Podunají

Země regionu

Oblast dunajské spolupráce se rozprostírá od Černého lesa (Německo) po Černé moře (Rumunsko-Ukrajina-Moldavsko) a pokrývá celé povodí Dunaje. Oblast spolupráce na období 2021–2027 se shoduje s předchozím programovým obdobím (2014–2020) a zahrnuje: Rakousko, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, jihovýchodní spolkové země Bádensko-Württembersko a Bavorsko v Německu, Maďarsku, Rumunsku, na Slovensku, ve Slovinsku, jakož i Bosna a Hercegovina, Moldavsko, Černá Hora, Srbsko a čtyři provincie Ukrajiny. Mapa srovnávající staré a nové hranice je k dispozici zde.

Politický rámec

1.     Program nadnárodní spolupráce

Program Interreg pro Podunají na období 2021–2027 byl přijat dne^29. listopadu 2022. Program Interreg pro Podunají (DTP) podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost v Podunají prostřednictvím integrace politik ve vybraných oblastech.

Program na období 2021–2027 se zaměřuje na čtyři priority:

• Priorita 1: Konkurenceschopnější a inteligentnější Podunají
• Priorita 2 Zelenější a nízkouhlíkový Podunají
• Priorita 3: Sociálnější Podunají
• Priorita 4: Lepší řízení spolupráce v Podunají.

Přizpůsobení se změně klimatu a snižování rizika katastrof jsou zvažovány především v rámci priority 2 a konkrétně se jimi zabývá specifický cíl 2.4 (Podpora přizpůsobování se změně klimatu a prevence rizika katastrof, odolnost s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům). Podporované projekty zohlední stávající mechanismy a řešení s cílem dosáhnout součinnosti a zabránit zdvojování úsilí. Očekává se, že akce nadnárodní spolupráce vytvoří lépe připravenou a odolnější společnost, hospodářství a přírodu. Pokud jde o otázky biologické rozmanitosti, očekává se, že další nadnárodní opatření přinesou výsledky v rámci specifického cíle 2.7 (Posílení ochrany a zachování přírody, biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, a to i v městských oblastech, a snížení všech forem znečištění). V tomto ohledu program prosazuje koordinovaná a harmonizovaná opatření v rámci nadnárodně relevantních ekologických regionů, která zajistí odolnost vůči změně klimatu a přizpůsobení se této změně s cílem snížit její dopady na biologickou rozmanitost.

V programovém období 2014–2020 se program Danube Interreg zabýval výzvami souvisejícími se změnou klimatu zejména v souvislosti s nadnárodním vodním hospodářstvím, zvládáním povodní a souvisejícím řízením rizik. Přizpůsobení se změně klimatu a snižování rizika katastrof byly výslovně zohledněny v rámci priority 2, která odpovídá tematickému cíli programu „Životní prostředí a účinné využívání zdrojů“ (TO6).

2.     Strategie pro makroregiony

Strategie EU pro Podunají (EUSDR), přijatá Evropskou komisí v prosinci 2010 a schválená Evropskou radou v roce 2011, je makroregionální strategií, kterou společně vypracovaly Evropská komise, země Podunají a zúčastněné strany s cílem společně řešit společné výzvy. Cílem strategie je vytvořit synergie a koordinaci mezi stávajícími politikami a iniciativami probíhajícími v celém Podunají.

Revidovaný akční plán EU (2020) pro strategii EU pro dunajský region má tři hlavní cíle: aktualizovat a zefektivnit opatření uvedená v předchozím akčním plánu regionu (2010); poskytovat strategičtější pokyny pro provádění strategie EU pro dunajský region; dosáhnout lepší slučitelnosti akčního plánu EUSDR s jinými programy a nástroji financování. Plán stanoví portfolio 85 opatření pro 12 prioritních oblastí určených v EUSDR. V environmentálním pilíři strategie, který se skládá z prioritní oblasti 4 „Obnova a zachování kvality vod“ (PA4), prioritní oblasti 5 „Řízení environmentálních rizik“ (PA5) a prioritní oblasti 6 „Zachování biologické rozmanitosti, krajiny a kvality ovzduší a půdy“ (PA6), hrají významnou úlohu dopady změny klimatu a otázky přizpůsobování se této změně. Z nich má PA5 největší význam pro přizpůsobení se změně klimatu. Akční plán EUSDR podporuje opatření, jejichž cílem je: předvídat regionální a místní dopady změny klimatu na snižování rizika katastrof (opatření 2, 3, 4, 5, PA5); přizpůsobit se dopadům změny klimatu na kvalitu a množství vody a podporovat inteligentní využívání vodních zdrojů (opatření 6, PA4); ekologicky obnovit mokřady, zejména v deltě Dunaje (opatření 10, PA6).

Vzhledem k zeměpisnému překrývání s jinými makroregiony jsou pro nadnárodní spolupráci v oblasti přizpůsobení se změně klimatu v Podunají do určité míry relevantní také Evropská strategie pro alpský prostor (EUSALP) a Evropská strategie pro jadransko-jónský region (EUSAIR).

