Alpský prostor

Země regionu

Oblast spolupráce v rámci alpského kosmického programu zahrnuje Alpy a jejich okolní nížiny a spojuje velmi odlišné regiony, které zahrnují celou oblast Švýcarska, Rakouska, Lichtenštejnska a Slovinska, západní části Francie, jižní části Německa a severní regiony Itálie. Oblast spolupráce programu Interreg na období 2021–2027 zahrnuje celou oblast programu Interreg na období 2014–2020 s dalšími sedmi regiony z Německa. Mapa srovnávající staré a nové hranice je k dispozici zde.

Politický rámec

1.     Program nadnárodní spolupráce

Kosmický program Interreg pro alpský region na období 2021–2027 (přijatý Evropskou komisí dne 5. května 2022) má za cíl podpořit integraci udržitelného hospodářského rozvoje, blahobyt společnosti a zachování jeho vynikající povahy. Podporuje přeshraniční projekty spolupráce a usnadňuje společná nadnárodní řešení.

Program stanoví čtyři priority:

• Priorita 1: Klimaticky odolná a zelená alpská oblast
• Priorita 2 Uhlíkově neutrální alpský region citlivý na zdroje
• Priorita 3 Inovace a digitalizace podporující zelený alpský region
• Priorita 4 Kooperativně řízený a rozvinutý alpský region

Změna klimatu je opakovaně označena za hlavní hnací sílu a zvláštní výzvu pro Alpy. Přizpůsobení se změně klimatu je cíl, kterým se zabývá priorita 1 v rámci specifického cíle: „Podpora přizpůsobení se změně klimatu a předcházení rizikům katastrof a odolnosti vůči nim s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům“. Program podporuje podporu opatření pro přizpůsobení se změně klimatu se zaměřením na vzájemné vztahy mezi přírodními, hospodářskými a společenskými systémy v alpském regionu. Program podrobně propaguje: 1) řešení a pilotní projekty pro připravenost a přizpůsobení, 2) řešení a pilotní projekty pro překlenutí propasti mezi výzkumem v oblasti klimatu a praktickým prováděním, 3) iniciativy v oblasti předávání znalostí a 4) metodiky a nástroje pro měření a monitorování konkrétních dopadů změny klimatu. Program rovněž podporuje opatření pro předcházení rizikům a odolnost vůči katastrofám, která jsou úzce propojena se změnou klimatu.

Soudržnost mezi tímto programem a strategickými cíli strategie EUSALP je posílena s cílem podpořit cestu k uhlíkově neutrálnímu území odolnému vůči změně klimatu. V rámci priority 4 je cílem programu „posílit institucionální kapacitu veřejných orgánů a zúčastněných stran pro provádění makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti, jakož i dalších územních strategií“. V tomto ohledu program podporuje rozvoj a provádění „řešení pro posílení spolupráce a organizačních procesů v rámci řídící struktury strategie EUSALP“.

V období 2014–2020 (INTERREG V B) nebyla změna klimatu, ačkoli byla označena za hlavní hybnou sílu a zvláštní výzvu pro Alpy, zahrnuta do konkrétních cílů, ale jako horizontální téma a jako otázka, která by měla být začleněna do každého projektu. Přizpůsobení se změně klimatu jako průřezová otázka bylo výslovně zmíněno v rámci priority 3 „Živý alpský prostor“, jejímž cílem je zlepšit ochranu životního prostředí a účinné využívání zdrojů. Program na období 2014–2020 rovněž podpořil proces strategie EU pro alpský region, včetně její akční skupiny č. 8 pro řízení rizik a přizpůsobení se změně klimatu. Financovala svou strukturu řízení prostřednictvím projektu AlpGov, jakož i vyžadováním pravidelných projektových žádostí k řešení priorit a podpůrných činností tematických pracovních orgánů EUSALP.

2.     Strategie pro makroregiony

Strategie EU pro alpský region (EUSALP) je založena na společné iniciativě alpských států a regionů s cílem posílit vzájemnou spolupráci a účinněji řešit společné výzvy. Zahrnuje sedm zemí (Rakousko, Francii, Itálii, Německo, Slovinsko, Lichtenštejnsko a Švýcarsko) a 48 regionů. Pokrývá o něco větší plochu než ASP. Cílem strategie EUSALP je řešit specifické problémy alpského regionu, jako je vyvážení rozvoje a ochrany životního prostředí, posílení konkurenceschopnosti a snížení územních rozdílů.

