouzení kvality vody, stavu ochrany mokřadů a potřeb hospodaření s vodou: Vourkari (pobřežní mokřad v obci Megara) a jezero Koumoundourou (v obci Aspropyrgos) v západní části regionu Attika, ústí potoka Pikrodafni (na jihu Atén) a národní park Schinias (pobřežní mokřadní část sítě Natura 2000 EU) ve východní části regionu Attika.

Kromě toho byla v rámci projektu SWOS programu Horizont 2020 vypracována výzkumná studie (Hatziiordanou et al. 2019). Odhalila potenciál mokřadů působit jako klíčové krajinné prvky (tj. odrazové můstky), které mohou zlepšit konektivitu a odolnost vůči změně klimatu sítě Natura 2000 regionu Attika. Výsledky výzkumu by mohly být užitečné pro upřednostnění ochrany a obnovy v kontextu poptávky politiky EU v oblasti biologické rozmanitosti po soudržné síti Natura 2000 a pro dosažení nulové čisté ztráty.

V rámci činností souvisejících s prováděním opatření II-1 akčního plánu pro mokřady v Attice byl mokřad Vourkari na základě environmentální charakterizace v březnu 2017 navržen jako „regionální park“ na základě prezidentského dekretu. Kromě toho bylo dokončeno oficiální vymezení hranic 15 mokřadů, které bylo začleněno do vnitrostátních právních předpisů (zákon 4559 ze srpna 2018) o celkové rozloze více než 460 ha. Zákon zakazuje jakákoli stavební povolení a jakoukoli činnost, která zhoršuje ekologický stav mokřadů, včetně odvádění vody. To podporuje ochranu mokřadů před kombinovanými dopady změny klimatu a lidských činností.

Kromě toho byly uspořádány iniciativy na zvyšování povědomí o životním prostředí a vzdělávací akce s cílem vytvořit prostor pro spolupráci, v němž různé zúčastněné strany přispívají k lepšímu obhospodařování mokřadů v perspektivě budoucnosti, v níž dominuje změna klimatu (viz oddíl o zapojení zúčastněných stran).

Od začátku projektu OrientGate region Attica zapojil širokou škálu zúčastněných stran a provedl několik opatření ke zvýšení povědomí o hodnotě mokřadů, a to i v souvislosti se změnou klimatu, prostřednictvím médií, workshopů, vzdělávacích seminářů a informačních setkání. Strategie a plán pro přizpůsobení se mokřadům tedy prošly širokým participativním procesem. Celý proces řídil regionální úřad Attika, který vypracoval plán na podporu provádění opatření plánu, přičemž vědeckou podporu poskytlo řecké středisko pro biotopy mokřadů. Spolupráce se rozšířila na ústřední, regionální a místní služby a orgány, výzkumné agentury, ekologické organizace a občany. Přestože se účastnili v menší míře, poskytli své znalosti, zkušenosti a postupy v rámci adaptačního procesu.

Pokud jde o skutečné provádění akčního plánu, příslušnými orgány jsou ústřední vláda pro otázky související s právními předpisy a místní správy (region Attica a jeho obce) pro provádění intervencí. Pro některé mokřady v Attice, které jsou charakterizovány jako lokality sítě Natura 2000, je řídící orgán národního parku Schinias Marathon, Hymettus a jihovýchodní Attiky rovněž příslušným orgánem pro provádění akčního plánu.

Na konci roku 2014 se uskutečnil vzdělávací seminář na téma „Strategie přizpůsobení mokřadům v Attice: Posouzení indexu zranitelnosti mokřadů“ a byla uspořádána otevřená akce k šíření informací. Během semináře absolvovalo přibližně 30 účastníků z veřejných služeb regionu Attika, nevládních organizací, výzkumných ústavů a účastníků z jiných zemí (Srbska a Rumunska) praktické školení o metodice posuzování ukazatele zranitelnosti mokřadů. Během akce zaměřené na šíření informací obdrželo přibližně 80 účastníků informace o očekávaném nárůstu zranitelnosti mokřadů v Attice vůči suchu a o akčním plánu pro přizpůsobení se změně klimatu. Účastníci pocházeli z místních a vnitrostátních orgánů, nevládních organizací, výzkumných institucí a zúčastněných stran z jiných odvětví, jako jsou archeologové.

