jadransko-jónský

Země regionu

Jadransko-jónská oblast spolupráce zahrnuje evropské země, které hraničí s Jaderským a Jónským mořem. Oblast spolupráce na období 2021–2027 zahrnuje celé území předchozího programu Interreg (celé rozšíření o Řecko, Chorvatsko a Slovinsko, dvanáct italských regionů a dvě provincie, jakož i země Albánie, Černé Hory, Srbska, Bosny a Hercegoviny, které nejsou členy EU), včetně Severní republiky Makedonie. Mapa srovnávající staré a nové hranice je k dispozici zde.

Politický rámec

1. Program nadnárodní spolupráce

Cílem programu Interreg VI B „Program NPP ADRION (2021–2027)“, který byl nakonec schválen dne 30. listopadu 2022, je podpořit udržitelnou hospodářskou a sociální prosperitu jadransko-jónského prostoru. Podporuje růst a tvorbu pracovních míst tím, že zvyšuje atraktivitu, konkurenceschopnost a konektivitu regionů při současném zachování životního prostředí a zajištění zdravých a vyvážených mořských a pobřežních ekosystémů. V období 2021–2027 se NPP-ADRION zaměřil na čtyři priority:

• Priorita: 1 – Podpora inteligentnějšího jadransko-jónského regionu
• Priorita: 2 – Podpora zelenějšího jadransko-jónského regionu odolného vůči změně klimatu
• Priorita: 3 – Podpora uhlíkově neutrálního a lépe propojeného jadransko-jónského regionu
• Priorita: 4 – Podpora správy jadransko-jónského regionu

Přizpůsobení se změně klimatu řeší především priorita 2 a její specifický cíl RSO2.4 (Podpora přizpůsobování se změně klimatu a předcházení rizikům katastrof, odolnost s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům). Očekává se rovněž, že program posílí přizpůsobení prostřednictvím opatření, která obnovují přírodu a podporují zelenou infrastrukturu, aby splnil specifický cíl RSO2.7 (Zlepšení ochrany a zachování přírody, biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, a to i v městských oblastech, a snížení všech forem znečištění).

V tomto ohledu přispěje nástroj předvstupní pomoci (NPP ADRION) k zavedení společných nadnárodních a makroregionálních opatření s cílem čelit změně klimatu a předcházet přírodním a člověkem způsobeným katastrofám, přičemž ochrana přírody bude považována za klíčový prvek.

V programovém období 2014–2020 bylo přizpůsobení se změně klimatu zvažováno v rámci prioritní osy 2 jako součást specifického cíle 2.2 „Zlepšit kapacitu při nadnárodním řešení environmentální zranitelnosti, roztříštěnosti a ochrany ekosystémových služeb v oblasti ADRION. Prostřednictvím tohoto cíle přispěla iniciativa ADRION k posílení společného porozumění v oblasti ochrany životního prostředí, řízení biologické rozmanitosti, ekosystémových služeb a přizpůsobování se změně klimatu.

Program přeshraniční spolupráce mezi Itálií a Chorvatskem má navíc pro jadransko-jónský region velký význam. Jeho oblast spolupráce (25 provincií v Itálii a 8 žup v Chorvatsku) pokrývá významnou část jadranského subregionu. Program přeshraniční spolupráce mezi Itálií a Chorvatskem Interreg na období 2021–2027 připomíná záměr zlepšit koordinaci mezi programy s programem ADRION a dalšími přeshraničními programy v jadransko-jónské oblasti. Bude se usilovat o koordinaci mezi programy také v celé oblasti Středomoří. Program se zaměří na modrou ekonomiku, využije předchozích zkušeností se spoluprací a vytvoří silnější synergie s programem EUSAIR. Zelené a odolné sdílené prostředí (priorita 2) bude zahrnovat přizpůsobení se změně klimatu a předcházení rizikům katastrof.