Přizpůsobení je jedním ze dvou hlavních témat v rámci akční skupiny 8 (Akční skupina pro řízení rizik). Společným cílem stávajícího střednědobého pracovního plánu (do poloviny roku 2019) je zmapovat, analyzovat a posílit mechanismy správy v oblasti řízení přírodních rizik a přizpůsobení se změně klimatu, včetně větší soudržnosti mezi oběma oblastmi politiky. Plánovanými výstupy jsou studie, příklady osvědčených postupů a možnosti posílení politiky v oblasti řízení rizik, řízení přizpůsobení se změně klimatu a začleňování problematiky přizpůsobení se změně klimatu a snižování rizika katastrof. Cílem těchto výstupů je připravit půdu pro účinnější a lépe sladěné přístupy ke správě v alpském makroregionu. Dalším cílem akční skupiny je zavést, rozvíjet a udržovat nadnárodní online portál CAPA – Platforma pro přizpůsobení se změně klimatu v Alpách. V období 2016–2019 a 2020–2022 byla CAPA financována z alpského kosmického projektu Interreg AlpGov 1 a AlpGov 2 (Prováděnímechanismů správy alpského regionu v rámci strategie EU pro alpský region).

Akční plán EUSALP podporuje mimo jiné vypracování adaptační strategie a akčního plánu pro alpský region na základě komplexního posouzení zranitelnosti a v souladu se stávajícími vnitrostátními adaptačními strategiemi. Dopady změny klimatu a přizpůsobení se této změně jsou rovněž spojeny s tématy ekologické konektivity a přírodních zdrojů, včetně hospodaření s vodou a půdou. Činnosti příslušných akčních skupin se do určité míry zabývají meziodvětvovými otázkami souvisejícími s přizpůsobením se změně klimatu (např. zelená infrastruktura, sucha, řízení poptávky po vodě a zásobování vodou).

Některé oblasti alpského regionu se překrývají s jinými makroregiony, které mohou mít ve svých strategiích relevantní informace. Jedná se o makroregion Dunaj a jadransko-jónský makroregion.

3.     Mezinárodní úmluvy a další iniciativy v oblasti spolupráce

Alpská úmluva, přijatá v roce 1991, je mezinárodní smlouvou mezi alpskými zeměmi (Rakouskem, Francií, Německem, Itálií, Lichtenštejnskem, Monakem, Slovinskem a Švýcarskem) a EU o udržitelném rozvoji a ochraně Alp. Konečným cílem Alpské úmluvy je rozvíjet společné dědictví Alp a chránit je pro budoucí generace prostřednictvím nadnárodní spolupráce, do níž jsou zapojeny vnitrostátní, regionální a místní orgány.

Podle Alpské úmluvy prohlášení z roku 2019 „Klimaticky neutrální Alpy do roku 2050 odolné vůči změně klimatu“ (prohlášeníz Innsbrucku)znovu potvrzuje cíl usilovat o klimatickou neutralitu a odolnost Alp vůči změně klimatu do roku 2050 v souladu s evropskými a mezinárodními ustanoveními. Kromě toho je přijetí opatření v oblasti změny klimatu jednou ze šesti priorit víceletého pracovního programu na období 2017–2022. Smluvní strany, pozorovatelé a tematické pracovní orgány úmluvy pravidelně pracují na meziodvětvových aspektech přizpůsobení. Vytvořily řadu konkrétních výstupů na nadnárodní úrovni, včetně prohlášení a pokynů, seminářů a experimentálních projektů, které často přispívají k provádění opatření stanovených v akčním plánu pro klima. Alpine Climate Board (ACB) byla zřízena v roce 2016 v rámci úmluvy a vypracovala alpský systém dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2050 a akční plán v oblasti klimatu 2.0. Celkovým cílem tohoto plánu je přeměnit Alpy na klimaticky neutrální region odolný vůči změně klimatu (viz níže oddíl o strategiích a plánech pro přizpůsobení se změně klimatu).

Úmluva má zavedenou nadnárodní síť pozorovatelů, která zahrnuje velký počet příslušných vládních a nevládních zastřešujících organizací působících v oblastech činnosti Alpské úmluvy,^včetně přizpůsobování se změně klimatu.

Alpská úmluva a orgány EUSALP přispívají k vytváření a předávání nadnárodních znalostí v oblasti přizpůsobení. K významným příkladům výsledků práce Alpské úmluvy patří „Alpskástrategie pro přizpůsobení se změně klimatu v oblasti přírodních rizik“(2013), „Pokynypro přizpůsobení se změně klimatu na místní úrovni v Alpách“(2014), „Souhrnnázpráva – hodnocení jako základ pro vymezení činností Alpské rady pro klima“ (2017, aktualizováno v roce 2019), zpráva „Tvářív tvář suchu v alpském regionu. Zkušenosti, přístupy a společné výzvy(2018) a 7. zpráva o stavu Alp: Řízení přírodních rizik (2019).

