Severní periferie a Arktida

Země regionu

Severní periferie a arktická nadnárodní oblast tvoří nejsevernější část Evropy včetně částí severoatlantických území. Programové období Interreg 2021–2027 zahrnuje severní a východní Finsko, severní a západní regiony Irska a severní Švédsko. Mimo EU zahrnuje Faerské ostrovy, Grónsko, Island a severní části Norska. Ve srovnání s předchozím programovým obdobím (2014–2020) nová oblast již nezahrnuje Severní Irsko, Skotsko a norský region Vestlandet (jižní region). Na druhou stranu program nyní zahrnuje irské hrabství Roscommon, Cavan, Monaghan a Tipperary. Mapa srovnávající staré a nové hranice je k dispozici zde.

Politický rámec

1.     Program nadnárodní spolupráce

Program Interreg pro severní periferii a Arktidu (NPA) na období 2021–2027 se zaměřuje na tři priority:

• Priorita: 1 – Posílení inovační kapacity odolných a atraktivních komunit NPA
• Priorita: 2 – Posílení kapacity pro přizpůsobení se změně klimatu a dostatečnost zdrojů v komunitách NPA
• Priorita: 3 – Posílení organizační kapacity mezi komunitami NPA s cílem využít příležitostí ke spolupráci.

Přizpůsobení se změně klimatu je v programovém dokumentu široce zvažováno, neboť je klíčovým tématem priorit 1 a 2. Inovační kapacita jako prostředek k přizpůsobení se změnám, jejich řízení a reakci na ně je výslovným cílem, kterým se zabývá priorita 1 v rámci specifického cíle 1.1 (RSO1.1. Rozvoj a posilování výzkumných a inovačních kapacit a zavádění pokročilých technologií). Priorita 2, konkrétně věnovaná přizpůsobení, je organizována kolem tří specifických cílů týkajících se energetické účinnosti (RSO2.1), snižování rizika katastrof (RSO2.4) a přechodu na oběhové hospodářství účinně využívající zdroje (RSO2.6).

Program bude podporovat přenos znalostí a zkušeností mezi různými oblastmi nadnárodního regionu a vytváření nových nadnárodních sítí. Činnosti by měly usilovat o udržitelný rozvoj s rovnými příležitostmi pro muže a ženy a začleněním nedostatečně zastoupených skupin.

Zlepšení nadnárodní spolupráce, na kterou se vztahuje priorita 3, je navíc uznáváno jako faktor umožňující rozvoj odolnějších komunit prováděním nových makroregionálních strategií, strategií pro přímořské oblasti, jakož i dalších územních strategií.

V předchozím programovém období (2014–2020) považoval Interreg V B přizpůsobení se změně klimatu výslovně za své tematické cíle, jakož i za klíčovou složku své horizontální zásady týkající se „udržitelnosti životního prostředí“.

2.    Strategie pro makroregiony

Region NPA částečně odpovídá oblasti strategie EU pro region Baltského moře. Strategie se ve skutečnosti vztahuje na území členských států EU Švédska a Finska a vítá spolupráci se zeměmi sousedícími s EU Islandem a Norskem. Další informace naleznete na stránce Baltské moře.

3.     Mezinárodní úmluvy a další iniciativy v oblasti spolupráce

Spolu s atlantickou oblastí a Severním mořem je tato oblast součástí oblasti spadající pod úmluvu OSPAR „Úmluva o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku“. Severní periferie a arktická oblast odpovídají podoblasti OSPAR „Arktické vody“. Podle této úmluvy je změna klimatu (a okyselování oceánů) řešena jako průřezová otázka pro vytváření znalostí, monitorování dopadů a navrhování možností řízení, jejichž cílem je zvýšit odolnost ekosystémů.

Arktická rada je předním mezivládním fórem v arktické oblasti. Má cirkumpolární pokrytí, což je větší než severní periferie a arktická nadnárodní oblast. Jejími členy jsou národní vlády (Kanada, Dánsko včetně Grónska a Faerských ostrovů, Finsko, Island, Norsko, Rusko, Švédsko a Spojené státy) a zástupci původních arktických komunit a dalších obyvatel Arktidy. Změnou klimatu se zabývá zejména Program pro monitorování a hodnocení Arktidy (AMAP), jakož i další pracovní skupiny Arktické rady. AMAP zřídil expertní skupinu pro oblast klimatu. Skupina shromažďuje a vyhodnocuje údaje a informace vyplývající z monitorovacího programu AMAP a dalších příslušných výzkumných a monitorovacích činností.  Zpráva AMAP z roku 2021 „Aktualizace změny klimatu v Arktidě: klíčové trendy a dopady“ shrnuje nejnovější zjištění týkající se arktické oblasti.