2. Makroregionální strategie

Oblast spolupráce ADRION se shoduje se strategií EU pro jadransko-jónský region (EUSAIR). Obecným cílem strategie EUSAIR je podporovat hospodářskou a sociální prosperitu a růst v regionu zlepšením jeho atraktivity, konkurenceschopnosti a konektivity. Strategie se čtyřmi členskými státy EU (Chorvatskem, Řeckem, Itálií, Slovinskem) a šesti třetími zeměmi (Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou, Severní Makedonií, San Marinem a Srbskem) přispívá k další integraci západního Balkánu. Strategie EUSAIR se zaměřuje jak na pevninské, tak na mořské zdroje regio. Vychází ze čtyř tematických pilířů, které představují klíčové výzvy i příležitosti v regionu: (1) Modrý růst, (2) Propojení regionu, (3) Kvalita životního prostředí, (4) Udržitelný cestovní ruch. Spolupráce v oblasti společného řízení společných environmentálních zdrojů, změny klimatu a zvládání rizik katastrof řeší zásadní výzvy pro udržitelný rozvoj jadransko-jónského regionu. Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, jakož i řízení rizik katastrof představují horizontální témata, která jsou relevantní pro všechny čtyři pilíře strategie EUSAIR. Strategie je doplněna akčním plánem z roku 2020 (SWD(2020). Nahrazuje plán z roku 2014 strukturovaný podle stejných čtyř pilířů strategie. Plán určuje témata, opatření a projekty pro každý ze čtyř pilířů strategie. Očekává se, že opatření v rámci pilíře „Kvalita životního prostředí“ přispějí k minimalizaci dopadu změny klimatu na mořské a suchozemské ekosystémy.

3. Mezinárodní úmluvy a další iniciativy v oblasti spolupráce

V širším měřítku celého středomořského regionu je spolupráce v oblasti ochrany životního prostředí (včetně přizpůsobování se změně klimatu) na nadnárodní úrovni formalizována v rámci Barcelonské úmluvy a souvisejících protokolů.

EU již řadu let financuje specializované iniciativy regionální spolupráce v oblasti životního prostředí a klimatu, které balkánským zemím pomáhají. Některé z nich jsou v současné době také součástí jadransko-jónského regionu. Projekt regionální environmentální sítě pro přistoupení (RENA 2010–2013) přispěl ke zlepšení životního prostředí a klimatu na západním Balkáně a ke sbližování regionu s normami EU. Regionální přístupová síť pro životní prostředí a klima (ECRAN 2013–2016) nadále posilovala regionální spolupráci mezi kandidátskými zeměmi a potenciálními kandidátskými zeměmi. V současné době na ni navazuje program partnerství EU v oblasti životního prostředí pro přistoupení (EPPA 2019–2022) a podpora EU pro opatření v oblasti klimatu u příjemců NPP II – „Přechod k hospodářství s nízkými emisemi a odolnému vůči změně klimatu“ (TRATOLOW 2020–2023). Podporuje integraci partnerů ze západního Balkánu do EU v oblasti životního prostředí a klimatu. Pracovní skupina TRATOLOW 4 se konkrétně zabývá přizpůsobováním se změně klimatu. Napomáhá národnímu a regionálnímu adaptačnímu plánování a opatřením v zemích západního Balkánu.

Středoevropská iniciativa (CEI) je regionální mezivládní fórum 17 členských států ve střední, východní a jihovýchodní Evropě. Zahrnuje všechny země (ale Řecko) jadransko-jónského regionu. Podporuje evropskou integraci a udržitelný rozvoj prostřednictvím regionální spolupráce. Práce ČIŽP je zaměřena na dosažení dvou hlavních cílů: Zelený růst & amp; Jen společnosti. Posílení odolnosti vůči změně klimatu je zahrnuto mezi cíle akčního plánu pro ČIŽP v rámci cíle č. 1 „Podpora zeleného růstu“.

Osm jadransko-jónských zemí (všechny kromě Itálie) společně s Bulharskem, Maďarskem, Moldavskem, Rumunskem a Tureckem, jakož i Úmluva OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD) a Světová meteorologická organizace (WMO) spolupracují v rámci Střediska pro zvládání sucha v jihovýchodní Evropě (DMCSEE). Středisko koordinuje a usnadňuje vývoj, posuzování a uplatňování nástrojů a politik řízení rizik sucha v jihovýchodní Evropě s cílem zlepšit připravenost a snížit dopady sucha v tomto regionu.

4. Adaptační strategie a plány

Ve specifickém kontextu jadransko-jónského regionu dosud nebyly vypracovány žádné adaptační strategie a plány. Regionální rámec pro přizpůsobení se změně klimatu pro středomořské mořské a pobřežní oblasti schválený na 19. ^zasedání smluvních stran (COP19) Barcelonské úmluvy je relevantní i pro tento konkrétní region.

