Středozemní moře (Euro-Med)

Země regionu

Oblast spolupráce v oblasti Středomoří zahrnuje země ze severního pobřeží Středozemního moře. Oblast spolupráce programu Interreg EURO-MED (2021–2027) zahrnuje celou oblast předchozího programu (jižní části Portugalska, Španělska a Francie, téměř celé území Itálie a celé rozšíření Slovinska, Chorvatska, Řecka, Malty, Kypru, Albánie, Bosny a Hercegoviny a Černé Hory). S dalšími dvěma zeměmi (Bulharskem a Republikou Severní Makedonie) se poprvé po dvou předchozích programových obdobích dostává i do pobřežní oblasti Černého moře. Zahrnuty jsou i další regiony ze Španělska (Extremadura, Castilla-La Mancha a Comunidad de Madrid). Vzhledem k brexitu již Gibraltar (Spojené království)*, který se účastnil dvou předchozích programových období, není součástí nadnárodní programové oblasti. Mapa srovnávající staré a nové hranice je k dispozici zde.

* Od vstupu dohody o vystoupení Spojeného království v platnost dne 1. února 2020 již nebude obsah ze Spojeného království na těchto internetových stránkách aktualizován.

Politický rámec

1. Program nadnárodní spolupráce

Hlavním cílem evropsko-středomořského programu Interreg na období 2021–2027, který Komise přijala dne 22. června 2022, je přispět k „přechodu na klimaticky neutrální a odolnou společnost: boj proti dopadům globálních změn na středomořské zdroje při současném zajištění udržitelného růstu a dobrých životních podmínek občanů“. Byl přijat strategický přístup založený na čtyřech operačních misích.

Mise č. 1: posílení inovativního a udržitelného hospodářství
Mise č. 2: ochrana, obnova a zlepšování našeho životního prostředí a přírodního dědictví
Mise č. 3: podpora zelených obytných ploch
Mise č. 4: posílení udržitelného cestovního ruchu

Program stanoví tři priority:

Priorita 1: Chytřejší Středomoří
Priorita 2: Zelenější Středomoří
Priorita 3: Lepší správa Středozemního moře

Změna klimatu je považována za jednu z hlavních výzev regionu. Je řešena zejména v rámci priority č. 2, zelenější Středomoří, která podporuje zelenější životní prostor zlepšením hospodaření s přírodními zdroji a předcházením rizikům a jejich zmírňováním. Očekává se, že opatření pro přizpůsobení se změně klimatu podporovaná programem přispějí k operačním misím 2, 3 a 4.

Program Interreg Euro-Med podporuje součinnost a spolupráci se stávajícími nadnárodními programy vytváření sítí, jako jsou makroregionální strategie, které jsou pro daný region relevantní (EUSAIR, EUSALP). Program tak podporuje koordinaci zúčastněných stran a nadnárodní výměnu osvědčených postupů.

Předchozí program INTERREG V B MED na období 2014–2020 byl zaměřen na podporu udržitelného růstu v oblasti Středomoří podporou inovativních koncepcí a postupů (technologie, správa věcí veřejných, inovativní služby). Vybízela rovněž k udržitelnému využívání přírodních a kulturních zdrojů a podporovala sociální integraci prostřednictvím integrovaného přístupu založeného na územní spolupráci. Přizpůsobení se změně klimatu bylo víceméně přímo pokryto projekty financovanými v rámci prioritní osy 2 (podpora nízkouhlíkových strategií a energetické účinnosti) a prioritní osy 3 (ochrana a podpora středomořských přírodních a kulturních zdrojů).

2. Strategie pro makroregiony

Části středomořského regionu se překrývají se zeměpisným rozsahem dvou makroregionálních strategií EU: pro Středomoří je nejdůležitější strategie EUSAIR v jadransko-jónském regionu; a v menší míře EUSALP, která zahrnuje francouzské Alpy Maritimes, severní regiony Itálie a Slovinsko.

