Baltské moře

Země regionu

Oblast spolupráce v oblasti Baltského moře se rozprostírá od centrálních částí Evropy až po její nejsevernější periferii. Oblast spolupráce na období 2021–2027 zahrnuje téměř celé území předchozího programu Interreg (Dánsko, Estonsko, Finsko, severní Německo, Lotyšsko, Litva, Polsko, Švédsko, Norsko), s výjimkou dříve zahrnutých oblastí Ruska*, Běloruska* a severních území Norska. Mapa srovnávající staré a nové hranice je k dispozici zde. Mapa srovnávající staré a nové hranice je k dispozici zde.

*Od 8. března 2022 je nadnárodní spolupráce s Ruskem a Běloruskem pozastavena.

Politický rámec

1.     Program nadnárodní spolupráce

Cílem programu Interreg pro region Baltského moře (2021–2027), který dne 2. června 2022 schválila Evropská komise, je uvést do praxe inovativní, vodou inteligentná a klimaticky neutrální řešení prostřednictvím nadnárodní spolupráce. Program BSR se zaměřil na čtyři priority:

1. Inovativní společnosti
2. Společnosti inteligentně využívající vodu
3. Společnosti inteligentní z hlediska klimatu
4. Řízení spolupráce

Přizpůsobení se změně klimatu je částečně zahrnuto do priority 2 (společnosti inteligentně využívající vodu) a souvisejících cílů „udržitelných vod“ a „modré ekonomiky“. Program skutečně podporuje opatření, která zlepšují postupy hospodaření s vodou s cílem snížit rizika znečištění vody zhoršená změnou klimatu, jakož i opatření na posílení odolnosti podniků modré ekonomiky.

Kromě toho v rámci priority 3 nabízejí relevantní příležitosti pro přizpůsobení také opatření, která podporují transformaci energetiky a inteligentní zelenou mobilitu, přičemž jsou zaměřena především na zmírňování změny klimatu. Jejich cílem je řešit otázky, jako je úspora zdrojů, pokud jde o energetickou účinnost a udržitelné druhy dopravy.

V neposlední řadě program podporuje opatření, která provádějí a posilují správní a komunikační činnosti v rámci strategie EU pro region Baltského moře (EUSBSR). V rámci priority 4 mohou tato opatření usnadnit politické diskuse a vyvolat průřezové politické změny za účelem dosažení cílů strategie.

Podpora provádění makroregionální strategie EU (EUSBSR) byla již zajištěna prostřednictvím předchozího programu Interreg pro region Baltského moře (2014–2020), který byl zaměřen na tyto čtyři priority:

1. inovační kapacita;
2. Efektivní hospodaření s přírodními zdroji;
3. udržitelná doprava;
4. Institucionální kapacita pro makroregionální spolupráci.

Změna klimatu byla zahrnuta do priority 2, která je relevantní pro několik otázek v ní zahrnutých, jako je hospodaření s vodou, znečištění a eutrofizace, energetická udržitelnost a účinnost a modrý růst. Změna klimatu a udržitelný rozvoj byly zahrnuty jako jedna z horizontálních zásad schválených programem.

2.     Strategie pro makroregiony

Cílem strategie EU pro region Baltského moře (EUSBSR) je posílit spolupráci v rámci regionu Baltského moře s cílem podpořit vyváženější rozvoj v této oblasti, přispět k významným politikám EU a posílit integraci v rámci regionu. EUSBSR je doprovázen akčním plánem, který je pravidelně revidován. Strategie je v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a cílem učinit EU do roku 2050 klimaticky neutrální. V tomto ohledu jsou všechna opatření, která se zabývají změnou klimatu a podporují udržitelný rozvoj, začleněna do strategie jako celku. „Zachraňte moře“, „Propojte region“ a „Zvyšte prosperitu“ jsou tři hlavní cíle strategie, zatímco „přizpůsobení se změně klimatu, prevence a řízení rizik“ je jedním z devíti dílčích cílů připomenutých v akčním plánu z roku 2021. Vzhledem ke své průřezové povaze a rostoucímu významu jsou aspekty změny klimatu začleněny jako zásadní prvek do všech 14 oblastí politiky určených v plánu.

