Přizpůsobení se změně klimatu v oblasti Baltského moře

Dopady & amp; Zranitelná místa

Region Baltského moře (BSR) svým obrovským zeměpisným rozsahem zahrnuje dvě klimatická pásma: zatímco na severu a severovýchodě převládá vlhké, subpolární klima, na jihu a jihozápadě je oceánské, mírné klima. Globální klimatické modely předpokládají, že oteplování BSR bude vyšší než globální průměrné oteplování. Klimatická rozmanitost se s největší pravděpodobností zvýší. Vysoká zranitelnost regionu vůči změně klimatu je uvedena níže ve čtyřech odvětvích: cestovní ruch, biologická rozmanitost, produkce potravin a infrastruktura.

Připomínky a prognózy

Tento oddíl stručně představuje pozorování a scénáře změny klimatu v regionu Baltského moře (viz také související informace o pozorováních a scénářích v celé Evropě).

Změny teploty a slanosti:

Studie předpokládají zvýšení teploty ve všech ročních obdobích pro všechny části BSR, ale s rozdíly mezi ročními obdobími a regiony. Očekává se, že nárůst bude vyšší v zimě (až 4–6 °C ve 21.^století v severních částech) než v létě. V některých částech severní části Baltského moře může být teplota dokonce vyšší než 6 °C. Očekává se, že průměrná roční teplota v celé oblasti Baltského moře během tohoto století vzroste o 3–5 °C. Jedním z vážných důsledků rostoucí teploty je její vliv na slanost Baltského moře. V důsledku toho se očekává nárůst odtoků z řek, což by mohlo v budoucnu způsobit pokles slanosti povrchu i dna.

Změny srážek:

Očekává se rovněž nárůst celkových srážek v oblasti Baltského moře. Přírůstek srážek bude největší v severních částech regionu a nastane hlavně v zimě. Během 20.^století bylo v některých regionech zaznamenáno celkové zvýšení o 10–50 mm ročně, zatímco jiné regiony byly mírně sušší. Předpokládá se, že tento trend bude i nadále pokračovat s nerovnoměrným sezónním a prostorovým rozložením. Zatímco v severních částech povodí Baltského moře by se zimní srážky mohly do konce 21.^století zvýšit přibližně o 25–75 %, letní srážky se budou pohybovat mezi –5 a 35 %. V jižních částech se očekává nárůst srážek z 20 na 70 % v zimním období a pokles až o 45 % v létě. Povodně jsou stále pravděpodobnější, zejména v jižních částech Baltského moře během zimy.

Změny v podmínkách mořského ledu:

Všechny použité modely a scénáře ukazují drastické snížení ledového pokryvu na Baltském moři pro příští století, což představuje kratší období ledu se sníženým rozsahem ledu. Během minulého století se délka ledové sezóny již snížila o 14-44 dní. Očekává se, že během 21. století bude v centrálních částech Baltského moře dále klesat až o 2–3 měsíce.

Zvýšení hladiny moří:

Vzhledem ke stoupající globální hladině moří a rozšiřování mořské vody v důsledku vyšších teplot roste pravděpodobnost a možná doba trvání bouřkových přílivů.

Odvětvové dopady a zranitelná místa

Tyto měnící se klimatické podmínky ovlivní celou řadu odvětví. Pokud jde o čtyři klíčové oblasti: biologickou rozmanitost, cestovní ruch, produkci potravin a infrastrukturu, dopady změny klimatu jsou zdůrazněny níže (další informace a politiky týkající se jednotlivých odvětví viz ⁇ odvětvové politiky EU ⁇ ).

Biologická rozmanitost:

Rostoucí teploty, vyšší přítok sladké vody do Baltského moře způsobený rostoucími srážkami a snížená slanost budou mít přímý dopad na výživové cykly v Baltském moři. Druhy milující sůl mohou být vyhnány ze svého stanoviště, protože mnohé z nich, jako je sleď a šprot, nejsou původně přizpůsobeny brakické vodě v prostředí Baltského moře a žijí na okraji své fyziologické tolerance, pokud jde o slanost. Současně se teplé vody přizpůsobené exotické druhy z jižních mořských oblastí mohou dostat do Baltského moře a usadit se v dlouhodobém horizontu. Celkově lze říci, že měnící se složení a rozšíření druhů v Baltském moři může ohrozit odvětví rybolovu a biologickou rozmanitost.

V případě vysokých vod mohou být živiny přepravovány vodou z orné půdy nebo vřesovišť do Baltského moře, což posiluje jeho nadměrné hnojení. Kromě toho, jak teploty stoupají, schopnost oceánu zadržovat kyslík se také sníží. Výsledný přebytek nutričních vstupů zhorší kvalitu vody a naruší mořský ekosystém. Za těchto podmínek je pravděpodobnější, že mořské řasy přežijí, zatímco vyhánějí jiné druhy, které jsou patrné při masivním nárůstu květů řas v Baltském moři. Zejména v oblastech se sníženou obnovou vody to může vést například k bentickým pouštím.