3. Mezinárodní úmluvy a další iniciativy v oblasti spolupráce

Oblast INTERREG MED zahrnuje evropské části celého středomořského území, na něž se vztahuje Barcelonská úmluva a akční plán UNEP pro Středomoří. Úmluva je platformou pro regionální spolupráci, která koordinuje činnosti zaměřené na ochranu mořského prostředí prostřednictvím regionálního přístupu. Cílem smluvních stran Barcelonské úmluvy je prostřednictvím programu UNEP-MAP řešit výzvy spojené s ochranou mořského a pobřežního prostředí a zároveň podporovat regionální a vnitrostátní plány pro dosažení udržitelného rozvoje.

V roce 2016 byla přijata středomořská strategie pro udržitelný rozvoj vrámci Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a akčního plánu pro Středomoří (MSSD 2016–2025). Tato strategie poskytuje strategický politický rámec pro zajištění udržitelné budoucnosti pro středomořský region v souladu s cíli udržitelného rozvoje. Strategie se zaměřuje na průřezové cíle, které leží na rozhraní mezi životním prostředím a rozvojem. „Řešení změny klimatu jako prioritní otázka pro Středomoří“ je jedním z cílů MSSD na období 2016–2025. Přizpůsobení se změně klimatu je zahrnuto do celé řady opatření, která jsou součástí čtyř strategických směrů souvisejících s tímto cílem. MedECC (Středomořští odborníci na změnu klimatu a životního prostředí) je stěžejní iniciativa vypracovaná v rámci MSSD. Jedná se o otevřenou a nezávislou mezinárodní síť vědeckých odborníků, která poskytuje podporu činitelům s rozhodovací pravomocí a veřejnosti na základě aktuálních spolehlivých vědeckých informací. Cílem MedECC je překlenout propast mezi vědci a tvůrci politik. Jeho cílem je rovněž přispět ke zlepšení politik na všech úrovních podporou rozhodování pomocí přesných a dostupných informací o současných a budoucích dopadech změny klimatu a životního prostředí ve Středomoří. Síť vypracovala první hodnotící zprávu o Středozemním moři (Mar1) o změně klimatu a životního prostředí v oblasti Středozemního moře, která analyzuje současnou situaci a rizika do budoucna.

Integrovaná správa pobřeží (ICM) je uznávaným nástrojem pro řešení současných i dlouhodobých pobřežních výzev, včetně změny klimatu a jejích dopadů. Protokol o integrovaném řízení pobřežních zón (protokol ICZM) k Barcelonské úmluvě byl vypracován v roce 2008, ratifikován Evropskou radou v roce 2010 a vstoupil v platnost v roce 2011. Poskytuje smluvním stranám společný rámec pro podporu a provádění integrované správy pobřežních zón. V roce 2019 přijaly smluvní strany společný regionální rámec pro integrovanou správu pobřežních zón (CRF). Mezi jeho cíle patří „řešení přírodních rizik a dopadů přírodních katastrof, zejména eroze pobřeží a změny klimatu“.

Regionální středisko činnosti UNEP/MAP v rámci programu prioritních akcí (PAP/RAC) poskytuje podporu provádění protokolu ICZM pro Středomoří a MSSD. Zohledňuje rovněž přizpůsobení se změně klimatu. Platforma ICZM je interaktivní online prostor. Je koncipována jako multidisciplinární „banka“ informací, dokumentace a osvědčených postupů týkajících se integrované správy pobřežních zón ve Středomoří (a jinde), jakož i jako místo pro vytváření sítí a výměnu. Je hostitelem pracovního prostoru územního plánování námořních prostor, který podporuje plánovače v regionu při rozvoji územního plánování námořních prostor, a to i s ohledem na výzvy v oblasti změny klimatu (nástrojpro plánování opatření v oblasti klimatu).