3.     Mezinárodní úmluvy a další iniciativy v oblasti spolupráce

Země, které jsou součástí regionu, jsou s výjimkou Norska rovněž smluvními stranami Helsinské úmluvy, což je „Úmluva o ochraně mořského prostředí oblasti Baltského moře“, která navíc zahrnuje Bělorusko, jež není v současné době zahrnuto do programu BSR Interreg. Cílem úmluvy je chránit mořské prostředí Baltského moře před všemi zdroji znečištění prostřednictvím mezivládní spolupráce. Zahrnuje celou oblast Baltského moře, včetně vnitrozemských vod, vody samotného moře a mořského dna. Úmluva je řízena Komisí pro ochranu baltského mořského prostředí (HELCOM), která má řadu iniciativ souvisejících s přizpůsobením se změně klimatu. Tyto iniciativy zahrnují pravidelné regionální hodnocení změny klimatu a jejích důsledků pro Baltské moře. EN-CLIME je společná expertní síť HELCOM a Baltic Earth, založená v roce 2018, která funguje jako koordinační rámec a platforma pro otázky týkající se přímých a nepřímých dopadů změny klimatu na životní prostředí Baltského moře. Síť odborníků poskytuje odborné znalosti pro užší dialog s tvůrci politik. Informativní přehled o změně klimatu v Baltském moři z roku 2021, který vypracovala tato síť, poskytuje tvůrcům politik shrnutí nejnovějších vědeckých poznatků o tom, jak změna klimatu v současné době ovlivňuje Baltské moře a jak se očekává, že se bude v budoucnu vyvíjet.

Komise pro Baltské moře v rámci CPMR (Konference okrajových přímořských regionů) podporuje významnou úlohu členských regionů při navrhování a provádění makroregionální strategie EU pro region Baltského moře a víceúrovňové správy při dosahování jejích tří cílů. Změna klimatu je specificky řešena pracovní skupinou Energy & Climate.

Rada států Baltského moře (CBSS) je politickým fórem pro mezivládní spolupráci v oblasti Baltského moře. Zahrnuje 11 členských států (z nichž 8 je rovněž členy strategie EU pro region Baltského moře) a Evropskou unii. Byla založena v roce 1992 a v první řadě se zaměřovala na podporu přechodu regionu Baltského moře do nové mezinárodní krajiny po skončení studené války. Jejím současným posláním je podporovat „globální pohled na regionální problémy“. Převádí tak mezinárodní smlouvy, jako jsou mimo jiné cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, Pařížská dohoda o klimatu a sendajský rámec pro snižování rizika katastrof, a strategii EUSBSR do regionálních opatření na místě. V letech 2016 až 2021 koordinovala CBSS horizontální opatření v oblasti klimatu strategie EU pro region Baltského moře. Od ledna 2021 bylo klima začleněno do všech oblastí politiky strategie EU pro region Baltského moře. CBSS nadále podporuje a usnadňuje víceúrovňový politický dialog o otázkách klimatu, do něhož jsou zapojeny vnitrostátní a místní orgány, podnikatelská a výzkumná obec, mládežnické organizace a další celobaltské subjekty.

UBC (Uniepobaltských měst)je přední sítí měst v regionu Baltského moře. Komise pro „udržitelná města“ působí prostřednictvím své oblasti politiky „Změna klimatu“, jejímž cílem je posílit spolupráci a vytváření sítí na místní úrovni. . Komise podporuje místní orgány v jejich činnosti v oblasti klimatu a nabízí členským městům UBC školení o integrovaném řízení místní reakce na změnu klimatu. Usnadňuje rovněž výměnu zkušeností týkajících se provádění závazků Paktu starostů a primátorů.