Příklady projektů financovaných v období 2014–2020

Projekt I-STORM (Integrated sea storm management strategies) (2018–2019), financovaný z programu ADRION 2014–2020, posílil sdílení údajů, prognóz a znalostí o mořských bouřích a souvisejících dopadech (pobřežní záplavy, eroze a následné dopady na pobřežní ekosystémy a infrastruktury) prostřednictvím společných infrastruktur a nástrojů. V rámci projektu byly vypracovány pokyny pro převádění údajů a prognóz do postupů včasného varování a zásahů a strategie určená vnitrostátním/regionálním klíčovým aktérům oblasti ADRION. Oba dokumenty navrhovaly nejúčinnější způsob, jak se vypořádat se správou údajů a prognóz a souvisejícími postupy včasného varování. Projekt navíc vyvinul aplikaci I-STORMS pro chytré telefony a tablety a webový integrovaný systém I-STORMS (IWS). IWS je online nástroj pro sdílení a integraci údajů a informací, který podporuje spolupráci mezi partnery za účelem lepší reakce na rizika mořských bouří v jadransko-jónské oblasti. Projekt inicioval stálou tabulku spolupráce Zajišťuje pokračování dialogu i po ukončení projektu. Jeho cílem je podpořit společné chápání současných výzev pobřežních oblastí a podporovat koordinaci a sdílení know-how.

Další relevantní projekty, které pokrývají velkou část jadransko-jónského regionu, byly financovány z programu přeshraniční spolupráce Itálie-Chorvatsko (2014–2020) a jsou popsány níže. Tři z nich (ADRIADAPT, RESPONSe a ADRIACLIM) poskytly podporu místním orgánům při vypracovávání adaptačních plánů a strategií v pobřežních a městských oblastech jadransko-jónského regionu.

ADRIADAPT (Informační platforma pro odolnost jadranských měst a obcí, 2019–2021) podporoval místní a regionální odolnost. Pomohla rozvíjet znalostní základnu s cílem určit vhodné možnosti přizpůsobení se změně klimatu a plánování v jadransko-jónské oblasti. Projekt poskytl platformu Adriadapt Resilience Platform s nástroji a znalostmi pro plánování v oblasti klimatu, které byly testovány s místními orgány. Podpořila také místní plány týkající se informací o klimatu a odolnosti vůči změně klimatu.

RESPONSe (Strategie pro přizpůsobení se změně klimatu v jadranských regionech, 2019–2021) umožnil místním tvůrcům politik umožnit přístupy k inteligentní správě v oblasti klimatu a podporovat udržitelný život v mořských a pobřežních oblastech Jaderského moře. Výsledky projektů zahrnují soubor nástrojů pro adaptační opatření pro veřejné orgány (Klimatické menu pro jadranské regiony). Jedná se o bezplatné online úložiště adaptačních a zmírňujících opatření, která mohou podpořit tvorbu místních politik při řešení výzev spojených se změnou klimatu. ADRIACLIM (Informace o změně klimatu, nástroje pro monitorování a řízení strategií pro přizpůsobení se změně klimatu v pobřežních oblastech Jaderského moře na období 2020–2022) si klade za cíl vypracovat přesné informace na podporu vypracování regionálních a místních plánů pro přizpůsobení se změně klimatu. Zaměřuje se na posílení kapacity pro přizpůsobení se změně klimatu v pobřežních oblastech. Pomáhala rozvíjet homogenní a srovnatelné údaje, zlepšovat znalosti, kapacitu a spolupráci v oblasti systémů monitorování a modelování změny klimatu a vyvíjet pokročilé informační systémy, nástroje a ukazatele pro optimální plánování přizpůsobení se změně klimatu.

ASTERIS (adaptace na vniknutí slané vody ve scénářích zvyšování hladiny moří, 2019–2021) zlepšuje porozumění prostorovým a časovým změnám v vniknutí mořské vody. Uplatňuje různé scénáře změny klimatu s cílem identifikovat a zmapovat potřeby a překážky v řízení rizik a poskytnout praktické nástroje pro udržitelné řízení pobřežních zvodnělých vrstev v místním měřítku.

AdriaMORE (Adriatic DSS exploitation for monitoring and risk management of coastal extreme weather and flooding) (2018–2019), který využívá hlavních úspěchů projektu ADRIARadNet financovaného z programu IPA Adriatic CBC, vybavil území a lidi účinnými nástroji pro řešení závažných povětrnostních jevů a dalších souvisejících námořních rizik.

Inspirující případy použití Climate-ADAPT
Zjistěte, jak znalosti zobrazené na této stránce inspirovaly aktéry pracující na různých úrovních správy k vývoji individuálně uzpůsobených řešení v různých politických a praktických kontextech.

• Generální ředitelství EU pro výzkum a inovace: Využití platformy Climate-ADAPT k nalezení nejnovějších vědeckých poznatků o přizpůsobení se změně klimatu pro stanovení agendy pro financování výzkumu a inovací v EU
• Karpaty: Využití informací o jednotlivých zemích z Climate-ADAPT k vytvoření stránky karpatského nadnárodního regionu a k promítnutí do mezinárodních adaptačních politik
• Pyrenejské středisko pro sledování změny klimatu: Využití stránek Climate-ADAPT věnovaných nadnárodním regionům k vypracování přeshraniční adaptační strategie v Pyrenejích