3.     Mezinárodní úmluvy a další iniciativy v oblasti spolupráce

Hlavním cílem Úmluvy o ochraně Dunaje je zajistit, aby povrchové a podzemní vody v povodí Dunaje byly spravovány a využívány udržitelným a spravedlivým způsobem. Signatáři úmluvy se dohodli na spolupráci v základních otázkách vodního hospodářství. Změna klimatu je řešena nepřímo, mimo jiné snahou o zachování, zlepšení a racionální využívání povrchových a podzemních vod, jakož i o preventivní opatření ke kontrole rizik vyplývajících z havárií způsobených povodněmi. Pro koordinaci provádění úmluvy byla zřízena Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje (ICPDR). ICPDR usiluje o udržitelné řízení povodňových rizik. Odborná skupina pro protipovodňovou ochranupodporujeprovádění akčního programu pro udržitelnou protipovodňovou ochranu v povodí Dunaje. Podporuje rovněž činnosti související s prováděním směrnice EU o povodních, jako je vypracování map povodňového nebezpečí a rizik a plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje. V únoru 2021 ministři členských států, člen Evropské komise a vysoce postavení úředníci odpovědní za provádění Úmluvy o ochraně Dunaje potvrdili Dunajskou deklaraci z roku 2022– Vize integrovaného vodního hospodářství v naší sdílené pánvi, budování udržitelné budoucnosti v povodí Dunaje“. Vítá cíle a klíčová sdělení strategie ICPDR pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2018 a znovu potvrzuje dopady změny klimatu (sucho, nedostatek vody, extrémní hydrologické jevy a další dopady) jako nového významného problému vodního hospodářství pro povodí Dunaje.

S cílem zlepšit koordinaci přeshraničních činností v oblasti vodního hospodářství – rovněž souvisejících s přizpůsobováním se změně klimatu a snižováním rizika katastrof – v povodí Dunaje se ICPDR a EUSDR dohodly na společném dokumentu o spolupráci a synergii pro provádění EUSDR.

Oblast Karpatské úmluvy je zahrnuta především do nadnárodního regionu Podunají. Tato subregionální smlouva byla podepsána v roce 2003 sedmi karpatskými státy (Českou republikou, Maďarskem, Polskem, Rumunskem, Srbskem, Slovenskou republikou a Ukrajinou). Jeho cílem je zlepšit kvalitu života, posílit místní hospodářství a komunity a zachovat přírodní hodnoty a kulturní dědictví karpatské oblasti. Na pátém zasedání konference smluvních stran Karpatské úmluvy (COP5, 2017) byla přijata změna Karpatské úmluvy tak, aby zahrnovala nový článek o změně klimatu (12a). Vyzývá smluvní strany, aby prováděly politiky zaměřené na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně ve všech odvětvích souvisejících s úmluvou. V důsledku toho byla zavedena dlouhodobá vize 2030 pro karpatskou oblast „za účelem posílení společného úsilí o klimaticky neutrální cestu, která zajistí udržitelný rozvoj v Karpatech odolný vůči změně klimatu“. Tato vize, která je v souladu s prováděním článku 12a Karpatské úmluvy, je podrobně popsána v sedmi strategických cílech a konkrétních cílech. Pracovní skupina pro změnu klimatu podporuje provádění úmluvy se zvláštním zaměřením na tento článek. Pracuje na dlouhodobé vizi 2030 a aktivně podporuje cesty pro rozvoj odolný vůči změně klimatu v příslušných odvětvích.

Podrobné informace včetně odkazů na nejdůležitější dokumenty o přizpůsobení se změně klimatu v karpatských horách poskytuje sekretariát Karpatské úmluvy na základě předložení pracovní skupinou úmluvy pro přizpůsobení se změně klimatu.

4.     Adaptační strategie a plány

V reakci na „Dunajskou deklaraci“ byla v prosinci 2012 přijata strategie ICPDR pro přizpůsobení se změně klimatu, která byla v roce 2018 aktualizována. Cílem strategie ICPDR pro přizpůsobení se změně klimatu je poskytnout pokyny k začlenění přizpůsobení se změně klimatu do plánovacích procesů ICPDR. Podporuje mnohostrannou a přeshraniční spolupráci v souvislosti s přizpůsobováním se změně klimatu a slouží jako reference pro tvůrce vnitrostátních politik a další úředníky. Strategie poskytuje znalostní základnu a strategický rámec pro začlenění přizpůsobení se změně klimatu ve vodohospodářském odvětví do provádění rámcové směrnice EU o vodě a směrnice EU o povodních. Komplexní a snadno použitelný soubor možných adaptačních opatření umožňuje uživatelům získat podrobné informace o opatřeních, která jsou předmětem zájmu, a to filtrováním odvětví, typologií opatření, časového horizontu a významu pro rámcovou směrnici EU o vodě a směrnici EU o povodních.