Od roku 2016 se konají každoroční zasedání platformy pro dialog o politice v oblasti klimatu v rámci BSR u kulatého stolu věnovaná konkrétně přizpůsobování se změně klimatu. Zapojili se do nich zástupci ministerstev, vládních agentur, podniků, akademické obce a celobaltských organizací, mimo jiné HELCOM, CPMR a UBC.

4.     Adaptační strategie a plány

Projekt Baltadapt, který byl financován v rámci programu INTERREG IV B Baltské moře 2007–2013, vytvořil pro region adaptační strategii, která byla doplněna pokyny a nezávazným akčním plánem. Politické zasedání CBSS na vysoké úrovni v roce 2014 potvrdilo strategii pro přizpůsobení v dokumentu „Rozhodnutí Rady států Baltského moře o přezkumu dlouhodobých priorit CBSS“. Baltadaptská strategie pro přizpůsobení se změně klimatu pro region Baltského moře je jedním z mála příkladů nadnárodních adaptačních strategií v Evropě. Cílem strategie je doplnit vnitrostátní a regionální adaptační procesy v oblasti Baltského moře, zejména zlepšením koordinace mezi úrovněmi a odvětvími prostřednictvím sdílení informací a rozvoje sítí.

Akční plán z roku 2021, který doplňuje strategii EU pro region Baltského moře, navíc zahrnuje 14 oblastí politiky zahrnujících celkem 44 opatření. Vzhledem ke své průřezové povaze a rostoucímu významu jsou aspekty změny klimatu (jako spolupráce se sousedními zeměmi mimo EU) začleněny jako základní prvky do všech 14 oblastí politiky.

Akční plán pro Baltské moře,přijatý smluvními stranami Helsinskékomise v roce 2007 a aktualizovaný v roce 2021, je strategickým programem Helsinské komise pro opatření a akce k dosažení dobrého stavu prostředí Baltského moře. Změna klimatu je plánem řešena jako průřezová otázka. Cílem několika opatření, která mají posílit celkovou odolnost Baltského moře, je zlepšit jeho schopnost reagovat na dopady změny klimatu.

Příklady projektů financovaných v období 2014–2020.

Projekty, které se zabývaly přizpůsobením se změně klimatu v rámci programu INTERREG VB pro Baltské moře (2014–2020), byly financovány v rámci priority 2 – Účinné hospodaření s přírodními zdroji (projekt NOAH) a 4 – Institucionální kapacita pro makroregionální spolupráci (platforma CAMS, projekty CASES BSR, CLIMATEALIGNED, projekty WATERMAN SEED). Zaměřují se na širokou škálu otázek, včetně rozvoje synergií mezi přizpůsobováním se změně klimatu a jejím zmírňováním v odvětví energetiky, rozvoje adaptačních strategií a pokynů pro obce i soukromé podniky a zlepšení systémů hospodaření s vodou s cílem zlepšit odolnost vůči rizikům extrémních jevů a povodní.

Cílem projektu platformy CAMS (Adaption and mitigation synergies in Energy Efficiency Projects 2019–2022 – Synergie v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování v rámci projektů energetické účinnosti na období 2019–2022) bylo pokročit v oblasti energetických auditů, kvalifikačního programu renovace bydlení a politického dialogu o synergiích v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v odvětví renovací bydlení a služeb. Opatření v oblasti energetické účinnosti v budovách jsou uznávána jako řešení, která řeší některé zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu a rovněž působí proti zvýšené poptávce po energii. Platforma CAMS poskytuje přístup k údajům z pilotních energetických auditů budov a prostor vypracovaných v regionu Baltského moře v letech 2020–2021.