Nadnárodní spolupráce v oblasti přizpůsobování se změně klimatu v regionu je rovněž podporována prostřednictvím těchto iniciativ:

Unie pro Středomoří je mnohostranné partnerství vytvořené v roce 2008. Skládá se ze všech středomořských zemí Evropské unie a 15 dalších středomořských partnerských zemí. Unie pro Středomoří si klade za cíl působit jako jedinečná platforma pro usnadnění a podporu regionálního dialogu a spolupráce, jakož i konkrétních projektů a iniciativ v oblasti energetiky a klimatu. Unie pro Středomoří zřídila v roce 2014 „skupinu odborníků pro změnu klimatu“, jejímž úkolem je podporovat výměnu informací a osvědčených postupů v celém středomořském regionu, jakož i rozvoj konkrétních projektů a iniciativ.

Námořní iniciativa WESTMED zahrnuje 10 zemí ze severní a jižní strany oblasti západního Středomoří (Alžírsko, Francie, Itálie, Libye, Malta, Mauritánie, Maroko, Portugalsko, Španělsko a Tunisko). Iniciativa, kterou přijala Evropská komise a schválila Rada EU, stanoví tři hlavní cíle: 1) bezpečnější a lépe chráněný námořní prostor; 2) inteligentní a odolná modrá ekonomika; 3) Lepší správa moře. V rámci druhého cíle je zmíněno přizpůsobení se změně klimatu. Odkazuje na vývoj individuálně uzpůsobených řešení a nových technologií pro využití obnovitelných mořských zdrojů energie, zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně, jakož i na podporu energetické účinnosti a přizpůsobení se změně klimatu v pobřežních městech. V roce 2018 se signatáři iniciativy dohodli na plánu rozvoje udržitelné modré ekonomiky v západním Středomoří. Tento plán by měl zajistit zachování služeb poskytovaných středomořským ekosystémem. V rámci priority plánu „Biologická rozmanitost a ochrana a obnova mořských stanovišť“ se členské státy iniciativy dohodly, že přijmou opatření k řešení eroze pobřeží a degradace stanovišť. Cílem těchto opatření je dosáhnout „dobrého ekologického stavu“ mořského prostředí ve Středomoří a zlepšit odolnost pobřežních oblastí vůči změně klimatu. Boloňská charta je politická iniciativa, jejímž cílem je posílit úlohu pobřežních regionálních správ v kontextu evropských politik a iniciativ na středomořské úrovni týkajících se: ochrana pobřeží, integrované řízení a přizpůsobení se změně klimatu. Charta rovněž podporuje iniciativu makroprojektu, která je podrobně popsána ve společném akčním plánu.

Středisko pro středomořskou integraci (CMI)je iniciativa sdružující více partnerů, která spojuje země ze severní a jižní strany regionu. Rozvojové agentury, vlády, místní orgány a občanská společnost z celého Středomoří se scházejí, aby si vyměňovaly nápady, diskutovaly o veřejných politikách a nalezly regionální řešení regionálních výzev ve Středomoří. V rámci druhého tematického pilíře na období 2019–2021 (odolnost: zmírňování vnějších otřesů a přizpůsobování se těmto otřesům, zejména změně klimatu a reakci na dopady konfliktů), zahájil CMI „Aktivní program územní odolnosti vůči změně klimatu“ s víceúzemním a víceodvětvovým přístupem

4. Adaptační strategie a plány

v rámci nadnárodní spolupráce INTERREG nebo jiných forem spolupráce nebyly pro oblast Středomoří vypracovány strategie a plány pro přizpůsobení. V roce 2016 však 19.^zasedání smluvních stran (COP19) Barcelonské úmluvy potvrdilo „regionálnírámec pro přizpůsobení se změně klimatu ve středomořských mořských a pobřežních oblastech“. Cílem dokumentu je vytvořit společný regionální strategický přístup ke zvýšení odolnosti vůči změně klimatu a kapacity pro přizpůsobení se této změně.

Příklady projektů financovaných v období 2014–2020.

Příklady projektů financovaných z programu MED na období 2014–2020 jsou uvedeny níže.