Severská rada ministrů je mezivládní fórum pro spolupráci evropských severských států, které zahrnuje Dánsko, Finsko, Island, Norsko, Švédsko, Faerské ostrovy, Grónsko a Alandy. Podle vize do roku 2030 se severský region stane v roce 2030 nejudržitelnějším a nejintegrovanějším regionem na světě. Akční plán (2021–2024) pro vizi 2030 popisuje, jak dosáhnout cílů vize prostřednictvím řady iniciativ souvisejících se třemi strategickými prioritami vize: zelený severský region, konkurenceschopný severský region a sociálně udržitelný severský region. Přizpůsobení se změně klimatu je prováděno zejména prostřednictvím priority „zelený severský region“. Jeho cílem je rozvíjet znalosti o udržitelném územním plánování přizpůsobeném změně klimatu (cíl 1), podporovat přírodě blízká řešení v oblasti biologické rozmanitosti a klimatu (cíl 2) a aktivně podporovat provádění dohod o životním prostředí a klimatu prostřednictvím mezinárodní spolupráce (cíl 5). Severská rada ministrů financovala čtyřletý program řešení inspirovaných přírodou. Program se skládá z pěti projektů probíhajících v letech 2021 až 2024 s cílem povzbudit severské země ke spolupráci a posílit jejich znalostní základnu o přírodě blízkých řešeních, obnově, zmírňování změny klimatu a modré/zelené infrastruktuře.

4.     Adaptační strategie a plány

Barentsova evropsko-arktická rada (BEAC) je fórum pro mezivládní spolupráci speciálně pro Barentsův region a jejími členy jsou Dánsko, Finsko, Island, Norsko, Rusko, Švédsko a Evropská komise. BEAC přijala první "Akční plán pro změnu klimatu pro Barentsovu spolupráci" v roce 2013. Byla aktualizována v roce 2017 a v roce 2021 poté, co ministři životního prostředí Barentsové vyzvali k posílení opatření v oblasti klimatu po roce 2020 s posílenými příspěvky všech Barentsových pracovních skupin. Akční plán z roku 2021 se zabývá výzvou přechodu na nízkouhlíková a klimaticky inteligentní řešení a zároveň posiluje adaptační kapacitu a povědomí v regionu Barentsova moře. Akční plán na rok 2021 zahrnuje činnosti zejména na období 2021–2025, zatímco další revize plánu je plánována na rok 2025.

Příklady projektů financovaných v období 2014–2020.

Příklady projektů financovaných z programu NPP na období 2014–2020 jsou uvedeny níže.

Projekt CLIMATE (Collaborative Learning Initiative Managing and Adapting to the Environment) (2017–2020) měl za cíl podporovat a zlepšovat povědomí o změně klimatu v evropských okrajových venkovských komunitách prostřednictvím znalostního přístupu a komunitně vedeného plánování udržitelných zdrojů. Spojila místní orgány v odlehlých, řídce osídlených oblastech ze Švédska, Severního Irska, Irské republiky a Faerských ostrovů, aby vypracovaly adaptační plány. Byl vypracován model osvědčených postupů a průvodce krok za krokem pro místní orgány v celém regionu NPA. Projekt prakticky podpořil tři pilotní obce regionu NPA při přípravě jejich adaptačních plánů.

Projekt ANH (Adapt Northern Heritage) (2017–2020) podporoval komunity a místní orgány při přizpůsobování severního kulturního dědictví environmentálním dopadům změny klimatu a souvisejících přírodních rizik prostřednictvím zapojení komunit a informovaného plánování ochrany. Projekt vyvinul soubor nástrojů složený z pěti nástrojů, které mají pomoci pochopit, jak změna klimatu ovlivní severní historické lokality, a prozkoumat konkrétní možnosti přizpůsobení. V rámci projektu Adapt Northern Heritage se jako případové studie používá devět historických památek z celé severní Evropy, které jsou podkladem pro návrh souboru nástrojů projektu.

Cílem projektu Water-Pro (Northern Runoffs into Profits) (2016–2019) bylo vyvinout a převést ekologicky účinné nástroje a modely pro řízení odtoku v zemědělství a těžbě nerostných surovin v severních a arktických oblastech. Častější a intenzivnější dešťové srážky, jak se předpokládá v souvislosti se změnou klimatu, přinesou další výzvy při kontrole odtoků a bezpečnosti vody a při plnění cílů kvality vody stanovených evropskou rámcovou směrnicí o vodě. V rámci projektu byl vyvinut soubor osvědčených postupů řízení pro odvětví zemědělství a těžebního průmyslu.

Cílem projektu COAST (Udržitelná odolná pobřeží) (2020–2022) bylo poskytnout plán pro ochranu, podporu a rozvoj kulturního a přírodního dědictví řídce osídlených a odlehlých pobřežních komunit. Na základě čtyř demonstračních projektů poskytl projekt místním orgánům soubor nástrojů správy na podporu udržitelného rozvoje pobřežních zón.

Objevte,
jak znalosti zobrazenéna této stránce inspirovaly aktéry pracující na různých úrovních správy k vývoji řešení na míru v různých politických a praktických kontextech.

• Generální ředitelství EU pro výzkum a inovace: Využití nástroje Climate-ADAPT k nalezení nejnovějších vědeckých poznatků o přizpůsobování se změně klimatu pro stanovení programu financování výzkumu a inovací ze strany EU
• Karpaty: Využití informací o jednotlivých zemích z databáze Climate-ADAPT k vytvoření stránky o karpatském nadnárodním regionu a k podpoře mezinárodních adaptačních politik
• Pyrenejská observatoř pro změnu klimatu: Využití stránek o nadnárodních regionech z databáze Climate-ADAPT k vypracování přeshraniční adaptační strategie v Pyrenejích