Atlantská oblast

Země regionu

Oblast spolupráce v oblasti Atlantiku zahrnuje země západní části Evropy, které hraničí s Atlantským oceánem. Oblast spolupráce na období 2021–2027 zahrnuje území předchozího programu Interreg (pobřežní regiony Portugalska, Španělska, Francie, Irska, autonomní společenství Kanárské ostrovy), s výjimkou Spojeného království*. Kromě toho zahrnuje další dva regiony Španělska (Andalusii a la Rioja). Mapa srovnávající staré a nové hranice je k dispozici zde.

* Od vstupu dohody o vystoupení Spojeného království v platnost dne 1. února 2020 již nebude obsah ze Spojeného království na těchto internetových stránkách aktualizován.

Politický rámec

1.    Program nadnárodní spolupráce

Program Interreg VI B pro oblast Atlantského oceánu (2021–2027), formálně schválený Evropskou komisí dne 8. září 2022, obnovuje závazek s atlantskými regiony podporovat inovativní iniciativy, které přispívají k růstu této oblasti a řeší společné přeshraniční výzvy prostřednictvím provádění společných akcí, výměny osvědčených postupů a příspěvku k novým nebo stávajícím politikám. Stanoví čtyři priority:

1. Modré inovace a konkurenceschopnost („inteligentnější Evropa“)
2. Modré a zelené prostředí („zelenější Evropa“)
3. Modrý udržitelný cestovní ruch a kultura („Sociální Evropa“)
4. Lepší správa pro spolupráci („cíl Interreg“)

Přizpůsobení se změně klimatu je konkrétně zvažováno v rámci priority 2 a se specifickým cílem: „Podpora přizpůsobení se změně klimatu a prevence rizika katastrof, odolnost s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům“. Specifický cíl rovněž přispívá ke strategii pro oblast Atlantského oceánu tím, že podporuje opatření obsažená v pilíři IV akčního plánu pro oblast Atlantského oceánu 2.0 (viz oddíl 2 této stránky, Strategie pro makroregiony). Očekává se, že program povede ke zvýšení kapacity pro identifikaci, prevenci a řízení rizik s lepším zapojením občanů a veřejných orgánů a posíleným rámcem správy. Vzhledem k tomu, že oblast spolupráce má velký podíl pobřežního a příbřežního území, program se zaměřuje zejména na pobřežní a námořní rizika a přijímá opatření k posílení odolnosti pobřeží a inovací modré ekonomiky. Přizpůsobení se totiž dosahuje také prostřednictvím priority 1 (modré inovace a konkurenceschopnost) posílením inovační kapacity a digitalizace. Přizpůsobení se změně klimatu je navíc zmíněno také v prioritě 3 (rozvoj modrého udržitelného cestovního ruchu) a prioritě 4 jako průřezová otázka, neboť přizpůsobení bude pravděpodobně těžit z víceúrovňové správy a nadnárodních přístupů.

Předchozí program Interreg V B pro oblast Atlantského oceánu (2014–2020) byl zaměřen na provádění řešení regionálních výzev v oblasti inovací, účinného využívání zdrojů, životního prostředí a kulturních statků s cílem umožnit lepší kvalitu života na území oblasti Atlantského oceánu.

Přizpůsobení se změně klimatu bylo zahrnuto do priority 3 (podněcování inovací a konkurenceschopnosti) a souvisejícího cíle 3.1 „Posílení systémů řízení rizik“. Výsledky dosažené v rámci programu zahrnovaly zlepšení spolupráce přispívající ke snížení rizik a jejich dopadů a k posílení bezpečnosti obyvatelstva a životního prostředí posílením odolnosti a plánovací kapacity atlantických regionů na místní a regionální úrovni.