Přizpůsobení se změně klimatu je začleněno do pravidelných aktualizací plánu povodí Dunaje a plánu pro zvládání povodňových rizik Dunaje. Provádění obou plánů je nedílnou součástí akčního plánu EUSDR.

Příklady projektů financovaných v období 2014–2020.

Projekty financované z Dunajského programu na období 2014–2020, které se alespoň nepřímo zabývaly výzvami v oblasti změny klimatu, se týkají především nadnárodního vodního hospodářství, řízení povodní a souvisejícího řízení rizik (např. projekty JOINTISZA, DANUBE FLOODPLAIN, DAREFFORT). Projekt DriDanube se zaměřil na zvládání sucha.

Projekt JOINTISZA (Posílení spolupráce mezi plánováním povodí a předcházením povodňovým rizikům s cílem zlepšit stav vod povodí Tisy) (2017–2019) přivedl partnery z pěti zemí, které sdílejí vody povodí Tisy, ke společnému úsilí o vypracování aktualizovaného integrovaného plánu povodí Tisy (ITRBMP) v rámci provádění evropské rámcové směrnice o vodě. Dvě pilotní akce týkající se řízení městské hydrologie a řízení sucha umožnily aktérům vyvinout nové přístupy k analýze dopadů změny klimatu ve vybraných oblastech povodí a k jejich řešení. Do těchto činností byla úzce zapojena skupina ICPDR Tisza, jakož i koordinátoři EUSDR PA4 (kvalita vody) a PA5 (environmentální rizika). Sekretariát Karpatské úmluvy byl přidruženým strategickým partnerem a působil jako projektový poradce v rámci organizace JOINTISZA v otázkách souvisejících s přizpůsobováním se změně klimatu.

Cílem projektu DANUBE FLOODPLAIN (Snížení povodňového rizika prostřednictvím obnovy záplavového území podél Dunaje a jeho přítoků, 2018–2020) bylo zlepšit nadnárodní hospodaření s vodou a prevenci povodňových rizik a zároveň maximalizovat přínosy pro zachování biologické rozmanitosti. Jedním z hlavních výstupů projektu byl online kurz o obnově záplavového území. Byl jsem zaměřen na mladé a střední profesionály pracující na vodním hospodářství a snižování rizika katastrof a studenty. Všechny výsledky projektu byly uloženy v internetovém GIS Podunají. Umožňuje vizualizovat aktivní, potenciální a bývalá záplavová území, jejich poptávku po obnově, jejich výkonnost v případě špičkového vypouštění, ekologické a socioekonomické rysy atd.

Cílem projektu DAREFFORT (Danube River Basin Enhanced Flood Forecasting Cooperation, 2018–2021) bylo vytvořit systém pro předpovídání povodní založený na spolupráci mezi zeměmi povodí Dunaje. Projekt zlepšil hodnocení prognóz, harmonizovanou výměnu údajů a předávání znalostí. Prostřednictvím tohoto projektu partneři spolupracovali na sběru a zpracování údajů souvisejících s povodněmi, jakož i na společném plánu společných předpovědí povodní, včetně výměny výsledků předpovědí.

Projekt DriDanube (Drought Risk in the Danube Region) (2017–2019) měl za cíl zvýšit schopnost Podunají zvládat rizika související se suchem. Partneři projektu DriDanube vypracovali strategii pro sucho v Dunaji. Jeho cílem bylo vybudovat kapacitu Podunají k překonání společných nedostatků při zvládání sucha, a pomohlo tak přejít od reaktivního přístupu k proaktivnímu řízení sucha. Projekt DriDanube rovněž vyvinul několik nástrojů, které podporují provádění proaktivního řízení sucha v zemích Podunají. Drought Watch je interaktivní webová platforma, která předpovídá podmínky sucha a pomáhá přijímat vhodná rozhodnutí. DriDanube podpořila provádění PA5 strategie EUSDR v oblasti environmentálních rizik a přispěla k programu integrovaného řízení sucha – střední a východní Evropa (IDMP CEE). Jedná se o regionální iniciativu na podporu rozvoje, hodnocení a uplatňování nástrojů a politik pro řízení rizik sucha v jihovýchodní Evropě s cílem zlepšit připravenost na sucho a snížit dopady sucha.

Objevte,
jak znalosti zobrazenéna této stránce inspirovaly aktéry pracující na různých úrovních správy k vývoji řešení na míru v různých politických a praktických kontextech.

• Generální ředitelství EU pro výzkum a inovace: Využití nástroje Climate-ADAPT k nalezení nejnovějších vědeckých poznatků o přizpůsobování se změně klimatu pro stanovení programu financování výzkumu a inovací ze strany EU
• Karpaty: Využití informací o jednotlivých zemích z databáze Climate-ADAPT k vytvoření stránky o karpatském nadnárodním regionu a k podpoře mezinárodních adaptačních politik
• Pyrenejská observatoř pro změnu klimatu: Využití stránek o nadnárodních regionech z databáze Climate-ADAPT k vypracování přeshraniční adaptační strategie v Pyrenejích