Kromě toho by klimatické změny mohly mít za následek snížení ponořené vegetace, větší produkci pelagického planktonu a změny v růstových a reprodukčních parametrech pro faunu a flóru. Další informace o dopadech na biologickou rozmanitost a stanoviště naleznete ve zprávě „Baltadapt Report č. 3“ a „Odvětvové politiky EU: Biologická rozmanitost. ⁇

Cestovní ruch:

Změny teploty, kvality vody, srážek a extrémních povětrnostních jevů, jakož i vzestup hladiny moře vedou k několika rizikům pro turistické nabídky a infrastrukturu. Rozšířená potřeba chlazení, nedostatek vody, povodňové škody na infrastruktuře a přerušené obchodní operace vedou k dodatečným nákladům pro odvětví cestovního ruchu. Eroze pobřeží a pláží a ztráta původních pobřežních druhů a stanovišť může snížit atraktivitu některých turistických oblastí a atrakcí. Kyanobakteriální květ (květ modrozelených řas) způsobený vyššími teplotami a nadměrným oplodněním v Baltském moři může ovlivnit plážovou turistiku.

Zároveň by odvětví cestovního ruchu v oblasti Černého moře mohlo těžit z delších ročních období a menšího množství srážek v létě. Více informací o dopadech změny klimatu na cestovní ruch viz například výstupy projektu ⁇ BaltCICA ⁇ a ⁇ BaltadaptRepor⁇ ⁇ t ⁇ č. 6.

Produkce potravin:

Zemědělství je ovlivněno změnou klimatu z hlediska extrémnějších povětrnostních jevů, teplejší průměrné teploty, zvýšeného výluhu živin a zvýšených srážek. Pokud jde o odvětví zemědělství v BSR, změna klimatu určuje rizika deprivace plodin a hospodářských zvířat, výskytu chorob a škůdců a snížení výnosů plodin (např. v Litvě a Polsku). Povodně by mohly poškodit budovy a infrastrukturu, jakož i kvalitu podzemní vody, pokud by se dostala do vnitrozemí, což bude mít rovněž závažné dopady na zemědělství.

Očekává se však, že změna klimatu také odhalí nové možnosti pro zemědělství v BSR. Výnosy plodin a zeleniny (např. v Estonsku a Lotyšsku) by se mohly zvýšit, vegetační období by se mohlo prodloužit a mohly by se rozšířit vhodné odrůdy plodin a plochy pro pěstování plodin. Další informace naleznete v části „Odvětvové politiky EU: Zemědělství⁇ .

Rybolov je obzvláště ohrožen podstatným zvýšením teploty mořské vody, změnami slanosti a změnami koncentrace kyslíku a acidifikace oceánů. Odvětví se s největší pravděpodobností bude muset vypořádat se změnami v rozšíření druhů a produktivitě rybích populací. Další informace o dopadech na populace ryb a rybolov naleznete ve zprávě ⁇ Baltadapt č. 4 ⁇ .

Infrastruktura:

Změna klimatu ovlivní infrastrukturu BSR z hlediska rostoucích teplot, klesajícího pokrytí mořským ledem, zvyšování hladiny moře, měnících se srážek, změn vzorců bouří, variability počasí, extrémních povětrnostních jevů a větrných vln. Změny by mohly způsobit škody na stavbách infrastruktury, ochraně pobřeží a způsobit potíže při manévrování lodí. Tyto plánované změny však přinášejí nové šance i pro region. Zejména kvůli poklesu mořského ledu by se lodní doprava mohla zjednodušit a lodní sezóny by mohly být prodlouženy. Další informace o dopadech na infrastrukturu naleznete v ⁇ Baltadaptově zprávě č. 5 ⁇ nebo navštivte ⁇ odvětvové politiky EU: Infrastruktura ⁇.

Nejistota

Relativní nejistota výsledků modelové simulace oteplení pro BSR je vyšší než u globálního oteplování kvůli rozsahu projekcí. Například projekce oteplování od konce 20.^{století do konce21. století pro severní část Baltského moře se} pohybují od 1 °C v létě do více než 6 °C v zimě; nejistota ohledně změn srážek je ještě větší.

Modely neřeší drobné variace změn a mikroklimatických podmínek, které jsou způsobeny regionální topografií a krajinným pokryvem. Požaduje se geograficky podrobnější posouzení a používání statistických nebo dynamických metod snižování. Získání znalostí, průběžný vědecký proces a zlepšení modelů navíc přinesou aktualizované a nové projekce.

Subjekty s rozhodovací pravomocí v oblasti plánování přizpůsobení se změně klimatu se však musí vypořádat s nejistotou. Pokyny k nejistotě jim pomáhají zohlednit nejistotu při rozhodování o přizpůsobení a informovat o ní.

⁇
⁇ ⁇

Evropskákomise
⁇ ⁇