2.     Strategie pro makroregiony

Ačkoli nebyla vypracována skutečná makroregionální strategie, námořní strategie pro oblast Atlantského oceánu funguje jako rámec pro nadnárodní hospodářskou a sociální spolupráci. Strategie se týká pobřeží, teritoriálních a výsostných vod členských států EU s atlantickým pobřežím, jejich nejvzdálenějších území, jakož i mezinárodních vod. Akční plán pro Atlantik na období 2013–2020, který doprovází strategii, prošel v roce 2017 přezkumem v polovině období, který vedl k přijetí revidovaného akčního plánu pro Atlantik 2.0. Jeho hlavním cílem je uvolnit potenciál modré ekonomiky v oblasti Atlantiku a zároveň zachovat mořské ekosystémy a přispět k přizpůsobení se změně klimatu a jejímu zmírňování. Akční plán uznává, že modrá ekonomika může přispět ke zmírnění změny klimatu podporou řešení inspirovaných přírodou a zlepšením udržitelného využívání vodních a mořských zdrojů. Přizpůsobením se změně klimatu se konkrétně zabývá druhý pilíř akčního plánu: „Zdravé oceány a odolná pobřeží“ a podle cíle 6: „Silnější odolnost pobřeží“.

Komise atlantického oblouku v rámci Konference okrajových přímořských regionů (CPMR) pokrývá většinu regionů, které se účastní atlantické oblasti. Činnost Komise pro atlantický oblouk podporuje koordinaci mezi evropskou, vnitrostátní a regionální úrovní a upřednostňuje provádění evropských politik v oblasti atlantického oblouku. Pracovní skupina Komise pro atlantickou strategii ovlivňuje strategickou orientaci námořní strategie v oblasti Atlantiku, sleduje její provádění na územích a přispívá k revizi jejího akčního plánu.

Pracovní skupina pro průzkum atlantického makroregionu poskytuje atlantickým regionům prostor k prozkoumání možností přijetí makroregionální strategie v Atlantiku. Potřeba stimulovat rozměr udržitelnosti adaptačních opatření v atlantické oblasti, zejména na pobřežních územích, kde převažují rizika, je zdůrazněna v politickém prohlášení z roku 2021, které schválily členské regiony Komise pro atlantický oblouk.

3.     Mezinárodní úmluvy a další iniciativy v oblasti spolupráce

„Úmluva o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku“ OSPAR se vztahuje na širší oblast, než je nadnárodní region Atlantského prostoru EU, a zahrnuje kromě tří atlantických regionů (Keltské moře, Biskajský záliv a pobřeží Iberského poloostrova a širší Atlantik) také další dva regiony: Arktické vody a širší Severní moře. Patnáct vlád severovýchodního Atlantiku a EU je součástí úmluvy OSPAR. V rámci úmluvy OSPAR je změna klimatu (a acidifikace oceánů) řešena jako průřezová otázka, pokud jde o vytváření znalostí, monitorování dopadů a navrhování možností řízení s cílem zvýšit odolnost ekosystémů. V roce 2019 zřídila OSPAR korespondenční skupinu mezi zasedáními pro acidifikaci oceánů (ICG-OA).

4.      Adaptační strategie a plány

Dne 1. října 2021 byla na základě přezkumu předchozí strategie OSPAR na vysoké úrovni přijata strategie pro životní prostředí v severovýchodním Atlantiku (NEAES) 2030 na období 2010–2030. Ačkoli se nejedná o strategii pro přizpůsobení se změně klimatu, její vizí je dosáhnout čistého, zdravého a biologicky rozmanitého severovýchodního Atlantského oceánu, který je produktivní, udržitelně využívaný a odolný vůči změně klimatu a acidifikaci oceánů. Čtyři strategické cíle se zabývají změnou klimatu a zabývají se tématem odolnosti (strategický cíl 5), informovanosti (strategický cíl 10), přizpůsobení (strategický cíl 11) a zmírňování (strategický cíl 12). Smluvní strany se dohodly na provedení strategie NEAES 2030 prostřednictvím prováděcího plánu. Prováděcí plán je doplněn programem opatření a akcí OSPAR,zastřešujícíma integrujícím nástrojem na podporu plánování a rozvoje a sledování pokroku při provádění opatření a akcí. Aby byla moře odolná vůči změně klimatu a acidifikaci oceánů, provede OSPAR několik iniciativ pro monitorování, posuzování a reakci na současné a předpokládané dopady a rovněž vypracuje regionální přístup k uplatňování přírodě blízkých řešení pro ukládání uhlíku a odolnost vůči změně klimatu.