4.      Adaptační strategie a plány

Alpine Climate Target System 2050 (Alpský klimatický cílový systém do roku 2050) byl vypracován Alpine Climate Board (ACB) a přijat na XV Alpine Conference v roce 2019. Stanoví konkrétní cíle v deseti různých oblastech činnosti Alpské úmluvy a ve dvou průřezových/horizontálních oblastech činnosti. Prostřednictvím integrovaného přístupu zvyšuje přidanou hodnotu celoalpské spolupráce v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. V tomto rámci výbor ACB aktualizoval akční plán pro klima (původně vypracovaný v roce 2009), který se vztahuje jak na přizpůsobování se změně klimatu, tak na její zmírňování. Nový akční plán pro klima 2.0 upřednostňuje konkrétní opatření k provádění alpského systému pro dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2050 se zaměřením na střednědobý horizont (pět až deset let). Navrhuje podrobné způsoby provádění pro deset odvětví, které byly vypracovány ve spolupráci se zúčastněnými stranami a s tematickými pracovními orgány Alpské úmluvy. Výbor ACB sleduje celkové provádění postupů a pravidelně informuje o dosažených výsledcích. Byla zřízena platforma Společenství (Alpské klima do roku 2050),která zajišťuje vazbu mezi prováděním a cíli systému cílů v oblasti klimatu do roku 2050.

Příklady projektů financovaných v období 2014–2020

Projekt AlpGov2 (2020–2022), financovaný z programu Interreg ALPS, posiluje řídicí struktury a mechanismy strategie EUSALP s ohledem na všechna témata jejího akčního plánu v návaznosti na předchozí program AlpGov 1.

GoApply (Multidimenzionální řízení přizpůsobení se změně klimatu při tvorbě politik a v praxi, 2016–2019) se vyvinulo přímo z nadnárodní sítě tvůrců politik, kterou iniciovala skupina C3-Alps (2007–2013). GoApply reaguje na výzvy, překážky a mezery související s víceúrovňovou správou, s nimiž se v současné době potýkají všechny alpské země ve svém úsilí o uvedení svých národních adaptačních strategií do praxe. Cílem projektu bylo posílit kapacity pro správu a provádění přizpůsobení se změně klimatu na různých úrovních a v různých odvětvích. Výsledky jsou uvedeny ve zprávách o jednotlivých zemích (Rakousko, Německo, Itálie, Švýcarsko) a shrnuty v nadnárodní souhrnné zprávě. Zpráva představuje znalostní základnu pro posílenou víceúrovňovou správu v oblasti přizpůsobení se změně klimatu v Alpách a portfolio faktorů úspěchu, překážek, získaných zkušeností, příkladů osvědčených postupů a možností zlepšení.

ALPTREES (Udržitelné využívání a obhospodařování nepůvodních stromů v alpském regionu, 2019–2022) pomáhá posílit udržitelné využívání přírodních zdrojů tím, že předpovídá současné a potenciální rozložení nepůvodních stromů podle scénářů změny klimatu. Očekává se, že projekt poskytne technické pokyny pro rozhodovací nástroje a plánování v oblasti přizpůsobení se změně klimatu s cílem zajistit budoucnost zelené infrastruktury, funkcí biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb na celém území EUSALP.

Alpský prostor se může rovněž opírat o rozsáhlé zkušenosti s projekty nadnárodní spolupráce zabývajícími se přizpůsobením se změně klimatu, které byly financovány v předchozím programovém období INTERREG 2007–2013, jako například v případě projektů CLISP, AdaptAlp nebo C3-Alps.

Objevte,
jak znalosti zobrazenéna této stránce inspirovaly aktéry pracující na různých úrovních správy k vývoji řešení na míru v různých politických a praktických kontextech.

• Generální ředitelství EU pro výzkum a inovace: Využití nástroje Climate-ADAPT k nalezení nejnovějších vědeckých poznatků o přizpůsobování se změně klimatu pro stanovení programu financování výzkumu a inovací ze strany EU
• Karpaty: Využití informací o jednotlivých zemích z databáze Climate-ADAPT k vytvoření stránky o karpatském nadnárodním regionu a k podpoře mezinárodních adaptačních politik
• Pyrenejská observatoř pro změnu klimatu: Využití stránek o nadnárodních regionech z databáze Climate-ADAPT k vypracování přeshraniční adaptační strategie v Pyrenejích