střední Evropa

Země regionu

Oblast spolupráce střední Evropy zahrnuje rozsáhlé území od jižní oblasti, hraničící s Jaderským mořem až po severní oblast, hraničící s Baltským mořem. Oblast spolupráce na období 2021–2027 se v podstatě shoduje s celým rozšířením předchozího programu Interreg, který pokrývá celou oblast sedmi členských států EU (Rakousko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko), střední a východní regiony Německa (nyní také včetně regionu Braunschweig) a severní regiony Itálie. Mapa srovnávající staré a nové hranice je k dispozici zde.

Politický rámec

1.     Program nadnárodní spolupráce

INTERREG V B si klade za cíl podporovat spolupráci za hranicemi, aby se města a regiony ve střední Evropě staly lepšími místy pro život a práci.

Program na období 2021–2027 uznává, že střední Evropa se nachází v době transformace. Jeho regiony a města čelí četným výzvám (včetně změny klimatu), které neznají hranice a nelze je vyřešit samy. Vize programu je sjednocená střední Evropa, která spolupracuje na tom, aby byla inteligentnější, ekologičtější a lépe propojená. Financuje nadnárodní projekty, které vyvíjejí, testují a provádějí řešení, jež jsou naléhavě nutná k tomu, aby se střední Evropa stala odolnější a atraktivnější.

Očekává se, že program dosáhne:

• lepší rozvoj politiky, učení a změny;
• větší znalosti a kapacity, včetně předávání a výměny znalostí;
• lépe koordinovaná spolupráce a posílená správa na různých úrovních;
• snížené překážky;
• nové nebo lepší služby;
• změna chování;
• Pákový efekt veřejných a soukromých finančních prostředků, včetně přípravy na následné investice.

Program se zaměřuje na čtyři priority:

• Spolupráce pro inteligentnější střední Evropu
• Spolupráce pro zelenější střední Evropu
• Spolupráce pro lépe propojenou střední Evropu
• Zlepšení správy pro spolupráci ve střední Evropě.

Přizpůsobením se změně klimatu se zabývá zejména priorita 2 v rámci specifického cíle: „Podpora přizpůsobování se změně klimatu a předcházení rizikům katastrof a odolnosti vůči katastrofám s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům“. Očekává se, že akce nadnárodní spolupráce v rámci tohoto cíle dosáhnou větších kapacit ke zlepšení odolnosti a včasnému boji proti nepříznivým dopadům změny klimatu ve střední Evropě. Rovněž zlepší koordinaci adaptačních opatření a podpoří zavádění nových řešení, která byla testována a demonstrována v pilotních akcích. Přizpůsobení se změně klimatu bude rovněž přínosem pro opatření vypracovaná v souladu s prioritou 1, jejímž cílem je zlepšit a modernizovat dovednosti lidí na místní úrovni, a s prioritou 4, jejímž cílem je zlepšit víceodvětvové procesy správy na všech územních úrovních. Opatření přijatá za účelem splnění obou těchto cílů zlepší podmínky umožňující čelit společným výzvám regionů, jako je změna klimatu.

V období 2014–2020 bylo přizpůsobení se změně klimatu řešeno jako jedno z několika dílčích témat souvisejících s životním prostředím v rámci priority 3 programu (Přírodní a kulturní zdroje pro udržitelný růst v regionu). Konkrétněji byl zahrnut do cíle, jehož cílem je zlepšit integrované kapacity environmentálního řízení pro ochranu a udržitelné využívání přírodního dědictví a zdrojů. Kromě toho byla zranitelnost městských oblastí vůči změně klimatu identifikována jako problém v rámci dalšího cíle týkajícího se „zlepšení environmentálního řízení funkčních městských oblastí tak, aby byly obyvatelnějšími místy“. V neposlední řadě byla adaptace součástí horizontálních zásad programu, zejména „udržitelného rozvoje“, který zahrnuje opatření zohledňující zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, odolnost vůči katastrofám a prevenci a řízení rizik.

2.     Strategie pro makroregiony

Interreg Central Europe hraje důležitou překlenovací funkci mezi čtyřmi makroregionálními strategiemi EU, konkrétně strategií EU pro region Baltského moře (EUSDR), strategií EU pro alpský region (EUSALP), strategií EU pro region Baltského moře (EUSAIR) a strategií EU pro region Baltského moře (EUSBSR). Region střední Evropy sdílí se všemi částmi své oblasti spolupráce, které se různými způsoby zabývají přizpůsobováním se změně klimatu v rámci svých programů nadnárodní spolupráce (viz stránky Climate-ADAPT o Dunaji, alpském prostoru, jadransko-jónském regionu a regionu Baltského moře).

3.     Mezinárodní úmluvy a další iniciativy v oblasti spolupráce

Region střední Evropy se částečně překrývá s obvody Karpatské úmluvy a Úmluvy o ochraně Dunaje (DRPC), které jsou téměř zcela zahrnuty do nadnárodního regionu Dunaje.