Projekt CASES BSR (Podpora přizpůsobení se změně klimatu pro podniky v regionu Baltského moře, 2020–2021) se zabývá otázkou, jak změna klimatu ovlivňuje malé a střední podniky, a rostoucí potřebou přijmout strategie pro přizpůsobení se změně klimatu v zájmu dlouhodobé udržitelnosti. Projekt zkoumal, jak různé typy malých a středních podniků v současné době řeší tento problém v regionu Baltského moře, s cílem zmapovat nejdůležitější potřeby podpory mezi malými a středními podniky.

Cílem projektu CLIMATEALIGNED (Climate-aligned budgeting at municipalities, 2020–2021) je vytvořit koncepci pokynů pro obce, kde lze rozpočtová rozhodnutí posuzovat z hlediska významu pro klima v dlouhodobém horizontu. Cílem této koncepce je systematičtěji podporovat rozhodnutí o plánování a rozpočtové návrhy, pokud jde o jejich význam pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně.

Projekt WATERMAN SEED (Nakládání s odpadními vodami a podzemními vodami odolnými vůči změně klimatu a nakládání s podzemními vodami oběhovými přístupy, 2020–2021) rozvíjí a podporuje oběhové přístupy ke snížení odtoku živin a nebezpečných látek do povrchových vod, podzemních vod a Baltského moře. Projekt se zaměřuje na opatření ke zvýšení zadržování a opětovného využívání vody z čistíren odpadních vod. Tato opatření zvyšují odolnost místních vodovodních soustav v regionu Baltského moře, které mohou být ovlivněny změnou klimatu.

Projekt NOAH (Ochrana Baltského moře před únikem nevyčištěných odpadních vod během povodní v městských oblastech, 2019–2021) zlepšuje územní plánování a provoz městských srážkových a odvodňovacích systémů. Cílem těchto opatření je snížit znečištění způsobené extrémními povětrnostními jevy, jako jsou silné deště a povodně, které ještě zhoršuje změna klimatu. Projekt spojil devět měst a vodohospodářských společností, sedm akademických a výzkumných institucí a dvě zastřešující organizace ze šesti zemí kolem Baltského moře, aby spojily své síly při vytváření koncepce holistického plánování, která kombinuje řízení dešťové vody s územním plánováním. Následuje vývoj inteligentních drenážních systémů, aby stávající zařízení byla odolná vůči dopadům změny klimatu.

Hospodaření s bouřkovými vodami čelil rovněž stěžejní projekt strategie EU pro region Baltského moře iWater (Integrované hospodaření s bouřkovými vodami), který probíhal v letech 2015 až 2018 v rámci programu INTERREG V A Central Baltic na období 2014–2020. Zahrnuje významnou část střední části Baltského moře v oblasti spolupráce (sestávající z částí Finska, Švédska, Estonska a Lotyšska). Cílem projektu bylo zlepšit postupy městského plánování ve městech regionu Baltského moře prostřednictvím rozvoje integrovaného systému řízení dešťové vody. Projekt přinesl sadu integrovaných nástrojů pro hospodaření s dešťovou vodou, která poskytuje obecné i podrobné informace o městských přístupech k hospodaření s dešťovou vodou.

Objevte,
jak znalosti zobrazenéna této stránce inspirovaly aktéry pracující na různých úrovních správy k vývoji řešení na míru v různých politických a praktických kontextech.

• Generální ředitelství EU pro výzkum a inovace: Využití nástroje Climate-ADAPT k nalezení nejnovějších vědeckých poznatků o přizpůsobování se změně klimatu pro stanovení programu financování výzkumu a inovací ze strany EU
• Karpaty: Využití informací o jednotlivých zemích z databáze Climate-ADAPT k vytvoření stránky o karpatském nadnárodním regionu a k podpoře mezinárodních adaptačních politik
• Pyrenejská observatoř pro změnu klimatu: Využití stránek o nadnárodních regionech z databáze Climate-ADAPT k vypracování přeshraniční adaptační strategie v Pyrenejích