V roce 2015 uspořádal region Attika satelitní akci Zeleného týdne 2015 nazvanou „Zvýšení podpory na obnovu mokřadu Brexiza v regionu Attika v Řecku“. Během této akce téměř 90 návštěvníků zažilo biodiverzitu mokřadu Brexiza a významné archeologické naleziště římského velkého chrámu egyptských bohů. Tato akce zahájila dialog o obnově mokřadů v Brexize a ochraně biologické rozmanitosti a o provádění akčního plánu pro přizpůsobení se změně klimatu v regionu Attika.

Všechny tyto akce byly organizovány regionem Attica a vědecky podporovány řeckým centrem biotopů mokřadů. Účastníci byli velmi motivováni a projevili velký zájem o zvýšení svých znalostí a kapacit, aby byli schopni přijmout opatření k přizpůsobení se změně klimatu a ochraně mokřadů.

Region Attika byl rovněž jedním z hlavních předkladatelů projektu financovaného z grantů EHP a Norska (Zlepšeníznalostí a zvýšení povědomí o obnově mokřadů v regionu Attika). Regionální vláda spolupracovala s dalšími partnery, jako je přírodovědné muzeum Goulandris - řecké biotopy / mokřadní centrum, řídící orgán národního parku Schinias Marathon a dárcovský partner (Norský institut pro výzkum biohospodářství - NIBIO). Bylo uspořádáno několik veřejných akcí, které měly demonstrovat zjištění a výsledky projektu.

Další činnosti zapojení zúčastněných stran byly provedeny pro přípravu regionálního plánu pro přizpůsobení se změně klimatu (RePACC)Attiky, který posuzuje zranitelnost a analyzuje změnu klimatu v několika odvětvích (zemědělství, rybolov, lesnictví, vodní zdroje atd.). Videokonference v červenci 2020 se konkrétně zaměřila na odvětví biologické rozmanitosti, včetně mokřadů v Attice, a zapojila hlavní zúčastněné strany veřejné správy a vědce, kteří v této oblasti pracovali. Studie RePACC společnosti Attica a její strategické posouzení vlivů na životní prostředí prošly veřejnými konzultacemi a byly schváleny příslušnými orgány.  RePACC obdržel konečné schválení Regionální radou Attiky v prosinci 2022.

Faktory, které byly rozhodující pro úspěšnou koncepci adaptační strategie a plánu, vycházely především z vysokého odhodlání aktérů regionální správy. Koordinátorem strategie a plánu bylo ředitelství pro životní prostředí regionu Attika. Tento regionální orgán má přímou odpovědnost za přípravu pokynů politiky životního prostředí na regionální úrovni zaměřených na zachování a ochranu mokřadních ekosystémů, a to i s ohledem na změnu klimatu.

Vypracování strategie a akčního plánu pro přizpůsobení se mokřadům probíhalo na základě participativního procesu. Došlo k brzkému zapojení a intenzivní spolupráci s různými zúčastněnými stranami: ústřední, regionální a místní služby, jiné orgány, výzkumné agentury, organizace na ochranu životního prostředí a zainteresovaní občané. Byli vyzváni, aby podnikli kroky prostřednictvím rozhovorů, informačních schůzek, workshopů a vzdělávacích seminářů. Zkušenosti byly vyměněny; byly zaznamenány nedostatky a osvědčené/špatné postupy v řízení a ochraně bohatství mokřadní biologické rozmanitosti v Attice; a byla podporována hodnota zachování mokřadů a potřeba přizpůsobit se změně klimatu.