Vzhledem k tomu, že chráněné mořské oblasti mohou hrát důležitou úlohu při zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, podpořily středomořské chráněné mořské oblasti dva projekty s cílem přizpůsobit se probíhajícím dopadům změny klimatu ve Středozemním moři a zmírnit je: MPA-ADAPT (Guiding Mediterranean MPA through the climate change era: budování odolnosti, přizpůsobení se změně klimatu, 2016–2019) a následující MPA-ENGAGE (Zapojení klíčových středomořských aktérů do ekosystémového přístupu ke správě chráněných mořských oblastí s cílem čelit změně klimatu, 2019–2022). Projekty MPA Engage a MPA-ADAPT vypracovaly monitorovací protokoly a podpořily jejich používání v každé středomořské MPA. Prostřednictvím těchto dvou projektů byly ve vybraných chráněných mořských oblastech Středozemního moře poprvé vypracovány plány pro přizpůsobení se změně klimatu.

Projekt POSBEMED (2016–2018) uznal úlohu zbytků Posidonia Oceanica (uschlé listy, vlákna a oddenky, které jsou pravidelně uvízlé a vyplavené na břeh) při zvyšování celkové odolnosti pobřeží vůči přírodním vlivům a dopadům změny klimatu. Projekt dosáhl významného pokroku směrem k udržitelnějšímu přístupu k řízení systémů plážových dun Posidonia. Konečným výsledkem byla komplexní strategie pro středomořský region „Správa a řízení systémů pobřežních dun Posidonia“ zaměřená na všechny příslušné zúčastněné strany pro rozhodovací procesy v pobřežním prostředí Posidonia.

Program UNEP-MAP rovněž podporuje znalosti a postupy týkající se posuzování dopadů změny klimatu a přizpůsobování se této změně ve středomořském regionu (a zejména ve vztahu k zemím mimo EU). Zahrnují různé projekty v rámci programu MedProgram financovaného z GEF a několik adaptačních činností prováděných různými regionálními středisky činnosti UNEP/MAP. Dobrým příkladem činností UNEP-MAP v oblasti vytváření a sdílení znalostí je projekt ClimVar & ICZM (Integration of climate variability and change into national strategies to implementation the ICZM Protocol in the Mediterranean) (2012–2015).

Další projekty byly financovány v rámci programu BalkanMed na období 2014–2020. Pokrývala rozsáhlou zeměpisnou oblast, kterou částečně zahrnuje středomořský nadnárodní region na období 2021–2027. Některé příklady jsou uvedeny níže.

Do projektu BeRTISS (BalkanMed real time severe weather service) (2017–2019) byli zapojeni partneři ze tří zemí (Řecko, Kypr a Bulharsko). Jeho cílem bylo vyvinout pilotní nadnárodní meteorologickou službu zaměřenou na zvýšení bezpečnosti, kvality života a ochrany životního prostředí v balkánsko-středomořském regionu. Včasné varování je také předmětem projektu DISARM (Drought and fire ObServatory and eArly waRning systeM) (2017–2019), do něhož byli zapojeni partneři ze stejných zemí. Přispívá k systému BeRTISS, ale zaměřuje se na různé dopady související s klimatem (požáry způsobené suchem a požáry ve volné přírodě).

Požáry jsou považovány za jedno z nejvýznamnějších rizik v regionu. Jejich včasné odhalení je rovněž předmětem projektu SFEDA (Forest Monitoring System for Early Fire Detection and Assessment in the Balkan-Med area) (2017–2019).

Partneři zastupující všechny čtyři pobřežní balkánsko-středomořské země (Řecko, Kypr, Albánii a Republiku Severní Makedonie) přispěli k projektu HERMES (A Harmonised fRamework to Mitigate coastal EroSion promoting ICZM protocol implementation) (2017–2019). Díky využití předchozích projektů vyvinula společnost HERMES společný rámec pro zmírňování eroze pobřeží a obnovu pláží. Toho bylo dosaženo prováděním soudržného souboru studií, sdílením již vyvinutých technických nástrojů a navrhováním společných politických nástrojů.

Objevte,
jak znalosti zobrazené na této stránce inspirovaly aktéry pracující na různých úrovních správy k vývoji řešení na míru v různých politických a praktických kontextech.