5.     Příklady projektů financovaných v období 2014–2020

Příklady projektů financovaných z programu pro oblast Atlantského oceánu na období 2014–2020 jsou uvedeny níže.

Projekt MyCOAST  (Coordinated Atlantic Coastal Operational Oceanographic Observatory) (2017–2021) posílil nadnárodní perspektivu nástrojů pro monitorování a prognózování pobřeží. Opatření v oblasti správy údajů podporují otevřené a bezplatné sdílení informací a interoperabilitu mezi pobřežními observatořemi a společnými evropskými datovými systémy (EMODnet, Copernicus INSTAC, SeaDataNet). Nástroje řízení rizik byly vyvinuty a validovány společně. Klíčoví aktéři zapojení do řízení a prevence pobřežních rizik tento vývoj podpořili spolu s klíčovými aktéry odpovědnými za řízení otázek kvality vody a s těmi, kteří odpovídají za řízení námořní bezpečnosti a reakci na případy znečištění.

Projekt dále podporuje zvyšování povědomí o těchto rizicích v oblasti Atlantiku a pomáhá identifikovat a propagovat příležitosti pro soukromý sektor, například v souvislosti s akvakulturou, lodní dopravou a poskytovateli větrné energie.

Projekt PRIMROSE (Predikce rizik a dopadu škodlivých událostí na odvětví akvakultury) (2017–2020) poskytl znalosti pro řízení rizik. Tato rizika souvisejí (mimo jiné) s klimatickými riziky pro odvětví akvakultury, což vytváří systém pro nadnárodní krátkodobou až střednědobou prognózu rizik a dlouhodobé posouzení dopadů klimatu na škodlivé květy řas a patogeny.  Projekt poskytl internetový portál, který pomáhá předpovídat riziko a dopad škodlivých událostí květu řas a poskytuje důležitý nástroj pro evropské odvětví akvakultury. Mezi 10 partnery projektu jsou akademické výzkumné organizace ve všech pěti zemích účastnících se programu Atlantic Area a zástupci odvětví rybolovu a akvakultury ve Velké Británii a Španělsku. Ačkoli adaptace není výslovně řešena, změna klimatu je jedním z tlaků na mořské ekosystémy, který je zvažován i z hlediska výzev, jež představují invazní druhy.

Projekt Risk-AquaSoil (Atlantický plán řízení rizik ve vodě a půdě) (2017–2019) měl za cíl definovat komplexní plán řízení a společnou iniciativu pro klimatická rizika související s půdou a vodou s cílem zlepšit odolnost venkovských oblastí v Atlantiku. Plán řízení zahrnuje návrh služeb včasného varování a diagnostiky. Zahrnuje rovněž vývoj a testování inovativních strategií (pilotních akcí) pro lepší hospodaření s půdou a vodou s ohledem na rizika spojená se změnou klimatu. Zúčastněné strany a místní komunity byly zapojeny do činností v oblasti odborné přípravy a budování kapacit, řízení rizik a systémů náhrad škod.

Objevte,
jak znalosti zobrazenéna této stránce inspirovaly aktéry pracující na různých úrovních správy k vývoji řešení na míru v různých politických a praktických kontextech.

• Generální ředitelství EU pro výzkum a inovace: Využití nástroje Climate-ADAPT k nalezení nejnovějších vědeckých poznatků o přizpůsobování se změně klimatu pro stanovení programu financování výzkumu a inovací ze strany EU
• Karpaty: Využití informací o jednotlivých zemích z databáze Climate-ADAPT k vytvoření stránky o karpatském nadnárodním regionu a k podpoře mezinárodních adaptačních politik
• Pyrenejská observatoř pro změnu klimatu: Využití stránek o nadnárodních regionech z databáze Climate-ADAPT k vypracování přeshraniční adaptační strategie v Pyrenejích