Financování EU (pocházející z programu nadnárodní spolupráce pro jihovýchodní Evropu na období 2007–2013 pro projekt Orientgate a z grantů EHP a Norska) bylo rozhodující pro zahájení přípravy adaptační strategie a akčního plánu pro region Attika, jakož i pro jeho postupné provádění v následujících letech.

Úspěch akčního plánu pro mokřady v Attice prokázala skutečnost, že byl použit jako základní dokument pro nové regionální programové období regionu Attika. V důsledku toho byla do programu Attica RePACC a do regionálního operačního programu regionu Attika na období 2021–2027 začleněna zvláštní opatření.

Všechny regiony v Řecku byly vyzvány, aby připravily svůj RePACC, některé z nich zahrnují opatření na ochranu mokřadů. Zkušenosti z Attiky mají proto velký potenciál k replikaci.

Další faktor úspěchu souvisí s vývojem vnitrostátních právních předpisů, přičemž zákon č. 4559 (srpen 2018) pokrývá celkovou plochu více než 460 ha. Tento zákon zakazuje jakákoli stavební povolení, odvodňování nebo jiné činnosti, které by mohly zhoršit ekologický stav mokřadů.

Při vypracovávání adaptační strategie a plánu nebyly zjištěny žádné významné překážky. Očekává se však, že provádění akčního plánu pro přizpůsobení se mokřadům narazí na několik překážek. Týkají se dostupnosti finančních prostředků, provozní kapacity zapojených služeb a subjektů pro provádění navrhovaných adaptačních opatření, regulace využívání půdy s ohledem na ochranu a obnovu mokřadů. Opatření, která vyžadují institucionální změny nebo regulační právní předpisy, mohou být prováděna s dalším zpožděním.

Očekává se, že provádění akčního plánu pro přizpůsobení zmírní dopady kombinovaných účinků antropogenních intervencí a změny klimatu na mokřady v Attice. Očekává se také, že lepší ochrana mokřadů zlepší jejich ekosystémové funkce, jako jsou: i) ochrana pobřeží snížením účinku vln a proudů; ii) zlepšení kvality vody zachycením sedimentů, živin a toxických látek; iii) podpora hospodářských činností závislých na mokřadních zdrojích. Mezi další pozitivní výsledky, které vyplývají z provádění akčního plánu, patří: zlepšení znalostí o změně klimatu a jejím vlivu na mokřadní druhy, stanoviště a funkce ekosystémů; zvyšování povědomí o životním prostředí a rozvoj informačních středisek.

Rozvoj a provádění adaptační strategie a akčního plánu pro region Attika rovněž přispívá k meziagenturní a regionální koordinaci, meziodvětvové spolupráci a institucionální kapacitě pro řešení změny klimatu.

Rozvoj adaptační strategie a akčního plánu pro mokřady v Attice byl spolufinancován projektem OrientGate a vnitrostátními fondy v celkové výši 150 000 EUR. Tato částka zahrnovala cestovní výdaje a výdaje na šíření informací.

Následující projekt „Zlepšení znalostí a zvýšení povědomí o obnově mokřadů v regionu Attika“ byl spolufinancován z 85 % z grantů EHP a Norska a z 15 % z vnitrostátních fondů (řecký program veřejných investic) s celkovým rozpočtem ve výši přibližně 398 887 EUR.

V rámci výše uvedeného projektu byl mimo jiné vypracován plán (2017) pro provádění horizontálních opatření pro mokřady v Attice, jakož i opatření týkajících se čtyř vodních útvarů. Těmito vodními útvary jsou mokřady Vourkari (od roku 2017 jsou charakterizovány jako regionální park), jezero Koumoundourou, ústí potoka Pikrodafni a Národní park Scinias Podle předběžných odhadů v této cestovní mapě činily náklady na provádění těchto akcí/opatření téměř 10 milionů EUR.