Karpatská úmluva je subregionální smlouva na podporu udržitelného rozvoje a ochrany karpatské oblasti. V květnu 2003 ji podepsalo sedm karpatských států (z nichž čtyři jsou součástí Středoevropského nadnárodního regionu). Na pátém zasedání konference smluvních stran Karpatské úmluvy (COP5, 2017) byla přijata změna Karpatské úmluvy tak, aby zahrnovala nový článek 12a o změně klimatu. Vyzývá smluvní strany, aby prováděly politiky zaměřené na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně ve všech odvětvích souvisejících s úmluvou. V důsledku toho byla zavedena dlouhodobá vize 2030 pro karpatskou oblast „za účelem posílení společného úsilí o klimaticky neutrální cestu, která zajistí udržitelný rozvoj v Karpatech odolný vůči změně klimatu“.

Úmluva o ochraně Dunaje (DRPC) tvoří celkový právní nástroj pro spolupráci v oblasti přeshraničního vodního hospodářství v povodí Dunaje. Čtrnáct zemí (z nichž sedm je rovněž součástí Středoevropského nadnárodního regionu) a Evropská unie se zavázaly tuto Úmluvu provádět. Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje (InternationalCommission for the Protection of the Danube River, ICPDR)je nadnárodní orgán, který byl zřízen za účelem provádění Úmluvy o ochraně Dunaje.  ICPDR usiluje o udržitelné řízení povodňových rizik. Odborná skupina pro protipovodňovou ochranupodporujeprovádění akčního programu pro udržitelnou protipovodňovou ochranu v povodí Dunaje. Pomáhá rovněž při provádění činností souvisejících s prováděním směrnice EU o povodních, jako je vypracování map povodňového nebezpečí a rizik a plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje.

Středoevropská iniciativa (CEI) je regionální mezivládní fórum 17 členských států ve střední, východní a jihovýchodní Evropě. Zahrnuje všechny země nadnárodního regionu střední Evropy. Podporuje evropskou integraci a udržitelný rozvoj prostřednictvím regionální spolupráce. Činnost ČIŽP je zaměřena na dosažení dvou hlavních cílů: Green Growth & Just Societies (Zelený růst & amp; Spravedlivé společnosti). Posílení odolnosti vůči změně klimatu je zahrnuto mezi cíle akčního plánu CEI v rámci cíle 1 „Stimulování zeleného růstu“.

4.     Adaptační strategie a plány

Stávající nadnárodní a přeshraniční strategie a plány zabývající se problematikou přizpůsobení se změně klimatu, které jsou relevantní pro části regionu střední Evropy, se prvořadě zaměřují na řízení vodních zdrojů a povodňových rizik v povodí Dunaje. Strategie pro přizpůsobení se změně klimatu Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje (ICPDR), jakož i význam plánu povodí Dunaje (plán DBM) a plánu pro zvládání povodňových rizik v Dunaji (plán DFRM) pro přizpůsobení jsou popsány v oddíle Climate-ADAPT věnovaném nadnárodnímu regionu Dunaje.

Pokud jde o Karpatskou oblast, specifický region střední Evropy, akční plán vydaný v roce 2020, který doprovází Dlouhodobou vizi 2030 „Boj proti změně klimatu v Karpatech“, stanoví konkrétní činnosti a milníky pro dosažení strategických cílů a souvisejících cílů této vize. Akční plán poskytne obecné pokyny pro pracovní skupinu pro změnu klimatu (zřízenou v rámci Karpatské úmluvy) a související pracovní plány.

Příklady projektů financovaných v období 2014–2020.

Příklady projektů financovaných z programu Střední Evropa 2014–2020, které se zabývají přizpůsobením se změně klimatu, jsou uvedeny níže. Zaměřují se především na hospodaření s vodou a snižování rizika katastrof (před povodněmi, silnými dešti, suchem) a na ochranu kulturního dědictví před dopady změny klimatu.

V reakci na rostoucí problémový tlak v regionu v důsledku rostoucí četnosti a intenzity místních extrémních srážek shromáždil projekt RAINMAN (Integrated Heavy Rain Risk Management) (2017–2020) dostupné informace o řízení rizika silných dešťů a vyvinul praktické nástroje a inovativní metody. Jako finální výstup projektu byl dodán RAINMAN Toolbox. Soubor nástrojů je informační platforma, která podporuje obce a místní a regionální zúčastněné strany při přijímání opatření proti silným dešťům. Nabízí klíčová fakta, nástroje pro řízení rizikových situací a osvědčené postupy.