Akční plán pro mokřady v Attice obsahuje integrovaná opatření a prioritní akce, které byly stanoveny ve stávajících právních předpisech a spadají do stávajících vnitrostátních strategických, politických a programových rámců, včetně:

• Národní operační plán pro životní prostředí (2014–2020), který zahrnuje cíle a prioritní opatření pro: vodohospodářství a provádění vodohospodářských plánů; ochrana přírody a biologické rozmanitosti prostřednictvím lepší správy lokalit sítě Natura 2000; podpora ekosystémových služeb a zelených infrastruktur pro přizpůsobení se změně klimatu na základě přírodních řešení a pro zvládání povodňových rizik.
• Národní strategie a akční program pro biologickou rozmanitost, který zdůrazňuje potřebu zachování mokřadů a přizpůsobení se změně klimatu a zahrnuje priority, jako je vymezení, obnova, výzkum účinků změny klimatu na biologickou rozmanitost a ekosystémy a podpora „ostrovů s vysokou biologickou rozmanitostí“ v městském prostředí jako zelené infrastruktury.
• Vnitrostátní právní předpisy o biologické rozmanitosti, a zejména články, které se týkají vymezení mokřadů jako chráněných oblastí.
• Hlavní plán Atén/Attiky z roku 2021, který uvádí mokřady Attiky (včetně jezer, řek, potoků a jejich ústí, pramenů, lagun a pobřežních močálů) a zahrnuje opatření na jejich právní ochranu a podporu jako zelené infrastruktury.
• Plán povodí – vodní oblast Attica (v souvislosti s prováděním rámcové směrnice o vodě), který zahrnuje zvláštní opatření na obnovu a podporu mokřadů Attica.

V nedávné době byla dvě konkrétní opatření akčního plánu pro mokřady v Attice začleněna do regionálního plánu pro přizpůsobení se změně klimatu v Attice (RePACC, schváleného dne 14. prosince 2022) a do operačního programu regionu Attika na období 2021–2027 (cíl politiky č. 2 „zelenější přechod na nízkouhlíkové hospodářství s nulovými emisemi uhlíku“). RePACC má být revidován každých pět let.

Obce regionu Attika jsou mobilizovány k přijetí adaptačních opatření v rámci svých místních operačních plánů.

Strategie a akční plán byly formulovány během projektu OrientGate: 2012-2014. První fáze provádění akčního plánu pro mokřady v Attice trvala pět let (2015–2020). Probíhající fáze provádění plánu probíhá v rámci nového politického rámce regionu Attika, v rámci RePACC a operačního programu regionu Attika na období 2021–2027. Nový RePACC je považován za další fázi akčního plánu. Integrovala tři opatření přímo související s mokřady Attica s horizontem provádění do roku 2018.

Původní strategie a akční plán formulované v rámci projektu Orientgate trvaly přibližně šest let (2014–2020). RePACC má životnost 5 let (2022–2027), poté se očekává jeho revize. Opatření prováděná na ochranu mokřadů mají neomezenou životnost.

Eleni Fitoka
Greek Biotope Wetland Centre (EKBY)
14th kilometre Thessaloniki
Mihaniona, 57001 Thermi, Thessaloniki, Greece
Tel.: (30-231) 0473432
Email: helenf@ekby.gr

Antigoni Gkoufa
Attica Region
Polytechneiou 4, Athens, 104 33, Greece
Tel.: (30-231) 2101-133,-136
Email: antigoni.gkoufa@patt.gov.gr 

Adaptační strategie mokřadů Attica

Akční plán pro mokřady v Attice

Hatziiordanou L, Fitoka E, Hadjicharalampous E, Votsi N, Palaskas D, Malak D (2019) Ukazatele pro mapování a posuzování stavu ekosystémů a zachování stanovišť ekosystémových služeb na podporu strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020. Jeden ekosystém 4: e32704. https://doi.org/10.3897/oneeco.4.e32704