Projekt PROLINE-CE (Efficient Practices of Land Use Management Integrating Water Resources Protection and Non-structural Flood Mitigation Experiences) (2016-2019), do kterého byli zapojeni partneři ze 7 zemí regionu střední Evropy, si kladl za cíl zlepšit ochranu zdrojů pitné vody, jakož i ochranu regionů před povodněmi a suchem v rámci integrovaného přístupu k hospodaření s půdou s přihlédnutím k přizpůsobení se změně klimatu. Osvědčené postupy řízení byly testovány v pilotních oblastech regionu a bylo vyhodnoceno jejich přijetí zúčastněnými stranami a odborníky. Nadnárodní příručka pro optimální režim hospodaření s vodou (GOWARE) byla navržena jako nástroj na podporu rozhodování, který umožňuje výběr osvědčených postupů řízení s cílem zlepšit ochranu pitné vody a zmírňování povodňových rizik. DriFLU Charta (Pitná voda/Povodně/Využívání půdy), společný deklarační akt podepsaný významnými zástupci každé partnerské země, ačkoli není právně závazný, je prohlášením o záměru poskytnout doporučení pro společné politiky a opatření v oblasti ochrany pitné vody a souvisejícího zmírňování povodní/sucha v programové oblasti Střední Evropa.

Projekt DEEPWATER-CE (2019–2022) se zaměřuje na rozvoj integrovaných kapacit odpovědných veřejných subjektů střední Evropy v oblasti environmentálního řízení s cílem vytvořit společnou strategii řízení vodních zdrojů. Zahrnuje zadržování přebytečné vody z období silných srážek, které lze použít k doplňování podzemních vod. Pilotní studie ve čtyřech zemích (Polsko, Maďarsko, Slovensko, Chorvatsko) umožňují posoudit dostupná řešení řízeného doplňování vodonosných vrstev s cílem zlepšit a zvýšit zdroje podzemních vod. Projekt vychází z výsledků příslušných předchozích projektů 7. RP a H2020 a zkoumá řešení vyčerpávání zdrojů pitné vody a stále častějších silných dešťů a povodní vyvolaných změnou klimatu.

S podobným zaměřením se projekt TEACHER-CE (Společné úsilí o zvýšení adaptace vodního hospodářství na změny klimatu ve střední Evropě, 2020–2022) zabývá potřebou lepší koordinace řízení rizik ve střední Evropě. Jeho cílem je tedy integrovat a harmonizovat výsledky dříve financovaných projektů INTERREG, Horizon2020 a Life. Hlavním výstupem projektu je soubor nástrojů TEACHER-CE, který se zaměřuje na klimaticky odolné hospodaření s vodními zdroji, jako jsou povodně, prevence rizik silných dešťů a sucha, malá opatření pro zadržování vody a ochrana vodních zdrojů prostřednictvím udržitelného hospodaření s půdou. Soubor nástrojů je testován a ověřován v 9 pilotních akcích v 8 zemích středního regionu.

Hlavním cílem projektu FramWat (Rámec pro zlepšení vodní bilance a zmírňování živin uplatňováním malých opatření pro zadržování vody, 2017–2020) bylo posílit regionální společný rámec pro povodně, sucha a zmírňování znečištění. Toho by mělo být dosaženo zvýšením nárazníkové kapacity krajiny pomocí přístupu založeného na přírodním řešení a malých opatření pro zadržování vody systematickým způsobem. Výsledky projektu zahrnovaly praktické pokyny pro plánování přírodních a malých opatření pro zadržování vody, systém na podporu rozhodování pro plánování přírodních (malých) opatření pro zadržování vody a šest akčních plánů pro pilotní povodí zapojená do projektu.

Projekt (Posuzování rizik a udržitelná ochrana kulturního dědictví v měnícím se prostředí, 2017–2020) přispěl ke zlepšení kapacit veřejného a soukromého sektoru ke zmírnění dopadů změny klimatu a přírodních rizik (povodně a silné deště) na místa kulturního dědictví, struktury a artefakty. Projekt poskytl internetový nástroj GIS pro mapování rizik, nástroj na podporu rozhodování pro analýzu kritických otázek určujících zranitelnost kulturního dědictví a příručku na podporu politik a osob s rozhodovací pravomocí v oblasti osvědčených a špatných postupů pro správu ohroženého kulturního dědictví. Zjištění společnosti ProteCHt2save a samotného nástroje Web GIS jsou dále rozvíjena v novém navazujícím projektu STRENCH (STRENgthening resilience of Cultural Heritage at risk in a changing environment through proactive transnational cooperation, 2020–2022).

Další projekty s významným dopadem na region střední Evropy jsou financovány z Programu Interreg pro Podunají a jsou popsány na internetových stránkách Podunají.

Objevte,
jak znalosti zobrazenéna této stránce inspirovaly aktéry pracující na různých úrovních správy k vývoji řešení na míru v různých politických a praktických kontextech.

• Generální ředitelství EU pro výzkum a inovace: Využití nástroje Climate-ADAPT k nalezení nejnovějších vědeckých poznatků o přizpůsobování se změně klimatu pro stanovení programu financování výzkumu a inovací ze strany EU
• Karpaty: Využití informací o jednotlivých zemích z databáze Climate-ADAPT k vytvoření stránky o karpatském nadnárodním regionu a k podpoře mezinárodních adaptačních politik
• Pyrenejská observatoř pro změnu klimatu: Využití stránek o nadnárodních regionech z databáze Climate-ADAPT k vypracování přeshraniční adaptační strategie v Pyrenejích